Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Harry McCracken pro Technologizer, originál.
V 50. letech zadávala IBM množství reklam na kancelářskou techniku do velkonákladových časopisů jako LIFE. Dnes nabízejí tyto reklamy fascinující pohled na svět, ve kterém byly technologie, zaměstnání a pracovní prostředí radikálně odlišné od dnešního. Skutečně existovaly časy, kdy byl typickým předmětem obchodní korespondence běžný papírový dopis, který sekretářka napsala na psacím stroji, jenž mohl, ale nemusel být elektrický – a který neměl žádný mechanismus pro opravu chyb.
V 50. letech se IBM teprve začínala zajímat o počítačové odvětví a mnoho firem bylo potřeba přesvědčit, že elektrické psací stroje nejsou jen snůška technologických nesmyslů, zatímco logaritmická pravítka byla stále nezbytné vybavení. A americké kanceláře vypadaly úplně jinak, než jak jsme z dnešní doby zvyklí.
Namíchejte si tedy svůj oblíbený koktejl, uvelebte se do oblíbeného starého kancelářského křesla a vraťte se s námi do éry mainframů a týmů sekretářek spolu s těmito letitými reklamami IBM z časopisů LIFE a podobných.
V předtranzistorové době 50. let byly vakuové trubice stále vzrušující a futuristická technologie. IBM se ještě nepustila do prodeje počítačů pro obecné použití; technické hračky vyobrazené na této reklamě jsou kalkulátory a hodiny.
Společnost ve svých inzerátech z 50. let ráda ukazovala nukleární motivy – to bylo také vzrušující a futuristické.
IBM pravděpodobně neočekávala, že by každý, kdo spatří tento inzerát v LIFE, pospíchal koupit Electronic Calculator (elektronickou kalkulačku). Chtěla jen posílit svůj image coby vedoucího výrobce super-sofistikovaného vědeckého vybavení, který už prodal tisíce Electronic Business Machines.
Tady máme stopadesát inženýrů – všichni jsou v bílém a začínají se jim tvořit plešky – kteří zkroušeně pohlížejí na svá logaritmická pravítka, protože hrozí, že jim IBM Electronic Calculator vezme práci.
Žena, která kalkulátor ukazovala v předchozí reklamě, byla vystřídána mužem; od této chvíle budou všechny ženy v reklamách IBM z 50. let sekretářky.
Je celá šťastná, o tom není pochyb. Ale také to vypadá, že píše jen jednou rukou, zatímco se usmívá do fotoaparátu. Jen si představte, jak by musela být produktivní, kdyby si k psaní zvolila trochu všednější styl.
Každý den používáme klávesu Enter/Return – dokonce i iPad má virtuální Enter. Ale je zarážející, když si uvědomíme, že kdysi dávno šlo o průlomovou novinku. Pokud jste používali manuální psací stroj – a v roce 1954 je používalo mnoho lidí – museli jste váleček vracet zpátky sami.
Není jasné, kde IBM vzala ta čísla, která v inzerátu uvádí – zejména to, že průměrný písař vrací váleček 268000krát za rok – ale je to vtipné.
IBM došla logicky k závěru, že potřebuje přesvědčit jak sekretářky (které psaly), tak šéfy (kteří platili účty a chlubili se výsledky) o tom, že vyrábí nejlepší psací stroje. Na tento inzerát (na kterém na sebe „Miss S.“ a „Mr. R.“ dělají oči a jejich dopisy jsou plné lásky) se snad ani nelze podívat, aniž by si člověk nepředstavil, že na pozadí celého příběhu je něco více než profesionální vztah na pracovišti.
Reklamy IBM na elektrické psací stroje často zobrazovaly tyto stroje nápadně nezapojené do sítě. Patrně proto, aby firmám s manuálními psacími stroji připomněly, že ty od IBM skutečně mají napájecí kabel.
Další inzerát se sekretářkou a šéfem, tentokrát se snaží navnadit jak „muže, kteří dopisy podepisují“, tak „slečny, které ty dopisy píší“. Byly to jednodušší časy.
Tento inzerát je tak inspirující, že bych si skoro přál mít možnost se v roce 1956 ucházet o „provokativní“ zaměstnání coby výjezdový technik IBM. Všimněte si nádherného odkazu na „největší počítač na světě“ – nebude to dlouho trvat a jediná vlastnost týkající se velikosti, kterou se budou počítačové firmy chlubit, bude miniaturizace, ne ohromnost.
Stroj, o kterém je řeč, byl IBM 702 – archetypální mainframe, který zabíral celou místnost a používal magnetickou pásku místo známých děrných štítků. Byl to první opravdu komerční počítač od IBM a když byl tento inzerát v oběhu, už se ani nevyráběl.
Mysleli jste si, že různobarevné hračičky vynalezl Steve Jobs? Více než čtyřicet let před vícebarevnými Macy nabízela IBM psací stroje v šesti lákavých odstínech: žlutý jasmín, titian záře, vlaštovčí modrá, holubičí šedá, kaskádově šedá a tropický bronz. Není jisté, jestli si ta dáma pořídila svůj IBM, aby jí ladil ke kytkám, nebo to bylo naopak.
Všimněte si také, že dělníci zjevně směli v roce 1956 kouřit v kancelářích.
Takhle poznáte, že jste prorazili v americkém byznysu v roce 1957: Máte tip-ťop sekretářku, fešnou lampičku a obraz (sebe sama? – nejsem si jistý) za stolem. Také musíte nosit trojdílný oblek a začít používat řetízkové hodinky. Jo, a být muž je v podstatě povinnost.
Psací stroj na tomto inzerátu byl úctyhodný kousek technologie – jediný dostupný model s proporcionálně rozmisťovanými znaky. IBM se chlubila, že dokázal připravovat texty zarovnané doprava. (Jeden háček: Musely být napsány dvakrát, za použití speciálních mezerníků s proměnlivou šířkou.)
Přeskočme dvacetdva let. Počátkem 80. let už to měly psací stroje spočítané. Nejen kvůli osobním počítačům (IBM oznámila své první PC něco málo přes půl roku od chvíle, kdy vyšel tento inzerát), ale také kvůli textovým procesorům, například těm, které zpopularizovala v 70. letech firma Wang Labs.
Tento inzerát ukazuje, jak neuvěřitelně vyspělé už psací stroje byly: IBM nemohla tvrdit, že by Selectric III pomohl vaší kariéře nebo ohromil vaše zákazníky. Místo toho se musela snažit nalákat potenciální kupce na vymoženosti jako bezodrazové klávesy. Trvalo dalších jedenáct let, než se IBM vymanila z vyrábění psacích strojů. Mainframy však dělá dodnes.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
+1 - nehledě k tomu, že "Chytřejší planeta" je opravdu výstavní marketingovej blábol.
ale za tu hlučnou Flashovou reklamu tady na ábíčkuA kruci... ani jsem netušil, že to vydává zvuky
Skutečně existovaly časy, kdy byl typickým