Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Zrovna jádro v tomhle případě tolik nepomůže. Jádro si stavím sám na Archu už pár let a že by to nějak pozivitně ovlivnilo výdrž na aku bych fakt neřek. Navíc nikdy nevíte, jakou funkci či modul budete potřebovat a překompilovávat jádro pokaždé, když si přinesete domů nový kousek HW je poněkud otravné.
Radit takhle obecně se moc nedá, ale mně se při provozu na aku osvědčilo kromě výchozích úsporných nastavení ještě vypnout BT a snížít výkon WiFi rádia. Na některém HW pomůže předat jádru parametr pcie_aspm=force.
Výkonově je na tom skvěleŘekl bych, že stejně, jako u všech ostatních distribucí, prostě záleží na nastavení.
Ad GPU
Ovladače pro AMD GPU jsou děs a hrůza, minimálně co se pro použití v notebooku týče. Opensourcové ovladače se dají pro Radeony s jádry r600 a r300 celkem slušně použít na desktopu (pokud tedy nechcete OpenCL nebo maximální výkon ve 3D), pro použití v notebooku jim chybí smysluplný powermanagement.
Oficiální AMD Catalysty sice fungují lépe, nicméně tempo, se kterým vycházejí nové verze je značně pomalé. To je problém ve chvíli, kdy vaše distribuce např. updatuje na novější verzi jádra nebo X.Org. V takovém případě musíte buď počkat na nějaký neoficiální hackopatch nebo tyto komponenty neaktualizovat (oboje má samozřejmě svá negativa).
Do notebooku bych doporučil buď Intel nebo nVidii. Osobně bych teď šel do Intelu, protože nehraju hry. Jejich GPU od Sandy Bridge dál mají výkonu víc než dost a oficiální otevřený ovladač. Současný notebook s nVidií mám už čtvrtým rokem a taky si nemůžu moc stěžovat. Bacha na magickou technologii Optimus, ta na Linuxu moc nefunguje a nějakou dobu asi ještě nebude.
Ad kompilace
Vlastní kompilace Linuxu = kompilace vlastního jádra? Návodů na ruční překlad jádra je dost, doporučuju prolézt Wiki různých distribucí, je to poměrně jednoduché. Za lepší řešení považuji sestavit si instalační balíček s vlastním jádrem přímo pro distribuci, kterou používáte, což se dělá na každé distribuci trochu jinak. Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazu:).
LFS je spíš pro "hračičky", kteří se chtějí naučit, jak systém funguje. Kompiluješ si v něm prakticky všechno sám. Musíš mí na to dost času. Pokud tě čas tlačí, tak se (zatím) do LFS nepouštěj.
Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazuAby náhodou někdo nenabyl dojmu, že kompilace vlastního jádra je otázkou jednoho příkazu Ale určitě je to u Archu jednodušší, než jinde. Hodit si do
IgnorePkg
linux
a linux-headers
, nakonfigurovat si vlastní .config
, uložit si ho jako config.x86_64
, přepsat s ním tentýž soubor v aktualizovaném adresáři ABS stromu, smazat kontrolní součty v PKGBUILDu a spustit
$ makepkg -g >> PKGBUILD && makepkg && sudo pacman -U *.pkg.tar.xz
Tiskni Sdílej: