abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 10:44 | Zajímavý článek

    Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 01:00 | Nová verze

    Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 00:44 | Nová verze

    Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 16:44 | IT novinky

    Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 10
    včera 10:44 | Nová verze

    MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 10:22 | Nová verze

    Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    včera 01:00 | Nová verze Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.6. 19:55 | IT novinky

    Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.6. 13:44 | IT novinky

    Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.6. 13:22 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    Rozcestník

    Dotaz: Slackware Sound GUI

    18.2.2004 22:40 Jindřich 'GoldenShit' Plešinger | skóre: 16 | blog: Nevěřící | Dolní Bousov
    Slackware Sound GUI
    Přečteno: 104×
    Ahoj

    Mam takovej malej dotaz. Nejakou dobu pouzivam Linux a stale vice dostavam pocit jisteho chaosu v systemu. O co jde. Pro svoji zvukovku pouzivam ovladace od alsa - projektu, protoze pod oss jsem ji nerozchodil. Z budouciho vyvoje Linuxu lze usuzovat, ze ovladace zvukovych karet budou soustredeny timto smerem. Doufam ze smer bude jednotny a ze tak ucini i autori komercniho softu.(Nekde je stale snaha o oss).

    Na svuj Slackware jsem tedy nainstaloval minimum potrebnych veci, je hezke myt system prehledny, a vse funguje jak ma. Jen jsem nepochopil co je to a k cemu je esound a dalsi vymozenosti ktere jsou vynucovany pro beh softu. Napr: mplayer z linuxpackages je tradicne kompilovan s esound systemem. Proc. Stahnul jsem si mplayera skompiloval poze s alsou a vse mi funguje jak ma. To softu je ale mraky.

    S nejvetsi pravdepodobnosti je problem ve me.

    Proto bych se rad zeptal k cemu je mnoho zvukovych deamonu, nebo vo co jde?

    Dalsi problem s GUI. Na Gnome a na Kde jsem si nejak nemohl zvyknout. Vykon neni roblem, ale je to spise jista antipatie k temto molochum ktere vam vytvori kromadu konfiguracnich souboru ve vasem adresari, a pak aby se v tom pr..e vyznalo. Zatim mi padl do oka Fluxbox a programi vyuzivajici gtk knihovny (gvim, texmacs, xnc, mozilla, ... .), nebo promptove utility. K behu systemu to staci a je to celkem slusnej desktop.

    Co jsem ale nepochopil je proc je v linuxu pouzivano tolik GUI knihoven, ktere zastavaji temer stejnou praci. Proc se vyvoj progranu nesoustredi na jeden graficky system?

    Nejspise proto, ze jeste nebyl nalezen ten optimalni zlaty stred vyvoje, a stale se hleda.

    Nakonec: Chtel bych se zeptat hlavne vyvojaru.

    1. Ma smysl pouzivat vsechny systemy: gtk, Qt, motif, ... a dalsi? Nebudu mit vetsi naroky na pamet a cpu pri spusteni dvou stenych programu pod ruznymi gui?

    2. Jaky lze predpokladat vyvoj smeru vyvoje programu ve vztahu k gui?

    3. Neni nesmysl pouzivat poze alsu?

    Jsem pouze amater ale zda se mi ze ve Windousich je toto docela dobre vyreseno. Z pohledu amatera. A na ten pravopis opravdu nemam.
    LINUKS = Lidová Nacionálně Ultralevicová Komunistická Strana

    Odpovědi

    Jiří Svoboda avatar 19.2.2004 09:01 Jiří Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
    Rozbalit Rozbalit vše Slackware Sound GUI
    Nebudu ted mluvit o ALSA (o te toho zatim moc nevim), ale klasicky OSS pouziva pro vystup zvuku zarizeni /dev/dsp. Jenze toto zarizeni muze soucasne pouzivat prave jedna aplikace. Tzn., ze by se stavalo to (a stava se to), ze prvni spustena aplikace se zvukem sice bude hrat, ale kazda dalsi uz si neskrtne ('/dev/dsp' je blokovano tou prvni).
    Takze nastupuji zvukovi demoni. Zvukovy demon se spusti vlastne jako ta "prvni aplikace" a zabere '/dev/dsp'. Vsechny aplikace pak pozadavky na zvuk posilaji tomu demonovi, on je "dava dohromady", mixuje je a posila na '/dev/dsp', takze muzou hrat vsechny aplikace soucasne.
    Zvukovi demoni se pouzivaji dva: esd (esound, Enlightenment Sound Daemon) a arts (Analog Realtime Synthesizer). Ac neni zadny z nich primo vazan na nejake prostredi, tak esd se pouziva v GNOME a arts v KDE. Jinak se obecne rika, ze esd je vevnitr prasarna, ale dobre se s nim dela (rozumej dobre se programuje), arts je pak presny opak.
    Neni to uplne tak jednoduche, jak jsem napsal, napriklad se jeste resi spoluprace se starsimi programy pouzivajicimi jenom '/dev/dsp', ale to uz tu nebudu vysvetlovat.

    Je fakt, ze GUI knihoven je sice az moc, ale porad daleko lepsi, nez kdyby byla jedna. Je to o moznosti vyberu. A ja jsem rad, ze ta moznost existuje. Napriklad v mem pripade, kdyby existovalo jenom KDE, tak bych asi zacal psat svoje GUI. :-)

    ad 1) Naroky to sice vyssi mit bude, ale nemyslim, ze by to v dnesni dobe stalo za rec.
    ad 2) Vetsina novych GUI aplikaci se objevuje bud pro knihovny Gtk+ (GNOME) a nebo Qt (KDE). Open source aplikace se objevuji zrejme rovnomerne pro obe GUI (k memu stesti neexistuje zadna Qt aplikace, kterou bych chtel pouzivat). Pokud nekdo chce vyvijet komercni aplikaci a neplatit licencni poplatky, sahne po Gtk+.
    ad 3) Neni :-). Sice si mirne odporuji vzhledem k vyse zminene poznamce o vyberu, ale myslim, ze sjednoceni na urovni ovladacu je docela fajn. :-)

    O tom, co je a neni ve Windows dobre vyreseno, se daji vest sahodlouhe polemiky. Linux rozhodne neni idealni system, Windows naopak take nema uplne vsechny casti spatne. Me ale vyhovuje daleko vice Linux. :-)

    19.2.2004 09:40 Jindřich 'GoldenShit' Plešinger | skóre: 16 | blog: Nevěřící | Dolní Bousov
    Rozbalit Rozbalit vše Slackware Sound GUI
    Diky za objasneni.

    Co z toho vypliva. Potrebuju zvukovu deamona nabo ne, doposud jsem se bez nej obesel a domnivam se ze se bez nej obejdu i do budoucna. Zvuk pouzivam poze pri spusteni muziky, videa, nebo hry. Jinak se domnivam ze je to k nicemu.

    GUI je asi taky jasne, GTK+ a QT je jake zaklad. Me staci poze GTK+. Pod QT jsem pouzival Lyx, ale po vyzkouseni TeXmacs je mi jasno. Mozna jeste Opera, ale ta ma knihovny povetsinou staticky slinkovane.

    Jeste je tu par programu ktere pouzivam a ktere jsou napsany pod Motifem. Na co jsem jeste neprisel ja jak v nich rozchodit kolecko mysi. Jde o par programu ptere jsou programovany hlavne pro velke Unyxi. Gambit, OpenDX, ... .

    Netusite nekdo jak na to???

    Kolecko u mysitka jsem roschodil v /etc/X11R6/XF86Config a vsude mi facha jen ne u Motifu.

    Diky.
    LINUKS = Lidová Nacionálně Ultralevicová Komunistická Strana
    19.2.2004 11:02 David Jež | skóre: 42 | blog: -djz | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Slackware Sound GUI
    Je to uplne jednoduche: neexistuje "ten jediny spravny system/window manazer/knihovna/gui/ovladac a nic jineho na svete a nikdy jinak (R)(TM)(C)(a vybuch co jeste...)" (podobnost s jistym nejmenovanym systemem ciste nahodna...). Kazdemu vyhovuje neco jineho, viz. tva volba fluxboxu, Kdybys nemel na vyber, asi by se ti to nelibilo. Proto je tedy nekolik konkurencnich systemu a programu a knihoven. Free v puvodnim vyznamu neznamena zadarmo ale svobodne - neni proto spravne nazyvat moznost vyberu "chaosem"! Nicmene pokud se ti nelibi "chaos", mas moznost pouzit cokoliv jineho, nikdo te do niceho nenuti a moznost vyberu systemu (at uz jakehokoliv) je prave jen a jen na tobe.
    Nicmene k veci:
    ALSA - ovladace OSS jsou obecnymi ovladaci v un*xovych systemech a pochazi z dob davnych, navic nejsou uplne free. V linuxu se zacala pouzivat vlastni implementace OSS protoze tehdy nic jineho nebylo a nebylo by se o co oprit. S postupem casu samozrejme moznosti OSS prestavaly stacit, proto se zacalo s navrhem novejsiho pruznejsiho systemu linuxovych zvukovych ovladacu pod GPL licenci. ALSA ovladace vetsinou lepe podporuji vsechny mozne zvukove karty, nektere treba pod OSS ovladaci nejedou vubec, je tedy urcite rozumne a ma svuj smysl ALSA pouzivat. ALSA umi i OSS emulaci, takze te nemusi vubec tizit jestli mas OSS nebo ALSA ovladace v aplikacich ktere pouzivaji OSS protoze to bude fungovat.
    mplayer/xmms/apod. - zrejme jsou zkompilovane tak, aby bylo mozne vyuzit co nejvice moznosti. Nekdo treba pracuje v KDE a pouziva arts, jiny prevazne v konzoli nebo nepouziva vic nez jeden zvuk vubec takze mu OSS staci. Ale program by mel zvladat vsechno, a nez mit tunu balicku tak je radeji jeden balicek i za cenu ze musis nainstalovat vice knihoven. Ale nemusis je pouzivat. Muzes mit nainstalovane knihovny pro esd, arts... ale nemusis mit spustene demony. Program fungovat bude pro OSS nebo ALSA a pro esd ne. V cem je problem?
    Vice GUI - take byl stav ze nic jineho nebylo, Qt nebo GTK neexistuje tak dlouho jako treba motif ci athena. Navic nevznikly pres noc, je tedy logicke ze spousta programu (zvlaste porty z jinych UN*Xovych systemu) je psana pro jine knihovny. Nemusis mit nainstalovane vsechny, pokud pouzivas treba jenom GNOME tak nemusis mit Qt a jine nainstalovane vubec. Ale pokud pak budes chtit pouzivat aplikaci ktera je pouziva, budes je potrebovat to je logicke. Ale zalezi zase na tobe a na aplikacich ktere chces pouzivat.
    kolecko v motifu a jinde - nefunguje, to je holt fakt. Zrejme proto, ze v dobach kdy knihovny vznikaly krysa slouzila k jinemu uceklu nez k reklamnim modnim vykrikum kolik zbytecnych tlacitek a 4D a 5D a jinych D os a podobnych ptakovin lze na ni navesit :-). A autori lesstifu nebo jinych implementaci kolecko po svem neimplementovali. Opet fakt :-(. Dusledkem je to, ze treba nefunguje kolecko ani v acrobat readeru. Resenim je budto to doprogramovat presvedcit nekoho aby to doprogramoval, nebo pouzit imwheel (coz je takovy humus ktery na kolecko emuluje stisk pgdown/pgup a pokud si na to clovek nezvykne ze se to tak chova vsude tak ma smulu).
    -djz
    "Yield to temptation; it may not pass your way again." -- R. A. Heinlein
    19.2.2004 12:56 Jindřich 'GoldenShit' Plešinger | skóre: 16 | blog: Nevěřící | Dolní Bousov
    Rozbalit Rozbalit vše Slackware Sound GUI
    To jsou tak krasne a jasne odpovedi. Fakt diky za tyto informace. Ohledne zvuku je mi celkem jasno. Ale stejne zvukovy deamona nepotrebuju a mplayer si budu kompilovat bez jeho nutnosti a bude.

    Ohledne GUI je mi to take jasne. Co programatorovi vice vyhovuje, to pouziva. Jen by se mohly tvurci GUI knihoven dohodnout na spolecne a jednotne konfiguraci (konfiguracnim souboru), coz asi nebude technicky mozne, ale jednou treba jo. Stejne je potreba nastavit jen nejake ty fonty, barvu, thema a tak. Bylo by to docela fajn mit jednotnou a hlavne prehledne komentovanou configuraci pro GUI knihovny. Program by pak pouzival knihovny ktere by sam chtel a nastaveni by bylo superjednoduche. To by se vsak melo provadet v ramci vyvoje GUI knihoven a ne az u distribuce.

    Tak snad jednou.
    LINUKS = Lidová Nacionálně Ultralevicová Komunistická Strana
    20.2.2004 11:04 Zdeněk Štěpánek | skóre: 57 | blog: uz_mam_taky_blog | varnsdorf
    Rozbalit Rozbalit vše Slackware Sound GUI
    Zdravim

    O jakesu sjednoceni se snazi projekt freedesktop.org. Zda se ze KDE i Gnome k nemu smeruje.

    Zdenek
    www.pirati.cz - s piráty do parlamentu i jinam www.gavanet.org - czfree varnsdorf

    Založit nové vláknoNahoru

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.