Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Řeším takový návrhový problém a hledám elegantní řešení v C++.
Obecně jde o to, že mám třídu (např. parser), jejíž instance přijímá události (někdo volá její metody), nějak je zpracovává a výsledky předává dál – volá metody jiného objektu (handler). Těch handlerů může být víc, implementují stejné rozhraní a uživatel je registruje před začátkem zpracování pomocí metody addHandler().
Napadá mě několik možností:
addHandler() přidá handler do kolekce a pak budu místo handler->metoda() volat for (auto handler : handlers) handler->metoda() a tím se událost rozešle všem.addHandler() nebude v parseru a parser bude sám schopný pracovat jen s jedním handlerem. Pokud jich bude potřeba víc, vytvoří se proxy handler, který bude implementovat stejné rozhraní a postará se o rozeslání všem stejným způsobem jako v předchozím bodě.Ten handler může mít třeba deset metod, takže se mi to úplně nechce psát všechno ručně, navíc tenhle problém budu asi řešit opakovaně. Časem bych možná chtěl nějak lépe ošetřovat chyby (např. když by jeden handler vyhazoval výjimku, tak aby zpracování dat v ostatních pokračovalo dál a chyba se nějak zpracovala až na konci), ale pro začátek to může být tak, že první vyhozená výjimka zastaví všechno a zpracování skončí.
Přijde mi, že tohle musí být docela obvyklá úloha, snad i návrhový vzor nebo idiom… tak se mi nechce vynalézat kolo. Jak tohle řešíte vy?
P.S. To řešení pomocí maker může vypadat takhle:
#define handler for (auto ___h : handlers) ___h handler->metoda0(); handler->metoda1(a, b); handler->metoda2(a, b, c); ... handler->metoda9(x);
Což tak nějak s minimem úsilí řeší tenhle problém, ale moc nadšený z toho nejsem.
P.P.S. Případně takhle může vypadat kombinace toho makra a proxy:
class XYZContentHandler {
public:
virtual void abc();
virtual void def(int a);
virtual void ghi(int a, int b);
};
class XYZContentHandlerProxy : public XYZContentHandler {
private:
std::vector<std::shared_ptr<XYZContentHandler>> handlers;
public:
void addHandler(std::shared_ptr<XYZContentHandler> handler) {
handlers.push_back(handler);
}
#define handler for (auto ___h : handlers) ___h
void abc() override { handler->abc(); }
void def(int a) override { handler->def(a); }
void ghi(int a, int b) override { handler->ghi(a,b); }
#undef handler
};
Ale nejradši bych se zbavil toho ručně psaného kódu (proxy) a řešil to nějak obecně, genericky.
#include <iostream>
#include <memory>
#include <vector>
using std::vector;
using std::shared_ptr;
using std::make_shared;
using std::cerr;
using std::endl;
using std::forward;
struct ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) = 0;
virtual void handle_b(int x, int y) = 0;
virtual void handle_c() = 0;
};
struct Foo: ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) { cerr << "Foo::handle_a(" << x << ")" << endl; }
virtual void handle_b(int x, int y) { cerr << "Foo::handle_b(" << x << ", " << y << ")" << endl; }
virtual void handle_c() { cerr << "Foo::handle_c()" << endl; }
};
struct Bar: ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) { cerr << "Bar::handle_a(" << x << ")" << endl; }
virtual void handle_b(int x, int y) { cerr << "Bar::handle_b(" << x << ", " << y << ")" << endl; }
virtual void handle_c() { cerr << "Bar::handle_c()" << endl; }
};
template <class R, class T, class ...Args>
void handle_fanout(vector<shared_ptr<T>>& handlers, R (T::*func)(Args...), Args &&... args) {
cerr << "Fanout to " << handlers.size() << " handlers:" << endl;
for (auto& handler : handlers) {
((*handler).*func)(forward<Args>(args)...);
}
}
int main() {
vector<shared_ptr<ContentHandler>> handlers;
handlers.push_back(make_shared<Foo>());
handlers.push_back(make_shared<Bar>());
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_a, 3);
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_b, 42, 9001);
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_c);
}
Je to trochu naprasené... předávání reference na vector by se asi správně mělo nahradit nějakým range nebo po staru párem iterátorů nebo podobně, ale nechtělo se mi to už řešit...
try-catch a chycené výjimky by se někam vykopírovaly pro další zpracování.
Ale ošklivé to asi bude tak jako tak, výjimky jsou zkrátka zlo
Ano, ale otázka je, jak to elegantně implementovat s minimem ručně psaného kódu (proxy) nebo for cyklů rozesetých všude možně. Např. v Javě bych to uměl udělat pomocí reflexe nebo anotací a anotačního procesoru. V jazycích s hygienickými makry si zase dovedu představit elegantní řešení založené na úpravě/generování AST.
Pokud bych omezil počet metod a všechno posílal přes jednu, tak si asi jen ušetřím práci na jednom místě a přidělám práci jinde. Místo prostého volání metod s 0 až N parametry by se musely vytvářet a předávat objekty. Jako API mi to nepřijde moc intuitivní – ten, kdo to bude volat, tak bude řešit otázku, jaké objekty tam může posílat a kde je má vzít (asi v nějaké továrně…) a ten, kdo bude ty události zpracovávat, bude zase řešit otázku, jaké všechny typy mu můžou přijít a jestli to je konečná množina… – místo toho, aby se člověk jednoduše podíval, jaké metody dané rozhraní obsahuje. A když bychom chtěli oddělit API a SPI, tak to bude taky asi horší (tohle zatím neřeším, protože je to jen interní třída, ne nějaké veřejné rozhraní, které by používal a implementoval někdo cizí).
V C++ se tomu zatím nejvíc blíží to Kralykovo řešení, ale taky to není ono – minimálně proto, že psát handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_a, 3) je výrazně otravnější než psát proxy.handle_a(3) nemluvě o napovídání parametrů v IDE, které si s tím neporadí (ale aspoň kompilátor ty parametry zkontroluje a upozorní na chybu).
class XYZContentHandler {
public:
virtual ~XYZContentHandler() {}
virtual void abc();
virtual void def(int a);
virtual void ghi(int a, int b);
};
class XYZContentHandlerProxy : public XYZContentHandler {
private:
std::vector<std::shared_ptr<XYZContentHandler>> handlers;
public:
void addHandler(std::shared_ptr<XYZContentHandler> handler) {
handlers.push_back(handler);
}
template<typename Func, typename... Args>
void handler_foreach(Func func, Args&&... args)
{
for (auto& h : handlers)
{
try {
(h.get()->*func)(args...); // umyslne bez std::forward, nechceme, aby potom funkce udelala move z argumentu a rozbila tak dalsi handler
}
catch (...) { /* sezer vyjimku */ }
}
}
void abc() override { handler_foreach(&XYZContentHandler::abc); }
void def(int a) override { handler_foreach(&XYZContentHandler::def, a); }
void ghi(int a, int b) override { handler_foreach(&XYZContentHandler::ghi, a, b); }
};
Díky. Nahradil jsem tím to makro a přesunul to do znovupoužitelné třídy ProxyVector.
Pořád mi trochu vadí, že tam musím vyjmenovat všechny ty metody, které se mají přeposílat, ale to asi jinak nejde (bez nějakého generování kódu).
Tiskni
Sdílej: