Portál AbcLinuxu, 1. června 2024 07:16
Vezmeš jedno album, má název, a prostě ho zařadíš do adresářové struktury. operace jednou. Ale když mám skladatele, mám od něj 20 skladeb (alb), některé od 3-6 interpretrů. Takže to je cca 150-200 souborů. Naskládat alba do struktury je za chvilku.
Problém s takovou strukturou je rigidita. Jelikož mám řádově aspoň 200 GiB hudby z různých oblastí, potýkám se s tím docela dost.
Jednou mám X alb od jednoho umělce, jindy mám jedno album od Y umělců. „Umělec“ samozřejmě může znamenat různé věci: můžou to být skladatelé, interpreti aj. – může jít o normální/živé album, ale taky soundtrack, kompilaci, tribute,… Můžu mít stejné album ve víc mírně odlišných verzích (regionálních, remaster aj.).
Problém s adresářovou strukturou je ten, že je to nutně strom (až na orgie se symbolickými odkazy a lineární strukturu jména souboru), potažmo z uživatelského hlediska rozhodovací strom, ale je žádoucí mít vždy na stejné úrovni stejné parametry, aby to člověk udržel v hlavě, a změnit takovou strukturu je neskutečný opruz. Přitom vždy se pouze vybírá podmnožina možných metadat.
Rozbitou diakritiku v názvech nebo oříznutí už jsem také zažil.
Zkotrolovat a modifikovat vnitřní data jak skladatelů, jmen skladeb, interpretrrů v souborech je spousta práce, je to ruční práce a tím pádem možné chyby a defakto stejně žádný zisk z toho není.
To už mnoho let některé služby automatizují.
Užitečné to je např. tehdy, když chci něco podle metadat najít. Striktně vzato, to můžu hledat univerzálním webovým vyhledávačem, a pak skladbu dohledat lokálně v adresářové struktuře, ale je to plýtvání.
To ani nepropaguji extrémní případ jako iTunes, které to všechno jebnou do jednoho adresáře, třídí se podle metadat a skutečně z toho je bordel, když metadata k dispozici nejsou.
Ve skutečnosti aktuálně používám akorát mpv adresář
, ale uvědomuji si, jak je to omezující, a štve mě to.
Itunes ale pocitaji s tim, ze hudbu mas legalni
„Legální“ hudba je blábol.
iTunes předpokládají, že uživatel je zavřený v oplocené zahradě Applu.
Apple balancuje na tenké hranici, co si jen může dovolit; vystihuje to ironický citát z klasické přednášky o DRM:
There's no customer who woke up this morning and said, “Gosh, I wish there was a way I could do less with my music this morning—I hope there's an iTunes update waiting for me.”
To ostatně vede i ke zvrácené představě o „legální hudbě“.
Aha, troll.
Nějaké čtení na rozšíření obzorů.
Ze stejného zdroje:
But the Supreme Court ruled against Hollywood in 1984, when it determined that any device capable of a substantial non-infringing use was legal. In other words, "We don't buy this Boston Strangler business: if your business model can't survive the emergence of this general-purpose tool, it's time to get another business-model or go broke."
Johann Sebastian Bach J. S. Bach JS Bach J.S. Bach Bach, Johann Sebastian (1685-1750) (nebo nic)A pokud nic tak jeho jméno je v položce umělec nebo někdy ani to ne a je to začátek názvu
Bach (JS): Lute Suite in E Minor, BWV 996 - Sarabandenebo alba
I.-S.Bach. Concertos For Violin & Oboev kategorii umělec je třeba
II. Adagiosamozřejmě jakýkoliv pokus získat informaci ze sítě skončí nezdarem. A co se týká objemu, jenom kantát Bach napsal asi 300 a je to přes 90 CDček. Nemluvě o klavirní a varhaní tvorbě, houslových koncertech atd. (To si pak člověk uvědomí, že současní "umělci" se produkcí té špičce v klasické hudbě nemůžou rovnat, každý týden nebo 14 dní 30 minutová skladba, každý týden jiná, každý tíden kvalitní.) žádné automatické nástroje na to sjednotit názvosloví v tazích nejsou. Jediná rozumná cesta vědět, co tam je, je mít s albem i booklet.
Tiskni Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.