Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Řeším takový návrhový problém a hledám elegantní řešení v C++.
Obecně jde o to, že mám třídu (např. parser), jejíž instance přijímá události (někdo volá její metody), nějak je zpracovává a výsledky předává dál – volá metody jiného objektu (handler). Těch handlerů může být víc, implementují stejné rozhraní a uživatel je registruje před začátkem zpracování pomocí metody addHandler().
Napadá mě několik možností:
addHandler() přidá handler do kolekce a pak budu místo handler->metoda() volat for (auto handler : handlers) handler->metoda() a tím se událost rozešle všem.addHandler() nebude v parseru a parser bude sám schopný pracovat jen s jedním handlerem. Pokud jich bude potřeba víc, vytvoří se proxy handler, který bude implementovat stejné rozhraní a postará se o rozeslání všem stejným způsobem jako v předchozím bodě.Ten handler může mít třeba deset metod, takže se mi to úplně nechce psát všechno ručně, navíc tenhle problém budu asi řešit opakovaně. Časem bych možná chtěl nějak lépe ošetřovat chyby (např. když by jeden handler vyhazoval výjimku, tak aby zpracování dat v ostatních pokračovalo dál a chyba se nějak zpracovala až na konci), ale pro začátek to může být tak, že první vyhozená výjimka zastaví všechno a zpracování skončí.
Přijde mi, že tohle musí být docela obvyklá úloha, snad i návrhový vzor nebo idiom… tak se mi nechce vynalézat kolo. Jak tohle řešíte vy?
P.S. To řešení pomocí maker může vypadat takhle:
#define handler for (auto ___h : handlers) ___h handler->metoda0(); handler->metoda1(a, b); handler->metoda2(a, b, c); ... handler->metoda9(x);
Což tak nějak s minimem úsilí řeší tenhle problém, ale moc nadšený z toho nejsem.
P.P.S. Případně takhle může vypadat kombinace toho makra a proxy:
class XYZContentHandler {
public:
virtual void abc();
virtual void def(int a);
virtual void ghi(int a, int b);
};
class XYZContentHandlerProxy : public XYZContentHandler {
private:
std::vector<std::shared_ptr<XYZContentHandler>> handlers;
public:
void addHandler(std::shared_ptr<XYZContentHandler> handler) {
handlers.push_back(handler);
}
#define handler for (auto ___h : handlers) ___h
void abc() override { handler->abc(); }
void def(int a) override { handler->def(a); }
void ghi(int a, int b) override { handler->ghi(a,b); }
#undef handler
};
Ale nejradši bych se zbavil toho ručně psaného kódu (proxy) a řešil to nějak obecně, genericky.
#include <iostream>
#include <memory>
#include <vector>
using std::vector;
using std::shared_ptr;
using std::make_shared;
using std::cerr;
using std::endl;
using std::forward;
struct ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) = 0;
virtual void handle_b(int x, int y) = 0;
virtual void handle_c() = 0;
};
struct Foo: ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) { cerr << "Foo::handle_a(" << x << ")" << endl; }
virtual void handle_b(int x, int y) { cerr << "Foo::handle_b(" << x << ", " << y << ")" << endl; }
virtual void handle_c() { cerr << "Foo::handle_c()" << endl; }
};
struct Bar: ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) { cerr << "Bar::handle_a(" << x << ")" << endl; }
virtual void handle_b(int x, int y) { cerr << "Bar::handle_b(" << x << ", " << y << ")" << endl; }
virtual void handle_c() { cerr << "Bar::handle_c()" << endl; }
};
template <class R, class T, class ...Args>
void handle_fanout(vector<shared_ptr<T>>& handlers, R (T::*func)(Args...), Args &&... args) {
cerr << "Fanout to " << handlers.size() << " handlers:" << endl;
for (auto& handler : handlers) {
((*handler).*func)(forward<Args>(args)...);
}
}
int main() {
vector<shared_ptr<ContentHandler>> handlers;
handlers.push_back(make_shared<Foo>());
handlers.push_back(make_shared<Bar>());
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_a, 3);
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_b, 42, 9001);
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_c);
}
Je to trochu naprasené... předávání reference na vector by se asi správně mělo nahradit nějakým range nebo po staru párem iterátorů nebo podobně, ale nechtělo se mi to už řešit...
try-catch a chycené výjimky by se někam vykopírovaly pro další zpracování.
Ale ošklivé to asi bude tak jako tak, výjimky jsou zkrátka zlo
Ano, ale otázka je, jak to elegantně implementovat s minimem ručně psaného kódu (proxy) nebo for cyklů rozesetých všude možně. Např. v Javě bych to uměl udělat pomocí reflexe nebo anotací a anotačního procesoru. V jazycích s hygienickými makry si zase dovedu představit elegantní řešení založené na úpravě/generování AST.
Pokud bych omezil počet metod a všechno posílal přes jednu, tak si asi jen ušetřím práci na jednom místě a přidělám práci jinde. Místo prostého volání metod s 0 až N parametry by se musely vytvářet a předávat objekty. Jako API mi to nepřijde moc intuitivní – ten, kdo to bude volat, tak bude řešit otázku, jaké objekty tam může posílat a kde je má vzít (asi v nějaké továrně…) a ten, kdo bude ty události zpracovávat, bude zase řešit otázku, jaké všechny typy mu můžou přijít a jestli to je konečná množina… – místo toho, aby se člověk jednoduše podíval, jaké metody dané rozhraní obsahuje. A když bychom chtěli oddělit API a SPI, tak to bude taky asi horší (tohle zatím neřeším, protože je to jen interní třída, ne nějaké veřejné rozhraní, které by používal a implementoval někdo cizí).
V C++ se tomu zatím nejvíc blíží to Kralykovo řešení, ale taky to není ono – minimálně proto, že psát handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_a, 3) je výrazně otravnější než psát proxy.handle_a(3) nemluvě o napovídání parametrů v IDE, které si s tím neporadí (ale aspoň kompilátor ty parametry zkontroluje a upozorní na chybu).
class XYZContentHandler {
public:
virtual ~XYZContentHandler() {}
virtual void abc();
virtual void def(int a);
virtual void ghi(int a, int b);
};
class XYZContentHandlerProxy : public XYZContentHandler {
private:
std::vector<std::shared_ptr<XYZContentHandler>> handlers;
public:
void addHandler(std::shared_ptr<XYZContentHandler> handler) {
handlers.push_back(handler);
}
template<typename Func, typename... Args>
void handler_foreach(Func func, Args&&... args)
{
for (auto& h : handlers)
{
try {
(h.get()->*func)(args...); // umyslne bez std::forward, nechceme, aby potom funkce udelala move z argumentu a rozbila tak dalsi handler
}
catch (...) { /* sezer vyjimku */ }
}
}
void abc() override { handler_foreach(&XYZContentHandler::abc); }
void def(int a) override { handler_foreach(&XYZContentHandler::def, a); }
void ghi(int a, int b) override { handler_foreach(&XYZContentHandler::ghi, a, b); }
};
Díky. Nahradil jsem tím to makro a přesunul to do znovupoužitelné třídy ProxyVector.
Pořád mi trochu vadí, že tam musím vyjmenovat všechny ty metody, které se mají přeposílat, ale to asi jinak nejde (bez nějakého generování kódu).
Tiskni
Sdílej: