Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Chandler Carruth z Googlu představil na konferenci CppNorth věnované programovacímu jazyku C++ nový programovací jazyk Carbon. Mluvil o něm jako o experimentálním nástupci C++.
Tiskni Sdílej:
posledni dobou je nejak moc moderni prichazet s nahradami vcelku osvedcenych jazyku, ktere se postupne modernizuji.Ano. Tyhle nové jazyky se vyvíji posledních asi tak 10 let. Důvod je celkem prostý - předchozí generace jazyků se sice nějakým způsobem vyvíjí, ale nemůžou dělat žádné podstatnější inovace, protože mají ruce svázané zpětnou kompatibilitou a komplexitou nabalenou za předchozí dekády. C++ není schopné vyřešit problémy např. s
unique_ptr
nebo třeba podporu Unicode (to mi přijde jako neuvěřitelná fraška), správa dependencí je taky na příšerné úrovni (neexistuje jednotný standard pro specifikaci dependencí). Move-semantics sice přidali, ale je to oproti Rustu příšerně komplikované a ve výsledku stejně horší. Java např. nebyla schopna přidat podporu hodnotových typů.
Ano, s novými jazyky jsou určité problémy jak pro firmy (hiring) tak i pro programátora (užší výběr práce). Ale osobně přechodu nelituju, znamená to pro mě mnohem míň frustrace během práce... Muset celé hodiny nebo dny řešit problémy, které jsou v podstatě zbytečné a s nějakou jinou/novější technologií by byly vyřešené za 5 minut, to je pro mě spolehlivá cesta k vyhoření...
Mám to dost podobně, díky za komentář. Programování mám dneska spíš „za odměnu“ – když můžu v klidu sednou a neřešit nic jiného, jen si psát kód, tak je to víc radost než práce – a to celkem bez ohledu na jazyk nebo technologii. Spoustu času zabírají ty ostatní činnosti – které jsou ale nutné k tomu, aby se to dotáhlo do konce a dodalo (bez toho je krásný kód k ničemu). Před tím je zase nějaká příprava, kdy se taky neprogramuje. Takže toho času stráveného psaním kódu je poměrně málo. Proto mi přijdou trochu žabomyší války, když někdo moc hrotí „efektivitu“ ve smyslu počtu napsaných řádků nebo znaků, které ten který jazyk vyžaduje. Něco trochu jiného je bezpečnost, prokazatelnost… ale většinou nic není zadarmo a je potřeba vážit, co člověk získá a co ho to stojí.
Co se týče nových technologií, tak tam jde o to, že schopnost absorbovat nové jazyky, technologie, metodiky nebo třeba i nové kolegy je omezená – týká se to jak jednotlivců, tak týmů nebo celé firmy. Toho nového nesmí být příliš málo, protože pak člověk/firma zaostává, ale taky toho nového nesmí být příliš moc, protože to paralyzuje a brání to vykonávat tu běžnou každodenní činnost, která je nezbytná. Nový jazyk, technologie, metodika nebo člověk v týmu představuje v první řadě náklad a zpomalení – až po nějaké době se projeví přínosy. Proto je ty nové věci potřeba dávkovat nějakým přiměřeným tempem a ne chtít změnit a zlepšit všechno najednou.
Samotny programovaci jazyk nebo kodeni neni pro mne posledni roky nejvetsi priorita. Na vetsim nebo slozitejsim software zabere hodne casu architektura, analyza.Volba programovacího jazyka i dalších technologií je součástí architektury a analýzy. Myslet si, že se ta věc nějak abstraktně navrhne a pak se to už jenom v něčem napíše a je vlastně jedno v čem, není úplně smysluplná. Volba jazyka má implikace na všechno od práce programátorů přes testování, deployment a/nebo distribuci až po třeba support.
Nerikam, ze jsem jako mladsi nebyl progresivni a ne za by to obcas nebylo mimo.Doporučuju nezapomínat kontext diskuse/zprávičky. Koncem 2000s došel Google k tomu, že se nechtějí zabývat složitostí C++ pro služby, které to nutně nepotřebují, a přišel s jazykem Go, který je dnes celkem rozšířený. Zhruba ve stejné době došla Mozilla k tomu, že fakt nechce psát prohlížeč v C++, a přišla s Rustem. S Kotlinem přišla firma tvořící populární IDE pro Javu. Teď Google došel k tomu, že C++ pro něj není dobrý i tam, kde potřebují maximální výkon / nemůžou použít Gočko, a zkoumají cestu, co s tim. Možná z toho taky bude nezanedbatelný počin. Můžem si o těchto firmách myslet co chcem, ale určitě to není partička juniorních amatérů, co nechápe význam analýzy/architektury a snaží se ušetřit 10 bezvýznamných řádek kódu...
Můžem si o těchto firmách myslet co chcem, ale určitě to není partička juniorních amatérů, co nechápe význam analýzy/architektury a snaží se ušetřit 10 bezvýznamných řádek kódu...Tak jako Ti juniorni amateri mi pripadaji lide, co se snazi nasazovat jazyk bez ohledu na to, zda je to celkove vhodne. Specielne co se tyce Kotlinu, tak si myslim, ze firma co vyviji IDE ma ponekud mensi obrat nez treba vetsi korporace. A od toho se vyviji, jak bude treba resit problemy s jazykem nebo kompilatorem/generatorem a delat podporu. To same muze byt pripad Google, kde kdyz nezobrazite reklamni banner, tak se nic nestane. Jsou ale provozy, ktere vyzaduji trosku vetsi spolehlivost a nemusi to byt nutne zdravotnictvi nebo letovy provoz. gf
Tak jako Ti juniorni amateri mi pripadaji lide, co se snazi nasazovat jazyk bez ohledu na to, zda je to celkove vhodne.S tím zcela souhlasim, měnit jazyk je vhodné jenom někdy, zdaleka ne vždycky...
Specielne co se tyce Kotlinu, tak si myslim, ze firma co vyviji IDE ma ponekud mensi obrat nez treba vetsi korporace. A od toho se vyviji, jak bude treba resit problemy s jazykem nebo kompilatorem/generatorem a delat podporu.No, Kotlin nesleduju zas až tak úplně podrobně, nicméně za vypovídající považuju, že Google ho prohlásil za primární jazyk pro Android (dříve Java).
Jsou ale provozy, ktere vyzaduji trosku vetsi spolehlivost a nemusi to byt nutne zdravotnictvi nebo letovy provoz.To je docela ironická poznámka, protože větší spolehlivost je právě jeden z těch důvodů, proč nové jazyky vznikly, specielně třeba u Rustu to je víceméně raison d'être. I ten Kotlin podporuje non-nullable typy a různé null-safety featury, které Java nemá. Dtto třeba TypeScript, tj. JS + type-checking.
Jsou ale provozy, ktere vyzaduji trosku vetsi spolehlivost a nemusi to byt nutne zdravotnictvi nebo letovy provoz.
To je docela ironická poznámka, protože větší spolehlivost je právě jeden z těch důvodů, proč nové jazyky vznikly, specielně třeba u Rustu to je víceméně raison d'être. I ten Kotlin podporuje non-nullable typy a různé null-safety featury, které Java nemá. Dtto třeba TypeScript, tj. JS + type-checking.Pro mne je treba dulezita placena podpora od Oracle na Javu a dalsi veci. Parkat do roka v urcitych provozech nastane problem s JVM nebo DB strojem, ktery potrebujete rychle vyresit a neni vubec trivialni to resit vlastnimi silami. Obavam se, ze to je neco, co si od Google nebo Jetbrains nekoupite. Da se bez toho take zit, o tom zadna. Ale prinasi to urcite problemy. gf