Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Řešení dotazu:
Krátká odpověď: pokud se potřebujete ptát, odpověď zní ne. :-)
Dlouhá odpověď: určitě to smysl má, pokud platí některá z těchto podmínek:
Samozřejmě by se našly i další důvody, ale obecně byste měl nějaký důvod mít vy sám. Také by bylo dobré být připraven na to, že
A samozřejmě je obecně lepší nové jádro instalovat ve formě balíčku pro příslušnou distribuci, snáze se pak systém udržuje.
alebo ak sa Ťa týkajú chyby opravené v novej verzii
V takovém případě bych spíš doporučoval chybu nareportovat, aby se oprava backportovala do distribučního jádra (je-li to možné).
Otázka spíš zní, má to smysl ? Nebo je lepší si počkat na novější verzi Ubuntu ? Díky za vaše názory a rady.
Proč na novější verzi Ubuntu? To je jako z bláta do louže. Na Archu můžeš mít kernel 4.4 teď, hned a okamžitě. Fedora ho taky bude mít co nevidět, protože na Fedoře jsou kernely v podstatě v režimu rolling updates. Nebo Tumbleweed (odnož SUSE s rolling updates) může být taky dobrý nápad.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig
) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Tady by bylo dobré položit si otázku, proč by to měl dělat. Pro člověka, který se nechce zabývat jádrem jako vývojář, bude daleko užitečnější, když se naučí vytvořit balíček pro svou distribuci, než aby měl pocit, jak je strašně cool, že si přeložil jádro ručně, a zaneřádil si systém.
# jen pro 32bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb # jen pro 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb # zbytek stejnej pro 32bit i 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400_4.4.0-040400.201601101930_all.deb sudo dpkg -i linux*.debjde o verze k dnesnimu dni, samozrejme az se tam objevi novejsi, tak instalovat to, pripadne az bude 4.5, tak se ukaze nad tim...
sudo apt-get purge linux-image-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0
Tiskni Sdílej: