Portál AbcLinuxu, 20. května 2024 07:37
Kouzla s nanotrubičkami. Chemické reakce by se mohly vyvolávat i pozitrony. Astrofyzici objasnili, že prach v galaxiích ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru.
Metoda magnetického udržení, při níž je plazma o ultravysoké teplotě prostorově omezeno (izolováno od stěn reaktoru) magnetickým polem, je aktuálně považována za nejslibnější metodu pro dlouho očekávané fúzní reaktory. Pro realizaci této metody výroby energie je nezbytné předvídat a řídit složité chování plazmatu při fúzi. Jednou z možností je využít k tomu maximálně přesnou datovou (softwarovou) reprezentaci fyzikálního systému, digitální dvojče.
Pozitronové sloučeniny, konkrétně vázané stavy pozitronů s běžnými atomy, molekulami nebo ionty, představují zajímavý aspekt interakcí pozitronů s hmotou a byly již experimentálně studovány prostřednictvím pozorování anihilace pozitronů v plynech. Vědci nyní zkoušeli vystřelit buď pozitronový, nebo elektronový paprsek na povrch krystalu fluoridu lithného (LiF).
Uhlíková nanotrubička je jedním z největších úspěchů nanotechnologie. Po vzoru uhlíku se vědci snaží připravit obdobné struktury také z jiných materiálů. Nadějné jsou v tomto ohledu dichalkogenidy přechodných kovů, Tyto sloučeniny mají vlastnosti, které se u uhlíkových nanotrubiček nevyskytují, jako je supravodivost a fotovoltaický efekt – schopnost generovat elektrický proud působením světla.
Na Marsu existuje mnohem méně druhů minerálů než na Zemi. Na Zemi je známo téměř 6 000 různých minerálů, ale i po více než 50 letech výzkumu jich bylo na Marsu zatím identifikováno pouze 161. Přitom obě planety mají jinak mnoho společného.
Přestali letouni na ostrovech létat? Jedinými savci, kteří jsou schopní kolonizovat vzdálené ostrovy, jsou z pochopitelných důvodů letouni. Přesto neznám ani jeden příklad netopýra či kaloně, který by přišel o schopnost létat, ať už na ostrově nebo kdekoli jinde. Zdá se to být překvapivé. (úryvek z knihy Richard Dawkins: S hlavou v oblacích. Vítězství nad gravitací)
Hygienická teorie vzniku alergií byla znovu odmítnuta. Výzkum ukazuje, že myši s vysokou expozicí infekcím od narození mají stejnou, ne-li dokonce vyšší předpoklady rozvíjet alergické imunitní reakce jako „čisté“ laboratorní myši.
Zelená pro misi LISA. Na stavbě přístrojů a kosmické sondy se podílejí Češi. Tři satelity unikátního vědeckého projektu zaměřeného na detekci a studium gravitačních vln z vesmíru budou tvořit ve vesmíru rovnostranný trojúhelník.
40 let transplantací srdce v IKEM. Pacienti, kterým selhalo srdce, mají už čtyřicet let šanci na záchranu života.
Počítač HPE Spaceborne Computer-2 se vrací na Mezinárodní vesmírnou stanici. Cílem mise je navázat na předchozí úspěchy a poskytnout mezinárodní vědecké komunitě přístup k rozšířenému rozsahu kosmického edge computingu, umělé inteligenci a strojovému učení.
První rok pandemie přinesl i nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Nouzový stav přinesl mimo jiné omezení zdravotní péče a pravděpodobně také obavy pacientů související s opominutím vlastních zdravotních problémů.
Neznámé houby, pomocník i hrozba. Všudypřítomné houby se hojně využívají v potravinářství, v biotechnologiích i medicíně. Přesto je většina z nich neznámá. Důkladně zmapovaný není ani jejich léčivý potenciál, stejně jako rizika pro lidské zdraví…
Jak reagují buňky kokršpaněla pod mikroskopem? Pro zkoumání používají vědci z ÚMG holografický mikroskop Q-Phase společnosti Telight, který je při dlouhodobém pozorování živých buněk zásadní, jelikož umožňuje kvalitní zobrazování živých buněk bez jejich ovlivnění dalšími vlivy.
Astrofyzici objasnili, že prach v galaxiích ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru. Prach v okolí center galaxií významně ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru. Upozornil na to tým fyziků pod vedením Michala Zajačka z Masarykovy univerzity, který zpracovával ultrafialová a rentgenová data ze souboru 58 aktivních galaxií.
Klimatická změna a osikovci. Osikovec je ikonickou dřevinou severoamerického kontinentu, a když se v podzimním období jejich listy zbarví do sytě žluté barvy, vytváří vizuálně přitažlivý krajinný ráz.
Prazdroj chce spolu s vědci zachránit sladovnický ječmen. Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou.
Je pod povrchem u rovníku Marsu voda? Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.