Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Paged Out! je nový experimentální (jeden článek == jedna stránka) komunitní časopis věnovaný programování, hackingu, bezpečnostnímu hackingu, retro počítačům, moderním počítačům, elektronice, demoscéně a podobně. Vydána byla beta verze prvního čísla (pdf, 12 MB, 66 stránek).
Tiskni Sdílej:
V Rusku prý vynalezli steganografický komunikační protokol, který kóduje informace do výšky hladiny vodky ve skleničce. Nevýhoda je v tom, že pro přenos dat je potřeba neustále upíjet a dolévat.
Scénářů, kde si dlouhodoběji nějací spiklenci vyměňují zprávy zamaskované jakkoliv do stavů Rubikovy kostky, aniž by to odposlouchávače trklo, mne tedy moc nenapadá.No, museli by to být cubeři, u těch je dost běžný, že si vyměňujou scrambly...
A jak bys chtěl dosáhnout té 1? To bys musel použít nějakou „kosmickou“ komunikační technologii, kterou protistrana nezná a nevšimne si tak, že k nějakým přenosům dochází. Jinak tam ale jsou vždycky nějaká podkladová data, která na první pohled obsahují jen ty nevinné informace, ne?
I kdybys data kódoval do chyb v TCP protokolu nebo třeba do latencí mezi jednotlivými zprávami, tak z toho stejně bude zřejmé, že k nějakým přenosům dochází.
Jak inzerát v novinách, tak ta Rubikova kostka ve výloze jsou způsob komunikace – někdo je tam dal a někdo si je chodí prohlížet. Ano, je to skryté v tom, že tu informaci přijímá i spousta lidí, kteří jí nerozumí, ale v principu úplně stejně funguje i třeba obrázek se steganografickými daty, který vyvěsím třeba na svém blogu.
1) Utajení, že vůbec došlo ke komunikaci mezi dvěma stranami.… to splňuje tím, že pozorovatel neví, že někdo konkrétní s někým konkrétním komunikoval. V případě kostky ve výloze pozorovatel prostě vidí vystavené hračky a o nějaké komunikaci nemá ani tušení.
Jak inzerát v novinách, tak ta Rubikova kostka ve výloze jsou způsob komunikace – někdo je tam dal a někdo si je chodí prohlížet. Ano, je to skryté v tom, že tu informaci přijímá i spousta lidí, kteří jí nerozumí, ale v principu úplně stejně funguje i třeba obrázek se steganografickými daty, který vyvěsím třeba na svém blogu.No, ono to není tak úplně principielně stejné... Steganografii jsem trochu řešil na škole, situace je obecně dost pesimistická v téhle oblasti. Základní problém je, že běžně používané kandidáty na obálky - tzn. např. obrázky/fotky - obsahují málo náhody a spoustu statistických korelací. Fotky mají spoustu charakteristik už jen tím, že to jsou fotky, ve svém obsahu, dále pak (predikovatelné) artefakty foťákových čipů, v případě komprese dále artefakty kompresního mechanismu (v případě raw fotek jsou zas mnohem víc vidět artefakty čipu). Pokud nejsi odborník v oblasti, máš velmi malou šanci do fotky/obrázku něco ukrýt tak, aby to skutečně bylo ukryté a nedalo se odhalit (i třeba automatizovanými testy). 'Steganografický' software dostupný různě na webu je tipicky napsán dost naivně. Navíc pro skrývání do obrázků/fotek je běžná kryptografie v zásadě nevhodná, protože generuje (pseudo)náhodný výstup, ty bys ale potřeboval výstup s vlastnostmi co nejblíž obálce. Což je náročné a nevim o tom, že by existoval dobrý standard + implementace. (Za těch pár let, co jsem na to nekoukal, se to mohlo změnit, ale neočekávám, že bude situace o moc lepší...) Z tohohle důvodu mi ten nápad s rubikovkou, i když byl třeba myšlen jako vtípek, vlastně přijde jako velmi dobrý. Scramblovaná kostka totiž narozdíl od fotek atd. má mít (pseudo)nahodný statistický profil a zároveň není divný (pro cubery) scrambly publikovat nebo někomu posílat. Tyhle vlastnosti z kostek dělají v podstatě ideální obálku. Ve výsledku tedy máš IMO mnohem lepší šanci něco utajit, když si založíš blog o cubingu, než s blogem o focení, navíc implementace bude o několik řádů jednodušší Pokud má někdo pocit, že by v budoucnu steganografii mohl potřebovat, skoro možná by si mohl preventivně dojít na nějakou cubingovou soutěž (čímž vznikne záznam u WCA) - nebude pak podezřelý, když začne na internetu řešit scrambly
Do té rubikovky ale ukryješ jen velmi málo dat – kdyby ti stačila stejná hustota i u fotek nebo třeba zvukových záznamů, tak to tam hravě skryješ. Problém bude spíš v tom, že běžně se lidé snaží o daleko větší hustotu ukrytých dat a to pak vede ke snadnější odhalitelnosti.
Taky bys mohl fotit třeba rozsypanou rýži, čaj, kafe, trávu, listy atd. a kódovat informaci do fyzického umístění těch objektů. Případně to můžeš virtualizovat a tu fyzickou část odbourat – a tady jde už jen o to, jak věrně dokážeš nasimulovat výstup z čipu, průchod elektronikou foťáku a JPEG kompresí. Nebo by se dal použít 3D tisk – na tom taky není nic podezřelého, že si lidi fotí, co vytiskli, posílají tyto fotky ostatním. A vlastně to ani nemusíš tisknout – můžeš šířit 3D modely a vyrenderované scény, mít třeba komunitu umělců tvořících v Blenderu, kteří si navzájem posílají ukázky své práce.
Do té rubikovky ale ukryješ jen velmi málo dat – kdyby ti stačila stejná hustota i u fotek nebo třeba zvukových záznamů, tak to tam hravě skryješ.No, kostka má v závislosti na velikosti kapacitu nějakých zhruba 8 (3x3) - 66 bajtů (7x7, což je max používaný na soutěžích, existují i větší, ale jsou obskurnější). Není to moc, ale není to až tak zlý. "Hravě skryješ" je relativní, problém je, že se ti bude dost špatně odhadovat, co je bezpečná hustota, protože to hodně závisí na způsobu použití, implementaci, obálkách atd. U špatného steganografického algortimu versus dobrého steganalitického může ta hranice být velmi nízko (tj. řádově podobně jako ty kostky). Nejsem dostatečně odborník, abych řekl, kde přesně, a asi to nebude lehká otázka ani pro odborníky.
A vlastně to ani nemusíš tisknout – můžeš šířit 3D modely a vyrenderované scény, mít třeba komunitu umělců tvořících v Blenderu, kteří si navzájem posílají ukázky své práce.Hm, modely mívají už vůbec málo šumu, kromě modelů tvořených od ruky, tak třeba jo. Spíš bych viděl budoucí možnosti třeba v nějakém 'asistovaném' inteligentním výberu obálky a podobně...