IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
procmailem
, nebo vřazením nějakého mezičlánku mezi qmail
a lokálního doručovatele.
cat .qmail |/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
@[IP-postfixu]:puvodni.adresat@puvodni-domena.cz
m nebo zkusit nahrazovat zavináč procenty a posílat to na puvodni.adresat%puvodni-domena.cz@[IP-Postfixu]
a na Postfixu to procento nahradit zpět zavináčem.
percenthack (qmail-send)
Default: none. The "percent hack" is a primitive form of source routing introduced by sendmail in the early 1980s. If you send mail to user%in.side@out.side, the mail would be sent to out.side, where the address would be rewritten to user@in.side and sent along to in.side. In the past 20 years, most of the connectivity problems that require source routing have been solved, and for the ones that remain there are better tools such as smtproutes (described later), so the percent hack is obsolete. If for some reason you absolutely need it (you have an ancient mission-critical program for which all the source code has been lost that sends mail using the percent hack, perhaps) any addresses in domains listed in percenthack are scanned for percent signs and rewritten. In the previous example, out.side would have to be listed there.
If a domain listed in percenthack is also listed in rcpthosts, your system is an open relay, because spammers can send mail anywhere through your system by putting the actual target address in percent form inside an address in the listed domain. Yes, spammers actually do so. The solution is simple: don't do it.
Ale nějak z toho nechápu jak to nastavit aby se mi adresa nezměnila. Na první server chodí hodně pošty na různé uživatele a ty potřebuji zachovat, takže když mám na druhém serveru doménový koš takže nastavím |/usr/bin/forward uzivatel%domenaprvnihoserveru@domenadruhehoserveru
?
domenaprvnihoserveru
– e-mail na něj přijde na adresu uzivatel@domenaprvnihoserveru
. Zda pak na prvním serveru uděláte to přesměrování přes nějakou doménu, nebo přes IP adresu( uzivatel%domenaprvnihoserveru@[IP.adresa.druheho.serveru]
), na tom už nezáleží. První server musí vědět kam má e-mail poslat (takže se zabývá částí za zavináčem), druhý server musí vědět, že má e-mail přijmout (a dostane tu část před zavináčem a procento nahrazené zavináčem).
|/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
ssmtp
), který bude e-mail rovnou odesílat SMTP protokolem. To bych ale moc nedoporučoval, protože pak by odesílání bylo součástí doručování, takže bude doručování trvat déle (a pokud bude cílový server nedostupný nebo bude odpovídat pomalu, může trvat výrazně déle) – pak by se vám mohlo stát, že qmail
vyčerpá limit souběžných doručování a celé doručování se tím zpomalí. Druhá možnost je odesílat to přes jinou instanci normálního poštovního serveru (např.spustit podruhé qmail
) a tuhle druhou instanci nakonfigurovat tak, aby neposílala chybové zprávy o nedoručitelnosti. Samozřejmě pak tahle druhá instance qmail
u musí běžet na jiné IP adrese nebo na jiném portu. Asi také budete muset použít něco jiného, než /usr/bin/forward
– pokud tedy forward
u nejde říci, jakým způsobem má e-mail odeslat.
Tiskni Sdílej: