Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Na crowdsourcingovém portálu Crowd Supply probíhala do konce ledna kampaň na podporu výkonného notebooku Librem 15 respektujícího svobodu a soukromí uživatelů. Kampaň byla úspěšná na 170 %. Notebook lze objednat i po skončení kampaně. Aktuálně je vybráno přes 426 tisíc dolarů. Dle společnost Purism stojící za notebookem byly hardwarové komponenty vybrány tak, aby bylo možné používat pouze svobodný software. Článek na blogu vývojářů corebootu s tím ale nesouhlasí. V notebooku bude muset být proprietární firmware. Když se Googlu, který prodal miliony Chromebooku s Intelem, nepovedlo Intel přesvědčit, aby uvolnil zdrojové kódy firmwaru, tak se to Purismu s několika stovkami notebooku také nemůže povést. Článek zmiňuje obrázek na stránkách Purismu, kde zelené čtverečky představují svobodný software. Obrázek je na první pohled celý zelený. Je tam ale 6 bílých čtverečků, které představují proprietární firmware, na kterém veškerý svobodný software stojí. A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele. Svobodný software o tom vůbec nemusí vědět. Dle autora článku Purism, na rozdíl od Googlu a GluGlugu (zprávička), nepřináší nic nového. [reddit]
Tiskni Sdílej:
To musela moc pekná diskuzia keď ju celú zmazaliTak reakce byla něco jako sám jsi hovno a zbytek už byl jenom šlapání v hovnech, diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz.
Koľko by si bol ochotný dať keby to bolo naozaj otvorené riešenie?To je těžká otázka a bohužel na ni neumím dát jednoduchou odpověď. Podle mě open source hardware/software není o tom, kolik za to já jako jednotlivec zaplatím. Navíc jsem ohledně hardware někde napomezí těžkého pragmatika a konzervativce, takže mě nejdražší stroj, co jsem si kdy koupil, stál v jednu chvíli kolem dvanácti tisíc korun českých. Osobně si myslím, že aby takové řešení mělo smysl, nemělo by být drahé. Ale tak zkusme nastřelit číslo. Desítky tisíc na počítač nedám. Z jednoho prostého důvodu, je to jenom jeden kus něčeho, co se kdykoli může proměnit ve šrot nebo se jen tak náhodou ocitnout v držení někoho úplně jiného. Nemám zájem do takových věcí cpát své peníze. Pokud by ta částka mělo být členství v nějakém sdružení, které zajistí, že samotný hardware pak půjde sehnat v rozumných cenách, tak už se o tom dá mluvit. Z mého pohledu by bylo do začátku lepší, kdybych mohl koupit nějaký komoditní hardware, přehrát firmware a třeba jen dokoupit komponenty na výměnu. Pokud by přišel na trh hardware, který by mě nadchnul, tak si myslím, že bych do něj dal tak třicet tisíc pod podmínkou, že bude natolik dostupný, že si kdykoli v případě ztráty/zničení za stejných třicet tisíc koupím nový. Když si vezmu, že bych za něj měl platit šedesát a v případě problému znovu šedesát, tak to může být během krátké doby třeba sto dvacet tisíc a jako takový fetišista zase nejsem. Možná kdyby pro mě nebyla běžná pořizovací cena počítače kolem deseti tisíc :).
diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní rázOsobne by som tiež cenu počítal do 1000€. Nemuselo by to byť žiadne delo, ale nech je to skutočne otvorené. Ono dnes už sa dá taký HW nájsť a hádam by sa dal z toho NTB aj poskladať. Tých 10000Kč by bolo určite ideálnych, len to by bol problém za to spraviť šasi, ale možné to je. Niečo takéto, len nie s brzdou procesorom. No a display, to bude samá patentová ... ale možno sa to dá niekde nájsť.
A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele.Pozn.: Proprietární hardware taky. Takže ani kdyby se jim povedlo nahradit ten kus BIOSu, SMM(?) a mikrokód, není to výhra.
Stavet cokoli svobodneho na x86 je totalni kravina+1000 internetu, uz davno jsou x86 cpu tak komplikovane, ze si tam vyrobce schova slona a nikdo si toho ani nevsimne... Akorat teda nevim jestli RISC je zrovna ta zachrana.
Uplne free to zatim nebude: Coreboot-Dev-Purism
Ale, je to krok spravnym smerem.
Ale, je to krok spravnym smerem.
+1
Jen je otázka, jestli se mi chce dát 60 tisíc za notebook (naklikal jsem si tam konfiguraci, která by se mi líbila). Někdy na podzim jsem se poohlížel po notebooku za 40, ale i na to jsem se nakonec vykašlal a došel k tomu, že výkonný notebook zase tak moc nepotřebuji a víc mi vyhovuje pracovní stanice.
Pro pokročilého uživatele, který si dokáže sám vybrat komponenty, je to asi jedno. Ale často se setkávám s názory typu: „nechce se mi googlit a ověřovat, jestli ty komponenty budou fungovat“ nebo „nemá to oficiální podporu od výrobce“. Proto jsem rád, že jsou tu výrobci, pro které je GNU/Linux primární volba a dělají mu i reklamu.