Abíčko Časopis serveru AbcLinuxu.cz Prosinec 2004 Vychází také na CD-ROM jako příloha časopisu PCWORLD. Editoriál Vítejte u čtení časopisu Abíčko. Abíčko vychází jako měsíční příloha serveru http://www.abclinuxu.cz a obsahuje výběr toho nejzajímavějšího obsahu, který zde byl v minulém měsíci publikován. Touto formou chceme předat čtenářům informace v snadno čitelné podobě vhodné i pro tisk. Cílem serveru AbcLinuxu.cz je pomáhat všem uživatelům Linuxu, nezávisle na jejich zkušenostech, platformě či použité distribuci. Motorem, který nás pohání vpřed, je idea vzájemné pomoci a spolupráce. Proto i velkou část obsahu tvoří samotní uživatelé. Zapojit se může kdokoliv, tedy i vy. Na AbcLinuxu.cz najdete rozsáhlou databázi návodů na zprovoznění hardwaru pod Linuxem, velice aktivní diskusní fórum, podrobné návody a tutoriály, recenze, archiv ovladačů, informace o linuxovém jádře (včetně populárních Jaderných novin) i rozcestník po ostatních linuxových serverech. Náměty na články zasílejte do konference našich autorů: autori@abclinuxu.cz. Sponzoring Abíčka a jiné formy reklamy si objednávejte na adrese: reklama@abclinuxu.cz. Ostatní dotazy směřujte na adresu: literakl@abclinuxu.cz. Server AbcLinuxu.cz provozuje firma Stickfish s.r.o., která poskytuje profesionální služby v oblasti Linuxu firmám i jednotlivcům. Zabývá se hlavně bezpečností, instalacemi Linuxu a konfigurací síťových služeb. Více na http://www.stickfish.cz. (c) 2004 Stickfish s. r. o. a autoři článků Editor a sazba: Vlastimil Ott Pro nekomerční účely smíte tento dokument jakkoliv šířit v tištěné i digitální podobě. V ostatních případech nás požádejte o svolení na adrese info@abclinuxu.cz. Typografické konvence Ve výpisech zdrojových textů mohou být použity znaky \\. Značí přechod na nový řádek, který ovšem není součástí samotného zdrojového textu, byl přidán editorem z důvodu lepšího vzhledu případně nemožnosti text formátovat bez jejich použití. Obsah Liber Mozillae aneb tajemná Kniha Mozilly Exkurze do světa live distribucí Rozhovor s Vladimírem Mlynářem, ministrem informatiky Nedělej cavyky, napiš to do Wiki! Recenze: UML srozumitelně Recenze: Linux -- Kompletní příručka administrátora Jaderné noviny 279--284 Zprávičky ******************************* Liber Mozillae aneb tajemná Kniha Mozilly Bohumír Zámečník Chce někdo prostřednictvím svobodného software ovládnout svět, nebo se jedná jen o recesi vývojářů? Jedno je jisté - v prohlížečích rodiny Mozilla (tj. Netscape, Mozilla, Firefox a další) se objevují tajemné pasáže, citované z ještě tajemnější tzv. Knihy Mozilly (v originále The Book of Mozilla). Vyznačují se stylem podobným biblickému Janovu zjevení (Apokalypsa) a popisují znovuzrození velkého "zvířete" a kruté potrestání nevěřících. Ke skrytým úryvkům se mohou dostat pouze zasvěcení. Klíčem je adresa about:mozilla zapsaná do adresního řádku prohlížeče. První předzvěstí "mozillokratických" sklonů tehdy ještě Netscapu byla hláška "Mozilla Rules!". Mozilla byla v oněch dobách familiérní přezdívkou prohlížeče Netscape a zároveň jménem jeho maskota - zeleného ještěra. Pojmenovali ho tak jeho vývojáři, kteří chtěli porazit v té době dominantní prohlížeč Mosaic. Proto: Mosaic Killer -> Mozilla. Zadupat Mosaica do země se jim po určité době opravdu podařilo. České překlady veršů jsou z článku Wikipedia: Kniha Mozilly. Verš 12:10 je upraven, ostatní jsou citovány. Kniha Mozilly, 12:10 Od Netscapu 1.1 byla hláška "Mozilla Rules!" nahrazena prvním ze zatím celkem tří zjevení. Přetrvala až do verze 4.8. Autorem je Henrik Gemal. Pro uživatele jiných prohlížečů je na Mozillazine.org k dispozici kopie. And the beast shall come forth surrounded by a roiling cloud of vengeance. The house of the unbelievers shall be razed and they shall be scorched to the earth. Their tags shall blink until the end of days. from The Book of Mozilla, 12:10 A zvíře se přižene obklopeno rozvířenými oblaky pomsty. Dům nevěřících bude srovnán se zemí a oni budou sežehnuti na popel. Jejich tagy budou blikat do konce věků. z Knihy Mozilly, 12:10 První úryvek oslavuje příchod Netscapu 1.0, jenž byl vydán dne 10.12.1994, tudíž kapitola 12, verš 10. Typicky - metaforou - je Netscape označen jako zvíře. Zvíře přicházející v oblaku pomsty porazit Mosaic a nevěřící uživatele Mosaicu a jiných prohlížečů krutě potrestat. Nejstrašnějším a zároveň nejpodivnějším trestem jsou "tagy blikající do konce věků". Jedná se o odkaz na HTML tag , který způsoboval blikání textu, ale lidé tento tag velice odsuzovali, jako rušivý, nevkusný a prostě špatný element. Tedy ideální trest. Kniha Mozilly, 3:31 Následující proroctví se vyskytuje všech Mozillách až do verze 1.4, v Netscapech 6.0 až 7.1 a ve Firefoxech až do verze 0.6.1. Kopie na Mozillazine.org. And the beast shall be made legion. Its numbers shall be increased a thousand thousand fold. The din of a million keyboards like unto a great storm shall cover the earth, and the followers of Mammon shall tremble. from The Book of Mozilla, 3:31 (Red Letter Edition) A zvíře sestaví legii. Počet jejích členů naroste do milionů. Zemi bude pokrývat hluk milionů klávesnic až do velké bouře, která pokryje zemi, a stoupenci mamonu se budou třást strachem. z Knihy Mozilly, 3:31 (edice Červený list) Druhá zvěst odkazuje na uvolnění zdrojových kódů Netscapu dne 31. března 1998. Pro Netscape to byla chmurná doba - ve válce prohlížečů zvítězil Explorer. Netscape se ocitl na dně. Přeci však ještě vysvitla naděje na zmrtvýchvstání - Open Source. Zvíře (Mozilla - tentokrát jako rudý drak) přiláká legii vývojářů, jejichž společným úsilím vznikne nový král prohlížečů. Stoupenci Mamonu (patrně Microsoftu) budou poraženi tak, jako oni porazili Zvíře. Kniha Mozilly, 7:15 Autorem zatím posledního oficiálního úryvku je Neil Deakin. Tento text se objevuje v Mozillách od verze 1.5, v Netscapu 7.2 a ve Firefoxech od verze 0.7. Kopie na Mozillazine.org. And so at last the beast fell and the unbelievers rejoiced. But all was not lost, for from the ash rose a great bird. The bird gazed down upon the unbelievers and cast fire and thunder upon them. For the beast had been reborn with its strength renewed, and the followers of Mammon cowered in horror. from The Book of Mozilla, 7:15 A tak nakonec zvíře padlo a nevěřící se radovali. Ale vše nebylo ztraceno, neb z popele povstal velký pták. Pták se zahleděl dolů na nevěřící a seslal na ně oheň a hrom. A tak bylo zvíře znovuzrozeno se svou obnovenou silou a stoupenci mamonu se krčili hrůzou. z Knihy Mozilly, 7:15 Číslo 7:15 symbolizuje den 15. července 2003. Den, kdy byla zrušena divize Netscapu (vlastněného společností AOL), která se zabývala vývojem prohlížeče. AOL chtěla jeden čas snad i používat ve svém prohlížeči jádro z Exploreru, ale nyní vydává Netscape na bázi nové Mozilly. Ve stejný den byla také založena bývalými pracovníky Netscapu organizace Mozilla Foundation, která převzala zastřešující roli patrona vývoje Mozilly z rukou původní neoficiální organizace Mozilla.org. Z popela tak povstal velký pták, aby seslal oheň a hrom: Firefox a Thunderbird. Zmrtvýchvstání z vlastního popela se tak úspěšně naplnilo. O tom svědčí i původní jméno Firefoxu: Phoenix. Apokryfy Slovem "apokryfy" se v biblické terminologii označují prameny, které se z různých důvodů nedostaly do oficiálního vydání: šlo o útržky, byly těžko ověřitelné z několika zdrojů a podobně. V případě Knihy Mozilly jde o úryvky, které se nedostaly přímo do útrob prohlížeče, což ovšem neznamená, že by byly méně hodnotné. Příkladem může být Liber Mozillae, kde jsou útržky z kapitoly 27, verše 14-22 a nádherná fotografie hřbetu původního vydání oné tajemné knihy. Klenotem by mohla být rozsáhlá sbírka s názvem Extracts from The Book of Mozilla. Nachází se zde neuvěřitelných téměř 50 veršů! Za zmínku stojí i rozšíření Firefoxu zvané Firesomething. Kromě toho, že umožňuje náhodně generovat titulek prohlížeče a podobné vylomeniny, zpřístupňuje některé nové verše pod adresami about:firefox a about:firesomething. Závěr Na úplný konec jsem si nechal jednu perličku. Zkuste v Internet Exploreru (verze 5.0 a vyšší) napsat do adresního řádku about:mozilla. Objeví se modrá obrazovka - narážka na modrou obrazovku smrti. Vývojáři Microsoftu jsou také lidé (stejně jako ti od Netscapu a teď od Mozilly). A lidé se, jak známo, rádi baví! ******************************* Exkurze do světa live distribucí Vlastimil Ott Na světě existuje množství distribucí, my se jedním okem podíváme na některé z nich. Na světě existuje množství distribucí, mnoho z nich je také vydáváno v tzv. live formě. Taková živá distribuce je charakteristická několika znaky: * Běží přímo z cédéčka nebo jiného výměnného či zásuvného média (flash disk). * Vyžaduje takový počítač či jeho nastavení, které umožní načtení spouštěcí rutiny před startem operačního systému. To obvykle znamená, že počítač musí umět bootovat z CD-ROM či USB zařízení. To se nastavuje v BIOSu počítače. * Vyžaduje stanovené minimum systémových zdrojů, což je v první řadě paměť RAM, ve druhé řadě frekvence procesoru. Dále je samozřejmě nutná CD nebo DVD mechanika či USB rozhraní. Pevný disk není ke spuštění potřeba. Pokud jej však v počítači máte, což je téměř vždy samozřejmostí, distribuce jej přesto nepoužívá. Uživatel má možnost data vzniklá během práce na disk uložit. V takovém případě nehrozí, že by data na disku byla poškozena.[1] Větším problémem může být velikost RAM. Je-li menší než požadované minimum, systém obvykle nenaběhne. Princip live distribucí je totiž takový, že velkou část dat kopírují do RAM, aby byl běh co nejrychlejší. Pokud je tedy paměť příliš malá, dojde k přepisování dat v paměti a tedy ke zhroucení startovacích rutin. Výsledkem je například hláška No space left on device. Systém se samozřejmě nespustí. [1] Poznámka. Výjimku obvykle představuje souborový systém NTFS, který je využíván v nových verzích MS Windows. I tehdy ale zapisující aplikace oznámí, že hrozí riziko poškození stávajících dat. Uživatel má tedy možnost rozhodnout se jinak. * Práce je ve srovnání s klasicky nainstalovaným systémem až řádově pomalejší, což vyplývá z principu. * Obvykle je nutné při každém spuštění nastavovat určité vlastnosti znovu. Mnoho live distribucí ale umí uložit uživatelská data do souboru (obvykle .tar.gz) na jiné médium; např. diskový oddíl, disketu, flash disk. Některé distribuce dokáží také vypalovat, a to přesto, že jsou spuštěny z CD-RW mechaniky. * Ze zbylých vlastností vzpomenu snad jen to, že live distribuce lze dle zaměření rozčlenit do několika skupin: * prezentační - slouží jen a pouze k prezentaci ne-live distribuce a "k osvětě", popř. tvoří paralelu; např. SUSE, Aurox; patří sem obvykle také časopisové přílohy; * všeobecné - mají sloužit jako komplexní pracovní a zábavní prostředí, vyznačují se pokročilou detekcí hardwaru a propracovaným uživatelským prostředím; Knoppix a jeho mutace (ABC Linux 2003), Danix, Slax; * minimalistické - autoři se snaží vměstnat na omezený prostor (např. malého cédéčka) co nejvíce aplikací; Damn Small Linux; * specializované - např. jednodisketové routery, firewally apod. * záchranné - poslouží v kritické chvíli, kdy je CD-ROM jediné funkční zařízení v počítači; obsahují nástroje pro dělení disku, síťové nástroje, testovací nástroje, obvykle neobsahují grafické prostředí; Damn Small Linux, Rescue CD * multimediální - odnož věnující se pouze přehrávání médií, snaží se udělat z PC multimediální box; Geexbox, Movix Tento přehled je samozřejmě věcí názoru, jsou distribuce, která přesahují, nebo se naopak nehodí ani do jedné škatulky. Na následujících řádcích se ve zkratce věnuji několika live distribucím, které znám a vím, co dovedou. ABC Linux 2003 ABC Linux 2003 je počinem, kterému věnovali členové týmu AbcLinuxu během loňského léta mnoho času. Nebudu zde samozřejmě chválit vlastní peří, když jej všichni znáte a používáte. Navíc si můžete přečíst úvodní informace. Kategorie: všeobecná, http://www.abclinux.cz, stáhnout Slax Slax je dynamická live distribuce postavená na Slackware. Autorem je Tomáš Matějíček, který jí věnuje mnoho času a energie, za což sklízí zasloužené vavříny. V poslední době se rozhodl, že má příliš volného času a že tedy bude vytvářet tematicky laděná vydání. Slax je distribuce přinášející komfortní a velmi zdařile graficky vyvedené pracovní prostředí. Některé aplikace ve standardní verzi chybějí, proto budou nyní vydávány varianty pro programátory, TeXisty, grafiky, pařany, děti, studenty apod. O názvech a obsahu těchto verzí můžete debatovat na webovém fóru distribuce. Účelem distribuce zůstává chytlavý a plnohodnotný desktop, který se ale vejde na malé osmicentimetrové cédéčko. Je jasné, že obsahuje opravdu jen to nejlepší. Volitelně lze instalovat další programy formou tzv. balíčků. Nejedná se o žádný standardní formát (uvnitř samozřejmě ano), ale modul, který lze načíst za běhu do paměti - pokud ji máte dostatek. Nezanedbatelnou výhodou je i fakt, že všechny skripty, s jejichž pomocí Slax vzniká, si můžete i s návodem stáhnout a vytvořit si tak svou live distribuci. Kategorie: všeobecná, http://www.slax.org, stáhnout Knoppix Knoppix snad netřeba představovat. Prototyp live distribuce (postavené na Debianu), která položila základy novému odvětví. Její autor Klaus Knopper nalezl onu pověstnou díru na trhu a přinesl něco naprosto triviálního, a přitom geniálního - jak to tak bývá. Idea živé distribuce, která oživí mrtvé počítačové železo "on-the-fly", byla známá a používána již před Knoppixem, ale teprve Knopper si dal práci se sofistikovanými skripty, které najdou i mikrovlnku, pokud je připojená. Samozřejmě přeháním, autodetekce není všelék a mnoho uživatelů bude proti tomuto názoru právem protestovat. Ale jedno je jisté - bez Knoppixu by se vývoj odvíjel asi jinak. "Čistý" Knoppix je těžkotonážní desktopový systém, který ale běží téměř na všem (vlastní zkušenost s 200MHz/64 MB RAM) a přináší uživateli poslední verze "všech" významných aplikací. Má kromě pracovního zejména prezentační účel - ukažte, co Linux dokáže. Nevýhodou je někdy právě selhávající autodetekce, dlouhý zápis startovacích parametrů. Výhodou je kromě zmíněných faktů také možnost provozovat terminálový server. Učebna s x počítači tedy ožije za pár minut. Kategorie: všeobecná, http://www.knoppix.org, stáhnout Danix Danix je další český projekt, vychází z Knoppixu. Dnes se jeho vývoji věnuje celý DanixTeam. Podle mého názoru se Knoppix stal "pouze" inspirací, resp. funkčním základem, a Danix se dnes vydává cestou moderní české distribuce pro české uživatele. Sází především na komfort prostředí a počeštěnost. Výhody Knoppixu se však nevytratily a možnosti nasazení Danixu ještě podtrhují. Oproti Slaxu, jehož nové verze autor chrlí jako dělové koule, má Danix nižší frekvenci vydávání, aktuální verze pochází ze srpna. Danix vyžaduje jedno celé cédéčko. Sympatická je také aktivita, kterou Danix prosazuje - rozdávání cédéček. Na mnoha akcích (a nejen tam, ale třeba i v pražských ulicích) byli lidé svědky, jak členové týmu rozdávají cédéčka s Danixem. Což je v dnešní době minimálně divné. :-) (Tohle prosím berte pouze jako veselou historku z natáčení.) Každopádně asi nejenom mě samotného zajímá, jak se bude vyvíjet vztah mezi do světa nakročeným Slaxem a doma úspěšným Danixem. Kategorie: všeobecná, http://www.danix.cz, stáhnout, torrent Damn Small Linux Damn Small Linux čili Proklatě malý Linux je minimalistická distribuce určená pro vizitky. ("Vizitka" je obdélníkové cédéčko velikosti vizitky, které se vejde do peněženky.) Doporučuji recenzi starší verze. Hlavní motivací je podle mě trochu ješitný záměr vměstnat na tak malý (datový) prostor co nejvíce aplikací. Výsledkem je tedy notně odlehčený desktop (opět postavený na Knoppixu), který je přes všechno stále ve velké míře funkční. Obsahuje aplikace pro zkušenější uživatele (typicky např. Dillo), které svou práci udělají úplně stejně jako ty mohutné. Nenajdeme zde tedy samozřejmě OpenOffice.org, ale Ted nebo SciTe by snad pro napsání textu mělo stačit. Vděčnou problematikou je samozřejmě funkční čeština. Aktuální verzi bohužel neznám, ale mám zkušenost, že pokud distribuce záměrně nezavádí omezení, není problém velkou i malou češtinu realizovat během pár minut. Otázkou zůstává, proč by to měl uživatel dělat, když existují české distribuce. DSL je ukázkou technologie a perné práce. Je fascinující, když vytáhnete z peněženky hranaté(!) cédéčko, necháte ho naběhnout a můžete mailovat, chatovat, přehrávat video či psát texty. Autoři dokonce vydali verzi pro USB pen. DSL lze i nainstalovat na disk. Kategorie: minimalistická, http://www.damnsmalllinux.org/, stáhnout Geexbox Úžasná maximultimediální live minidistribuce, která při své velikosti kolem šesti megabajtů (sic!) kompletně oživí vaši bednu a udělá z ní opravdový jukebox. Podporuje všechna možná vstupní a výstupní zařízení a formáty. Po spuštění se objeví jednoduché prostředí, které opravdu připomíná jukebox. Pomocí OSD (On Screen Display) menu, které obsahuje základní operace, můžete načítat obsah disků a přehrávat nalezené mediální soubory. Lze také sledovat televizi, prohlížet obrázky, kopírovat a mazat soubory. Vše běží pomocí MPlayeru a ve framebufferu. Kategorie: multimediální, http://www.geexbox.org/, stáhnout Sam Sam je mládě odrostlé (nebo rostoucí) Mandraku. Testoval jsem starší verzi 0.6, nyní je aktuální verze 1.1. Sam mě příjemně překvapil: nabízí základní prostředky k práci (textový editor Abiword, GIMP, MPlayer a podobné programy), vše fungující v prostředí Xfce. Nejvíce mě ohromil program (neznám jeho označení), který "proleze" místní síť a zobrazí všechna dostupná zařízení. Obrázek vše ilustruje. Divil jsem se, co všechno je v okolní wifi síti k dispozici. Verze 0.6 měla dvě modifikace: anglickou a německou, podle všeho měla fungovat česká klávesnice, ale byly patrné bugy (mně nefungovala). Všechny přepínače pro bootovací řádku jsou popsány v souboru na CD. Přepínačů existuje velké množství, je vidět inspirace Knoppixem. Praktickému nasazení dosud brání bugy (určitě jsou odstraňovány) a chybějící lokalizace. Ale jinak je dojem velice příznivý. Kategorie: všeobecná, http://sam.hipsurfer.com, stáhnout Někdy příště se mezi live distribuce vydáme znovu a přiblížíme si další z nich. Prozatím jeden z mnoha jejich přehledů. ******************************* Rozhovor s Vladimírem Mlynářem, ministrem informatiky Redakce Online dotazy a odpovědi Pozn. ed.: Všechny dotazy byly ponechány v původní formě bez jakýchkoliv úprav, tzn. včetně případných gramatických, faktických či jiných chyb a nepřesností. Část 1, předpřipravené otázky Ptali se: Filip Korbel, Leoš Literák a Robert Krátký. * Otázka: Máte přehled o četnosti nasazení GNU/Linuxu nebo open source software na vašem ministerstvu a dalších státních institucích? (Pozn. autorů: Doména micr.cz běží na Linuxu/Apache/IP 81.0.237.99 a průměrný uptime 69 dnů. Doména portal.gov.cz jede na Unixu/IBM http serveru 1.3.19/IP 80.188.52.249 a průměrný uptime 210 dnů). Odpověď: O využití té které platformy si úřady rozhodují samostatně, Ministerstvo informatiky pouze stanoví základní parametry, například bezpečnostní nebo přístupové, které by všechny informační systémy ve veřejné správě měly splňovat. Ve všech metodikách a doporučeních jsme ale zásadně technologicky neutrální, tedy nedoporučujeme ani platformu Microsoft ani open source. Vzhledem k tomu, že na open source běží převážně firewally a další bezpečnostní servery, správci sítí podrobnosti jen neradi zveřejňují. U nás open source používáme, a to Linux i jiné verze unixových systémů. * Otázka:Zpracovává váš resort doporučení ohledně bezpečnosti nebo finanční výhodnosti OS, která pak slouží jako vodítko jiným státním institucím? Odpověď: Jak jsem již řekl, Ministerstvo informatiky je a musí být ve sporu OS versus Microsoft neutrální. Žádná doporučení tohoto typu nezpracováváme; ani nebudeme. * Otázka:To s tím nesouvisí... pravděpodobně jste pod zkratkou OS (operační systém) četl Open Source. Komparativní studie výhodnosti nasazení dostupných řešení by naopak byly přínosným zdrojem informací, který by při rozhodování mohly státní instituce využít. Jednotlivé orgány státní správy nemusí mít prostředky nebo čas podobné studie vypracovávat. Ministerstvo by však mohlo. Nemyslíte, že by takový projekt mohl znamenat výraznou úsporu nákladů a zároveň méně dlouhodobých potíží? Odpověď: Vždyť ale doporučovat konkrétní operační systém je snad ještě obtížnější. Obávám se, že doporučení tohoto typu jsou těžko zobecnitelná a že by podobné komparativní studie vedly jen k dalšímu vyhazování peněz. Operační systém musí vyhovovat potřebám konkrétní instituce, které se případ od případu mohou lišit. * Otázka:Používáte vy sám nebo některý z vašich synů doma Linux nebo open source SW? Odpověď: Já nepoužívám, u svých synů si nejsem jist - odhaduji, že něco budou mít. * Otázka:Zabývá se vaše ministerstvo (v dnešní době populární) otázkou úplného nebo částečného přechodu na open source řešení? Pokud ano, proběhly už nějaké konkrétní kroky (studie, výběrová řízení, ...). Odpověď: Testy nasazení open source u nás probíhají, testujeme různá řešení pro desktopové stanice, mimo jiné i Linux open office. Zatím jsme jej ale z několika důvodů nenasadili. * Otázka:Samozřejmě se musíme zeptat, jaké důvody máte na mysli. Odpověď: Hlavně nároky na oběh a sdílení dokumentů a dat. * Otázka:Jaký je dle vás očekávaný vývoj v podílu open source a Linuxu na trhu? Odpověď: Podíl rozhodně poroste, záleží však, kde. Podle mě je třeba rozlišit servery a pracovní stanice. Zatímco u serverů podíl open source roste a bude rychle růst i nadále, u pracovní stanic bude nárůst, domnívám se, pomalejší. Vzhledem k tomu, že 90 % her je zatím postaveno pro Microsoft systém, je nárůst open source v oblasti desktopů obtížnější. Na vzestupu jsou ale alternativní prohlížeče. * Otázka:Setkáváte se se zástupci výrobců jako RedHat, Novell (SUSE), Mandrake, Turbolinux či Xandros nebo jejich partnery pro ČR? Odpověď: Obecně vzato se vyhýbám tomu, abych se jako ministr informatiky příliš často oficiálně setkával se zástupci jakýchkoli firem, ale jistě, některé z nich znám i osobně. Mnozí ze zastánců open source se na mě navíc obracejí mailem, takže informací mám, domnívám se, dost. * Otázka:Co si představujete pod pojmem Enterprise Linux? Odpověď: Linux s podporou? * Otázka:Co může, dle vašeho názoru, udělat společnost, která se seriózně Linuxem zabývá a chce se prosadit ve státní správě, ale naráží na běžnou argumentaci zástupců společnosti Microsoft o tom, že pokud bude v infrastruktuře Linux, tak nebudou za nic z jejich strany ručit? Odpověď: Pořizovací cena open source je bezkonkurenční, problémem ve státní správě je až to, že si mnohdy nemůže dovolit zaplatit kvalitní administrátory. Argumentace Microsoftu, kterou zmiňujete a která je nesmyslná, je konkurenčním bojem. Pravdu máte v tom, že se nasazení open source úřady mnohdy neoprávněně obávají. Ale mění se to. * Otázka:Tyto výše uvedené praktiky jsou dokladovatelné v písemné podobě. Myslíte si, že se může jednat o porušení platné legislativy či etiky? Pokud ano, jak se může svět open source bránit? Odpověď: Bránit? Účinnou kampaní. * Otázka:Máte (vy osobně) představu, jak by šla řešit neutěšená situace ve školách, která nastala vinou projektu INDOŠ? Odpověď: INDOŠ je příkladem toho, jak se velké projekty ve veřejné správě, jakkoli mohou mít chvályhodný cíl, rozhodně nemají dělat. Po dohodě s Ministerstvem školství, pod které projekt spadal, jsme jej v nedávné době de facto pohřbili a převedli pod Ministerstvo informatiky a náš projekt výstavby jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy. Jinými slovy připojujeme úřady a obce a díky synergiím v projektu, které se už začínají projevovat, a tomu, že se nám podařilo dosáhnout snížení cen, které nám Český Telecom účtuje, jsme schopni připojit i školy a knihovny. Školy, které si poradily samy a již připojené jsou, mohou naší nabídky samozřejmě využít. Problémem zůstává Rámcová smlouva s Českým Telecomem, kterou stát před lety uzavřel a pod kterou výstavba této jednotné infrastruktury probíhá. S tím v tuto chvíli nemohu dělat nic. Blíží se ale doba, kdy bude možné smlouvu ukončit nebo významným způsobem modifikovat. * Otázka:Máte pravomoc prosazovat dodržování pravidel stanovených v dokumentu Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu, jedná-li se o instituce státní správy? Odpověď: Pravidla pro tvorbu přístupného webu jsme vydali jako doporučení a politika ministerstva obecně směřuje od závazných standardů k dokumentům typu best practice. Vycházím z přesvědčení, že jsou-li doporučení a nabízená řešení opravdu kvalitní, budou i v praxi využívána. Nejsou-li kvalitní nebo není-li ochota ke spolupráci, pak nepomůže ani ze zákona závazný standard. * Otázka:V současné době využívají mnohé státy fenomén Linuxu k tlaku na Microsoft a vyjednávají si tak zajímavé slevy. Jak se k tomu staví Česká republika? Pokud se to dá zjistit, jaký roční obrat má společnost Microsoft ze státních zakázek? Odpověď: Microsoft se musí s konkurencí Linuxu vypořádávat i v České republice a jak jsem již řekl, mnohé úřady Linux využívají a je to samozřejmě dobře. Jaký obrat má společnost Microsoft ze státních zakázek, to vážně netuším. Ale málo to asi nebude. * Otázka:V době, kdy se zakládalo vaše ministerstvo, byla jedním z argumentů možnost centralizovat řízení velkých státních IT projektů, což by vedlo k lepší interoperabilitě a snížení nákladů. Můžete uvést konkrétní případy, kdy se to povedlo? Odpověď: Nic takového nikdy nebylo argumentem pro založeni MIČR. Po zkušenosti s Indošem jsem k "velkým státním IT projektům", jak uvádíte, skeptický a tam, kde to jde, se vždy snažíme o maximální decentralizaci. Ale ptal jste se na naše velké projekty. Projekt, kde dnes dochází k zajímavým synergiím a finančním úsporám, je projekt výstavby jednotné komunikační infrastruktury. Koordinujeme připojování úřadů k internetu, nově i knihoven a po dohodě s Ministerstvem školství i škol. Jako ministerstvo pak máme stejnou váhu jako ostatní ministerstva a větší šanci, že na vládní úrovni něco prosadíme. Velkou část naší práce například zabírá připomínkování všech návrhů zákonů ostatních ministerstev, podařilo se nám prosadit například elektronické správní řízení, osvobození od správních poplatků pro úkony provedené elektronicky, elektronické aukce nebo elektronický obchodní věstník zdarma na Portálu veřejné správy. Kdybychom nebyli ministerstvo, nikdo by se s námi nebavil. * Otázka:Představte si, že vlastníte kouzelný prsten či neomezený rozpočet (to první je asi pravděpodobnější). Jak by vypadal e-government v praxi dle vašich představ? Odpověď: Všeobecná dostupnost informací a služeb, transparentní veřejná správa a občané, kteří mohou mít v úřady a v instituce obecně důvěru. Část 2, otázky kladené čtenáři online Online dotazy a odpovědi: Petr Pytelka:Vazeny pane ministre, proc tvrdite, ze sw patenty nebudou v Cechach platne, kdyz direktiva jasne uklada povinnost ji implementovat do ceskeho prava do 24 mesicu? Vladimír Mlynář: Protože direktiva je u nas jiz implementovana, respektive podle stanoviska Uradu průmyslového vlastnictví nebude treba cesky zákon jakkoliv menit. ing. Miroslav Saferna ved. IT, VOKD , a.s.Dobrý den pane ministře, v civilizovaném světě je obvyklé, že produkty a výrobky uplatněné na trhu musejí splňovat jisté standardy - normy. Setkáváme se s tím např. v zemědělství, kdy po vstupu do EU jsme museli přejít na přísnější normy. Obdobně je to ve stravování, dopravě atd. Jak se dívate na standardy a jejich uplatnování v IT oblasti? Domníváte se, že technologie, které standardům (např. ISO) nevyhovují by měly být zatíženy dodatečným clem, nebo jejich dovoz a šíření v ČR striktně omezit? Pracuji v IT již dost dlouho a vím, že prostředky vkládané na různé převodní či konverzní filtry jsou enormní. To není jen klasická otázka kódování češtiny ve Windows. Myslím, že jistá role ministerstva je právě ve sjednocování a dozírání nad dodržováním standardů. Příkladů najdeme jistě hodně od běžného zpracování textů, přes webové stránky nebo automatické bankovní operace. Hodláte se tímto problémem prioritně zabývat? VM: Ano standardy vydavame, ale pouze ty kde je to nezbytne nutne - napr. Standard životního cyklu. Osobne vic preferuji best practises, podle principu, ze když je inteligentni, funguje a je dodržován neb je to pro lidi přinosne, a pokud je to blbost tak ji stejne zadne narizeni nevynuti. Jinak nove standardy upravuje novela zákona 365/2000 kterou jsme prave předložili do Snemovny. Doporucuji vasi pozornosti. J. Dušek Pan premiér má jako poradce vysoce postaveného zaměstnance Microsoftu (Jan Mühlfeit). Není, pane ministře, střed zájmů? Zdroj: http://www.profit.cz/clanek.php?iArt=9433 VM: Nemá pana Muhlfeita za poradce. Muhlfeit jen na to tema zazertoval při zahajeni INVEXu, něco jako, ze by mohl Grossovi delat poradce HA HAH HA.. je zajimave jak tahle ptakovina zije.. Jste uz asi paty kdo se me na to vazne pta.. A novinam neverte!!! Profitu uz vůbec ne!!! :-) M. Machala:V úvodní sérii otázek tvrdíte, že "obecně vzato se vyhýbám tomu, abych se jako ministr informatiky příliš často oficiálně setkával se zástupci jakýchkoli firem", což je samozřejmě pochopitelné. Jak ovšem do tohoto konceptu zapadá půlka vlády snídající s šéfem Microsoftu (včetně Vás)? Jelikož si Vaši možnou odpověď dokáži zcela živě představit, zeptal bych se jinak: nepřipadá Vám to ani trochu trapné a neskutečně "okaté"? Preferoval bych stručnější odpověď, prostou balastu. Čtenáři si jistě udělají obrázek sami... VM: Nepripada mi to "okate". Az prijede Linus Torwalds taky s nim rad posnídám.. (pokud me teda pozve). Jan Bílek:Dobrý den pane ministře, četl-li jste diskusi, ve které jsme se zde připravovali na rozhovor s Vámi, již tušíte, že je nás vícero, kteří prosíme o vysvětlení rozporu mezi Vaším výrokem: "Návrh směrnice o vynálezech implementovaných počítačem nezavádí patentovatelnost řešení, která jsou v současnosti nepatentovatelná, ani nezavádí patentovatelnost softwaru jako takového" a článkem 2a navrhované směrnice o patentech ve verzi navrhované evropskou komisí Article 2a (a) "computer-implemented invention" means any invention the performance of which involves the use of a computer, computer network or other programmable apparatus, the invention having one or more features which are realised wholly or partly by means of a computer program or computer programs" čímž se zásadně liší od verze schválené evropským parlamentem. VM: Najdete si moje stanovisko na www.micr.cz Zdenek Stepanek - spravce skolni site:Dobry den, vypracovaval jste / videl jste studii o prechodu urciteho uradu na Open Source/free Software? Kolik by to stalo a tak? Podobne jako k tomu doslo v Mnichove? Jsou takove studie v planu? VM: U nas zadna takova studie není. Plati, ze každý urad ma pravo si sam rozhodnout jaky SW použije - a je to také jeho odpovědnost. Ministerstvo nic centralne nenarizuje - ani OS ani MS ani nic dalšího.. A mimochodem v tom Mnichove si to nakonec rozmysleli. Důvod je ten ze nasazeni Linuxu na všechny stanice muze byt nakonec implementacne drazsi nez si nechat MS... Tomáš Pěnička:Dnes je na ABClinuxu anketní otázka: ,,Mělo by se uzákonit používání Free/Open Source Software ve státní správě?'', jejíž výsledky jsou zatím zhruba 6/4 ve prospěch NE. Jak byste ale odpověděl na otázku: ,,Mělo by se uzákonit používání otevřených datových formátů ve státní správě a v komunikaci s občany?''. V případě kladné odpovědi doplňuji druhou otázku: ,,Kdy se tak stane?'' VM: Ano o uzákoněni povinnosti pro urad komunikovat v otevrenem formatu uvazujeme... v ramci chystane novely zákona o svobodnem pristupu k informacim. Zda se tak stane bude jasne do pul roku. Uzákoněni OS je stejny nesmysl jako uazkoneni vedouci role MS.... Filip Flajšar, administrátor počítačové sítě:Dobrý den, zajímá mě, zda budete hlasovat pro nebo proti softwarových patentů, protože pokud soft. patenty projdou, může to zničit malé firmy a udělat finanční problémy mnoha podnikům, školám atd. U nás ve škole běží většina serverů na Linuxu a kdybychom měli zaplatit za patenty nebo nedej bože přejít na M$, rozcházeli bychom to velice špatně. Mnoho kvalitních administrátorů/programátorů je odkojených na open source systémech včetně mě. Otázky jako, že na Linux potřebujete zaplatit kvalitního admina nebo ho nechat vyškolit za pořadně peníze je zcestné, protože zaplatit vyškolení admina na M$ produkty býva stejně nákladně nebo i dražší. Jaký je Váš názor a budete hlasovat pro nebo proti softwarovým patentům. VM: Ja o nicem hlasovat nebudu. Hlasuji poslanci Evropskeho parlamentu. K tematu SW patentu opet odkazuji na stanovisko na http://www.micr.cz/scripts/modules/fulltext/fulltxt.php?lid=1 anonym:Jake ma MICR moznosti prosazovat pouziti otevrenych *formatu* (nikoliv SW) ve statni sprave. Co se mu jiz od sveho vzniku podarilo prosadit? A jake jsou vyhlidky do budoucna? VM: Ad predesla odpověď... Zvazujeme to. anonym:Dobrý den pane ministře, jaký máte názor na úroveň INVEXu. Nezdá se Vám, že postupně úroveň upadá? VM: Ja bych řekl diplomatičtěji ze se meni.... Myslim, ale ze se mu celkem dari nachazet nova temata:" odborne semináře, pavilon her a zabavy atd.. Byl jsem minuly tyden na Telecom Izrael a mohu vam rici ze INVEXu mohou jen zavidet.... Earl:Chtel bych se zeptat, jak Vase ministerstvo chce podporovat "vysokorychlostni internet" do obycejnych domacnosti? VM: Zverejnili jsme uz před mesicem a pul navrh Narodni politiky vysokorychlostniho prisitupu, tzv Broadband strategii k niz probehla veřejná diskuse (www.micr.cz) Definitivni verzi tohoto strategickeho dokumentu zveřejníme za tyden. Tam se vse podstatne doctete. anonym:Dobry den pane ministre. Dovolil bych si navazat 2 otazky na odpovedi napsane v predstihu. Otázka: Samozřejmě se musíme zeptat, jaké důvody máte na mysli. (nenasazeni OO.org) Odpověď: Hlavně nároky na oběh a sdílení dokumentů a dat. Otazka 1: A nejsou to prave tyto "nároky na oběh a sdílení dokumentů a dat", ktere vyzaduji pouziti otevrenych formatu? Ne nutne open software, format dat staci. Otazka 2: Neni jednim z hlavnich ukolu ministersta koordinovat datove formaty tak, aby byla zajistena dostupnost dat? To znamena nejen multiplatformni, ale i casova nekolik let zpet. VM: Nerozumim presne kam mirite. Sorry. Vecne jde ale o to, ze vetsina uradu pouziva například Pdf format a prinutit je k neutrálním formatum je nakladne, cemuz se brani. Paradoxne kdybychom naridili vsem užívat MS byla by to asi nejrychlejsi cesta k zavedeni efektivni vymeny dat ve Verejne sprave.... ale NIC TAKOVEHO NECHYSTAM. NEBOJTE!!!! anonym:Jak můžu jako daňový poplatník ovlivnit to, aby státní orgány ušetřily peníze např. za nákupy MS Office, když začnou používat např. OpenOffice či sw602 a použily je v jiných oblastech IT/telekomunikací? Mohu to ovlivnit jen tak, že jednou za čtyři roky dám ve volbách do poslanecké sněmovny hlas lidem, kteří nebudou podporovat monopol(totalitu) :-) jedné firmy, nebo je tu ještě nějaká jiná možnost? VM: Muzete o tom psat clanky, presvedcovat politiky, zalozit na to cele hnuti, treba i politickou stranu.... :-) Ale myslim ze to není třeba. OS se ve statni sprave vyuziva docela hodne. Jen kolem toho není takove halo. MS to moc nezdůrazňuje (na rozdil od Vas ve vztahu k MS) .. anonym: Dobry den pane ministre, chci se zeptat proc se nevyuziva Linux ve statni zprave? Dekuji. VM: Vyuziva. Na serverech je ho habadej i ve statni sprave vcetne MICR. Na PC je ho malo protože je uzivatelsky a servisne narocnejsi. Miroslav Machala:Položil jsem Vám otázku ohledně snídaně vlády s Billem Gatesem. Vaši odpověď snad nemůžete myslet vážně: Linus Torvalds není, na rozdíl od pana Gatese, zástupcem žádného softwarového giganta, se kterým vládá obchoduje! Proto se Vás zeptám znovu: nemůže toto setkání vytvářet určité "nadstandardní", pro občany této země nevýhodné synergie (abych použil Váš bohatý slovník)? VM: Nemuze. A tu snidani myslim vazne.. když ji zaridite prizvu vas... anonym:Dobrý den, bude Vaše ministerstvo nějak masivněji podporovat používání linux/unix OS, otevřených formátů a pod. například ve školách při výuce? Asi mi odpovíte že toto spadá do kompetence Ministertva školství, ale kdo jiný něž MI by jim mělo dat podnět a podklady pro začlenění tohoto. Dnešní mládež je líná a pokud se nic jiného nenaučí, tak to jednoduše nebudou dělat. S tím souvisí i naše umístění na žebříčku nezákoného kopírování programů. VM: Ad predesle odpovedi. LadislavPane ministre, uz jste si ujasnili rozdil mezi copyrightem a patentem co se softwaru tyce? VM: Ujasnili mi ho profesionalove z uradu pro prumyslove a patentové vlastnictvi. Vite ja jsem zvykly - a ani to jinak nejde - radit se s lidmi kteří dane specializaci rozumi. Nejsem specialista na patenty ani autorska prava. Jsem politik. Vyslechnu ruzne nazory a pak musim nejak rozhodnout. V tomto pripade jsem vyslechl specialisty na patenty, zastupce firem, ruzne pravniky a samozrejme odpurce smernice z rad OS komunity a rozhodl. Tecka. Petr Mach:Pane ministře, nemohl by stát podpořit používání elektronického podpisu mezi prostým lidem tím, že by fungoval jak certifikační autorita např. pro PGP (GPG)? Bylo by příjemné, kdyby člověk mohl zajít na městský úřad, tam nějaký úředník ověřil jeho totožnost a podepsal mu jeho veřejný šifrovací klíč. PGP se mi zdá vhodné, protože je vcelku zavedené a osvědčené, lze snadno integrovat do řady poštovních klientů a je multiplatformní, takže nebude diskriminovat uživatele alternativních platforem. VM: PGP neodpovídá zakonu o e-podpisu neboť to není tzv. uznany, neboli zaruceny elektronicky podpis. Je to věc bezpecnosti. A pokud se ptate proc není statni certifikacni autorita důvod je prosty: kdyby existovala uzavřel by se tak prostor pro svobodne podnikani v této oblasti a byl by tu fakticky statni monopol. anonym:Uzákonění OS je fakt blbost. Otevřené formáty by byly velice dobré. Nevím ovšem jak to chcete uvést do praxe. MS Office má proprietální formát. OpenOffice má XML a přečte to každý. Donutíte snad MS aby otevřel svůj formát? VM: Pokud vim nove verze MS Office mají uz XML taky. To o cem uvazujeme je ale obecne povinnost zveřejňovat dokumenty v otevřených formatech, treba i v HTML. Filip Calda:Slysel jsem, ze v Mnichove reseni pozastavili nikoliv kvuli cene nebo obtizim implementace, ale kvuli obave z toho, jake dopady na ne bude mit smernice o computer implemented inventions. Mate skutecne prukazne informace o tom, ze maji problemy s cenou? Priznavam ze ja to mam z druhe ruky, odkaz na nejaky oficialni clanek nemam. VM: Ja to mam z clanku. Ale ze seriozniho Bussines week. Dalimil Zak:Zajimalo by mne, jestli je pravda ze mate doma internet od CZfree.net, pokud ano, uvazujete o nejakem zpusobu (osobnim/politickem) podpory komunitnich siti v CR? VM: Ano mam. A uvazujeme: je o tom cela kapitola v Narodni politice vysokorychlostniho pristupu. Tomáš Havránek:Dobrý den, jakým způsobem tedy zabránit úřadům aby nediskriminovaly skupiny uživatelů tím že jim nadiktují jaký OS a prohlížeč mají použít aby se dostali k státnímu informačnímu systému na webu? Pokud zde budou existovat jen doporučující dokumenty, které v podstatě mohou ignorovat. VM: Maximalne se snažíme o neutralitu - viz. například portal verejne spravy (www.portal.gov.cz) . Pokud jde o nejakou konkretni instituci dejte nam vedet, pokusime se zjednat napravu. Jan Pavlik:Pane Mlynari, v Mnichove si to nerozmysleli. Na chvili prerusili implementaci z duvodu patentovych obav, ale jiz v ni zase pokracuji. Nicmene se asi zhodneme, ze v Mnichove si to moc dobre nepripravili a provazi to rada porodnich bolesti. Ale jsou prece i jine, uspespesnejsi, priklady, ze to jde, kdyz se chce, ne? VM: To ano. Hezke priklady existuji na vsechno.. i na MS. Obcas mi je od Gatese posilaji. Leos Literak:kolik procent z rozpoctu jde na IT? VM: To nikdo presne nevi. Odhad je tak 4%. anonym:Četl jste oba dva návrhy (Rady a EU parlamentu) směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači? Které obsahové rozdíly mezi těmito dvěma dokumenty pokládáte za nejpodstatnější? VM: Ad predesle odpovedi. anonym:Pane ministře, navštívíte a podpoříte LinuxExpo 2005? INVEX není jediný veletr IT. VM: Když me pozvou. Tak ano. Leos Literak: Jake kancelarske baliky mate nasazeny na pocitacich ve vasem ministerstvu? VM: Hadejte? Ano bingo je to MS! Marna slava pro nas je to nejvyhodnejsi. Stanislav Vondracek:Dobry den pane minitre, muze obec nebo obecni knihovna dostat nejakou dotaci na pripojeni na Internet. Kde bych mohl najit nejake informace. Na micr.cz jsem bohuzel nic nenasel. Mozna jsem spatne hledal :-). VM: Všechny knihovny postupne pripojujeme. Na nasem webu jsou k tomu info. Zkuste hledat ve vyhledavaci. anonym:Podle čeho si vybíráte své poradce? Je některý z nich programátor? VM: Mam poradni kolegium. Jeho sestava je na www.micr.cz . Minimálně Richard Kaucky z 602 je programator... Závěr Děkujeme panu ministrovi za jeho čas a odpovědi. Čtenářům děkujeme za účast a kvalitní dotazy. Zároveň se omlouváme devíti tazatelům, jejichž otázky již pan ministr nestihl v nám vyhrazeném čase zodpovědět. ******************************* Nedělej cavyky, napiš to do Wiki! Radek Podgorny Tento článek je letmým seznámením s fenoménem Wiki, který si značnou rychlostí získává srdce všech otevřeně smýšlejících a spoluprácechtivých lidí celého světa. Nepochybuji o tom, že velké množství čtenářů AbcLinuxu Wiki zná, používá či dokonce provozuje. S hrůzou jsem ale zjistil, že drtivá většina lidí z mého (non-cyber) okolí o Wiki nikdy neslyšela. Pokud se tedy dá situace z reálného světa alespoň přibližně přenést na komunitu čtenářů AbcLinuxu, určitě se najde někdo, pro koho bude tento článek osvětou. Ostatní předem upozorňuji, že se toho moc nového nejspíš nedozvědí. Takže o co vlastně jde? Představte si, že čtete knížku a zničeho nic se váš zrak zastaví na do očí bijící a neodpustitelné hrubce. Nevím jak vás, ale mne to dokáže pěkně vytočit. Co s tím? Nechat to tak, jak to je, přece nejde, ale na druhou stranu, čmárat do knížky? No fuj! Nejlepší by bylo opravit přímo "zdroják" a nechat knížku znova "vyrenderovat". V materiálním světě je toto řešení z pochopitelných důvodů velmi nereálné. Co když ale čtete nějakou tu webovou stránku (třeba tuhle) a chtěli byste opravit pravopysnou chibu? Obtěžovat kvůli tomu redaktora je také řešení, ale nebylo by báječné prostě kliknout na "edit" a během několika sekund vše vyřídit? A proč zůstat jen u drobných oprav? Proč nemít přístupný rovnou celý obsah? Pokud se teď ve vaší hlavě rýsuje systém, kde každý má svobodu napsat cokoliv, můžete ho rovnou pojmenovat. Jmenuje se Wiki. Ha! Vsadím se, že jsem uhádl, co vás právě napadlo. Co tedy stojí v cestě někomu, kdo nemá zrovna nejčistší úmysly a chtěl by třeba celou stránku smazat? Odpověď je jednoduchá a pro typického unixoidního bezpečnostního paranoika jistě šokující: NIC! Reálná situace není tak znepokojivá. Musíme si totiž uvědomit, že každá úprava je zaznamenána a během okamžiku lze vyvolat kteroukoliv historickou verzi dokumentu. Když BadGuy něco "upraví", příští GoodGuy vše prostě vrátí zpět a hotovo. Ve finále tedy víceméně záleží na poměru BadGuys vs. GoodGuy a praxe ukazuje, že temné straně Síly podlehlo jen mizivé procento populace (...zatím! Mu-ha-ha-ha! -pozn. Darth Vader). Živoucím důkazem funkčnosti této čisté myšlenky je neuvěřitelně obsáhlá encyklopedie Wikipedia, jakási vlajková loď celé Wiki filozofie. I když je zde vandalismus na denním pořádku, vždy si můžete být na 99 procent jisti, že zde najdete správnou a objektivní informaci. Nejnázornější jsou stejně ukázky, a tak vřele doporučuji vyhledat heslo "Microsoft" (či něco podobně milovaného/nenáviděného) a prozkoumat historii. Je humorné sledovat, jak někdo nahradil slova "Bill Gates" heslem "Satan" apod., ale mnohem přínosnější pro nás bude zjištění, že korekce na sebe nenechala dlouho čekat. Náprava škod po vtipálcích je jedna věc, ale co s tématy, kde "neexistuje jediná pravda"? Dobrým příkladem je například válka v Iráku. Když totiž nastane vzájemné přepisování příspěvků zastánců a odpůrců Bushovy politiky, je na čase stránku uzamknout pro všechny a nechat oba tábory trochu vychladnout. S postupem času ubude emocí a na povrch vyplavou holá fakta, nechť si každý utvoří svůj vlastní názor. Mimochodem, ve Wikipedii mám i několik svých příspěvků, takže kdo bude škodit, toho nebudu mít rád... :-) Možná vás ale nezajímá shromažďování vědomostí, možná máte stejný "problém" jako já. Hned vysvětlím. Jakožto webmaster několika stránek musím udržovat a poměrně často editovat desítky nebo stovky stránek. Drtivá většina editaci se ale netýká funkčnosti nebo vzhledu, ale čistě obsahu. Proč musím stále dokola vkládat zápisy z porady představenstva nebo informace o obratu za poslední kvartál? To má přece dělat nějaká sekretářka/ekonom a ne já. Znalost jazyka HTML by měla být odměnou/výhodou, ne trestem! Zde se dostáváme k další silné stránce Wiki, a to je značně jednoduchá syntaxe, kterou pochopí snad i ochočený šimpanz. Wiki potom totiž můžeme použít jen jako CMS (content management system) pro firemní nebo osobní (viz odkazy níže) stránky. Veřejnosti prostě znemožníme cokoliv editovat a celou Wiki zredukujeme na prachsprostý on-line editor stránek. I tak se nám ale uleví, protože po prvotním vytvoření kaskádových stylů a jiné vzhledové havěti můžeme na stránky, z hlediska obsahu, prakticky zapomenout. Vidět znamená uvěřit a proto nebudu dále plýtvat slovy. Doufám totiž, že následující stránky promluví za mne: * http://wikipedia.org - Obsáhlá encyklopedie. Co nenajdete, doplňte... :-) * http://www.wikiwikiweb.de - Německý Wiki hosting. * http://moinmoin.wikiwikiweb.de - Wiki stránky projektu MoinMoin. * http://podgorny.cz - Mé osobní stránky. Nic podstatného na nich nenajdete, jen vězte, že možnost editovat je přímo z prohlížeče je k nezaplacení. Needitovatelné pro veřejnost. * http://podgorny.cz/moin/SandBox - Veřejně editovatelná část. Zde můžete experimentovat dle libosti. O Wiki jsem dnes mluvil obecně. Samotných implementací je nemalé množství. Liší se rychlostí, možnostmi, dokonce i syntaxí, ale o tom zase někdy příště. Pro tentokrát bylo účelem pouze vás nadchnout, snad se povedlo... P.S.: Přiznávám se, že jsem se pořádně nemohl rozhodnout, že které strany celé téma uchopit, takže pokud bylo něco nejasného či působilo zmateně, neváhejte se zeptat v diskuzi... ******************************* Recenze: UML srozumitelně Radek Malčic UML (Unified Modeling Language) představuje zavedený standard pro vyjádření analytických a návrhových modelů. Úvod Je univerzálním jazykem pro vizuální modelování systémů pomocí jednotné syntaxe a stanovených grafických symbolů. Nejčastěji je spojován s modelováním objektově orientovaných softwarových systémů, ale díky rozšiřujícím mechanizmům má mnohem širší využití. Byl navržen proto, aby spojil především existující postupy modelovacích technik a softwarového inženýrství a výrazně usnadnil komunikaci mezi programátory a zákazníky a mezi programátory navzájem. Tato příručka seznámí čtenáře od úplného začátku s jazykem UML a návrhem objektové aplikace, včetně technik datového modelování a datové analýzy. Obsah Celá kniha je rozdělena do třinácti kapitol, které si nyní trochu přiblížíme. První kapitola představuje stručný úvod do problematiky UML, medotiky modelování a použití CASE (Computer-Aided Software Engineering) nástrojů. Druhá a třetí kapitola popisují techniky, které nejsou součástí standardu UML, ale autoři je považují za důležité z hlediska postupu analytických prací na projektu. V druhé kapitole se seznámíme s pojmy požadavek a správa požadavků, které představují základ pro tvorbu software. Také je zde podrobněji popsána problémová oblast případové studie, která prolíná celou knihou. Ve třetí kapitole je probírána technika procesního modelování, která slouží především k podchycení souvislostí mezi elementárními firemními procesy. Čtvrtá kapitola podrobněji popisuje případy užití a postup jejich tvorby. Toto jsou již techniky UML, kterým je ovšem potřeba věnovat patřičnou pozornost. Jde totiž o to, že se bude programovat pouze to, co popisují případy užití a systém nebude obsahovat nic jiného. Pátá kapitola je věnována modelování tříd objektů a autoři zde vysvětlují základní pojmy objektového přístupu. Jedná se o základní definice objektů a tříd a vztahy mezi třídami. Šestá, sedmá, osmá a devátá kapitola se věnují modelům objektové spolupráce, stavovým diagramům a diagramům aktivit. Jsou zde vysvětleny zvláštní typy diagramů, které znázorňují spolupráci objektů mezi sebou. Jedná se o proces hledání realizace případů užití, kdy získáme informace o způsobech identifikace objektů a jednotlivých vazbách mezi nimi, o chování objektů napříč všemi případy užití a o vhodnosti použití diagramů aktivit. Desátá kapitola obsahuje výklad datového modelování a mapování tříd objektů do tabulek relačních databází. Jsou zde popsány základy tvorby datových modelů a způsoby převodu logických datových modelů do fyzických datových modelů (tabulek, řádků a sloupců). Jedenáctá, dvanáctá a třináctá kapitola čtenáře seznámí s použitím CASE nástrojů a zároveň slouží jako rekapitulace všech dosud získaných znalostí. Protože jazyk UML nenabízí žádný druh metodiky modelování, autoři knihy se v těchto kapitolách věnují také metodologii, která se opírá o jazyk UML, a ze které čerpají ve své praxi. Nutno ovšem poznamenat, že vše je demonstrováno pomocí diagramů CASE nástroje Select Component Architect, který je určen pro OS Windows, a metodologie Select Perspective. Hodnocení Kladně hodnotím přístup autorů, kteří čtenáře seznamují se základy UML na konkrétní případové studii. Ta je podrobně rozebírána v jednotlivých kapitolách knihy v rámci probírané látky a v souladu s postupem analytických prací. V knize je použito množství obrázků a diagramů, které probíranou látku názorně doplňují. Důležité pojmy a souhrny kapitol jsou v textu náležitě a přehledně zvýrazněny. Kniha je vytvořena jako jednoduchá a stručná příručka pro všechny, kdo se chtějí seznámit s jazykem UML a metodikou modelování. Spolu s doplňujícími technikami, které pokrývají celý vývojový proces, pak tato kniha představuje návod, jak postupovat při analýze a návrhu softwarového produktu. Na tuto knihu můžete navázat například publikací UML a unifikovaný vývoj aplikací, která jde v dané problematice více do hloubky. Název UML srozumitelně Autoři Hana Kanisová, Miroslav Müller Vydal Computer Press a.s. ISBN 80-251-0231-9 Datum vydání 2004 Počet stran 158 Doporučená cena 169 Kč / 259 Sk ******************************* Linux - Kompletní příručka administrátora Jan Fuchs Optimistická recenze uznávanou publikaci představuje jako pomocníka zkušených a učebnici začínajících uživatelů. Pokusím se vám přiblížit, co můžete očekávat od této knihy. Je rozdělena na tři základní díly, jsou zde uvedeny konfigurační tipy pro distribuce Debian GNU/Linux, Red Hat Linux, SUSE Linux a na konci každé kapitoly jsou cvičení, která prověří, zda jste probíranou tématiku pochopili. Základní správa Na úvodních stránkách najdete doporučení, který textový editor používat a jaké skriptovací jazyky byste se měli naučit. Dále stručnou historii a vzájemný vztah Linuxu k Unixu, seznam dalších distribucí a v neposlední řadě konečnou odpověď na otázku: "Která linuxová distribuce je nejlepší?" :-D. Kapitola je uzavřena zmínkou o příkazech man, which, locate a definicí systémového správce. Další část vás seznámí s děním od spuštění zavaděče (Grub, LILO) a startovacích skriptů až po vypnutí systému. Seznámí s mocí superuživatele, vybráním toho správného hesla a popisem pseudouživatelů (bin, daemon, nobody). Osvětlí řízení procesů, jejich životní cyklus, nastavení jejich priority (nice, renice). Ukáže použití programů ps a top. O systému souborů, právech a správě uživatelů se také nic nezapomnělo. Stručně a účelně jsou popsána sériová zařízení. Dozvíme se jak přidat disk, s tím související popis práce s ext2, ext3 a fsck. Naučíme se plánovat s cronem. Poté se vrhneme na zálohování na široký sortiment médií, od disket, přes super diskety, CD, externí pevné disky, kazety, až po pásky. Použijeme k tomu programy dump, tar, cpio, dd, volcopy a dojde i na Amandu. Než se vrhneme na závěrečnou kapitolu tohoto dílu, porozumíme logům. Ovladače a jádro tuto část uzavírají. Sítě Jsme na straně 219 a hltáme základy sítí TCP/IP, nechybí ani trocha historie. Není zapomenuto ani PPP a DHCP. Když víme jak přidat počítač do sítě a máme vyřešený úvod do bezpečnostních otázek, vrhneme se na směrování. Poté se budeme věnovat síťovému hardwaru, seznámíme se se systémem doménových jmen, vyzkoušíme jeho konfiguraci, testování a ladění. Dozvíme se i o NFS jak z hlediska serveru tak klientu a nezapomeneme ani na automount. Nesmí chybět vysvětlení sdílení systémových souborů pomocí NIS a nezapomene se ani na důležité varovaní, které osvětlí, proč a na co je nebezpečné ho použít. Elektronické poště je věnována jedna z kapitol. Mrkneme na konfiguraci Sendmailu a na závěr se zmíníme o Eximu. Před tím, než se začneme na třiceti třech stránkách zabývat bezpečností, kde mimo jiné dostaneme odpověď na otázku: "Je Linux bezpečný?", naučíme se řídit a ladit sítě. Závěrečná kapitola této části se věnuje webhostingu a internetovým serverům. Co se jinam nevešlo Instalace a nastavení programů, použití rsync, rdist a rpm bude vysvětleno ještě před tím, než se naučíme nejnutnější základy geniálního systému APT. Poté se budeme zabývat tiskem, nebude nám cizí přidání nové tiskárny, filozofie tisku ani systém LPRng a běžné tiskové programy ghostscript, mpage a enscript. V jedné z kapitol unikneme z virtuálního světa a dozvíme se o zacházení s technickým vybavením, dáme si pozor na statickou elektřinu a dozvíme se, že počítače nejsou zrovna vlhkomilné. Poté zjistíme, co můžeme udělat pro zvýšení výkonu. Budeme informování, jakým způsobem spolupracovat se systémem Windows. Seznam a popis daemonů nalezneme v předposlední kapitole. Závěrečná kapitola se zabývá linuxovou kulturou, právními problémy, nabíráním zaměstnanců a příběhy z praxe. Závěr Je to nejlepší kniha o Linuxu, kterou jsem kdy četl. Je napsána čtivě, místy se i zasmějete. Nezabývá se tím, co najdete v každém druhém manuálu. Také se mi líbilo, že zbytečně nezabírala místo základy Bashe, Vimu atp. Je vidět, že jí napsali lidé, kteří mají s Linuxem obrovské zkušenosti a svým dílem je předali těm, kteří je teprve získávají. Název Linux - Kompletní příručka administrátora Autoři Evi Nemeth, Garth Snyder, Trent R. Hein Vydal Computer Press a.s. ISBN 80-722-6919-4 Počet stran 880 Doporučená cena 672 Kč / 1003 Sk ******************************* Jaderné noviny 279-284 Robert Krátký Linkování ovladačů s moduly v SysFS. ipchains a ipfwadm budou odstraněny; iptables je nahradí, ale ještě není zcela připraveno. Staircase scheduler verze 8.6. Port Linuxu na Xbox. Blikání LED na klávesnici při kernel panic. Kontextové přepínání více instancí Linuxu. Defragmentace paměti. Ujasnění pravidel pro ověřování patchů. Prototyp lokálního kešování souborů NFS pomocí CacheFS. Speciální ovládání sériového toku pro některé Braillovy terminály. udev 034; udev má svoji webovou stránku. iswraid bude v 2.4. Linux 2.6.9-rc4. Stabilita ABI. Aktualizace inotify; konfikt s dnotify. Port forcedeth pro 2.4. Vývojářům se nelíbí změny, které provádí Linus s názvy verzí. Software suspend verze 2.1 pro jádro 2.6.9; podpora pro 2.4 bude následovat. Rychlost vývoje jádra. Verze linuxového jádra: Sága pokračuje. Zjišťování změny rychlosti CPU. Linux 2.6.9-mm1; Hans Reiser o ReiserFS4. Linux 2.6.9; co je pravdy na tvrzeních SCO? Mohl by arch nahradit BitKeeper jako systém správy revizí jádra? Diskuze o vývojovém modelu řady 2.6. Linux 2.6.10-rc1: 'Opilý mravenečník'; způsob číslování verzí. Linux 2.6.9-ac5. Automatické kontrolování správnosti. Správa man-pages. Linkování ovladačů s moduly v SysFS, 12 e-mailů 20. zář - 26. zář James Bottomley napsal: Tato funkčnost je nezbytná k tomu, abychom mohli zjistit, které moduly poskytují určité ovladače. To zase využíváme k určení modulů potřebných k nalezení root zařízení (a tedy toho, co musí vložit initrd/initramfs). Když se teď podíváte na Debian, zjistíte, že k tomu používá obrovskou mapovací tabulku v /proc/scsi/*. Až naimplementujeme tuto vlastnost SysFS, budeme moci jít od od /sys/block/ k vlastnímu zařízení, pak k ovladači a nakonec k modulu bez nutnosti nějakých tabulek. Ten kód je první pokus. Přidává dvě nová API pro moduly: module_add_driver() a module_remove_driver(). Potřebujeme je proto, že obecný ovladač zařízení nemá žádné povědomí o modulu. Mohli bychom to vylepšit přidáním struct module * do struct device_driver, ale jakmile budeme mít SysFS linky, které poskytuje patch, nebude už pro to moc důvod. Alexander Viro měl připomínky: Ale co bude dělat tvůj uživatelský kód při spuštění na systému, kde poběží nemodulární jádro? Jinými slovy, jde o od základu chybný design - stejné informace chceme bez ohledu na to, jestli máme moduly nebo vestavěné ovladače. Greg KH odpověděl: Souhlasím. Rusty má patche, které tyto informace poskytují u ovladačů vestavěných do jádra. Až budou tyto patche začleněny, bude vytvořen symlink i pro ty vestavěné (s trochou úprav, ale půjde to). Herbert Xu se ztotožňoval s Alexandrovými připomínkami a byl rád, že se to v rámci tohoto vlákna řeší. James však nesouhlasil s tím, že by rozhraní bylo chybné, i když připustil, že s parametry modulů mohou být problémy. Moc se o tom však nediskutovalo. ipchains a ipfwadm budou odstraněny; iptables je nahradí, ale ještě není zcela připraveno, 27 e-mailů 20. zář - 23. zář Rusty Russell do kódu vložil několik komentářů, aby lidi varoval, že ipchains a ipfwadm jsou zastaralé a budou brzy odstraněny: Během nedávného netfilter workshopu v Erlangenu jsme se rozhodli odstranit kód pro zpětnou kompatibilitu s ipchains a ipfwadm. To nám umožní výrazně pročistit rozhraní, protože jsme museli mít meziúrovňové rozhraní, které používá vrstva pro zpětnou kompatibilitu. Začínáme s varováním v 2.6.9, takže všichni zbývající uživatelé budou mít šanci přejít na iptables. Firewallové skripty možná nekontrolují vracené hodnoty, a proto by mohly být nepříjemně překvapené, až to zmizí. Bill Davidsen poznamenal: Myslel jsem, že ten "nový vývojový model" chápu, ale asi ne. Budou teď funkční vlastnosti odstraňovány během stabilních vydání místo ve vývojovém cyklu? Nestěžuji si, jen jsem předpokládal, že ta nová metoda se týká nových funkcí... Na to nikdo neodpověděl, ale jinde Marc Ballarin poukázal na to, že Rustyho komentáře se objeví pouze při kompilaci, a tak si jich pravděpodobně mezi spoustou varování, která při kompilaci standardní jádra produkují, lidi nevšimnou. Rusty odpověděl: Jistě, ale někde začít musíme. Další krok bude #error. Pak to konečně celé odstraníme. Richard B. Johnson se zeptal: A co nahradí firewall? Nemůže to přeci jen tak zmizet! James Courtier-Dutton a Marc odpověděli, že iptables jsou standardem již od roku 2001. Ale Richard napsal: Vypadá to, že budu muset konvertovat 1340 řádků příkazů ipchains na iptables - skvělé! Před pár lety jsem převáděl na ipchains. Teď to musím převádět znovu. Brzy nahradí `ls` pomocí `echo *` a fungovat nebude už nic. William Stearns odpověděl: Mám skript, který provede základní převod firewallového ipchains skriptu na iptables. http://www.stearns.org/i2i/ipchains2iptables http://www.stearns.org/i2i/ipchains2iptables.README Kvůli rozdílům v architektuře technologií to nevytvoří přesný překlad, ale většinu hlavní práce to zvládne. Staircase scheduler verze 8.6, 1 e-mail 23. zář Con Kolivas napsal: Aktualizoval jsem staircase CPU scheduler. Tato verze je první v další vývojové fázi, ke které to vedu - odstranění závislosti na scheduler_tick, aby to bylo vhodné i pro jádro bez tiků [tickless kernel]. http://ck.kolivas.org/patches/2.6/2.6.9/2.6.9-rc2-mm2/ Port Linuxu na Xbox, 18 e-mailů 27. zář - 29. zář Ed Schouten napsal: Přidal jsem podporu pro herní konzoli Xbox od Microsoftu přes konfigurační volbu 'CONFIG_X86_XBOX'. Patch je velmi minimalistický a měl by dát lidem z xbox-linux.org možnost se od něj odrazit. Nick Piggin se zeptal, jestli by někdo někdy chtěl spouštět linuxové jádro na Xboxu, a Will Dyson a Ed řekli, že ano, že to skutečně dělají. Will vysvětlil: Byl bych rád, aby nebylo nutné aplikovat při přechodu na nové jádro tolik externích patchů. Nick odpověděl: Ptám se proto, že existuje pravděpodobně velké množtsví embedded zařízení, pro která by stačilo "jen přidat malý patch", aby fungovala. Připočtu-li, že ten hardware je nutné "hacknout" (myslím...), aby na tom Linux vůbec běžel, je to ještě více na pováženou (je super, že můžeme Linux pustit i na Xboxu, ale nezdá se mi nic hrozného na tom, že by to zůstalo v podobě externího patche). Ale jinak proti tomu nic nemám. Jestli dokážete přesvědčit Andrewa a Linuse, že by to mělo být zařazeno, tak proč ne? Ed odpověděl: Existuje více možností, jak na Xboxu Linux spustit (flashnout BIOS pomocí cromwellu, což je bootloader založený na Grub, pozměnit něco ze současného software atd.). Důvodem, proč si já i lidi kolem xbox-linux myslí, že by to mělo být v jádře, je přijetí. Xbox Linux už tu je někdy od roku 2001, ale téměř žádné distribuce jej nepodporují. Například lidi z Debianu říkají, že budou Xbox podporovat jedině až bude v hlavním jádře. David Weinehall Nickovi řekl: I já doufám, že malé patche pro embedded zařízení budou začleňovány (samozřejmě za předpokladu, že budou dosahovat stejné kvality jako ostatní patche), stejně jako začleňujeme patche pro x86... Pavel Machek s tím souhlasil a připojil, že port na Xbox je ve skutečnosti jen jedním z dalších portů jako pro ARM a podobně. Nick reagoval, že Xbox je zvláštní případ, protože spuštění Linuxu na něm vyžaduje úpravu hardware. Ale zopakoval, že pokud Andrew a Linus ten patch přijmou, nebude proti tomu nic mít. Rahul Karnik odpověděl: Minulý rok Linus podobný (o něco větší) patch odmítl. http://marc.theaimsgroup.com/?t=105819036500001&r=1&w=2 Linus však své názory mění. Je tohle i nadále tak "politicky horký brambor"? Ed řekl: Z mého pohledu ne. Xbox-Linux již existuje tři roky a Microsoft proti tomu doposud nic nepodnikl. Bylo by praštěné, kdyby nás teď, po třech letech, žalovali. Blikání LED na klávesnici při kernel panic, 6 e-mailů 29. zář - 30. zář Andi Kleen napsal: Pozdější vydání verze 2.4 obsahovaly funkci, která způsobila blikání LED, když došlo ke kernel panic. Tento patch ji přidává do 2.6. Je to užitečné, jste-li v X a systém zamrzne. Když blikají LED, alespoň víte, že příčinou je kernel panic, a ne jen tak nějaké zatuhnutí. Trošku jsem patch vyčistil a portoval ho na nový ovladač klávesnice. Oproti 2.4 to nyní funguje i s panic=... a už se nespoléhá na tikání přerušení časovače [timer interrupt ticking]. Také je to přehlednější, protože se používá obecný callback, ne ifdef. Mělo by to také fungovat s ovladačem klávesnice zkompilovaným jako modul, a frekvence blikání může být nastavena v SysFS (to se hodí pro některé KVM přepínače, kterým se podobné věci nelíbí). Nastavení na 0 funkci vypne. Zbývá udělat: vymyslet způsob, jak použít HLT v zaneprázdněných smyčkách. V současné době spolykají počítače při panic hodně energie a někdy v takovém stavu zatuhnou na několik dní než je možné je resetovat. Bohužel to však znamená spolehnout se opět na přerušení časovače. P.S. Než se někdo zeptá: ne, nezajímá mě výstup v morseovce. Kontextové přepínání více instancí Linuxu, 6 e-mailů 1. říj Arvind Kalyan se zeptal: Snažím se nahrát a spustit dva linuxové kernely současně; pokouším se předvést virtualizaci jako první krok. Poradíte mi někdo, kde začít? Díval jsem se na plex, bochs, vmware, usermode linux... pouze simulují architekturu, na které běží jiné jádro. Mým cílem je dát oběma jádrům přímou kontrolu nad hardwarem a pak mezi nimi "kontextově přepínat" podle time-slice. Frederik Deweerdt doporučil: Zkus se podívat na Adeos: http://home.gna.org/adeos/. Martin Waitz navrhl: Můžeš zkusit Xen: http://www.cl.cam.ac.uk/Research/SRG/netos/xen/. Neumožňují ale přímou manipulaci s hardwarem, místo toho používají své vlastní ovladače. Adam Heath opravil: Od verze 2.0 už přímou manipulaci s hardwarem podporují. Chris Wright také doporučil Xen. Defragmentace paměti, 31 e-mailů 1. říj - 4. říj Marcelo Tosatti napsal: Posledních pár týdnů si pohrávám s defragmentací paměti. Následující patch implementuje funkci "coalesce_memory()", která bere jako parametry "zone" a "order". Snaží se přesunout dost fyzicky blízkých stránek tak, aby vytvořila volné místo o velikosti "order". Dělá to tak, že zkontroluje, jestli je stránku možné přesunout, alokuje novou stránku, "odmapuje" PTE (Page Table Entry), zkopíruje data na novou stránku, přemapuje PTE a vloží stranu na radix/LRU. Zatím to není moc kompletní - současné vyhledávání radixu na SMP zmrví odmapovávání souborových stránek (vyhledávání swapcache by mělo být bezpečné) a spousta dalších chybiček. Například PTE nejsou po odmapování znovu stanoveny. Pracuji na tom. Ale na UP to funguje dobře (pár minut :)) a lehce vytvoří velké fyzické oblasti nefragmentované paměti. S takovou funkcí můžeme vytvořit mechanismus pro kswapd (nebo samostatný thread kernelu, bude-li třeba), který by si všiml, že máme málo vyšších stránek [high order pages], a použít koalescenční algoritmus - místo uvolňování jednotlivých stránek z LRU naslepo - v naději, že sestavíme fyzicky velké nefragmentované oblasti paměti. Nick Piggin a Marcelo pak řešili možné problémy s kswapd. Nick poslal vlastní patch, o kterém již dříve mluvil s Linusem Torvaldsem. Řekl, že se pokusí jej nechat začlenit do 2.6.10 společně s Marcelovým defragmentátorem. Ujasnění pravidel pro ověřování patchů, 10 e-mailů 1. říj - 2. říj Dave Hansen měl pár otázek k nedávným změnám v pravidlech zasílání patchů, které bylo poprvé popisováno v Jaderných novinách 264: Linus navrhuje nová pravidla označování původu záplat. Dave napsal: Po nedávných aktualizacích pro ppc64 se několik patchů nepodařilo bez problému začlenit do mého stromu. Protože jsem líný, požádal jsem jednoho z vývojářů ppc64, aby to pro mě synchronizoval. Ale byl to někdo jiný než původní autor patchů. Když mi je poslal zpátky, byly řádky "Signed-off-by:" původního autora (i moje) pryč a byly nahrazeny jménem toho chlapíka, který je pro mě začlenil. Určitě to bylo kvůli způsobu, jak generuje patche, zjevně ne zlý úmysl, ale i tak by mě zajímalo, jak se to má dělat "správně". Zapisujeme logický postup? Signed-off-by: původní autor Signed-off-by: začlenil patch Signed-off-by: správce stromu Nebo skutečnou cestu patchů, což by ukázalo, že se u správce stromu objevily dvakrát? Signed-off-by: původní autor Signed-off-by: správce stromu Signed-off-by: začlenil patch Signed-off-by: správce stromu A záleží na tom vůbec? Linus Torvalds odpověděl: Nemyslím, že by na tom moc záleželo, ale osobně radši vidím na konci seznamu osobu, která mi to poslala ("poslední dotyk"). To je částečně proto, že především u větších balíků patchů (např. od Andrewa) prostě provedu najdi-a-nahraď a nahradím všechna "signed-off-by odesílatel" řádkou "signed-off-by odesílatel a já". I tak si však myslím, že je to docela zbytečné (a možná matoucí), aby byl někdo zmíněn dvakrát, takže bych vlastně dával přednost tomu, aby taková osoba před odesláním prostě přesunula svůj (předchozí) řádek na poslední místo. Poznámka bokem: Také jsem rád, když jsou hned nad Signed-off-by řádkami údaje "Acked-by:" ("ví o tom") nebo "Cc:", protože se to hodí v případě technických problémů s patchem - objeví-li se chyba, je velmi pohodlné jen vzít všechny lidi ze signed-off-by _a_ acked-by a další "zainteresované" lidi a poslat jim dotaz. I kdyby ty řádky "Acked-by:" nebyly k ničemu jinému, než že by značily, že diskuze se účastnil i někdo další - ačkoliv se ve skutečnosti nepodíleli na psaní nebo posílání patche. Paul Jackson napsal: Způsob přidávání řádku Acked-by mě trochu mate. Když pošlu patch poté, co jsem si o něm pěkně popovídal s Pepou Novákem, měl bych sám za Pepu přidat řádek Acked-by, nebo bych se ho měl nejdříve zeptat (případně ho znát dost dobře na to, abych věděl, že by souhlasil), a nebo bych ho měl přidat jen pokud si o to Pepa řekne? Jinými slovy, zavazuje přítomnost takového řádku Pepu k něčemu vůči patchi - snad kromě toho, aby nebyl otrávený, když se ho na něj někdo zeptá? Linus odpověděl: "Acked-by" neznamená nic, takže se řiďte vlastním úsudkem. Zopakoval, že 'acked-by' nikoho k ničemu nezavazuje: Aspekt otravnosti je jediným aspektem, který je potřeba brát v potaz. Prototyp lokálního kešování souborů NFS pomocí CacheFS, 11 e-mailů 4. říj - 13. říj Steve Dickson napsal Trondu Myklebustovi: Tohle je první pokus o využití CacheFS, který je teď v -mm stromu, pro NFS. Jak jistě víš, CacheFS je kešovací filesystém umožňující síťovým souborovým systémům, jako je třeba AFS a nyní i NFS, kešovat datové stránky na lokálním disku. To je velká výhoda (především u filesystémů pouze pro čtení), protože je tak výrazně snížen objem dat přenášených po síti. A navíc ta kešovaná data přežijí odpojení filesystému a restarty (protože CacheFS ta data žurnáluje). Takže když se klient objeví opět online nebo se znovu připojí filesystém, je potřeba jen pár malých getattr, aby se ověřilo, že jsou data stále v pořádku. Pokud ano, NFS přenosy se stanou lokálními přenosy... Velký nárůst výkonu! Postavil jsem ten patch tak, že CacheFS je parametr pro mount. Usoudil jsem, že to je nejjednodušší přístup, jak zavést CacheFS, a nezlikvidovat úplně NFS... A pokud by z nějakého důvodu NFS nedostal počáteční CacheFS cookie (tj. nebylo by možné CacheFS použít), NFS dynamicky vypne ten parametr pro mount a nepovolí používání keše. Ale jako obvykle, je tu pár chybek... * Aliasy NFS. Skutečnost, že: mount hades:/hades /a mount hades:/hades/xxx /b vytvoří samostatné superbloky, způsobuje v CacheFS problémy. S aktuálním kódem z -mm způsobí takové připojení pád CacheFS (i když už mám připravený patch, který teď prohlíží David). * NFS4 není podporován. Prostě jsem zatím na zprovoznění neměl čas. Ale udělám si ho. * Žádná podpora na uživatelské úrovni. Jsem si vědom toho, že je to dost trapné, ale všiml jsem si, že parametr pro mount NFS posix (v jádře 2.6) už není využívaný, takže jsem ho ukradl. Což znamená, že chcete-li, aby NFS používalo CacheFS, musíte použít parametr posix: mount -o posix server:/export/home /mnt/server/home P.S. Nová mailová konference pro CacheFS byla založena na http://www. redhat.com/mailman/listinfo/linux-cachefs. Trond odpověděl ohledně využití parametru posix při mount: To je jediné, co se mi na tom nelíbí. Ten parametr posix je jasně zdokumentován, takže si s ním nemůžeme takhle pohrávat. Proč prostě nepřidáš samostatný přepínač cachefs? Clemens Schwaighofer by také preferoval parametr pro CacheFS a David řekl, že jde jen o pohodlnou pomůcku při vytváření prototypu, která může být později odstraněna. Steve Dickson potvrdil: Byl to nejjednodušší způsob, jak s tím začít (nebyly potřeba žádné změny v uživatelském prostoru)... Parametr 'fscache' se objeví společně s podporou NFS4, protože v kódu pro připojování NFS4 žádný volný (nepoužívaný) parametr není... Speciální ovládání sériového toku pro některé Braillovy terminály, 21 e-mailů 4. říj - 8. říj Samuel Thibault napsal: Některé Braillovy terminály Visiobraille (TVB) vyžadují podivné ovládání sériového toku * Pro směr PC -> zařízení žádné ovládání není nutné (kupodivu) * Pro směr zařízení -> PC * musí být RTS udržováno nízké, zařízení udržuje nízké i CTS. * když chce zařízení poslat data, navýší CTS a RTS musí být navýšeno také. Data pak mohou projít a CTS i RTS jsou sníženy. Pokusili jsme se to implementovat v uživatelském prostoru pomocí ioctl(TIOCMBIS) & spol, ale reakční doba byla příliš velká: RTS nebylo zvýšeno dostatečně brzy a zařízení přenos zrušilo. Tohle je patch pro 2.4, pro 2.6 pošlu v dalším mailu. Patch definuje parametr CTVB stejným způsobem, jako je definován CRTSCTS, a nechá uživatele vybrat si, jestli bude používán, nebo ne (rádi si necháme poradit lepší název). Zařízení s tím funguje perfektně (dokonce lépe než s originálními ovladači pro DOS). Začlenění do vanilla jádra by určitě potěšilo všechny majitele tohoto drahého a šikovného hardware. udev 034; udev má svoji webovou stránku, 2 e-maily 7. říj Greg KH napsal: Vydal jsem udev verze 034. Novou verzi najdete v: kernel.org/pub/linux/utils/kernel/hotplug/udev-034.tar.gz (hm, poslední oznámení bylo o verzi 031, omlouvám se...) udev uživatelům umožňuje využívat dynamický /dev a poskytuje možnost mít stálé názvy zařízení. Používá sysfs a /sbin/hotplug a běží výhradně v uživatelském prostoru. Chcete-li udev používat. potřebujete kernel 2.6 s povolenou volbou CONFIG_HOTPLUG. Další informace v udev FAQ: kernel.org/pub/linux/utils/kernel/hotplug/udev-FAQ Máte-li otázky ohledně udev vs. devfs, podívejte se na: kernel.org/pub/linux/utils/kernel/hotplug/udev_vs_devfs Od verze 031 bylo opraveno mnoho chyb a přidána některá zásadná vylepšení: * Podpora SELinux je zpátky, díky Red Hatu. * Nový pomocný program, wait_for_sysfs, je instalován jako první v hotplug řetězci. Vyplivne-li tento program nějaké zprávy, přepošlete je, prosím, na emailovou adresu, kterou vám řekne, a my ten kód opravíme. * scsi_id bylo aktualizováno na nejnovější verzi. * volume_id lze nyní kompilovat na Gentoo systémech. Děkuji všem, kdo mi pro toto vydání poslali patche. Úplný seznam jmen a změn je níže. Vývoj udev probíhá v BitKeeper repozitáři umístěném zde: bk://linuxusb.bkbits.net/udev Každodenní snapshot udev z BitKeeper stromu jsou v: http://www.codemonkey.org.uk/projects/bitkeeper/udev/ Pokud byste chtěli tarball aktuálního BK stromu, pošlete mi email. O půl hodiny později ještě dodal: Ok, konečně jsem podlehl a vytvořil pro udev tu nejjednodušší stránku, jaká existuje. Najdete ji na: http: //www.kernel.org/pub/linux/utils/kernel/hotplug/udev.html Díky Kay Sieversovi za obrázek udev. Pokud by někdo chtěl stránku vylepšit, aby byla trochu hezčí, neostýchejte se mi poslat aktualizovanou verzi. iswraid bude v 2.4, 16 e-mailů 9. říj - 12. říj Martins Krikis napsal: Pro řadu 2.4 je teď k dispozici verze 0.1.4.3 ovladače Intel Sofware RAID (iswraid) na http://prdownloads.sourceforge.net/iswraid/2.4.28-pre3-iswraid.patch.gz?download Je to ataraid "subovladač", ale používá SCSI subsystém k nalezení disků, které jsou součástí RAID. Potřebuje knihovnu libata, především pak ovladač ata_piix, který podporuje Serial ATA na čipsetech ICH5/ICH6. Takže u jader starších než 2.4.28 by měl být před aplikací tohoto patche aplikován libata patch od Jeffa Garzika. Na stránce projektu najdete další informace a také nějaké další patche týkající se ICH6R http://iswraid.sourceforge.net/. Patch lze čistě aplikovat i na 2.4.28-pre4, ale doufám, že by měl jít bez větších problémů na jakýkoliv kernel 2.4. Zvažte, prosím, začlenění tohoto ovladače do jádra 2.4. Dokumentace k ovladači je v Documentation/iswraid.txt, který je součástí patche. Licence GPL. Přidal jsem se do souboru MAINTAINERS, ale pokud si myslíte, že bych neměl, klidně mě zase vyhoďte. Dejte mi, prosím, vědět, jestli mohu udělat ještě něco pro to, aby byl tento patch přijatelný pro začlenění do jádra 2.4. Alanu Coxovi se ta práce líbila a poznamenal: Tohle dává smysl. Pro 2.6 máme vrstvu DM, pro 2.4 jsme použili ataraid. Linux 2.6.9-rc4, 35 e-mailů 10. říj - 12. říj Linus Torvalds oznámil Linux 2.6.9-rc4: Pokouším se vše připravit tak, aby mohl tak do týdne vyjít 2.6.9. Takže tomuhle dejte co proto, a pokud máte v záloze nějaké patche, chvilku s nimi ještě počkejte, dokud nebude 2.6.9 venku. Bylo by fajn mít 2.6.9, který by nepotřeboval okamžitě opravné vydání ;). Připojený zkrácený seznam změn ukazuje, co se dělo. Většinou malé věci, nějaké aktualizace architektur a ACPI aktualizace, aby se neřeklo. (Ta aktualizace ACPI opravuje chyby v AML; konkrétně pak ovládání větráku na notebooku Compaq Evo. Juch! Hádejte, kdo takový má.) Stabilita ABI, 10 e-mailů 13. říj - 17. říj Timothy D. Witham napsal: Oznamujeme binární kompatibilitu/testování Když mluvíme s koncovými uživateli, distribucemi, vývojáři OSS a velkými výrobci software (ISV), objevuje se pořád dokola jeden problém. Je to skutečnost, že binární programy každou chvíli přestanou fungovat. To pro velké koncové uživatele, kteří nasazují Linux, představuje významný nedostatek, protože by chtěli mít možnost používat stejnou verzi aplikace až 5 let. S ostatními operačními systémy to udělat mohou a je potřeba, aby to bylo možné i s Linuxem. Jedním z velkých problémů je, že tito výrobci vydávají a testují v cyklech měřených na čtvrtletí, kdežto OSS měří na dny. Chtěli bychom testování těchto binárních aplikací upravit tak, aby odpovídalo vývojovému cyklu OSS. Za tímto účelem jsem založil konferenci. Má-li někdo zájem, mám prezentaci v PDF. http://lists.osdl.org/mailman/listinfo/binary_sig http://groups.osdl.org/sigs (Follow binary testing for slides) Ať žije flame :-) Jeff Garzik řekl: Kompatibilita uživatelského ABI byla v Linuxu vždy vysoce ceněna. Nemyslím, že bychom strhali snahu o její podporu... A Robert Love odpověděl: Jo. S výjimkou nějakých změn v /proc (které byly ojedinělé a doufejme, že se /sys už nebudou) je ABI jádro-k-uživateli opravdu stabilní.. Skoro bych řekl, že podobná snaha je velmi důležitá, ale kernelu se vůbec netýká. V současné době je "chyba" na straně věcí jako C++ ABI, které má neustálé výkyvy (což je dobře, opravují chyby, ale stejně). Všechna další nekompatibilita se týká knihoven, ale knihovny mají verze. Že nejsou knihovny kompatibilní, na tom není nic špatného - za předpokladu, že mají jiný název. Výrobci musí pouze dodávat kompatibilní knihovny a prodejci musí zase požadovat správné verze a nezasahovat do vnitřností. Ohledně verzí knihoven řekl Linus Torvalds: Ne, nemají. Ano, "máme k tomu technologii". Ale ve skutečnosti ji libc (což je ta nejproblematičtější část) nepoužívá, takže vlastně verze knihoven nemáme. Naopak glibc se urputně snaží o binární kompatibilitu, ale přesto se to čas od času nedaří. Co naplat. Aktualizace inotify; konfikt s dnotify, 10 e-mailů 14. říj - 18. říj John McCutchan napsal: inotify verze 0.14.0. Připojen patch pro 2.6.8.1 Stefanos Harhalakis odpověděl: Rozumím-li tomu správně, tak tento patch přidává inotify a odstraňuje dnotify. Řekl bych, že přidání inotify do stabilní řady 2.6 (dojde-li k tomu) by mělo dnotify ponechat beze změn, protože mohou být programy, které jej využívají (například KDE). Ale John McCutchan opravil: Patch dělá jak z inotify, tak z dnotify konfigurovatelnou možnost. Neodstraňuje dnotify. Robert Love to potvrdil, ale Stephen Rothwell poukázal: Ale odstranil jsi sysctl, který umožňuje povolit a zakázat dnotify za běhu. A vytvořil jsi setattr_mask_dnotify, kterému nemohu najít žádné volání. John připustil, že při převodu dnotify na volitelnou možnost mohly vzniknout nějaké chyby a řekl, že bude rád za patche, které by je napravily. A připojil: Jestli by měl patch s inotify obsahovat i konfigurační změny dnotify, to je na diskuzi. Já v tom z hlediska správy nebou používání nevidím velký problém. Stephen navrhl: Měl bys pravděpodobně poslat patch se změnami v dnotify jako úplně samostatný, protože jde o logicky samostatnou záležitost. Robert souhlasil a řekl, že takový patch už dříve posílal, ale že jej pošle znovu. Port forcedeth pro 2.4, 1 e-mail 17. říj Manfred Spraul napsal: Jeff a Christoph našli v předchozím backportu nějaké chyby, takže jsem se rozhodl začít nový z posledního ovladače (0.30) z 2.6 -mm stromu. Změny: * hodně oprav chyb * zcela přepsaná PHY inicializace a detekce médií * podpora gigabitového ethernetu * podpora hardware checksuming pro nForce 250-Gb Jde o nový backport, není založen na backportu od Jane Liu. * přidán statický msleep helper * volání synchronize_irq změněno tak, aby nebralo žádné parametry Prosím testujte - funguje to na mé nForce 250 Gb, ale nemám žádnou negigabitovou desku k testování změn v detekci médií. Vývojářům se nelíbí změny, které provádí Linus s názvy verzí, 6 e-mailů 18. říj - 19. říj Matt Mackall napsal Linusi Torvaldsovi: Nemohu si nevšimnout, že jsi DVAKRÁT během MÉNĚ NEŽ JEDNÉ MALÉ REVIZE způsobil nefunkčnost všech nástrojů, které se spoléhají na stabilní systém názvů. V obou případech tomu šlo předejít použitím Marcellova způsobu pojmenovávání kernelů řady 2.4. Je to velmi jednoduché: když myslíš, že je něco "finální", nazveš to "release candidate" a označíš "-rcX". Když je vše v pořádku, přejmenuješ to _nezměněné_ a všichni mají jistotu, že během té doby se nevyskytly problémy. Pokud to není "finální", a přijímáš více než jen opravy chyb, nazveš to "pre-release" a označíš "-pre". Vývojáři, testeři a automatizované nástroje pak vědí, co očekávat. Cliff White řekl za automatizovaný testovací tým OSDL, že s tímto názorem souhlasí, a Russell King se také připojil s tím, že už o věci mluvil s Linusem soukromě. Dodal: Já za sebe už žádnému systému názvů spojenému s hlavním stromem nevěřím. Geert Uytterhoeven byl rád, že slyší lidi stěžovat si na způsob pojmenovávání, který Linus používá, stejně jako Christoph Hellwig a Martin J. Bligh. Martin zároveň navrhl: Možná bychom mohli zdokumentovat nějaký standard, ať už bude jakýkoliv, a pak se ho držet. Software suspend verze 2.1 pro jádro 2.6.9; podpora pro 2.4 bude následovat, 3 e-maily 19. říj - 20. říj Nigel Cunningham napsal: Je mi potěšením oznámit, že Software Suspend 2.1 je nyní k dispozici pro jádro 2.6.9. Doufám, že verzi pro 2.4 dám dohromady v rozumně krátké době. Toto vydání bude pro jádro 2.4 poslední - kromě oprav chyb a aktualizací pro nová vydání jádra. Od verze 2.0 máme hromadu změn, z nichž tou hlavní je možnost zkompilovat suspend jako modul a natáhnout z initrd. Více podrobností o nastavení této možnosti je na: http://softwaresuspend.berlios.de Přímý odkaz na stažení: http://download.berlios.de/softwaresuspend/software-suspend-2.1-for-2.6.9.tar.bz2 Rychlost vývoje jádra, 10 e-mailů 19. říj - 22. říj Jeffa Garzika zaskočilo a zároveň na něj udělalo dojem, že během 24 hodin od vydání Linuxu 2.6.9 bylo do stromu jádra přidáno celých 850 changesetů [sady změn] a 3383 revizí. Ben Dooks poznamenal, že on a další na tuhle verzi čekali, takže měli pro okamžik vydání patche připraveny. Dave Jones se vyjádřil, že by to mohlo být znamením pro kratší -rc období. Jeff odpověděl: Spíše potřebujeme delší non-rc období. Russell King na to reagoval: Osobně si myslím, že máte pravdu oba. Jedno velké vydání jádra za měsíc se zdálo být přibližně správným tempem. Možná by pomohl týden a půl navíc pro non-rc a dva a půl týdne navíc pro -rc. Jens Axboe také odpovídal Jeffovi: Tempo změn je skutečně úctyhodné (díky, Andrew a BK!), ale byl bych radši, kdyby se věci zklidnily daleko rychleji. Místo 2-3 týdenní nepřetržité záplavy patchů bych byl pro týden začleňování věcí, které již byly v době 2.6.9 hotové podle Andrewových kritérií pro začlenění (se kterými plně souhlasím), což by vyústilo v -rc1. Následovaly by 2-3 týdny skutečně stabilizačního opravování chyb. Protože na základě těchto kritérií pro začlenění je vývoj dané funkce/změny hotov v době vydání 2.6.9, mělo by to být snadné (no dobře, aspoň to můžeme zkusit). Pavel Machek navrhl vytvoření větve 2.7 a zkrácení období mezi 2.7 a 2.8. Na jiném místě se Matt Heler zeptal, kolik změn proběhlo mezi 2.6.8 a 2.6.9, a Jeff odpověděl: 'bk pull' říká 4000 revizí ChangeSetů a 15723 revizí celkem (ta čísla obsahují slučovací changesety, což je nafukuje). Bereme-li 'patch' jako unikátní záznam v changelogu, vypadá to, že do jádra 2.6.9 bylo přijato přes 3500 samostatných patchů. To je přes tisíc více než bylo přijato do jader 2.6.8 nebo 2.6.7. Kernel 2.6.6 se svými 1700 pobral ještě méně než kterýkoliv z těch dvou a 2.6.5 měl ještě méně. Vypadá to, že vývoj řady 2.6 začíná nabírat obrátky. Pro srovnání: do řady 2.4 přijal Marcelo Tosatti v průměru 220 patchů na kernel za stejný počet verzí. Verze linuxového jádra: Sága pokračuje, 22 e-mailů 19. říj - 27. říj Benjamin Herrenschmidt měl požadavek ohledně označování verzí jádra. Viz Jaderné noviny 282: Vývojářům se nelíbí změny, které provádí Linus s názvy verzí, kde jsou další stížnosti. Tentokrá Benjamin napsal: Když v BK označíš strom jako "release" [k vydání], mohl bys rovnou zvýšit i číslo verze (a přidat něco do EXTRAVERSION - třeba "-devel")? Je docela otrava, když dochází ke konfliktu v názvech adresářů s moduly mezi "čistým", finálním stromem a nějakými vývojářskými věcmi, které testujeme z BK. Když přejdeš na -rc1, je to v pohodě, ale mezitím je to fakt protivné. Jeff Garzik pro něco takového pochopení neměl a poukázal na to, že příkaz 'echo "-bk" > localversion' by problém vyřešil pro kterýkoliv snapshot z BitKeeperu. Ale několik dalších vývojářů se k Benjaminovi přidalo, včetně Lena Browna, který řekl: Také by mi to připadalo velmi šikovné. Během poslední doby, řekněme mezi 2.6.9 a 2.6.10-něco mi kompilační/instalační skripty přepisovaly mé "referenční" kernely. Linus Torvalds odpověděl: Osobně bych daleko radši šel stejnou cestou jako doposud, protože na verzích modulů mi záleží o dost méně než na verzích zpráv o chybách. A když slyším o chybě v 2.6.10-rc1, chci si být jistý, že jde skutečně _alespoň_ o 2.6.10-rc1 - jestli rozumíte, co mám na mysli. Já sám bych radši věděl, přesně který z changesetů je na vrchu stromu. Takže jsem uvažoval o něčem, co by jej uložilo někam pryč. Ale pak bychom museli něco udělat pro uživatele, kteří nepoužívají BK (noční snapshoty by ho musely nakřečkovat někam bokem). To by vyřešilo jak verze modulů, tak problém s chybovými zprávami. Takže jestli někdo přijde s kompilačním skriptem, který takovou extra-verzi vygeneruje automaticky, budu vstřícnější. Nechci však do verze ručně rýpat způsobem, o kterém si myslím, že není správný. Mans Rullgard odpověděl: Fungovalo by, kdyby se někde v rámci Makefile kontrolovala existence BitKeeper adresáře? A pokud by existoval, bk by byl spuštěn s příslušnými parametry a něco by se přidalo do EXTRAVERSION. Nejsem si však tak docela jistý, jaké informace by bylo nejvhodnější přidat. A Linus napsal: Tak jsem to myslel. Ale mělo by to zároveň kontrolovat, jestli už je vršek stromu označen - a nic s tím nedělat. A také by měl pokud možno existovat CVS/Subversion protějšek, aby se lidi necítili vynechaní. Navrhoval bych jen exportovat označení vršku stromu do nějakého souboru /sys/kernel/version (pro kompletní chybové zprávy), ale zároveň z něj udělat malou zkratku (jen pár nesmyslných znaků) v "uname", aby fungovaly verze modulů. Takže "uname -r" by mohlo vypsat "2.6.9-a$Uv", ale cat /sys/kernel/version/* by vypsalo něco jako soubor "kernel": v2.6.9-a$Uv soubor "bk-key": torvalds@ppc970.osdl.org|ChangeSet|20041021004441|21737 soubor "date": Wed Oct 20 22:29:23 PDT 2004 nebo tak něco (jedna hodnota na soubor, jako obvykle). Jinde řekl Jeff, že Linusův požadavek vědět o changesetu z vršku stromu je zbytečný, protože: Noční snapshoty to exportují od prvního dne, na základě tvého požadavku ;-). .key tyto informace obsahuje, např.: http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/v2.6/snapshots/patch-2.6.9-bk1.key je vršek stromu pro http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/v2.6/snapshots/patch-2.6.9-bk1.bz2 Linus odpověděl: Ano. Ale to nepomůže lidem, kteří ty původní BK stromy skutečně pro sebe používají, nebo těm, kteří využívají CVS exporty. To je to, na co si stěžoval Ben. Už máme koncept souborů "localversion*", které jsou ke kompilaci připojeny. Takže jedinou věcí, která by byla potřeba, je trochu magie v Makefile, která by vytvořila soubor "localversion-bk-verze", kdyby nebyl vršek stromu označen. A tím bychom získali i unikátní ID pro uživatele původních BK. Ryan Anderson původní Linusův návrh skutečně implementoval a následovala technická diskuze, která však zůstala bez výsledku. Zjišťování změny rychlosti CPU, 26 e-mailů 21. říj - 25. říj Lee Revell se zeptal, jak by mohla aplikace zjistit, že se změnila rychlost CPU v běžícím systému. Zeptat se souboru v /sys nestačí. Kolem toho by bylo moc práce a my musíme vědět teď. Je tohle ten druh věci, která by vyžadovala nové to rozhraní pro události jádra [kernel event interface]? Alan Cox a další napsali, že to není nic jenoduchého. Matthew Garrett k tomu poznamenal: Kernel vždy neví, že se změnila rychlost CPU. A to upozorňování poněkud ztěžuje. Robert Love odpověděl na to, jestli by rozhraní událostí jádra bylo pro tuto věc dobrým nástrojem: Ano, myslím, že vytvoření kevent svázané s procesorem při změně rychlosti je ideálním využitím vrstvy událostí jádra. Lee byl překvapen Matthewovým (a Alanovým) tvrzením, že kernel ne vždy ví o rychlosti CPU: Copak by to nezpůsobovalo podivné chování? Například Linux vypočítává delay smyčku pouze při startu. Znamená to tedy, že *delay() je k ničemu? Alan odpověděl: Takové systémy je potřeba spouštět s notsc - i když 2.6 to detekuje automaticky, stěžuje si a zařídí to sám. Diskuze se brzy vytratila bez jasného řešení problému, se kterým Lee přišel. Linux 2.6.9-mm1; Hans Reiser o ReiserFS4, 81 e-mailů 22. říj - 27. říj Andrew Morton oznámil Linux 2.6.9-mm1 a mezi věcmi, které čekají na začlenění, zmínil i: * reiser4: opravdu si nejsem jistý. Rozšíření jmenného prostoru byla zakázána, ale ten kód tam stále je. Linusova kritéria co se filesystémů týče bývala "jakmile jej používá mnoho lidí, nejlépe až jej budou nabízet i prodejci". Jenže to je trochu dilema podobné kuřeti a vajíčku. Je třeba více prodiskutovat. Hans Reiser k Reiser4 řekl: Žádná distribuce, která používá jako výchozí souborový systém ReiserFS v3, v tom nebude pokračovat, jakmile Reiser4 dosáhne jejích požadavků na stabilitu. Mnoho lidí ReiserFS používá a Reiser4 z něj dělá zastaralou věc - a uživatelé to vědí. Žádná z distribucí nevyjádřila záměr pokračovat s v3 - a byli by hloupí, kdyby ano. Vypadá to, že příští rok přesáhne počet distribucí používajících Reiser4 jako výchozí počet těch, které teď mají v3. Vyšší výkonnost v4 zvýší náš podíl na trhu. Doporučuji začlenit v4 coby experimentální filesystém PŘEDTÍM než jej prodejci začnou nabízet. Myslím, že dává smysl dát experimentální věci nejprve do kernelů používaných hackery. Vytváří to větší komunitu. Chtěl bych poukázat na to, že v jádře je mnoho věcí, které jsou o hodně méně stabilní než Reiser4. Zařazení do -mm odhalilo nějaké chyby a jednu ze zásadnějších oprav stále testujeme. Před tím než požádám o začlenění, bych to testování rád dokončil (ne více než 7 dní) a pak pošlu všechny opravy. Hellwig také správně poukázal na to, že by bylo dobré se zbavit některých maker, která ztěžují čitelnost (já také nesnáším kód, který editorům znemožňuje nalézt volané funkce), a zam na tom pracuje. Lindows plánuje dodávat příští verzi s Reiser4 a já bych se moc rád dočkal začlenění ještě před tím. Linux 2.6.9; co je pravdy na tvrzeních SCO?, 145 e-mailů 18. říj - 31. říj Linus Torvalds oznámil Linux 2.6.9: Přes zmatek v pojmenování (vysvětlení: jsem dement) jsem dnes nakonec vydal 2.6.9. A není stejný jako "-final" testovací vydání (viz vysvětlení výše). Omluvy stranou, není tam moc změn oproti -rc4 (což byl poslední oznámený testovací kernel), hlavně pár UML aktualizací, které nemají vliv na nic dalšího. A dost jednořádkových oprav nebo oprav kvůli kompilátoru. Připojen celý seznam. Jeff V. Merkey napsal: Ačkoliv s nimi nepracujeme a jsme vlastně z konkurenčního hlediska na druhé straně Unixware, tak nás SCO kontaktovalo a do posledního detailu identifikovalo a fakticky zdokumentovalo kód a intelektuální vlastnictví v Linuxu, o kterém tvrdí, že bylo převzato z Unixu. Jejich tvrzení jsme prověřili a vypadá to, že dávají vzniknout pochybnostem dostatečným k odstranění dotyčných částí. My jsme tyto části Linuxu, o kterých SCO tvrdí, že byly ukradeny z Unixu, identifikovali a odstranili z našich produktů. Jedná se o: JFS, XFS, veškerou podporu SMP a RCU. Dělají si nároky i na další části Linuxu, ale tato tvrzení už se nezdají být podpořena faktickými důkazy. Mnoho, mnoho vývojářů jádra se mu buď vysmálo, uráželo ho nebo mu řeklo, že svůj kód nehodlají přelicencovat nebo odstraňovat části, o kterých tvrdil, že na ně má SCO nárok. Diskuze pokračovala všemi směry, Jeff rozdával a přijímal rány na mnoha frontách, dokonce chvíli debatoval s Alexandrem Viro v jazyku Cherokee. Naprostá většina opakovala, že SCO nemá žádný legitimní nárok, a že Jeff je cvok. David Weinehall dokonce citoval písemný názor soudce Schoefielda: Merkey ve skutečnosti nejen často přehání, ale i lže. Ne pouze svým nepřátelům, ale i svým obchodním partnerům a soudu. Cíleně popisuje svou vlastní, oddělenou skutečnost. V jednu chvíli prohlásil Linus: Mohli byste mi, prosím, přestat posílat kopie zpráv z tohoto vlákna? Ne, nikdo, koho bych znal (a určitě ne já), není ochoten přelicencovat Linux pod něčím jiným než GPL. Abych řekl pravdu, myslím, že byste měli snazší to prostě celé přepsat. A ne, jediná nabídka, která mě od SCO zajímá, je veřejná omluva od Darl McSvině. Jejich vymyšlené pohádky o vlastnictví copyrightu nebyly zábavné před rokem, ale teď už jsou úplně nudné a vyčpělé. Takže mě prosím vás vynechte z CC? OK? Poblíž řekl Ingo Molnar: Jeffe, už více než jednou jsi dokázal, že žiješ ve fantastickém světě, který má své vlastní fyzikální zákony, etiku i zákony obecné. Ačkoliv se to zdá být nebezpečným fenoménem, naštěstí je velmi ojedinělý. Linusovi záměrně a úmyslně lhali, špinili jej a říkali o něm zavádějící věci více než rok a půl. Linus nikoho neklamal, natožpak aby někomu lhal. Ta takzvaná "kontaminační" obvinění nejsou nic jiného než pouhá obvinění. Jednoduchá otázka: víš, co to znamená "pravda"? Další jednoduchá otázka: zajímá tě to vůbec? Ve světě, kde žiju já, dluží SCO více než jen prostou omluvu. Osobně mi připadá obdivuhodné, že jedinou věcí, kterou Linus od SCO očekává, je prostá omluva. Mohl by arch nahradit BitKeeper jako systém správy revizí jádra?, 161 e-mailů 19. říj - 1. lis Během diskuze prohlásil Andrea Arcangeli, že proprietární licence BitKeeperu má negativní vliv na schopnost Linuxu rozvíjet se. Měl pocit, že kdyby měli všichni vývojáři přístup ke správě revizí, byla by situace o mnoho lepší. Linus Torvalds reagoval: Nikdo neví, jak by vesmír vypadal, kdyby rychlost světla nebyla konstatní. Tvoje argumentace je zbytečná. Žádný takový distribuovaný systém správy revizí neexistuje. A bez BK by lidi, kteří na nich pracují, ani nechápali, co je špatného na CVS. Vlastně zjišťuji, že lidi _pořád_ povětšinou neví, v čem je problém CVS. A pořád se snaží udělat jen něco dalšího, podobného CVS. Takže projevte Larrymu uznání, které si zaslouží - i když se vám nelíbí ta licence. Andrea poukázal na to, že existuje arch (tla) a je úplně stejně distribuovaný jako BK. Linus odpověděl: A také jsem se na to díval, než jsem začal používat BK. Věř mi, nebylo to ani zdaleka tak použitelné - a o to mi šlo. Nic takového, co popisuješ, tři roky neexistovalo. Kromě BK. Pochybuji, že by na to dnes arch měl, ale jestli nahradí CVS, určitě si nebudu stěžovat. Jak jsou na tom teď lidi od gcc? Andrea odpověděl: Lidi od gcc jsou, pokud vím, zaseknutí na CVS. Zjevně je pro ně CVS dostatečně dobré. arch není připraven na přímé nasazení pro kernel. Bylo by to možné, pokud bychom jej omezili na řekněme 5000 changesetů a starší changesety by byly čas od času vyřazeny. Aby to zvládal, potřeboval by přepsat backend. Díky různým vylepšením (já napsal pouze to, které umožňuje kešování natvrdo slinkovaných stromů, Chris a další udělali více) by arch byl již pravděpodobně při běžném zápisu a klonování o hodně rychlejší než BK (nikdo na open source straně to nemůže ověřit, protože nemůžeme používat BK; pokud vím, tak Miles se pokusil BK koupit, ale Larry odmítl prodat - ale silně pochybuji o tom, že BK by měl tak vyspělý mechanismus kešování pevných linků jako arch), ale první instalace na novém stroji by byla velmi neefektivní (v porovnání s CVS) a lokální kopie repozitáře by zabrala více místa (opět ve srovnání s CVS). Uživatelské rozhraní také není moc dobré. Bylo by dobré se alespoň vyvarovat překrývání funkcí příkazů. Jsem přesvědčen, že tohle všechno lze napravit. Je pouze potřeba velké množství uživatelů a překonání počátečních potíží. Jeff Garzik připojil, že: arch není tak škálovatelný jako BK. Řekl jsem Larrymu, že kdyby byly BK a z hlediska funkčnosti rovnocenné, používal bych ten open source nástroj. Ale ani arch (škálovatelnost), ani Subversion (škálovatelnost + stabilita) k tomu ještě nedospěly. Během celé diskuzi nedal Linus nikterak najevo, že by třeba jen uvažoval o něčem jiném než plné podpoře BitKeeperu. V jednu chvíli rozzlobeně napsal: Andrea, buď zticha. Nejde o tvé rozhodnutí. Ani si na to rozhodnutí nemáš co stěžovat. Bylo to rozhodnutí vývojářů. Mé, Jeffa, David, Andrewa... Ne tvé. Tvým rozhodnutím je nepoužívat BK. Fajn. Ale když si pak stěžuješ, že se lidi rozhodli používat nejlepší dostupný nástroj, to je neslušné. Ne jen k Larrymu, ale i k lidem, kteří to rozhodnutí učinili. Kňouráš, že ti BK upírá tvá práva, ale skutečnost je taková, že BK je možnost, kterou mohou lidí využít. To TY se snažíš ostatní omezit v tom, co dělají. Je to prosté: BK není problém, ty jsi problém. O několik zpráv níže Linus řekl: Andrea nedělá ohledně SCM [Source Code Management = správa zdrojového kódu] nic konstruktivního. Jen si stěžuje pokaždé, když někdo řekne něco kladného o produktu, který a) se od něj ničeho nedočkal, b) jej nikdo nenutí používat, a c) dnes nemá žádné skutečné alternativy (natožpak před třemi lety). Ve stejné zprávě ještě dodal: Žádný SCM nikdy nebude správcem kvality. A zároveň tvrdím, že lidé, kteří si myslím, že "procesy" představují kvalitní správu (viz iso9000 nebo Dilbert), se velmi pletou. Obecnou kvalitu udržují lidé. Správní lidé, kteří jsou na kvalitu pyšní. Nakonec se z nich stávají správci - ne protože by si tu práci zvolili, ale protože si je ostatní vybrali. A pomoci lze těmto lidem tím, že jim usnadníte každodenní práci, takže budou moci věnovat co nejvíce času tomu, na čem záleží: udržování dobrého vkusu (a při té příležitosti udržování vysoké kvality). A tehdy přichází na scénu SCM - ne coby primární zdroj kvality, ale coby způsob sledování detailů, aby se lidi mohli soustředit na to, co je důležité. A SCM nemusí být nic fešného. Může to být pár skriptů sledujících patche (skripty mají tendenci narůstat a stávají se během času sofistikovanějšími). Neříkám, že BK je "to" pravé. Je dost uživatelů BK, ale zjevně jsou i jiné způsoby správy patchů - a lidé je používají. Ale stěžovat si, že vývojář používá nástroj, který mu vyhovuje, to je pitomé. Myslet si, že mi můžeš říkat, jak mám dělat svou práci, to je arogantní. Ale je to opravdu hloupé, když mi nedokážeš nabídnout žádné rozumné alternativy, které by mi pomáhaly stejně efektivně. A přesně to Andrea dělá. Jistě, BK je komerční, ale krucinál, to je i ten 2GHz duální G5 v rohu pokoje. Prostě jsou to nástroje, které používám ke své práci. Kdyby mi Andrea řekl, že mám používat pomalejší stroj proto, že jej používají i ostatní, pomyslel bych si, že je totální idiot. Analogicky mi připadá stupidní stížnost na používání softwarových nástrojů, které lidem jasně pomáhají k větší produktivitě. Jsou i jiné nástroje, které používám, a díky kterým mohu pracovat produktivněji. Mnohé z nich jsou open source. Některé jsem napsal sám. Ale i tak jsou součástí sady mých nástrojů například "uemacs" a "pine". A pokud si dobře pamatuji, ty také nejsou open source (i když jsem slyšel, že autorovi uemacs už je to jedno, takže by mohl být přelicencován). Měl bych (nebo kdokoliv jiný) čekat na Andreovo svolení než začnu používat ne-open source nástroje? Ne. Kdyby si Andrea stěžoval na to, že používám "pine", všichni by se mu vysmáli. Možná je příšerně zpátečnický a starý a pouze textový, ale faktem zůstává, že Andreovi do toho vůbec nic není - i když je to z hlaviček poznat na každém emailu, který napíšu. Andrea také při pohledu na tarbally a patche vidí některé následky toho, že používám BK - syntaktické značky, které dokazují, že byly generovány někým, kdo používá BK. V ničem se to neliší od skutečnosti, že pro komunikaci používám pine. A ne, ani BK, ani pine nemají open source licenci - smiř se s tím. Může mi Andrea představit open source nástroje a slušně se zeptat, jestli bych je zvážil coby alternativy? Jasně, že jo. Budu rád, když to udělá, až se něco objeví. Miles opravil Linusovo tvrzení, že Andrea nedělá nic konstruktivního: To není pravda. Andrea v konferenci gnu-arch poskytl několik velmi užitečných postřehů. Rozhodně si jen nestěžuje na BK. Roman Zippel Linusovi napsal: Nikomu nezáleží na tom, co používáš v soukromí. Ale tvá rozhodnutí jako správce jádra lidi ovlivňují - ať už jde o patche, které zařadíš do dalšího vydání, nebo nástroje, které k tomu použiješ. Konec konců je jen na tobě, jaké nástroje použiješ, myslíš-li si, že jejich výhody převáží licenci, která jde proti procesu otevřeného vývoje. To je v pořádku. Ale stejně tak je v pořádku, když s takovým rozhodnutím ostatní nesouhlasí. Možná bys mohl navrhnout způsob, jak takové požadavky formulovat. Linusi, vadí mi na tom, že ani slovem nezmiňuješ licenci BK. Není to tak, že by BK někdo nenáviděl, to je mýtus, který bych čekal od Larryho, ale ne od tebe. BK je docela nevinný a určitě užitečný nástroj. Protivné jsou obchodní praktiky jeho majitele, který se snaží protlačit svou licenci do prostředí, kde bude zákonitě odmítána. Linus odpověděl: Nesedí ti, nepoužívej. Tak je to prosté. Je to stejné jako s GPL. Naprosto nesnáším lidi, kteří fňukají kvůli GPL - a těch, kteří nenávidí GPL, je víc než těch, kteří nenávidí BK. Jejich problém. ÚPLNĚ STEJNÁ VĚC. Nikdo nemá právo stěžovat si na licenci, kterou si zvolí někdo jiný. Máte na výběr: používejte, nebo nepoužívejte. Stěžovat si na licenci autorovi, to k tomu nepatří. Larry může potvrdit, že jsme licenci BK soukromě probírali, a také bezpochyby ví, že bych byl radši, kdyby byla open source. Ale mám pocit, že by vám Larry řekl, že jsi si nestěžoval. Snažil jsem se navrhnout řešení, které by mu mohlo vyhovovat - s ohledem na to, že má zaměstnance, o které se musí starat, jsem nebyl schopen vymyslet nic, co by ho přesvědčilo. Co se dá dělat. Protože jde o jeho rozhodnutí. Ne moje. Ne tvoje. Ne Andreovo. A zatraceně, to rozhodnutí je tak blízko k "posvátnému", jak jen něco může ve světě vývoje software být. Abych parafrázoval Voltaira - "Možná nesouhlasím s tvým výběrem licence, ale i kdyby mě to stálo život, budu bránit tvé právo si ji vybrat." To se týká Larryho a lidí od BSD a všech dalších, kteří se živí psaním softwaru a používají při tom nepěkné licence. A totéž platí pro uživatele. Kdokoliv mi řekne, že nemohu používat program, protože není open source, může jít políbit záď RMS. Nezájem. 99 % toho, co používám, je open source, ale to je mé rozhodnutí, kruci. Flamování pokračovalo a pokračovalo... Diskuze o vývojovém modelu řady 2.6, 121 e-mailů 22. říj - 29. říj Espen Fjellver Olsen nesouhlasil s celým směřováním vývojového modelu Linuxu a řady 2.6; řekl, že místo přidávání nových funkcí by měl být 2.6 zmražen a začleňovány by měly být jen bezpečnostní opravy. Dodal, že pro přidávání nových vlastností by měla být vytvořena větev 2.7. Clemens Schwaighofer souhlasil, ale William Lee Irwin se vyjádřil, že lidi by se místo dohadování o číslech verzí měli spíše věnovat skutečné práci na jádře. A Lee Revell připojil: Částečným důvodem pro nový vývojový model je to, že chceš-li stabilní jádro, existuje mnoho distributorů, kteří jej poskytnou. Nový model prosazují prodejci a vývojáři, kteří chtějí dostat do hlavního stromu rychleji své funkce. Přináší to s sebou sice určitou daň stabilitě, ale tou trpí pouze ti, kteří chtějí jak stabilitu, tak i nejnovější jádro z kernel.org. Velké ryby se povětšinou shodují v tom, že nový model lépe vyhovuje uživatelům i jim. Distribuce mají stejně lepší pozici k posuzování toho, co vlastně představuje stabilní jádro - mají milióny uživatelů, na kterých mohou testovat. Nechme jak distributory, tak i hackery jádra dělat to, v čem jsou nejlepší. Potřebujeme pokračovat v rychlém tempu vývoje, protože i když Linux vévodí oblasti malých a středních serverů, jsou i jiné, kde jsou MS a Apple zjevně napřed. Když chceš dělat omeletu, musíš rozbít pár vajíček... Na jiném místě Hua Zhong poznamenal: Skutečnost je taková, že dneska už nikdo nechce být správcem stabilní řady. Je to nuda. Ale Diego Calleja oponoval: To pochybuji. Lidi jako Alan Cox nebo Marcello to dříve dělali a vsadím se, že mnoho jiných by to mohlo dělat. Poblíž Hua trval na tom, že žádný špičkový vývojář by na sebe nevzal správu stabilního 2.6 stromu, ale Alan odpověděl: Kdyby Linus chtěl, dělal bych to. Adrian Bunk k tomu napsal: 2.6 je teď více vývojové než stabilní jádro. A dodal: Andrew a Linus by měli brzy vytvořit krátkodobou větev 2.7 a Andrew (nebo někdo jiný) by měl 2.6 spravovat s méně změnami (jako to dělá Marcelo s 2.4). Willy Tarreau se přidal: Linux už získal reputaci stabilního systému díky svým produkčním jádrům 2.0, 2.2 a 2.4, která byla široce nasazována v citlivých prostředích. 2.6 je dostatečně stabilní pro většinu použití na desktopu a distribuce pro koncové uživatele jej zařazují jako výchozí. To dodává mnoha lidem odvahu k otestování a posílání zpráv o chybách, takže jednou bude konečně možné jej stabilizovat a používat v ostrém provozu. Zprvu jsem nebyl nadšený tím, že bylo prohlášené za "stabilní" trochu moc brzo. Ale teď, soudě podle počtu lidí, kteří jej používají jen proto, že ho jejich distribuce dodává, si uvědomuji, že mělo být naopak prohlášeno za stabilní ještě dříve, takže všechny chyby, které se teď objevují, už mohly být opraveny. Obecně se vývojáři bližší k vývojovému procesu přikláněli k zachování statu qua, kdežto vývojáři bližší k uživatelům chtěli změnu. Linus nekomentoval, ale Alan se několikrát nabídl s tím, že bych byl ochoten stabilní 2.6 strom spravovat. Linux 2.6.10-rc1: 'Opilý mravenečník'; způsob číslování verzí, 103 e-mailů 22. říj - 29. říj Linus Torvalds oznámil 2.6.10-rc1: Přemýšlení o názvu této verze bylo dlouhé a pracné (neboli: dal jsem si pivo a koukal na televizi... a koblihy) - protože jedním z hlavních problémů u verze 2.6.9 byl právě způsob pojmenování. Měla by být "-rc1"? nebo "-pre1", aby bylo patrné, že ještě není dostatečně dobrá k vydání? Nebo bych to měl udělat jako kosmonauti a odpočítávat dolů místo nahoru? Nebo snad pojmenovat podle dne v týdnu, kdy verze vyšla? Otázky, otázky... Jenže mi to přijde zbytečné. Prostě to pojmenuji "-rcX", protože (zcela zjevně) nemám tušení, kde je ta hranice mezi "pre" a "rc", nebo (ještě zřetelnější) kdy se z toho stane další finální verze. Takže abych svůj ubohý mozek nepřetížil, budu jim všem říkat -rc vydání. A budu doufat, že to vývojáři pochopí jako znamení, že byly začleněny nové věci a je potřeba zpomalit a postarat se o to, aby byly zařazené patche dostatečně brzy stabilizovány. Bez dalších okolků tedy oznamuji 2.6.10-rc1. Jo, a to _skutečné_ jméno se změnilo. Už to není Sťatý klokan, to je hrozně včerejší. Teď máme Opilého mravenečníka! Posílejte objednávky! Několik vývojářů se vyjádřilo, že dávat nejdříve 'pre' a až potom 'rc' má smysl, protože 'rc' je zkratkou pro 'release candidate'. Matt Mackall napsal: Ta hranice se pozná podle toho, že už máš cukání to přejmenovat na 2.6.další. Pokud neplánuješ (nebo nemůžeš) přejmenovat 2.6.x-rc1 na 2.6.x, není to "release candidate" Con Kolivas s tím souhlasil, ale dodal: Mám takový pocit, že Linus si z nás utahuje, když tu s námi tyhle věci probírá. William Lee Irwin II připojil, že se mu celá ta diskuze zdá zbytečná, a že Linus má dost starostí s jinými věcmi, než aby si měl ještě dělat hlavu s tímhle. A na to Linus odpověděl: Pánové, klid. Myslel jsem "boje o jméno" v tom praštěném slova smyslu, ne v tom ošklivém. Skutečnost je taková, že názvy Linuxu stály vždycky za houby. No, přinejmenším ta čísla verzí, která jsem používal. Jiní lidé bývají trochu organizovanější. Já jsem takový ten "umělecký" typ, takže občas udělám něco nového, zákonitě přiblblého. Zatím nejlepší možností bylo použít prostě další číslo, což dává smysl vzhledem k mé averzi k -rc i -pre. Jenže se mi čtyři čísla na pohled nějak nelíbí, takže je mi to vlastně jedno. Budu používat "-rc" a bude to znamenat "raplá cifra". A co je důležitější, mohli bychom si všichni uvědomit, že na tom zase tak moc nezáleží ;). Nick Piggin napsal: Linusi, souhlasím, že to není nic tak důležitého. Pro mě je hlavní, že _skutečné_ release candidate verze bych mohl více vyzkoušet. Prohnat je více testy, ujistit se, že dobře běží na všech mých počítačích atd. Předpokládám, že by se to hodilo lidem s velkými sadami testů a také těm, kdo spravují "jiné" architektury. Rozumím tomu, že vždycky se najde "jeden další" patch, který musí být začleněn, ale když teď provozujeme ten stabilně vývojový systém, nemohly by být nějaké dva nebo i tři týdny jen pro stabilizaci s jen opravdu nutnými opravami nic špatného. Bill Davidsen odpověděl: Také se přikláním k tomu, že názvy pre a rc jsou dost výmluvné v tom smyslu, že u -pre by ještě mohlo být uvažováno o nových funkcích, kdežto u -rc už stojí za to provádět pořádné testování. Pokud se to takhle Linusovi nelíbí, asi by bylo fajn mít nějaký jiný způsob, jak to naznačit. A Linus odpověděl: No, já se ve skutečnosti snažím v oznámeních do konference vysvětlovat, co se děje. Jedním z důvodů, proč nemám rád "rcX" vs. "-preX" je to, že mají tak nejasný význam. Oproti tomu když patch popisuji, snažím se vysvětlit, co si myslím, že se změnilo. A pokud mám pocit, že jsme připraveni na finální vydání, řeknu něco jako .. Ok, snažím se to tak do týdne připravit pro finální 2.6.9, takže jej, prosím, pořádně otestujte. A pokud máte připravené patche, chvíli s nimi ještě počkejte, až bude venku 2.6.9. Bylo by fajn mít 2.6.9, který nebude okamžitě potřebovat malé opravné vydání ;). .... což je podle mého názoru daleko výstižnější. A to je jen další důvod, proč název sám o sobě nemá takový význam. Nikdy nemůže obsáhnout tolik informací, kolik by od něj lidi očekávali. Linux 2.6.9-ac5, 8 e-mailů 29. říj - 31. říj Alan Cox oznámil nové vydání svého vlastního patchsetu, 2.6.9-ac5: Obsahuje některé z těch menších oprav a zároveň opravuje nepříjemnou chybu v __init. Nic extra důležitého pro lidi, kteří nepoužívají S390 - pokud se nesetkávají s těmi popsanými chybami, nebo nepotřebují nové ovladače. Nuno Silva odpověděl: Díky bohu někdo začal spravovat stabilní jádro 2.6! Greg Louis souhlasil: Chtěl jsem počkat až na 2.6.10 -- potřebuji spolehlivý provoz a všechno to "tahle a tamta zásadní nová funkce zase nefunguje" mě odrazovalo -- ale Alanovi se dá věřit. Automatické kontrolování správnosti, 4 e-maily 30. říj Linus Torvalds napsal: Právě jsem do jádra začlenil patche podporující automatické kontrolování správnosti, které jsem přidal ke sparse: počítání statických informací o "kontextu kódu". Infrastruktura sparse je docela pružná a můžete počítat více méně cokoliv chcete. Ale je to navrženo tak, aby se testovalo, zda odpovídá kontext vstupu a výstupu, a že žádná cesta funkcí nikdy nezačíná s konfliktními kontexty. Konkrétně je to navrženo pro dělání věcí jako je porovnávání "lock" s párovým "unlock". A teď je to i přesně to, co kód umí: každý spinlock v kontextu je počítán jako "+1", každý spinunlock je počítán jako "-1" - a nakonec by to mělo vycházet. Pokaždé to samozřejmě nevyjde. Vzhledem k tomu, že jde o statický analyzátor, nelíbí se mu třeba následující kód: int fn(arg) { if (arg) spin_lock(lock); ... if (arg) spin_unlock(lock); } protože ten kód není staticky deterministický a věci mezi tím mohou být volány s i bez drženého lock. Ale už dlouho není něco podobného vítané a není moc případů, kde by se to stávalo. Zatím je počítání zapnuté jen když používáte sparse a ručně na příkazovou řádku přidáte parametr "-Wcontext" Spinlocky byly popsané pouze pro SMP, takže to bude fungovat pouze s CONFIG_SMP. To jsou drobnosti... A protože sparse provádí čistě lokální rozhodnutí, musíte sparse říct, pokud doopravdy hodláte v jedné funkci podržet lock a pustit ho v jiné. Popis musí být v deklaraci funkce, která lock bere (pomocí "__acquires(lockname)") a ve funkci, která jej pouští (pomocí - překvapení - "__releases(lockname)"). To sparse uvědomí o tom, že má odpovídajícím způsobem aktualizovat kontext ve voláních, ale zároveň se tak sparse dozví, jaký má očekávat vstupní/výstupní kontext u těch popsaných funkcí. Zatím jsem žádné z funkcí nepopsal, tak očekávejte varování. Když spustíte kontrolu, budou varování vypadat nějak takto: CHECK kernel/resource.c kernel/resource.c:59:13: warning: context imbalance \\ in 'r_start' - wrong count at exit kernel/resource.c:69:13: warning: context imbalance \\ in 'r_stop' - unexpected unlock což prostě znamená, že "r_start" získala lock a "r_stop" jej pustila a sparse o tom nevěděl. Tento případ je jasný a stejně tak i popisy. Komplikovanější je: CHECK kernel/sys.c kernel/sys.c:465:2: warning: context imbalance in \\ 'sys_reboot' - different lock contexts for basic block kde varování "different lock contexts" znamená, že sparse zjistil, že kód v té funkci je dosažitelný ze dvou různých lock kontextů. Takový případ je vlastně neškodný, protože se stane jen to, že po restartu stroje bude kód nedosažitelný a sparse tomu nerozumí. Ale v jiných případech je to závažnější a nerovnováha locků je způsobena dynamickými daty, kterým sparse nemůže rozumět. V takovém případě může být varování ručně zakázáno, ale nezdá se, že by podobných případů bylo moc. Kompletní build kernelu má u mě asi 200 varování, z nichž většina jsou ta neškodná (tj. toho druhu, kdy jedna funkce lock získá, druhá jej pustí, ale nebyly řádně popsány). sparse by mohl být rozšířen na jakýkoliv kontext, kde jde o párování, a já o tom chtěl lidem říct pro případ, že by je to zajímalo. Greg KH řekl Linusovi: Pěkné, moc se mi to líbí. Už to objevilo pár chyb v USB ovladačích. Správa man-pages, 2 e-maily 31. říj Poté, co spravoval man-pages 9 let, řekl Andries Brouwer: Právě jsem vydal man-pages-1.70. Najdete na obvyklých místech. Kvůli stále se zvyšujícím časovým nárokům a pokračujícímu RSI [Repetitive Strain Injury] se pro mě spravování man-pages stalo přiliš složité. Naštěstí Michael Kerrisk souhlasil s tím, že správcovství převezme. Opravy a doplnění posílejte na mtk-manpages@gmx.net. ******************************* Zprávičky 1.11.2004 03:05 srakyi Jestli se zajímáte o bezpečnost IT a máte po ruce Prahu, přijďte se někdy v pondělí večer podívat na Malou Stranu, kde se pravidelně konají přednášky na toto téma. Pokud jste dokonce ochoten (ochotna) něco povykládat, dejte vědět, určitě se nějak domluvíme... více informací je k nalezení na http://bis.modry.cz. 1.11.2004 08:40 Robert Krátký Zack Smith do LKML poslal zprávu o tom, že pracuje na GUI začleněném přímo do jádra. Využívá framebuffer a jmenuje se - jak jinak - FBUI. 1.11.2004 08:51 Robert Krátký XFce 4.2 beta2 obsahuje grafického průvodce instalací (!), který usnadňuje download, kompilaci a instalaci nejčerstvější verze. 1.11.2004 08:58 Petr Krčmář TomTom Go je automobilový navigační GPS systém založený na Linuxu. Drobné zařízení na palubní desce poskytuje grafický pohled na silnici stejně jako textový a hlasový navigační výstup. 1.11.2004 10:08 Petr Krčmář Co o vás říká výběr oblíbené distribuce? Odpočinkový článek na toto téma napsal Joe Barr. Jste jako John Wayne nebo máte raději zkažená vejce? 1.11.2004 10:13 Petr Krčmář Rozhovor se sedmi vývojáři Mplayeru najednou vydal NewsForge. Točí se především kolem budoucnosti a vydání ostré verze 1.0. 1.11.2004 14:05 Petr Krčmář Lidem z GameCube Linux project se podařilo na Nintendí konzoli rozběhat KDE. K dispozici je obrázek, který ukazuje jak to vypadá a druhý obrázek, který zase předvádí, jak by to vypadat mělo. Že by Nintendo změnilo název na GameKube? 1.11.2004 15:47 Petr Krčmář Bezpečnost na letištích se v posledních letech rozvíjí velmi bouřlivě. Linux nezůstává pozadu a tak letiště v chilském Santiagu pořídilo 60 specializovaných kiosků, které slouží pro měření biometrických informací cestujících. Specializovaný software běží na SUSE Linuxu. 1.11.2004 16:19 Robert Krátký ALSA, OSS, aRts, Esound... nevíte si s nimi rady? Vysvětlení pojmů, popis instalace, konfigurace a použití přináší článek na Linux.com. 1.11.2004 16:50 Robert Krátký Konference Databázový svět již za měsíc: Tématem Databázového světa 2004 je vysoká dostupnost a provoz v režimu 24^7^365. Během jednoho dne vás čeká zajímavý program zahrnující jak teoretické, tak i praktické informace z oblasti mající klíčový vliv na úspěch provozu libovolné databázové aplikace. 1.11.2004 21:41 Petr Semelka Na weblogu ngc891 se před nedávnem objevila opatchovaná verze ovladače k nVidia kartám, která odstraňuje problémy s úpravou správy paměti v jádře 2.6.9, po které ovladač nefunguje. 2.11.2004 08:57 Robert Krátký Na světě je první pre-release Gimp 2.2. Oznámení, nové vlastnosti, screenshoty, download. 2.11.2004 09:21 Petr Krčmář V Unicode je budoucnost. Newsforge přináší podrobný návod na jeho použití v Linuxu. Vy ho ještě nemáte? 2.11.2004 10:21 Petr Krčmář Philips a ARM oznámili zahájení vývoje asynchronního procesoru, který místo klasických hodin použije Handshake technologii. Úmyslem je vytvořit procesor, který bude pracovat nezávisle na okolních zařízeních, se kterými se zasynchronizuje jen v případě potřeby. 2.11.2004 11:24 Petr Krčmář Dobrá zpráva: Podle online studie vzrostl počet Američanů používajících Mozillu a Firefox na 6 % ze zářijových 5,2 % a červnových 3,5 %. Oba prohlížeče mají přitom přibližně polovinu podílu. 2.11.2004 12:38 Petr Krčmář Oslava vydání ostré Mozilly Firefoxu 1.0 nazvaná Mozparty2 už má místo konání. Všechny podrobnosti včetně registračního formuláře najdete na webu akce. 2.11.2004 14:43 Petr Krčmář Přestože Novell začne co nevidět vydávat svůj Novell Desktop Linux, dušuje se, že zachová podporu pro SUSE, které se časem více otevře komunitě podobně jako Fedora. 3.11.2004 09:03 Petr Krčmář Software602 oznámila novou verzi kancelářského balíku 602Office. Ten je konečně k dispozici i ve verzi pro Linux. Balík je založen na OpenOffice.org a bude součástí SUSE 9.2. 3.11.2004 09:21 Petr Krčmář I přes to, co předevčírem napsaly TechWorld, InfoWorld, Groklaw a další důležité webziny, plánuje SCO Group stále spustit nový web, který bude informovat (hlavně další potenciální nepřátele) o právních krocích a soudních sporech s IBM, Novellem a dalšími společnostmi. 3.11.2004 11:27 Petr Krčmář Nástup operačních systémů jako Linux, Solaris a Netware se začíná projevovat na poptávce po unixovém trhu (kvalifikovaných zaměstnancích). Podle zprávy na NEWS.com.au klesla během posledního půl roku poptávka z 11.5% na 10.7%. 3.11.2004 12:51 Petr Krčmář CBC Radio, hlavní kanadská celoplošná stanice, začala šířit vysílání pomocí ogg vorbis. Stanice nedávno přešla od realmedia k windows media kódování. Po velkém množství stížností od posluchačů začala testovat ogg. Ve svém ogg FAQ se chlubí tím, že enkódují v Oddcastu a proud šíří pomocí Icecast. 3.11.2004 15:26 Peter Hyben GIMP 2.0.6 uvolnený. Vyšla nová bug-fix verzia GIMP v stabilnej vetve. Toto je posledná verzia v strome 2.0, keďže sa už blíži GIMP 2.2. Sťahovať môžete z FTP alebo z nejakého zrkadla. 3.11.2004 19:05 Juraj Kubelka 20. října 2004 byl spuštěn (info) portál NoSoftwarePatents.com zaměřený proti patentům v EU. Projekt byl lokalizován do 12 evropských jazyků včetně češtiny. 4.11.2004 08:41 Robert Krátký Správce jaderné řady 2.6, Andrew Morton, popisuje v článku na linux-mag.com, co obnáší jeho práce, co je potřeba udělat, než bude otevřena vývojová řada 2.7, a mnoho dalších věcí. 4.11.2004 09:29 Robert Krátký OSnews pořádá anketu o nejoblíbenější nadstavbu pro správu balíčkovacích systémů. 4.11.2004 09:33 Petr Krčmář Adobe a Linux? CNET News.com a ZDnet píší o Adobe a jeho pošilhávání po Linuxu. Vypadá to, že Adobe hledá nové zaměstnance na pozice ředitele linuxového marketingu a software architekta pro nový open source projekt. NewsForge proto požádal Adobe o vyjádření. 4.11.2004 09:39 Petr Krčmář Vyšlo Mono 1.0.4 a současně s ním i testovací verze 1.1.2. Hlavním důvodem vydání nové verze je oprava řady chyb. Můžete si přečíst kompletní novinky nebo rovnou stahovat. 4.11.2004 09:53 Petr Krčmář Distributor Avnet Inc. začal dodávat upravenou verzi TimeStorm Linux Development Kit (LDK) společně s vývojářskou deskou Motorola MVME6100 založenou na 1.3 GHz PowerPC. Zařízení je určeno pro vojenský průmysl, automatizaci a medicínské aplikace. 4.11.2004 10:00 Petr Krčmář Vyšla Mozilla Firefox 1.0RC2, která snad odstranila většinu bugů z RC1. Vývojáři prosí uživatele, aby se intenzivně zaměřili na testování problematických částí. 4.11.2004 10:07 Petr Krčmář Když software zemře nebo odejde do důchodu, je to jistě bolestivá ztráta. Programátoři jedné firmy z Ohia dokonce pořádají stylové pohřby. 4.11.2004 12:15 SiLK Tento víkend se koná InstallFest. Seminář o GNU/Linuxu, na který jste srdečně zváni a kde budou mimo jiné probíhat i instalace na počítače účastníků. Vzhledem k velkému zájmu účastníků sháníme lidi, kteří by rádi pomohli s instalacemi a řešením problémů. Pokud si chcete prověřit své linuxové schopnosti a třeba se i něco přiučit, uvítáme, pokud nám pomůžete. V případě zájmu mě kontaktujte co nejdříve. Více informací najdete na stránkách InstallFestu. 4.11.2004 12:46 Robert Krátký Vytváření (S)VCD disků pomocí programu VCDimager popisuje návod na NewsForge (a to včetně přípravy interaktivního menu). 4.11.2004 12:55 Petr Krčmář A po novém Firefoxu je tu i Thunderbird 0.9. Novinek je opět poměrně dost. Stahování pokračuje. 4.11.2004 17:22 Robert Krátký Jak přesvědčit Firefox, aby rozuměl stejným klávesovým povelům jako vi, vám poradí howto na O'Reilly onlamp.com: Firefox speed increase + vi keybindings = happy user. 4.11.2004 17:35 Robert Krátký Rozhovor s Johnem "Maddog" Hallem se dotýká budoucnosti F/OSS v enterprise sféře, ale také z něj zjistíte, proč nebyl Linus Torvalds zvolen prezidentem. 4.11.2004 19:50 Robert Krátký OSnews upozornilo na článek o výrobě procesorů na Sudhian Media - od písku až po plně integrovaný obvod: Processor Fabrication: How a CPU is Built. 5.11.2004 09:37 Robert Krátký Fandové Firefoxu v Německu se rozhodli následovat příkladu úspěšné kampaně pro reklamu v New York Times a založili vlastní sbírku. Viz také ZDNet UK. 5.11.2004 09:39 CIJOML Graf probíhající debroukace Ohnivé lišky naleznete na mozillazine. 5.11.2004 10:22 Robert Krátký Pokud už se těšíte na Gnome 2.10, můžete začít s testováním vývojové větve (2.9). Verze 2.9.1 je připravena. 5.11.2004 10:34 Petr Krčmář Pokud chcete upravovat video a transcode ani MPlayer nedávají slušný výsledek, můžete zkusit MJPEG Tools. Návod k použití přináší NewsForge. 5.11.2004 10:42 Petr Krčmář Voipac Net Phone (NP) 210 je linuxový IP telefon, který navíc dokáže nabídnout Instant Messaging, email, webové konference a další lahůdky. Vyrábí jej firma Voipac sídlící na Slovensku. Můžete si přečíst kompletní popis celého zařízení. 5.11.2004 10:46 Robert Krátký Jak začít s optimalizací webserveru Apache pro vyšší výkon vám poradí návod na linux-mag.com od Jeremy Garcii, zakladatele LinuxQuestions.org. 5.11.2004 10:52 Petr Krčmář Penguin computing a Linux Networx získaly investice v celkové výši 50 milionů dolarů, které použijí k vývoji nových technologií a jejich prosazení na nových trzích. Obě firmy se zabývají spojováním levných počítačů do výkonných clusterů. 5.11.2004 11:03 Petr Krčmář Zvažujete koupi nového notebooku a nevíte jaký vybrat? Můžete vyzkoušet linuxový LC2430. Ten je prý nejprodávanějším notebookem ve své řadě. Zajímají-li vás podrobnosti, můžete si přečíst jeho test. 5.11.2004 11:16 Robert Krátký Linux Guru dospěl do verze 1.0. Přiznejte se, kdo stál modelem? 5.11.2004 12:01 Andrej Vajči Linux na Slovensku zažíva rozmach a nieje to len vďaka takejto reklame :-). 5.11.2004 13:28 Viliam Púčik Pre všetkých, ktorí si ešte nezaregistrovali svoje Linux PC na www.linuxcounter.org: "Je najvyšší čas." 5.11.2004 14:47 Robert Krátký 13. 11. 2004 se uskuteční seminář IBM developerWorks. Informace, přehled přednášek a registrační formulář najdete na developerworks.linux.sk. 5.11.2004 16:18 Petr Tomeš Dnes večer vyjde 23. číslo české verze zpravodaje Mozilla Links, který přináší aktuální informace o Mozille a souvisejících projektech. Nové číslo představí rozšíření DeskCut (vytvoření zástupce webové stránky na pracovní ploše) a Menu Editor (úprava místní nabídky), tipy na vytvoření aktuálních záložek a úpravu ovládání prohlížeče, rozhovor s Aaronem Leventhalem o přístupnosti webových aplikací a spoustu novinek. K odběru zpravodaje se můžete přihlásit prostřednictvím webového formuláře. 5.11.2004 18:03 Robert Krátký Zachraň se kdo můžeš! Univerzální instalační nástroj InstallShield přichází na Linux. Viz recenze na LinuxJournal. 6.11.2004 10:57 Robert Krátký Interview s Richardem Stallmanem. I přes snahu přimět RMS mluvit o technologii více než o ideologii se to moc nepodařilo... 6.11.2004 11:44 Robert Krátký Firefox je nafouknutá bublina. A navíc by měl začít podporovat nestandardní funkce Internet Exploreru, aby se vůbec někam dostal. Viz ZDNet: Firefox, bah humbug. 6.11.2004 15:52 Robert Krátký Kam se poděla zábava a nadšení z Linuxu? Víte, co bylo to nejlepší na instalování OpenLinuxu od Caldery? Tetris. Brian Profitt a jeho editoriál na LinuxToday. 6.11.2004 18:29 Robert Krátký Jim Sansing se zamýšlí nad nedostatečnou nebo roztříštěnou dokumentací k Free Software/Open Source a namísto HOWTO prosazuje Wiki přístup podobný Wikipedii. 7.11.2004 09:16 Robert Krátký První díl návodu k instalaci Debianu na desktopový systém vyšel na LinuxTimes.net. Chcete-li Debian vyzkoušet, ale v instalaci se ztrácíte, možná vám pomůže. 8.11.2004 08:43 Robert Krátký Novell oznámil vydání své desktopové distribuce Linuxu: Novell Linux Desktop 9: Powered by SUSE Linux. Jak si všímá komentář na NewsForge, jméno SUSE je odstrčeno zase o kousek do pozadí. 8.11.2004 09:08 Petr Krčmář Computerworld se připravuje na zítřejší vydání Mozilly Firefoxu 1.0 a při té příležitosti zpovídal Bena Goodgera, vedoucího projektu. Povídalo se hlavně o filosofii, konkurenčním boji a IT na Novém Zélandu. 8.11.2004 09:32 Robert Krátký Alex Sisson začal vyvíjet zajímavou utilitku. Bosh uloží do bufferu výstup určeného příkazu a tento výstup pak umožní procházet přes jednoduché ncurses rozhraní. Aby to k něčemu bylo, můžete nastavit akci, která se má provést s řádkou výstupu, na které je kurzor. 8.11.2004 09:49 Robert Krátký Už jste slyšeli o Slune? 3D hra, ve které Gnu a tučňák Tux dopravují do Afriky léky proti AIDS. Fakt. 8.11.2004 09:52 Petr Krčmář Vyšel Xen 2.0. Xen umí bezpečně spustit několik virtuálních strojů. Každý z nich může provozovat jiný operační systém při minimální ztrátě výkonu. 8.11.2004 10:13 Petr Krčmář Více než 3000 studentů ze 75 zemí světa se před uzávěrkou zaregistrovalo na letošní ročník IBM Linux Scholar Challenge. Letošní vítězové budou vyhlášeni v lednu na bostonském LinuxWorldu. 8.11.2004 10:21 Petr Krčmář Chris Stone, vícepresident Novellu a vedoucí projektu přeměny v linuxovou společnost, odstoupil ze své funkce. Stone byl také prostředníkem při koupi dvou důležitých linuxových firem -- Ximianu a SUSE. 8.11.2004 11:13 Lukáš Zapletal Tento týden nám pěkně začíná. Dnes večer se otevřou zrcadla s Fedora Core 3 a zítra večer vyjde konečně Mozilla Firefox 1.0. 8.11.2004 11:41 Petr Krčmář Gimp# je C# wrapper nad GIMP API, který obsahuje rozhraní pro zásuvné moduly. To umožňuje vyvíjet velmi rychle a efektivně nové moduly pro GIMP s pomocí .NET nebo Mono. Právě vyšla verze 0.2, která doplňuje řadu nových funkcí. 8.11.2004 12:20 Petr Krčmář Chcete-li vyhledat zdrojové kódy programů podle jazyků nebo licencí, můžete použít nový vyhledávač Koders.com. Zajímají-li vás detaily, můžete si přečíst rozhovor se šéfem projektu. 8.11.2004 12:39 Antonín Kolísek Vyšla nová verze ovladačů pro grafické karty nVIDIA. Jsou přidány podpory nových karet a vylepšená podpora jader 2.6. 8.11.2004 16:48 Zdeněk Štěpánek Nevíte, jak propagovat Firefox? Co třeba po vzoru SW patentů? gavanet.org/index.html 8.11.2004 17:43 Kamil Kantar Vyšla Fedora Core 3. Stahovat lze přes BitTorrent a FTP. 9.11.2004 09:23 Petr Krčmář V USA odbila půlnoc a vyšla dlouho očekávaná Mozilla Firefox 1.0. Předchozí verze si již stáhlo přes 7 miliónů uživatelů po celém světě. (Stahovací archív.) 9.11.2004 09:31 Robert Krátký Wired 0.1 je první vydanou verzí nového programu pro profesionální zpracování a vytváření hudby. Umožňuje nahrávání neomezeného počtu stop a přidávání pluginů s nástroji a efekty. 9.11.2004 10:47 Petr Krčmář Celý internetový svět píše o Firefoxu, namátkou: News.com, Mozillazine, Inquirer, Reuters, OSNews, CNet, ZDNet, Živě, ... 9.11.2004 13:38 Kamil Kantar Na ftp://ftp.slackware.no lze stáhnout ISO DVD Slackware-current (z 1.11.2004). 9.11.2004 15:48 Petr Krčmář Druhá beta Red Hat Enterprise Linux 4 s názvem "Nahant" je k dispozici pro stažení a testování. Podívejte se na oznámení, poznámky k vydání nebo rovnou na stahovací link. 9.11.2004 16:21 Petr Krčmář White Box Enterprise Linux (WBEL) se pokouší zaplnit místo, které vzniklo po původním nekomerčním RedHat Linuxu. Není bezchybný, ale zaplňuje mezeru mezi komunitní Fedorou a Red Hat Enterprise Linux (RHEL). Jak White Box vypadá a co umí si můžete přečíst v recenzi na NewsForge. 9.11.2004 16:25 Petr Krčmář Jak vytvořit co nejlepší prohlížeč? eWeek prověřil deset nejzajímavějších rozšíření pro Firefox, které dokáží velmi usnadnit a zpříjemnit uživatelům život. 10.11.2004 08:36 Leoš Literák Novinka na Abíčku: je možné komentovat ankety. 10.11.2004 09:21 Petr Krčmář Pro mandrakisty je tu velmi podrobný pohled do útrob MDK 10.1 Official Edition. Testování proběhlo na sedmi počítačích a byla pořízena halda obrázků. 10.11.2004 09:49 Petr Krčmář Mandrakesoft oznámil nárůst příjmů proti minulému roku o 33%. Plných 77% jeho současných výdělků tvoří členské příspěvky z klubu, kdežto prodej produktů a služeb se krčí v rohu se svými 15% a 8%. 10.11.2004 11:37 Petr Krčmář Sun vydal live CD s Java Desktop System (JDS). Můžete si stáhnout jeho ISO obraz. 10.11.2004 11:40 Petr Krčmář Chcete-li se něco dozvědět o novém Novell Linux Desktopu, přečtěte si rozhovor s Tedem Haegerem ředitelem marketingu pro tento projekt. 11.11.2004 09:23 Petr Krčmář Během prvního dne si novou Mozillu Firefox stáhlo přes milión lidí! 11.11.2004 10:17 Robert Krátký V natahovači [loader] ELF binárek bylo objeveno několik chyb, které mohou být při použití setuid binárek potenciálním útočníkem zneužity. Týká se řad 2.4 i 2.6, i když nejnovější verze jsou již opraveny. 11.11.2004 10:49 Robert Krátký Na LinuxQuestions.org vyšel rozhovor s vývojáři linuxového ovladače pro grafické karty nVIDIA. Open Source ovladač v nedohlednu. 11.11.2004 11:14 Petr Krčmář Mandrakesoft vydal Mandrakelinux 10.1 pro x86-64. Tato verze systému běží na architekturách AMD x86-64 a Intel EMT. 11.11.2004 11:41 Petr Krčmář Provozovat Linux na XBOXu je snadné už několik let. Sestavení XBOX renderovací farmy je proto dalším logickým krokem. Anandtech koupil 8 XBOXů a propojil je do pěkného clusteru. 11.11.2004 11:50 Petr Krčmář Novell zveřejnil detaily o chystaném Linux Desktop 9. Bude obsahovat KDE, GNOME, OOo 1.1.x, Novell iFolder, Adobe Reader, Citrix ICA client, Real Player a další lahůdky. Cena se bude dle zvolené varianty pohybovat od ?50 do ?122. 11.11.2004 20:14 Leoš Literák Podle iAuditu náš portál navštívilo v říjnu 54 481 čtenářů. To je náš dosavadní rekord. Děkujeme za vaši přízeň. Budeme se snažit dále zlepšovat a přinášet nové atraktivní služby. 12.11.2004 10:36 Petr Krčmář Vadí vám, že musíte sedět u počítače, abyste si zavolali pomocí Skype? Nový adaptér od Siemensu jednoduše zapojíte do USB a můžete pomocí sluchátek Gigaset S645, S440/445 nebo C340/345 telefonovat přímo přes Internet místo po běžných telefonních linkách. 12.11.2004 11:04 Petr Krčmář Sun zveřejnil zdrojové kódy JDK 5.0. Ovšem pozor na licenci! Můžete to kompilovat a zkoumat, ale ne dále šířit. 12.11.2004 13:16 Petr Krčmář Popis nejzásadnějších rozdílů mezi BSD a Linuxem (z pohledu uživatele) si vzal na mušku ONLamp.com 12.11.2004 13:29 Petr Krčmář Conkeror je browser určený pro milovníky EMACSu. Je postavený na Mozille, ale je kompletně ovladatelný klávesovými zkratkami převzatými právě z EMACS. Jak to vypadá, se můžete podívat na screenshotech. 12.11.2004 14:00 Petr Krčmář V archívu Audiovizuálního centra Silicon Hill jsou již k vidění kompletní záznamy z OpenWeekendu 2004. 12.11.2004 14:12 Petr Krčmář Kousek pátečního humoru: Podívejte se na moc hezké (přestože trochu provokativní) pozadí od Mozilly. Třeba se inspirujete. (Upozornil Pajus.) 12.11.2004 19:13 Vlastimil Ott Google má speciální stránku o Firefoxu. Obsahuje odkazy na stránky o Mozille a pravidelně zobrazuje tipy k Firefoxu. 14.11.2004 13:31 Robert Krátký Jak zálohovat celý diskový oddíl (a později obnovit) pomocí programu PartImage a live distribuce Feather Linux popisuje článek Feather Linux: The Swiss Army Knife of LiveCDs 14.11.2004 22:04 Vlastimil Ott Na serveru Česká škola vyšla stať o tom, jaký první programovací jazyk je vhodné zvolit pro výuku studentů. Jedná se o překlad textu Johna M. Zellea - Python as a First Language. 15.11.2004 09:59 Petr Krčmář Anders Carlsson načrtl a vysvětlil změny v API, které v budoucnu přinese nový Gnome 3.0. 15.11.2004 10:05 Petr Krčmář Vyšlo Gentoo 2004.3. K dispozici jsou stabilní verze pro amd64, hppa, ppc, sparc, x86 a ppc64 a experimentální ia64, s390, arm a mips. Podívejte se na kompletní ChangeLog, seznam zrcadel, případně torrenty (primární a sekundární). 15.11.2004 10:15 Petr Krčmář Vyšlo ostré GTK# 1.0.4 a s ním i beta 1.9.0 (unstable vydání pro Gnome 2.6). GTK# můžete oznámkovat na GnomeFiles. 15.11.2004 13:14 Petr Krčmář Nová Fedora obsahuje řadu novinek jako SELinux, GNOME 2.8, KDE 3.3, Evolution 2.0, Remote Desktop, Helix Player a samozřejmě Firefox. Pokud stále váháte s přechodem, můžete se v rozsáhlé prezentaci podívat na boot, instalaci, desktop, taskbar, menu, konfiguraci a nové vlastnosti. 15.11.2004 13:22 Petr Krčmář Čínská společnost zabývající se výrobou linuxových telefonů získala v Hong Kongu prestižní cenu za referenční návrh nového smartphonu, který má být vydán v lednu. 15.11.2004 18:14 Vlastimil Ott V pátek 12.11.2004 proběhlo na IRC setkání českých uživatelů a vývojářů OpenOffice.org. Prohlédněte si záznam. 16.11.2004 07:39 Vlastimil Ott Na adrese www.openoffice.cz byl spuštěn zbrusu nový portál pro uživatele tohoto kancelářské balíku. Je to již druhý uživatelský portál, nedávno byl nastartován OO.o.cz. 16.11.2004 08:34 Petr Krčmář Pokud se rozhodujete mezi novou Fedorou Core 3 a SUSE 9.2 Professional, může vám pomoci jejich obsáhlé srovnání. 16.11.2004 08:44 Petr Krčmář V nakladatelství O'Reilly vyšla velmi zajímavá novinka "Knoppix Hacks". Jedná se o rozsáhlou sbírku hacků pro nové i pokročilé uživatele, využívající Knoppix, jenž je nedílnou součástí knihy. 16.11.2004 09:33 Lukáš Zapletal Před půl hodinou vyšla konečně zřejmě nejočekávanější hra posledních dvou let: Half Life 2. S jedničkou nebyly pod WineX problémy, bude fungovat i dvojka? Překoná hru Doom 3? 16.11.2004 10:01 Václav Radoměřský Server stredoceske-odpady.cz/ se zabývá zejména problematikou třídění odpadů (ve Středočeském kraji). "Zajímavostí" je, že všechny články a informace o rozmístění kontejnerů je možné stáhnout pouze ve formátu Microsoft Office (viz sekce Pro občany). 16.11.2004 10:19 Jiří Hnídek Včera večer vyšla nová verze programu blender 2.35. Stahovat lze na blender3d.org, seznam novinek. Pokud máte rychlé připojení k internetu tak jsou pro vás připravena nová instruktážní videa. 16.11.2004 12:43 Petr Krčmář Symantec oznámil novou verzi pcAnywhere - software pro dálkovou správu. Nově je k dispozici klientská část i pro Linux. 16.11.2004 22:21 Jan Valenta Autor distribuce Slackware, Patrick J. Volkerding, je vážně nemocen a hledá jakoukoli pomoc! Více informaci. 17.11.2004 00:58 Zdeněk Burda V pondělí 15.11. byl kompromitován server www.freedesktop.org (screenshot), na nápravě škod se pracuje. 17.11.2004 09:21 Robert Krátký Jaké změny v API přinese Gnome 3.0 si můžete přečíst v blogu Anderse Carlssona. A vzápětí odpovídá na otázky ohledně těchto změn - např. o odstranění Gnome knihoven. 17.11.2004 11:09 Robert Krátký Distribuce Novell Linux Desktop je recenzována na OrangeCrate.com. Testovací verzi si můžete (po registraci) stáhnout z novell.com. 17.11.2004 11:41 Robert Krátký OpenOffice.org 2.0 bude používat nový formát souborů. O důvodech, výhodách, rozdílech a zpětné kompatibilitě je článek na OO.o.cz. 17.11.2004 16:10 Leoš Literák Zvýrazňování nových příspěvků v diskusi již nepoužívá cookies, nýbrž databázi. Slibuji si od toho větší spolehlivost a malé zrychlení pro dial-up. Cookie DIZS můžete tedy smazat. 18.11.2004 08:53 Petr Krčmář Projekt GnomeFiles.org dosáhl nedávno 535 záznamů s aplikacemi, 100.000 stažení a průměrně více než 19.000 shlédnutí za den. A to vše jen pět měsíců od svého založení. 18.11.2004 08:59 Petr Krčmář Codeweavers vydali novou verzi (v4) své implementace Wine s názvem CrossOver Office. Z novinek je asi nejzajímavější nová podpora iTunes. 18.11.2004 09:09 Petr Krčmář Vyšel Linux 2.4.28 (patch) . Podle changelogu je vidět, že stará řada stále aktivně žije. 18.11.2004 09:34 Petr Krčmář Čtyři firmy dodávající linux (Conectiva, MandrakeSoft, Progeny Linux Systems a Turbolinux) se spojily a chtějí společně vytvořit obecný linuxový standard, který by zvýšil kompatibilitu jednotlivých distribucí. Nepřipomíná vám to náhodou něco? 18.11.2004 23:34 Jose Vyšla nová verzia prográmku SuperKaramba pro KDE. Popis zmien a odkaz na download. 19.11.2004 08:51 Dušan Hokův Release skvělé tahové strategie Freeciv 2.0 se blíží. Najdou se dobrovolníci, kteří mi pomohou s dokončením české lokalizace? Nehlašte se všichni, stačí jeden, dva :-) 19.11.2004 10:21 Petr Krčmář AOL vyvíjí nový Netscape, který bude postaven na Mozille Firefox. V tuto chvíli hledá testery. Testovat se začne v prosinci. 19.11.2004 10:45 Petr Krčmář Podle InfoWorldu to vypadá, že nám brzy vyroste Linux 2.7. Už byla přijata první opatření. 19.11.2004 10:48 Petr Krčmář Memory management je jednou z nejdůležitějších, nejkomplikovanějších a zároveň nejzajímavějších činností jádra. IBM vydalo podrobný rozbor jeho funkce, určený především programátorům. 19.11.2004 17:00 Robert Krátký Velmi neortodoxní recenzi přehrávače hudby pro KDE - amaroK - si můžete přečíst na Illogic-al.org. Je subjektivní a nekritická, ale dobře se čte. (Shodou okolností je něco v nepořádku s domovskou stránkou amaroKu.) 19.11.2004 17:10 Robert Krátký Groklaw sbírá otázky pro velkého šéfa firmy Sun, Jonathana Schartze. Dvanáct nejlepších (i podle hlasování čtenářů) bude vybráno a odesláno k zodpovězení. 19.11.2004 20:01 Bohumír Zámečník Víte, že "otevřený operační systém nemá jen výhody"? Viděli jste už někdy geneticky modifikované tučňáky? Věřte, nevěřte, prsty v tom má MS. 20.11.2004 10:55 Robert Krátký Nová verze emulátoru DOSu, DOSBox 0.63, především opravuje chyby, ale přidává i několik nových funkcí, včetně možnosti odpojit diskovou jednotku. 20.11.2004 11:35 Robert Krátký Cedega (dříve WineX) firmy TransGaming přináší s nadcházející verzí 4.2 podporu pro hraní hry Half-Life 2 na Linuxu. 20.11.2004 13:49 Robert Krátký Jak se dělají zprávy... Možná si vzpomínáte na email, který před necelým měsícem nabádal uživatele Red Hatu k instalaci falešného bezpečnostního patche (ve skutečnosti by systém otevřel pro útočníka) [zprávička]. Tak po tak dlouhé době o tom eWeek napsal jako o opravdové chybě. Yahoo News to rychle převzaly, ještě předtím, než eWeek někdo v komentáři upozornil, že jsou úplně mimo (eWeek vzápětí článek změnil). 20.11.2004 14:47 Robert Krátký The Register píše o (malém) zabezpečení bezdrátových sítí, ale hlavně o gigabitovém Wi-Fi, které si - jak jinak - říká o přezdívku Gi-Fi. Viz Gigabit Wi-Fi looms large. 20.11.2004 19:54 Tomáš Hála Čeho se také můžeme dočkat od stále populárnějších bezdrátových technologií. 21.11.2004 10:45 Robert Krátký Jak je na tom Linux s viry, červy a další podobnou havětí? Odpovědi na časté dotazy pochybovačného charakteru a přehled možných scénářů napadení najdete v jednom z Rick's Rants. 21.11.2004 11:41 Pavel Dobeš Umíte konfigurovat svoje okenní manažery? Často se Vás na konfiguraci někdo ptá? Nebaví vás odpovídat pořád na ty samé otázky? Případně jste schopni překládat texty do češtiny? Pokud alespoň nějaká odpověď je ANO, pak pojďte spoluvytvářet wiki stránky na Lynucs.org. 21.11.2004 20:31 Michal Marek (twofish) Lukáš Petrovický už stačil dát na web povídání (a nějaké fotky) o včerejší Mozilla party v Praze. 22.11.2004 08:44 Jose S Patrickom Volkerdingom, autorom Slackware, to nevyzerá príliš ružovo. Jeho ošetrujúci lekári sú presvedčení, že trpí tzv. Marfan-syndrómom (Morbus Marfan). Tak sa aspoň píše v nepotvrdenom príspevku na fóre Dropline. Držme palce, nech sa z toho skoro dostane. 22.11.2004 09:32 Petr Krčmář Byla vydána nová verze minidistribuce Damn Small Linux 0.8.4. Nově obsahuje kancelářský balík Siag Office, byl upraven Samba klient, zálohovací rozhraní a další. Chcete-li se dozvědět více, přečtěte si rozhovor s jedním z vývojářů. 22.11.2004 09:36 Petr Krčmář OneStat.com vydal zprávu v níž uvádí, že Gecko browsery používá 7.35 procent uživatelů. Firefoxu z toho náleží 4.58%. Microsoftí IE stále vede s 88,90% se ztrátou 5% za poslední půlrok. Do výzkumu bylo zařazeno 50.000 stránek ze 100 zemí světa. 22.11.2004 09:46 Petr Krčmář Velmi rozsáhlá a podrobná studie týkající se hard real-time funkcí různých linuxových jader vyšla na Linuxdevices.com. 22.11.2004 11:21 Petr Krčmář Konsorcium OASIS přjalo nový formát pro OpenOffice.org 2.0. Vypadá to, že by se mohl stát ISO normou. Že bychom tu měli nový standard pro dokumenty v EU? 22.11.2004 11:38 Robert Krátký Typický příklad toho, že mnozí "odborníci" si asi vůbec neuvědomují, že Linux není jen jedna jediná distribuce, kterou oni zrovna používají. Viz článek o NdisWrapper, ve kterém se píše o použití dialogového okna "Network Configuration" - jde o Fedoru, Mandrake nebo snad SUSE?. 22.11.2004 14:17 Petr Krčmář Zajímá vás také BSD a rádi byste věděli, jak na něj? Podívejte se na rozsáhlý a velmi pěkně napsaný slovenský seriál o BSD pro začátečníky. 22.11.2004 18:26 Vlastimil Ott Vypadá to jako Windows XP, ale nejsou to Windows XP. Uvnitř je Linux, ale úplně Linux to taky není. Lindows jsou mrtvé, ať žijí/žije Freedows! V Brazílii. 22.11.2004 20:03 Robert Krátký eWeek tvrdí, že příští rok bychom se měli dočkat GPL verze 3. GNU GPL, kterou vytvořil Richard Stallman, a jejíž poslední aktualizace se datuje rokem 1991, je základním stavebním kamenem Free Software hnutí. 23.11.2004 07:28 Leoš Literák Pokud vám nefunguje žádost o přesun diskuse, ozvěte se mi. 23.11.2004 08:39 Petr Krčmář Co takhle ryze české logo pro Firefox? 23.11.2004 09:03 Ales Tosovsky Svobodný zvukový editor Audacity má novou verzi 1.2.3, která opravuje několik chyb a přináší drobná vylepšení. V této verzi je přibalena ještě stará čeština, ale novou lze získat na stránkách linux.tosovsky.info. [poznámky k vydání] [download] 23.11.2004 09:30 Robert Krátký Minulý týden byly v knihovně libXpm (součást XFree86 i X.org) objeveny vážné chyby, díky kterým by se pomocí speciálně upraveného obrázku dalo dosáhnout přetečení bufferu a dalších nepříjemných věcí. Oznámeni X.org, Secunia advisory. Distribuce již vydaly opravy. 23.11.2004 09:38 Robert Krátký Svézt se na vlně nadšení pro Firefox je určitě výhodné. Proč jej tedy nezačít prodávat? Budiž. Ale jak jen "produkt" pojmenovat, když se k němu přibalí ještě OpenOffice.org? Přeci OOoFf! Uff... 23.11.2004 09:44 Petr Krčmář Budete posílat vánoční přáníčka? Co tahle k nim přibalit ještě nějaké upravené live CD? Můžete se inspirovat. 23.11.2004 10:42 Petr Krčmář Vyšel Xchat 2.4.1. K hlavním novinkám patří zjednodušené přepínání mezi okny (shift+šipky), přidaná podpora pro NickServ na DalNet a FreeNode a samozřejmě oprava řady chyb. (Download) 23.11.2004 11:16 Robert Krátký Co má SUSE a nemá Debian? (Konfigurační program) YaST. Ale možná se to změní. Uvažuje se o portu YaST pro Debian, a dokonce o YaSt frontendu pro debconf. To jsou věci... 23.11.2004 11:37 Petr Krčmář Chcete si vyzkoušet online nový Solaris 10, který je v současnosti ke stažení zdarma? Máte možnost. Stačí se u Sunu bezplatně zaregistrovat. Ukázka běží na SPARC nebo Opteron/x86. 23.11.2004 11:41 Petr Krčmář Druhé RC vydání Debian-Installer by mohlo být konečnou verzí instalátoru pro Debian 3.1 (Sarge). Nově jsou zařazeny: podpora LVM na software RAID, experimentální podpora instalace s linuxem 2.6 na hppa architektuře a další. 23.11.2004 12:59 Robert Krátký Linus Torvalds se připojil k Výzvě Radě Evropské unie, ve které spolu s Michaelem Wideniusem (MySQL) a Rasmusem Lerdorfem (PHP) apelují proti přijetí Směrnice o softwarových patentech bez další diskuze. 23.11.2004 15:47 Pavel Stržínek Java virus je tu! Na www.internetnews.com se objevila zpráva o bezpečnostní díře v sunovském JVM. 23.11.2004 18:24 jorge sanchez Uživatelé Slackwaru toužící po upgradech se po dobu Patrickovy nemoci mohou obrátit na www.slacksec.info, kde se vytvořil tým lidí starající se o nejnutnější bezpečnostní updaty. 24.11.2004 08:58 Robert Krátký Další (a docela zajímavý) rozhovor s Linusem Torvaldsem vyšel na CRN u příležitosti vyhlášení Linuse vítězem žebříčku Top 25 Executives (roku 2004). 24.11.2004 09:54 Robert Krátký KDE-Look.org vyhlásilo vítěze soutěže o nejhezčí tapety pro jednotlivé distribuce. Viz také dot.kde.org. 24.11.2004 10:12 Robert Krátký Jako další díl série článků o práci na příkazové řádce vyšel na linux.com jednoduchý návod, jak si ji obarvit: Colorize your prompt. 24.11.2004 10:34 Robert Krátký Minulý týden napsal Frank Ottink o tom, jak nový (open source) Solaris 10 zastíní Linux (Sun will shine again and leave Linux in its shade). Po přečtení mnoha komentářů (např. Open Source is not a magic wand) změnil názor (Linux versus Sun's Solaris: It's the community, stupid!). 24.11.2004 11:18 Petr Krčmář Několik původních elektronických knih s kyberpunkovou tématikou je volně ke stažení na webu Honzy Jandy. 24.11.2004 11:21 Petr Krčmář Jak vypadá Novell Linux Desktop 9 se můžete dozvědět v článečku na Tuxme.com. Pořízeno bylo i pár obrázků. 24.11.2004 11:28 Petr Krčmář Těšíte se na ostré Xfce 4.2? Čekání si můžete zkrátit s vydáním RC1 o jehož nových vlastnostech píše OSNews.com. Budoucnost je teď! 24.11.2004 11:31 Petr Krčmář D-Link vydal zdrojové kódy (pod GNU GPL licencí) pro svůj ADSL router DSL-G604T postavený na architektuře MIPS. Router má zabudovaný čtyřportový switch a WiFi. 24.11.2004 11:35 Petr Krčmář Podle zprávy IDC překročil trh s prodejem linuxových serverů v předcházejícím čtvrtletí poprvé v historii částku 1 milardy amerických dolarů. 24.11.2004 12:18 Petr Krčmář Máte doma kapesní počítač Palm? V tom případě z něj můžete jednoduše udělat terminál VT100 se vším všudy. Stačí nainstalovat malou aplikaci a nakonfigurovat inittab. 24.11.2004 16:07 Leoš Literák Psát Microsoftem sponzorované studie se nemusí vyplatit. TheMiddleware company, provozovatel populárního Java portálu TheServerSide.com, ukončil činnost. 24.11.2004 16:48 Andrej Vajči Denník SME uverejnil informáciu že poľská vláda minulý týždeň po porade s domácimi technologickými firmami a patentovým úradom stiahla svoju podporu kontroverznému návrhu zavedenia patentov na počítačové programy v Európskej únii s odôvodnením, že by spôsobil nenapraviteľné škody malým podnikom a zvýhodnil veľké nadnárodné koncerny. 25.11.2004 08:58 Robert Krátký V rozhovoru na OfB.biz vysvětluje Scott Wheeler, autor přehrávače JuK, co (a proč) by mělo v KDE 4 nahradit zvukový server aRts. 25.11.2004 09:09 Robert Krátký Vyšla verze 1.0 programu Firestarter. Ten je nejen nadstavbou pro iptables a umožňuje tak nastavení pravidel firewallu, ale umí i konfigurovat DHCP a sdílení internetového připojení. 25.11.2004 09:44 Robert Krátký Fyodor, tvůrce známého programu Nmap, dostal (opět) obsílku od FBI. Vyšetřovatelé by chtěli údaje o (cyber)útočníkovi, který prý navštívil stránku Nmapu... Viz nmap-hackers. 25.11.2004 09:50 Robert Krátký Pokud se vám líbí výchozí styl/skin KDE, podívejte se na Plastik Tweak, který jej zajímavě obměňuje. Gradienty "vystouplých" tlačítek jsou obrácené. 25.11.2004 09:58 Robert Krátký V Jižní Africe mají - jak tvrdí - první televizní seriál o open source: go_open. V prvním díle byl rozhovor s Richardem Stallmanem, pro další jsou plánováni Eric Raymond, Bruce Perens atd. Mohla by z toho být pěkná telenovela :-). 25.11.2004 10:18 Robert Krátký Stránka SCO.com byla několik desítek hodin střídavě off a on-line. Na základě informací od "důvěryhodných zdrojů" z open source komunity mi2g tvrdí, že se jednalo o DDoS útok: Growth of radicalism within Open Source - SCO under attack again. Že by podobný "útok" jako minulý prosinec? [zprávička] 25.11.2004 11:04 Petr Krčmář Byl oznámen první modifikační čip pro herní zařízení Nintendo GameCube. Ten dovolí nahrávat do paměti libovolný kód bez složitých hacků. Například GC-Linux. 25.11.2004 11:06 Petr Krčmář Německá společnost uvedla na trh automobilový navigační systém postavený na Linuxu. Obsahuje mapy, plánování cesty a hlasovou navikaci. 25.11.2004 11:11 Petr Krčmář Firefox 2.0 má svůj roadmap (plán cesty). Podstatnými body jsou zde verze 1.1 (v březnu 2005), 1.5 a 2.0 (v průběhu roku 2005). 25.11.2004 11:21 Petr Krčmář Firefox 1.0 získal ocenění CNET Editors' Choice award. Cena je udělována produktům se skvělým výkonem, kvalitou, designem a hodnotou. 25.11.2004 15:46 Petr Krčmář Divize pro výrobu paměti firmy Samsung je prý připravena na masovou výrobu 1GB FB DIMM modulů. Moduly budou mít vlastní buffer, který zvýší přenosovou rychlost až na 4.8Gbps. 25.11.2004 15:55 Petr Krčmář Podle The Seattle Times pomáhá Intel v některých asijských zemích (například v Číně a Indii) zákazníkům stavět linuxové počítače. 25.11.2004 16:42 Vlastimil Ott Todd Kulesza, správce Dropline GNOME, což je verze GNOME vyvíjená speciálně pro Slackware, za sebe hledá náhradu. Nechcete se přihlásit? 25.11.2004 21:37 Robert Krátký Chcete si dělat poznámky přímo do textu webové stránky, kterou právě čtete? Nebo byste chtěli její obsah pozměnit a výsledek si (bez reklam) uložit? Vyzkoušejte Editive. Můžete si přepsat třeba AbcLinuxu. 25.11.2004 21:56 Robert Krátký SourceForge.net slaví páté narozeniny. Projekt, který vývojářům open source software poskytuje prostor a nástroje k využívání CVS, diskuzních fór a webových stránek, se od svého startu koncem roku 1999 rozrostl na více než 1.000.000 uživatelů, 1 TB diskového prostoru na 80 serverech a 1,6 Gbps využívané šířky pásma. Všechno nejlepší! 26.11.2004 07:22 Rastislav Stanik Patrick Volkerding, správca distribúcie Slackware, pridal informácie o svojom stave. Okrem toho, že jeho zdravotný stav sa žiaľ moc nezlepšuje, pridal aj informácie o zdroji záplat, ktorému on sám dôveruje. Naďalej mu držíme palce. 26.11.2004 08:17 Petr Krčmář Javolution je nová open-source knihovna, která umožňuje vytvářet rychlé hard real time Java aplikace bez garbage collectoru. 26.11.2004 08:23 Petr Krčmář Firefox 1.0 už si stáhlo 6.5 milionu lidí. K dosažení 5 milionů stačilo 11 dní, kdežto PR verzi to trvalo celý měsíc. 26.11.2004 08:28 Petr Krčmář Steven J. Vaughan-Nichols na eWeeku bilancuje letošní rok. A prý to byl rok vítězný. Linux je už zkrátka všude. 26.11.2004 08:31 Petr Krčmář Společnost provozující německé dráhy přešla s polovinou serverů na Linux. Plánuje, že do konce roku bude provozovat více než 300 linuxových serverů. 26.11.2004 13:49 michal vyskočil ATI chce během 6 měsíců uvést nové ovladače, mj. s podporou sběrnice PCI-Express. Zdroj clubic.com, česky cdr.cz. 26.11.2004 21:15 Robert Krátký K dispozici ke stažení je OpenOffice.org zkompilovaný s KDE ikonami a KDE/Gnome stylem. Vzhled se přizpůsobí podle toho, jestli je aplikace spuštěna z prostředí KDE nebo Gnome. Více dot.kde.org. Download (80 MB) 26.11.2004 22:28 Ondřej Krčmář Guitoo je grafický (KDE) nástroj pro klikací administraci Gentoo Linuxu. Nabízí například online sledování Gentoo Linux Security Announcements (GLSA) a vydání nejnovějších (stable/testing) balíků, sledování logů, changelogů ebuildů, kontrolu nad portage systémem včetně USE flagů, maskovaných ebuildů, slotů (instalace více verzí jednoho balíku současně)... Guitoo má v Portage zatím jen maskované ebuildy pro x86. 29.11.2004 09:41 Petr Krčmář Společnost Tech Source oznámila zahájení vývoje open source 2D/3D grafické karty. Projekt má otevřený mailing list a požadované specifikace karty jsou ke stažení v PDF. Tento počin je zlomovým bodem ve vývoji otevřeného hardware. 29.11.2004 09:46 Petr Krčmář Pracovní stanice OpenDesktopWorkstation (ODW) postavená na PPC je už k zakoupení na Freescale. Provozovat ji můžete s distribucemi Debian, Gentoo, Crux, Yellow Dog Linux a neunixovém MorphOS. 29.11.2004 12:26 Petr Krčmář Vyšel Gnumeric 1.4.0, který je velmi slušnou náhradou komerčních tabulkových editorů. Nová verze běží pod GTK+ 2.4 a umí importovat soubory vytvořené v aplikacích Excel, 1-2-3, Applix, Sylk, XBase Quattro Pro, Dif, Plan Perfect a dalších. (Changelog a Download.) 29.11.2004 13:30 Robert Krátký Stránky SCO během víkendu někdo hacknul. Místo článku o probíhajícím soudním řízení mezi SCO a Red Hatem se objevil článeček "SCO vs World", ve kterém se psalo o dalším terči svaté IP války... 30.11.2004 08:29 Petr Krčmář Karl Fischer se podíval na zoubek poslední verzi Gnome 2.8 (obrázky), aby ukázal něco nových fičurek, které se Gnome naučil. 30.11.2004 08:33 Petr Krčmář Open source databázový dodavatel MySQL AB se připravuje na vydání MySQL verze 5.0, které je chystáno na začátek příštího roku. Jenom připomenu, že první alfa verze byla vydána téměř před rokem. 30.11.2004 08:39 Petr Krčmář Chcete vyzkoušet opravdový Java/Linux desktop? JD4X a ZerahStar spojily síly a vytvářejí společně desktop nové generace. Ten je sice stále ještě v poměrně rané fázi vývoje, ale i přesto si zaslouží vaši pozornost. 30.11.2004 10:12 Petr Krčmář The Extensible Messaging and Presence Protocol (XMPP) je formalizovaným převtělením Jabber protokolu. Ale co to vlastně ta formalizace je? A proč by vás měla zajímat? 30.11.2004 11:25 Petr Krčmář Už jste uvažovali nad tetováním, ale chcete něco extra? Můžete se nechat inspirovat. 30.11.2004 11:45 Petr Krčmář Flash Linux je kompaktní distribuce určená pro běh z 256Mb USB klíčenky. Umí hardwarovou detekci, autokonfiguraci a obsahuje kompletní Gnome 2.8 včetně přidružených aplikací. Ideální na vyzkoušení nového Gnome bez zásahu do stávajícího systému. (Screenshoty.) 30.11.2004 12:45 Petr Krčmář idSoftware vydalo novou verzi linuxových binárek Doom 3 pro Linux (verze 1.1.1286). Ty jsou kompatibilní s předchozími verzemi, ale obsahují řadu oprav a vylepšení zvukové části. Nyní je podporována ALSA a vícekanálový (prostorový) zvuk! Získat je můžete přes ftp nebo BitTorrent tracker. 30.11.2004 14:50 Petr Krčmář Britským právníkům se nelíbí názory Linuse a jeho kolegů na plány Evropské unie se softwarovými patenty. Linus prý dobré záměry EU vůbec nepochopil. 30.11.2004 15:35 Petr Krčmář Zdnet.co.uk ve svém článku píše, že nová verze Gentoo LiveCD 2005.0 bude obsahovat grafický instalátor, který umožní uživatelům automaticky nainstalovat stejnou konfiguraci na více strojů. *******************************