Google Chrome 126 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 126.0.6478.55 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
World IPv6 Launch proběhl před více než měsícem. Řada společností se k němu přihlásila a IPv6 zapnula. Zda nebylo toto zapnutí krátkodobou záležitostí, to je námětem článku, který dnes vyšel na blogu CZ.NIC. Jiří Průša v něm přináší aktuální informace a čísla, která ukazují, že si tento internetový protokol nachází cestu ke stále více uživatelům.
Tiskni
Sdílej:
11.7.2012 09:58
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
No dobře, někdo to uvádí jako switch/router nebo L3 switch. To už je slovíčkaření.Žádné slovíčkaření, podle toho poznáš, jestli má dotyčný alespoň trochu páru o tom, o čem mluví.
11.7.2012 14:44
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
mna by zaujimalo ako by to bolo ked mam 2 routre, ktore pouzivam ako "switch s wifi" -Tomu se ani switch neříká, vždycky bridge :).
smeruje sa mi v tomto pripade podla MAC a tym padom IPv6 nie je problem, alebo mi aj v tejto konfiguracii idu po IP a musel by som ich vymenit??Původní wifi standard umí bridge jenom na straně AP. Na straně STA se vždy nějak podvádí a součástí toho podvodu může být přesah do síťové vrstvy. Musely by být obě strany v režimu WDS (WDS AP, WDS STA). Ideální je je vyměnit za takové, které umějí právě WDS a tím celou věc vyřešit na linkové vrstvě.
12.7.2012 18:23
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
nejedna sa mi az tak o klientov na wifine, skor o klientov ktori su pripojeni kablomJá jsem taky nemluvil o klientech připojených na wifině, ale o tom, že jedno z těch zařízení je nastavené jako STA (či klient).
moja aktualna predstava je taka, ze by vsetci isli po v6, pripadne ak by to wifi nerozdychala, tak aby tito isli po v4Tvoje představa nemusí být vůbec správná. Může to být taky tak, že někteří půjdou po IPv6 a přitom jim to půjde špatně nebo vůbec.
In the TCP/IP model of the Internet, protocols are deliberately not as rigidly designed into strict layers as in the OSI model.[10] RFC 3439 contains a section entitled "Layering considered harmful." However, TCP/IP does recognize four broad layers of functionality which are....On těch vrstev měl na první pohled OSI model moc, takže se jich použio méně, pak se zjistilo, že to nestačí, tak se to rozšířilo a nakonec se to různými tunely a zapuzdřeními zamotalo. Například to, co se teď snaží dělat IPSec, tedy přidat jednu vrstvu, která řeší zabezpečení, se dnes běžně řeší tím, že se pomocí nějaké VPN technologie vrátíme o několik vrstev zpátky.
12.7.2012 18:25
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Mimochodem na Internetu se OSI model nepoužívá. Viz wikipedie, konkrétněA nebo taky jo, viz realita :).
On těch vrstev měl na první pohled OSI model moc, takže se jich použio méně, pak se zjistilo, že to nestačí, tak se to rozšířilo a nakonec se to různými tunely a zapuzdřeními zamotalo. Například to, co se teď snaží dělat IPSec, tedy přidat jednu vrstvu, která řeší zabezpečení, se dnes běžně řeší tím, že se pomocí nějaké VPN technologie vrátíme o několik vrstev zpátky.Vrstvy, o kterých se bavíme jsou v podstatě stejné všude, takže nejde až tolik o to, kolikáté v pořadí zrovna vyjdou.
Například to, co se teď snaží dělat IPSec, tedy přidat jednu vrstvu, která řeší zabezpečení, se dnes běžně řeší tím, že se pomocí nějaké VPN technologie vrátíme o několik vrstev zpátky.Což je v podstatě obojí to samé, protože používáš slovo vrstva dvakrát, ale pokaždé v jiném významu.
A nebo taky jo, viz realita :).Nepřekvapuje mně, že si zrovna ty snažíš osobovat právo na jediný a správný výklad reality. Kdybych si vzpoměl na přesné jméno, doporučil bych ti krátkou stať od A. Einsteina, kde se k tématu vnímání reality velmi pěkně vyjadřoval...
Což je v podstatě obojí to samé, protože používáš slovo vrstva dvakrát, ale pokaždé v jiném významu.Nikoliv, slovo vrstva používám v obou případech ve stejném významu. Například mějmě IPSec, který funguje tak, jak by to cca mělo: linka-ip-ipsec-tcp-http, případně HTTPs: linka-ip-tcp-ssl-http. A teď to srovnejme s klasickým VPN řešením: linka-ip-tcp/udp-virtualni linka-ip-tcp-http. To je to, že data při průchodu systémem místo jedné vrstvy navíc projdou o několik vrdstev zpět a znovu pokračují, ono je to vidět i na tom, že v systému musí vznikat nové virtuální síťové adaptéry s novými adresními rozsahy...
12.7.2012 20:23
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
To je to, že data při průchodu systémem místo jedné vrstvy navíc projdou o několik vrdstev zpět a znovu pokračují, ono je to vidět i na tom, že v systému musí vznikat nové virtuální síťové adaptéry s novými adresními rozsahy...Kolik je podle tebe potřeba vrstev na to, aby vznikla situace, že v systému musí vzniknout virtuální síťový adaptér?
Je vidět, že máš potřebu si dokázat, že máš na to mě poučovat :). Milé.To je opět o tvém subjektivním vnímání reality
Ale věř, že to není věc, kterou bych si potřeboval dokazovat...
Kolik je podle tebe potřeba vrstev na to, aby vznikla situace, že v systému musí vzniknout virtuální síťový adaptér?To je špatně formulovaná otázka. Virtuální síťový adaptér při určitém (neříkám jestli správném nebo ne) návrhu nemusí vzniknout nikdy. Na druhou stranu je pravda, že v současné době většina řešení takto funguje (opět neříkám, zda je to správné nebo ne). A také je pravda, že při takovém řešení se přenášená data v nějaké podobě (zašifrované) vrátí o několik vrstev níže.
A network switch or switching hub is a computer networking device that connects network segments or network devices. The term commonly refers to a multi-port network bridge that processes and routes data at the data link layer (layer 2) of the OSI model. Switches that additionally process data at the network layer (layer 3) and above are often referred to as layer-3 switches or multilayer switches.Pro doplnění vzdělání, třeba tento L3 switch je přesným příkladem toho, na co se původní tazatel ptal. Povšimni si, že i výrobce (Cisco/Linksys) ho označuje za switch. A při čtení specifikace narazíme na Layer 3 options: Forwarding in silicon - wire-speed forwarding of Layer 3 traffic. Zatímco u IPv6 tam toto není. A proto se původní tazatel ptal, zda s tím má někdo reálnou zkušenost a místo toho se mu dostane vysvětlení, že neví, o čem mluví... Já osobně vidím rozdíl mezi routerem a switchem hlavně v množině funkcí, protože tyhle L3 switche umí (viz. např ten Linksys) pár rout (128), nic moc filtering (když už, tak max podle IP adres), žádné dynamické routy, stavovosti atd... Na druhou stranu switch v hodnotě 15kKč dokáže hardwarově uroutovat několik stovek megabitů trafficu. Plnohodnotné routery, co něco takového umí jsou cenově někde jinde...
Přeju hodně štestí při dosahovaní 99,9996% dostupnosti s obyčejným PC, která při takovýchto provozech typicky mívají problémy s množstvím přerušení. Jen pro představu, to číslo je z jednoho našeho reálného switche, který měl výpadek méně než 5 minut za poslední tři roky.
To, ze vyrobce ten produkt oznacuje jako l3 switch, jen ukazuje na prebujele marketingove oddeleni.Kdyby to byl jeden výrobce (ikdyž docela veliký), tak ano. Jenže oni to tak označují víceméně všichni a navíc je to označení tak popsáno i na té wikipedii, to už není jen marketing.
Klasicke a asi jedine smysluplne rozliseni je podle toho, zda predava ramce/pakety na linkove nebo na sitove vrstve (tedy zda se ridi podle MAC adres nebo podle IP adres).To by bylo ideální rozlišení, ale stejně by se mohlo říkat L2 switch a L3 switch.
Rozliseni ve stylu 'je to levnejsi -> switch, je to drahe -> router' nedava moc smysl zvlaste v kontextu toho, ze o rad levnejsi zarizeni (softwarove SOHO routery) se opravnene oznacuji jako routery.To jsem snad nikde nenavrhoval?
Stejne tak rozlisovat to podle internich implementacnich detailu nedava moc smysl, protoze ty se casem dost podstatne meni a napr. soucasne hi-end routery funguji interne podstatne jinak nez hi-end routery zacatkem devadesatych let. To, ze to zarizeni nepodporuje dynamicke routy, je v podstate jen omezen firmwaru.Ono to je poměrně důležité, protože ty implementační detaily jsou určující pro to, co to zařízení dokáže. Běžný ethernetový switch si načte prvních x bajtů z framu, koukne se na pozici, kde má být MAC adresa, tu vyhledá v tabulce a celý frame začne posílat na patřičnou nohu. O úroveň výš se Lš switch koukne na jinou pozici ve framu, do jiné tabulky a možná ověří číslo protokolu, zda je IP. To je podle mně výrazný rozdíl od toho, kdy se celý frame načte, vyndá se z něj packet, něco se s ním udělá, prožene se x substytémy a pošle se zpět. Jinak řečeno dovedl bych si představit to rozdělení tak, že switch pracuje víceméně na úrovní framů (ale může je směrovat podle IP obsahu), zatímco router ten packet vybalí, zpracuje a odešle v novém framu, který s tím původním nemá nic společného. A to, že další firmware by klidně mohl mít dynamické routování je sice pravda, ale protože HW toho switche je tak omezený, že by to nezvládl (typicky třeba maximálně těch 128 rout), tak by se to muselo dělat více v CPU switche a to není dost rychlé.
Zrovna dotaz puvodniho tazatele ukazuje, jak je nevhodne ty pojmy michat, protoze ctenari pak tezko mohou pochopit, co tazatel vlastne potrebuje. Co se tyce samotne nabidky rychlych hw routeru v podobnem cenovem a vykonovem pasmu, tak to nemam predstavu (s drazsimi zrejme neni potiz, s levnejsimi/slabsimi zrejme take ne). Je mozne, ze zde vyrobci trochu zaspali.Mně tady spíš vadilo, jak se do něj Pavlix obul, jako by ten člověk nevěděl nějakou zásadní věc a při tom to zdaleka není tak jednoduché, což jsem se snažil na příkladech doložit. Když jsme sháněli router, který nám rozumně uroutuje rack na hostingu, tak nabídky od Cisca a Hauweii a dalších byly výrazně vyšší, než takovýto linksys, který ve skutečnosti dělá přesně to, co potřebujeme (a velmi spolehlivě), protože ve skutečnosti potřebujeme jen routovat asi 5 sítí podle triviálních pravidel....
Běžný ethernetový switch si načte prvních x bajtů z framu, koukne se na pozici, kde má být MAC adresa, tu vyhledá v tabulce a celý frame začne posílat na patřičnou nohu. O úroveň výš se Lš switch koukne na jinou pozici ve framu, do jiné tabulky a možná ověří číslo protokolu, zda je IP. To je podle mně výrazný rozdíl od toho, kdy se celý frame načte, vyndá se z něj packet, něco se s ním udělá, prožene se x substytémy a pošle se zpět. Jinak řečeno dovedl bych si představit to rozdělení tak, že switch pracuje víceméně na úrovní framů (ale může je směrovat podle IP obsahu), zatímco router ten packet vybalí, zpracuje a odešle v novém framu, který s tím původním nemá nic společnéhoTo je IMHO dost zcestny pohled. I v sw routeru zustane ramec normalne po celou dobu v jednom bufferu, ono 'vybaleni' je v podstate prazdna operace a 'zabaleni' je v podstate jen pripsani hlavicky do bufferu pred paket. A vzhledem k tomu, ze pri tom L2 forwardingu se stejne prevazna cast hlavicky zmeni, tak rozdil mezi 'novym framem' a 'odeslanim v puvodnim framu' prakticky neni. Nehlede na to, ze i ciste L2 switch musi ty hlavicky framu uplne prekopat pokud napr. predava paket z normalniho do VLAN trunkoveho portu. Skutecny rozdil mezi switchovani a routovanim je prave ve vyuziti te adresy. Zatimco u switchovani to je primy lookup v male tabulce, coz lze snadno udelat v hardware, u routovani to je slozitejsi proces (a navic ta tabulka na hranicnich routerech byva podstatne vetsi). AFAIK v 90. letech hi-end routery fungovaly vicemene jako specializovane sw routery (zatimco switche byly hardwarove) a v te dobe vzniklo oznaceni L3 switch pro router, ktery ten forwarding dela hardwarove, ale za cenu podstatnych omezeni routovaci tabulky. Nicmene situace se od te doby zmenila a hi-end routery dnes delaji forwarding take hardwarove, takze viditelny rozdil je akorat v tech omezenich, ale to, zda ty implementacni detaily se opravdu podstatne lisi, nebo se lisi akorat kvantitativne (podstatne mensi tabulky), lze tezko rict.
A to, že další firmware by klidně mohl mít dynamické routování je sice pravda, ale protože HW toho switche je tak omezený, že by to nezvládl (typicky třeba maximálně těch 128 rout), tak by se to muselo dělat více v CPU switche a to není dost rychlé.Samotne dynamicke routovani se standardne dela softwarove v beznem CPU, protoze se nedela pro kazdy paket, ale pouze prubezne pripravuje routovaci tabulku, ktera se nasledne preda forwardovaci casti routeru (forwarding plane), ktera uz treba je hardwarove akcelerovana. 128 rout je sice malo, ale napr. pro OSPF v podnikovych sitich by to asi uplne stacilo.
I v sw routeru zustane ramec normalne po celou dobu v jednom bufferudost těch zmiňovaných SOHO routerů jede na linuxu, kde to tak podle mně není, měl jsem pocit, že se dost řešilo, aby si jednotlivé vrstvy v systému nemusely kopírovat data.
A vzhledem k tomu, ze pri tom L2 forwardingu se stejne prevazna cast hlavicky zmeni,Pokud mně paměť neklame, je formát ethernetového rámce navržen tak, aby se dalo udělat právě cut-through zpracování, tedy načte se část hlavičky, podle ní se data už zpracovávají a nakonec se udělá nějaký součet. Ale frame je možno zpracovávat už v průběhu jeho přijímání, takže je teoreticky možné už data odesílat dál ještě než dorazí všechna. I vlany se prostě maximálně přidají před vlastní frame. A protože ty L3 switche vetšinou nemění v IP hlavičče víc, než TTL (a tedy součet hlavičky) tak bych v tom veliký rozdíl neviděl. Co se týče toho routování, to je mi jasné, získám MAC, projedu tabulku s teoreticky až X tisíci záznamy, najdu sprváný. U L3 získám IP adresu, projedu 128 záznamů, každý ve formátu AND něco=?něco, kterých je výrazně méně (třeba těch 128). Ideálně použiju část tabulky na cache. To je podle mně dost podobné. V principu mi právě připadá, že ty L3 switche díky tomu, že ta routovací tabulka může být takhle "malá", můžou spoustu věcí dost "odfláknout". Například si dovedu představit, že SW switche připraví routovací tabulku do takové podoby, že HW ji projede s lineární složitostí. Co se týče těch dynamických věcí, tak ano, vím, že se to dělá v SW, na páteřních routerech to dokonce dělají specializované servery a routery pak už jen dostávají nachroupanou tabulku. Otázka je, zda to někomu stojí za vývoj, když je to omezené těmi třeba 128 routami a ještě si konkuruje své lepší řadě. Ale v principu si myslím, že je zřejmé, že rozdělení switch=L2, router=L3 není striktní, jak se tvářil Pavlix a že pokud někdo napíše switch, tak mu není místo odpovědi potřeba naznačovat, že se v tom vůbec nevyzná... Připadá mi, že rozumný člověk si v tomto případě radši zjistí přesnější detaily, já bych si například nekoupil router/switch jen na základě toho popisu switch nebo router, aniž bych si ověřil, zda funkčně dělá to, co potřebuju....
12.7.2012 12:59
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
12.7.2012 18:29
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
No ono to docela slovíčkaření je a ani podle toho moc nepoznáš, jestli člověk ví, o čem mluví nebo ne. Viz wikipedie:Zajímavé, že používáš citaci, která mé tvrzení podporuje. Viz rozdíl mezi kazajkou a svěrací kazajkou.
A proto se původní tazatel ptal, zda s tím má někdo reálnou zkušenost a místo toho se mu dostane vysvětlení, že neví, o čem mluví...Podívej se pořádně, na co jsem reagoval.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz