Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Poté co Nokia pohřbila projekt mobilního operačního systému MeeGo, zastavily se také práce na projektu PySide. Jedná se o propojení Pythonu a grafických knihoven Qt. Mělo jít o hlavní vývojové prostředí aplikací určených pro systémy MeeGo a Symbian. Na rozdíl od konkurenčního PyQt, dostupného pod komerční nebo GPL licencí, je PySide dostupné pod LGPL a umožňuje tedy vývoj uzavřených aplikací.
Od doby, co Nokia přestala projekt PySide financovat, vývoj stagnuje. PySide ve verzi 1.x podporuje pouze Qt4. Podpora Qt5 přijde až s verzí PySide2, ale práce na ní probíhá velmi pomalu. To by se nyní mělo změnit. Firma Qt Company (dříve Digia) hodlá převzít projekt PySide pod svá křídla, zajistit jeho kompatibilitu s aktuální verzí Qt a integrovat jej do struktur Qt Projektu. Firma rozeslala e-mail, ve kterém žádá přispěvatele do projektu, aby podepsali souhlas s komerčním licencováním jejich kódu. PySide bude licencován stejně jako zbytek Qt, tj. pod komerční i svobodnou LGPL licencí.
Tiskni
Sdílej:
Úplně jsem nepochopil, k čemu to je dobrý. Díky tomu můžu nahradit v QML JavaScript Pythonem? Nebo jak to funguje?Ne úplně, ale tak daleko od pravdy to taky není - PyOtherSide umoňuje z pomocí Python QML elementu volat z QML Pythoní kód. Volání může být jak synchronní tak plně asynchronní a Pythoní kód také může zpět do QML posílat signály. Prostě taková celkem lehká ale dost mocná RPC vrstva. Mezi hlavní výhody patří možnost plně asynchronní komunikace Python<->Qt/AML, rychlý start (QML aplikace startuje jako první a Python si asynchronne načte až potřebuje) a celkově malou velikost zdrojového kódu (PySide byl kolikrát problém vůbec skompilovat). Mezi nevýhody může teoreticky pro někoho patřit to, že se nejedná o klasické bindingy které obalují všechny třídy v Qt ale opravdu jen lehkou RPC vrstvu mezi Pythonem a QML. Osobně jsem s tím však zatím neměl v mých projektech problém. Nejlepší je asi podívat se na příklady nebo do dokumentace jak se to používá.
Úplně si nejsem jistý, kde PySide dneska použít.PyOtherSide je k dispozici v repositářích minimálně Fedory, Debianu a Ubuntu a pravděpodobně i dalších distribucí. Co se mobilních platforem týče je možné PyOtherSide použít pro tvorbu aplikací minimálně pro SailfishOS (Jolla) a pro Android.
Všetky tie príklady sú Python, takže dosť pochybujem, že sa ako prvý nenačítava práve Python.Koukni třeba na ten notes example: Pouští se to pomocí:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
qmlscene notes_example.qml
Je pravda, že to možná natáhne libpython nebo něco takového. A i to by se dalo pořešit kdyby to byl problém - stačí ten import (import io.thp.pyotherside 1.0) a vytvoření Python elementu hodit do samostatného QML souboru, který se načte, až když je Python potřeba. A podobně to jde dělat i s aplikačním kódem díky podpoře asynchroního načítání pythoních modulů.
Celkově hlavní výhoda je, že to vůbec jde udělat - klasické bindingy pokud vím nejen, že vždy natáhnou Python, ale i tisíc šilených wrapperu pro všemožné Qt třídy čistě pro jistotu - kdyby je tvůj kód náhodou chtěl použít. Už jen ve velikosti binárek tam byl dost velký rozdíl: asi 6-7 MB pro PySide vs 150 kB pro PyOtherSide.