Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
Že sluteční Linuxový profici píší ve vi nebo lépe v emacs vím…
Tohle je zajímavé, „vědět“ něco, co ani náhodou není pravda. Zajímavý fenomén v té naší postmoderní době.
Věc se má tak, že vim
ani emacs
nejsou samostatně použitelná IDE. Mohou například posloužit jako jedna z mnoha různých „komponent editoru“, které jsou na výběr v různých IDE, ale samy o sobě, jako samostatné programy jsou pro rozsáhlejší kódění nebo větší projekty zhruba stejně k hovnu jako KWrite nebo Gedit, jen s tím rozdílem, že KWrite a Gedit se dají aspoň k něčemu použít.
Pokud to pujde budu to psat v tom na co jsem zbyklý tj. Visal Studiu.Pokiaľ sa jedná o Visual Studio Code od MS alebo o Visual Studio Codium ktoré fungujú aj na Linuxe, tak nechápem dôvod otázky. Asi je to len nuda. A snaha vyvolať zbytočné hádky o tom, komu viac chutí kofola, pepsi alebo mirinda.
... Vim je taky fajn a celý operační systém je tvé IDE.To je přesné. Pokud se někdo pokouší z Vimu udělat IDE, výsledek bývá nevalný. Právě propojení Vimu se zbytkem OS z něj dělá mocný nástroj. Například volání Make nebo Git přímo z editoru mi umožní, že ho nemusím ukončovat a mohu z něj spouštět nejen kompilace, ale i testy jednotky či celku. Pokud mi nějaký nástroj chybí, posledně to byla reflexe Java class, tak si ho napíši třeba v Javě, resp. v gcj a volání zahrnu do maker. To jsou jen informace pro ty, kteří Vim srovnávají s Notepadem či Nano. Podobné využití jako Vim má i Emacs.
Tiskni Sdílej: