O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2023. Vybráni byli Bruno Haible za dlouhodobé příspěvky a správu knihovny Gnulib, nováček Nick Logozzo za front-end Parabolic pro yt-dlp a tým Mission logiciels libres francouzského státu za nasazování svobodného softwaru do praxe.
Před 10 lety Microsoft dokončil akvizici divize mobilních telefonů společnosti Nokia a pod značkou Microsoft Mobile ji zanedlouho pohřbil.
Fedora 40 release party v Praze proběhne v pátek 17. května od 18:30 v prostorách společnosti Etnetera Core na adrese Jankovcova 1037/49, Praha 7. Součástí bude program kratších přednášek o novinkách ve Fedoře.
Společnost Redis Labs stojící za open source key-value databází Redis (Wikipedie) přelicencovala své rozšiřující moduly této databáze z GNU Affero General Public License verze 3 na Apache License verze 2.0 s Commons Clause, viz například modul ReJSON, což vyvolalo bouřlivou diskusi. Omezení Commons Clause zakazuje "prodej softwaru", takže se o open source software už nejedná. Společnosti Redis Labs se nelíbilo, že poskytovatelé cloudových služeb vydělávali na Redisu obrovské peníze a zpět na jeho další vývoj přispívali minimálně nebo vůbec. Přelicencování bylo možné, protože přispěvatelé podepisují CLA (Contributor License Agreement). Vlastní databáze Redis zůstává pod 3-bodovou BSD licencí.
Tiskni Sdílej:
Tenhle paskvil se líbí Davidovi Grudlovi. Takže pokud používáte Nette, máte se možná na co těšit.
Firmy používající Nette nevydělávají na Nette jako takovém, jen Nette používají. Kdyby nepoužívaly Nette, budou používat Laravel nebo něco úplně jiného.Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette. To o tom minimálním přínosu na zisku je taky úplně mimo mísu - pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtu. Samozřejmě je efektivnější, když dvacet lidí nebude dělat dvacetkrát to samé, ale pokud se nikdo nemá k tomu, že by se na toho jednoho člověka složil, tak to takhle dopadne.
Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette.To si nerozumíme. Myslím to tak, že nelze-li použít jednu věc, firmy použí nejbližší dostupnou alternativu. Pokud nejde použít Nette, použijí jiný PHP MVC framework. Pokud nejde použít MVC framework, použijí PHP bez MVC frameworku. Přičemž zváží, jestli se jim třeba nevyplatí použít CMS a místo PHP kodéra nezaměstnat jen správce webového serveru. Nebo jestli nebude jednodušší si najmout externí firmu, která jim bude celé řešení po technické stránce spravovat a oni budou jen plnit články do redakčního systému. Tedy, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší možnou dostupnou variantou.
pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtuAno, vývoj frameworku by představoval pro malou firmu podstatný náklad, a proto lze očekávat, že menší firma by si žádný nevyvíjela a použila by nejbližší dostupnou alternativu: bezframeworkové PHP, jiný jazyk, nějaký FOSS CMS, popř. outsourcing (něco jako Squarespace, Wix a podobné hrůzy), atd. Jak říkám, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší dostupnou alternativou. Protože přesně takovou alternativu bude firma v reálné situaci zvažovat. Nebude dělat věci zbytečně složitě a hlavně draze, když to jde jednodušší a levnější cestou.
Uvědomme si také, že třeba takové Internet Info používá s největší pravděpodobností nejen Nette, ale zřejmě taky Apache, MySQL, Linux, GNU libc, PHP, OpenSSH, VIM, Firefox, Thunderbird, GIMP, Inkscape, LibreOffice, Debian, GNOME, Git, GRUB, systemd, ntpd, dhcpcd, Midnight Commander, Postfix, Spamassassin, OpenDKIM, apticron, rsyslog, Postgrey a kvanta dalších projektů.
Přesně tak. Ono je hlavně potřeba se dívat dál než jen na svoji lopatu a svoji hromadu písku, kterou se snažím přeházet ze svého zápraží na dvorek. Když píšu svobodný software, tak stavím na spoustě jiného svobodného softwaru, který dalece přesahuje to, co za celý život vytvořím – potřebuji GNU/Linux, aby ten hardware vůbec nastartoval a nebyla to jen hromada neužitečného šrotu, v něm pak další nástroje, KDE, GNOME… kompiluji v GCC, OpenJDK, skriptuji v Bashi, Perlu, Pythonu…, zdrojáky ukládám v Mercurialu, Gitu, SVN, Monotone, Bazaaru, Fossilu… grafy kreslím v GraphVizu, GnuPlotu, data ukládám na Btrfs, XFS, Ext4… do databáze PostgreSQL, MariaDB, MySQL, SQLite… po síti je zpřístupním přes OpenSSH, Apache HTTPD, Dovecot, Postfix, můj web si uživatel přečte ve Firefoxu, k tomu ale potřebuje Bind, Unbound nebo Knot, aby si vůbec přeložil doménové jméno na IP adresu. A mnoho dalšího svobodného softwaru… tenhle seznam není a nemá být kompletní, ani nemůže.
Když má člověk pocit, že „moc přispívá a nic z toho nemá“ tak by se měl zastavit a uvědomit si, co všechno dostal a za co by měl být vděčný. Bez svobodného softwaru bychom nebyli tam, kde jsme, náš obor by nebyl takový, jaký je, naše civilizace by nebyla taková, jaká je… protože hodně věcí bylo vůbec umožněno svobodným softwarem. Jinak bychom byli pořád někde v jeskyních a peníze, které se točí v našem oboru by připadly právníkům nebo nějakým šejdířům. Ale peníze nejsou zdaleka všechno, svobodný software má mnohem větší přesah, vliv na společnost, politiku, svobodu obecně… Je inspirací pro další obory, kulturu, hardware, strojní inženýrství atd.
Nehledal bych problém, kde není a začal bych z opačného konce: proč bych si měl sednout k počítači a začít psát software? Proč bych měl takto trávit svůj čas a nedělat něco jiného? Možnosti jsou:
a) Někdo mi zaplatil a já vyvíjím, co on potřebuje. Výsledek může být třeba pod GNU GPL (např. jsem pro něj doprogramoval funkci do stávajícího softwaru), nebo mu software duálně licencuji, nebo dám pod jinou svobodnou licencí nebo mu předám autorská práva. Každopádně jsem dostal za svůj čas zaplaceno.
b) Vyvíjím software primárně pro sebe, implementuji funkce, které já potřebuji, nebo dělám, co mne baví, v čem se chci zdokonalit atd. Vydat výsledek jako svobodný software mě nic nestojí, naopak mi to může něco přinést (software, který zůstane v šuplíku, mi nepřinese nic). Viz také: Motivy pro psaní svobodného softwaru. Každopádně jsem tím svůj čas trávil dobrovolně a vědomě a měl jsem k tomu dobrý důvod (např. potřebuji funkci XY, tak si ji naprogramuji a přinese mi to užitek).
Pokud mi nikdo nezaplatil a ani já sám nemám tu potřebu tvořit software kvůli sobě, tak si prostě k tomu počítači sedat nebudu a žádný software nenapíšu. 1 Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.2 Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika… to je ostatně podstata podnikání.
[1] tzn. nestrávím tím tak žádný čas a nemá mi čeho být líto
[2] např. budu poskytovat služby založené na tom softwaru
Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.2 Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika…Třeba riziko, že do svého podnikatelského záměru investuju spoustu prostředků, ale vydělávat bude Amazon. Upřímně řečeno, tenhle výsledek by mě s.al taky.