Byla vydána nová verze 10.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 211 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 800 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy.
Byla vydána OpenMandriva Lx 6.0 s kódovým názvem Vanadium. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ, český národní CERT provozovaný na základě veřejnoprávní správní smlouvy společností CZ.NIC, shrnuje patnáct let svého fungování pod tímto sdružením: CSIRT.CZ – 15 let ve sdružení CZ.NIC.
Commodore OS Vision (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 3.0. Jedná se o linuxovou distribuci určenou pro fanoušky značky Commodore. Předinstalována je na počítačích Commodore 64x.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 208. brněnský sraz, který proběhne v pátek 25. dubna od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1.
Ve svém článku Getting Forked by Microsoft popisuje autor programu Spegel svoji nepříjemnou zkušenost s firmou Microsoft. Firma ho kontaktovala a zpočátku to vypadalo, že by mohlo jít o oboustranně prospěšnou spolupráci, autor tedy ochotně odpovídal na jejich otázky ohledně architektury programu a pomáhal jim ho zprovoznit. Následně komunikace ze strany Microsoftu utichla. Autor předpokládal, že zřejmě došlo ke změně priorit a firma
… více »Společnost Notion Labs stojící za softwarovou platformou pro spolupráci Notion (Wikipedia) oficiálně představila (YouTube) poštovního klienta Notion Mail. Aktuálně funguje pouze nad Gmailem.
Byla vydána nová verze 9.12 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dobrá zpráva!
Jen mě trochu mrzí, že je to spojováno s piráty/pirátstvím. Vždyť je to zcela legální a to i podle současného autorského práva. Já přece nechci hrát nelegální hudbu, nechci ji brát autorům, konfiskovat jejich díla a nerespektovat jejich přání (licenci, kterou si vybrali). Chci hrát svobodnou hudbu, která je svobodná proto, že to tak chtěl její autor – ne volně použitelná třeba kvůli tomu, že by nějaký zákon legalizoval parazitování na cizí práci v rozporu s přáním autora. Nevidím na tom nic pirátského.
Když se v tom člověk trochu orientuje, tak si to nějak přebere, odfiltruje. Ale jaký je vzkaz pro běžného voliče/občana, který o autorském právu neví skoro nic a moc o tom nepřemýšlí? Vždyť tady se řeší jak např. kradení komerčních/proprietárních filmů, tak skutečná svobodná kultura – obojí pod hlavičkou téže Pirátské strany.
Jen mě trochu mrzí, že je to spojováno s piráty/pirátstvím. Vždyť je to zcela legální a to i podle současného autorského práva. Já přece nechci hrát nelegální hudbu, nechci ji brát autorům, konfiskovat jejich díla a nerespektovat jejich přání (licenci, kterou si vybrali).Tak pirátská strana je také zcela legální a k tomuhle tě nikdo nenutí.
Je legální, nenutí… ale vadí mi házení těch dvou věcí do jednoho pytle, schovávání pod jednu „značku“. Svobodná kultura je o tom, že autor dobrovolně vydá dílo pod svobodnou licencí a dá tak určitá práva ostatním. Zatímco pirátství je zcela odlišný koncept – v zásadě jde o omezení práv autorů1 ve prospěch konzumentů autorských děl. Pro laika, průměrného voliče, může oboje vypadat na první pohled stejně – jako stahování zadarmo z Internetu – ale jsou to dvě různé věci a nemělo by to splývat.
[1] nebo těch, kteří od autorů majetková práva koupili
TPB:AFK jsem viděl a že je ten název strany nešťastný, jsem psal už když vznikala. Podle stejné logiky by se totiž mohla jmenovat Česká strana pedofilní nebo Česká strana teroristická. Přijde mi vhodnější pojmenovat politickou stranu nějak pozitivně – podle hodnot, které chce prosazovat – ne ji pojmenovat podle „nepřítele mého nepřítele“.
A nic to nemění na tom, že ta strana pirátství více či méně podporuje a usiluje o reformu autorského práva tak, aby v podstatě legalizovalo dnešní pirátství (alespoň v některých případech) a přesunulo víc práv od autorů směrem ke konzumentům.
Na jedné straně si vážím toho, když např. bojují za to, aby odkazování na cokoli bylo legální, protože tohle je otázka svobody slova, ale na druhou stranu se nemůžu ubránit dojmu, že spoustě těch lidí o svobodu slova nejde – jde jim právě o to, aby mohli zadarmo stahovat, aby mohli znárodnit práci někoho jiného a mít z ní prospěch.
Bohužel to vede k takové bipolární diskusi, kde na jedné straně jsou piráti (a svobodná kultura o které mluví – což běžnému voliči v této souvislosti přijde opět jako nějaké stahování zadarmo) a na druhé straně bude mudrovat třeba nějaký Svěrák o tom, jak si umělec zaslouží odměnu za svoji práci. Přitom takhle postavená je ta diskuse úplně zcestná1 a nepostihuje jádro problému – že jde o svobodu slova, právo na soukromí a další lidská práva – ale jaké licence se budou používat je vedlejší – vždyť vedle sebe můžou existovat různé modely, někdo ať si prodává proprietární licence nebo třeba lístky do kina a někdo ať si dělá svobodnou kulturu, to má být volba autora a stát mu nemá nutit ani jedno, ani druhé – stát má být v tomhle nestranný a má respektovat určité hodnoty (ona svoboda slova, soukromí). Tyto hodnoty mají být nadřazené, nezpochybnitelné… a když za těchto předpokladů nepůjde provozovat určitý obchodní model, je to prostě vada toho obchodního modelu a ten zanikne – ale to je vedlejší efekt, nikoli cíl.
[1] navíc běžný volič dá často za pravdu nějakému tomu Svěrákovi, protože volič za svoji práci chce taky dostat zaplaceno – a celé je to kontraproduktivní
běžný volič dá často za pravdu nějakému tomu SvěrákoviDá za pravdu Svěrákovi ... a pak si stáhne jeho nový film a ještě ho vypálí pro kamaráda, který má pomalé připojení
Jistě, že nemá, to je ta ironie. Ale když se ta diskuse postaví takhle – piráti vs. Svěrák – tak se tomu strašně těžko oponuje. Stačí si promluvit s někým mimo IT… On je přeci autor a herec (navíc u mnoha lidí oblíbený) a něco vytváří, zatímco piráti nic nevytváří a chtějí jen zadarmo stahovat1. Ono když na prvním místě řekneš pirátská…2 a až někdy během diskuse začneš mluvit o svobodě slova a dalších právech, tak to spíš vypadá, jako bys hledal výmluvy a kličky pro obhajobu svého kradení, než že by ti šlo skutečně o ty práva.
[1] oni třeba nechtějí a jde jim skutečně o tu svobodu slova a právo odkazovat na co chceš, o ochranu soukromí, právo nevypovídat atd. – ale to při takto nastavené diskusi a na první pohled prostě není vidět
[2] a dokonce si to dáš do názvu strany
Generalizace typu "piráti nic nevytváří a chtějí jen zadarmo stahovat" nikam nevedou.
To nemusíš vysvětlovat mně – to je potřeba vysvětlovat voličům a bohužel je to dost těžké. Ona se vůbec dost blbě obhajuje svoboda Internetu (a slova obecně), když se sám označíš za piráta a jsi spojovaný s pirátstvím – pak se nelze divit, že hodně lidí v takové diskusi dá za pravdu té druhé straně, která (údajně) bojuje za autory a jejich odměny (ve skutečně bojuje za sebe a za to, aby mohla parazitovat na společnosti, ale to řada lidí nevidí).
Možno sa mýlim, ale aký je celkový hrubý obrat 3-4 majstrémových filesharingových služieb v česko-slovenskom jazykovom prostredí? Teraz a za dnešných finančných podmienok keď sa platí cca 150-300 Kč/30GB stiahnutých dát. Možno sa mýlim, ale nestačili by tieto peniaze, vydavateľom? Nie sú to práve tie peniaze, ktoré im chýbajú?
1) Hodně lidí neplatí vůbec nic. Existují obrovské archívy knížek, kde najdeš prakticky cokoli, stáhneš to pohodlně a zadarmo. Knížka je stažená hned. Na film si sice chvíli počkáš (i když i u bezplatných tarifů je často rychlost dostatečná, abys mohl začít koukat, ještě než se to celé stáhlo), nebo prostě přes den stáhneš a večer se podíváš.
2) Je otázka, kolik z toho tvoří porno. Pravděpodobně dost velkou část. Navíc pornofilm, to jsou často gigabajty, kdežto knížka jsou někdy jen kilobajty nebo pár mega. Nedává smysl ty odměny počítat na váhu/objem – např. za naskenovanou a blbě zkomprimovanou knížku by byla větší odměna než za knížku, která je v textovém formátu, má obsah, rejstřík, různé sémantické informace, dá se číst na různých zařízeních, dá se měnit velikost písma…
Jsem příznivcem svobodné kultury, líbí se mi, když autor dobrovolně vydá svoje dílo pod svobodnou licencí a ostatní ho díky tomu můžou volně užívat, distribuovat, upravovat. Sám se taky snažím tímhle způsobem tvořit.
Ale nesouhlasím s návrhy pirátů – dá se to přirovnat ke znárodnění práce autorů a k plánovanému hospodářství. Je to potlačení svobody autorů a omezení možnosti volby. Mít možnost prodat majetková práva k dílu je dobrá věc, je to důležité pro autory (pro jistotu znovu opakuji: možnost – nikoli ten prodej samotný – ten může být někdy výhodný a někdy ne, ale důležité je tu možnost mít).
Můžeme např. diskutovat o tom, že mít možnost prodat vlastní orgány je neetické… ale prodej práv k dílu je opravdu někde jinde. Když autor napíše knížku nebo skladbu a prodá exkluzivní práva na kopírování, je to nesrovnatelné s tím, kdyby ten člověk prodával orgány.
Vyžraný Kim Dotcom
Kim teď spouští hudební službu Baboom – elektronická distribuce, bez DRM, přívětivá pro autory i uživatele, legální i podle současného práva. Tomu fandím. Také je tu Jamendo, kde je navíc ta hudba pod svobodnou licencí – opět legální bez toho, aby bylo potřeba rušit autorské právo, jak to chtějí piráti.
On-line obchodů s hudbou je celkem dost. Stejně tak elektronické knihy – můžeš si je koupit třeba na Amazonu nebo v českých obchodech. Situace opravdu hodně pokročila oproti dobám Napsteru.
Ale nesouhlasím s návrhy pirátů – dá se to přirovnat ke znárodnění práce autorů a k plánovanému hospodářství.
Asi jako bylo zrušení monopolu Telecomu na provoz telekomunikací znárodněním telefonní sítě.
Mít možnost prodat majetková práva k dílu je dobrá věc, je to důležité pro autory (pro jistotu znovu opakuji: možnost – nikoli ten prodej samotný – ten může být někdy výhodný a někdy ne, ale důležité je tu možnost mít).
Podíl z obratu za komerční užívání by v tomhle ohledu fungoval stejně dobře a bez hromady negativních dopadů na celý zbytek trhu.
On-line obchodů s hudbou je celkem dost. Stejně tak elektronické knihy – můžeš si je koupit třeba na Amazonu nebo v českých obchodech. Situace opravdu hodně pokročila oproti dobám Napsteru.
Jenže tohle je takový mírný pokrok v mezích zákona ve stylu Jaroslava Haška. Kdyby platil nějaký rozumnější právní systém než kopírovací monopol, tohle všechno už tu mohlo být skoro před 15 lety a dneska by byly tyhle služby mnohem dál. Místo toho ale celá komunita svobodné kultury musí ztrácet čas bojem s distribuční mafií podle pravidel, která jednostranně určuje distribuční mafie skrz zákony a vydíráním velkých mainstreamových služeb (Netflix, Spotify, YouTube...). Jestli chceš čekat, až svobodná kultura nad distribuční mafií zvítězí tvrdou prací beze změny zákonů, tak se nedočkáš. Distribuční mafie si prolobbuje další zákon a všechny dosavadní úspěchy svobodné kultury vymaže jedním škrtem pera.
Podíl z obratu za komerční užívání by v tomhle ohledu fungoval stejně dobře a bez hromady negativních dopadů na celý zbytek trhu.Zopakuji svoji otázku:
Takže třeba v případě filmů, které se snad nikdy komerčně nevyužívají, utřou nos.
Takže třeba v případě filmů, které se snad nikdy komerčně nevyužívají, utřou nos.
Já teda těch komerčních využití filmů kolem sebe vidím dost: promítání v kině, vysílání v televizi, streamování přes YouTube/Hulu/Netflix, prodej kopií na DVD/BR... Nebo tobě se tohle všechno zdá málo?
Svěrák je jiná generace. Podle mně si celý ten posun v oblasti autorských práv, který nastal po nástupu Internetu, prostě neuvědomuje.nezlob se, ale tohle mi přijde jako dost chabá výmluva/omluva - značná část jeho tvorby vznikla před revolucí, kdy se na copyright dost sralo, v osmdesátejch letech měl doma kazeťák skoro každej a desky od kamarádů se nahrávaly o sto šest; pokud se někdo vzmohl na video, tak ale filmy nebylo ani pořádně kde kupovat, takže se taky kopírovalo, a jakej tu pak byl rozmach videopůjčoven (jeden člen si to půjčil, a kazeta oběhla dvacet kamarádů a posloužila pro pět kopií, než to vrátil) ... Internet to akorát technicky zjednodušil, ale nijak principiálně nezměnil
Ale predevsim, jelikoz vsechno bylo statni, tak by ze socialismu zadna autorska prava existovat nemela
Souhlasím. Ti lidé byli placeni státem → majetková autorská práva měla patřit státu a ten je měl místo případné privatizace dát k dispozici všem, např. tak, že by díla vydal pod svobodnou licencí.
Zadna "prirozena" prava na majetek neexistuji.
Takže když vlastní prací vydělám peníze, za ně si pak koupím materiál a z něj vyrobím nějakou věc, nemám přirozené právo tu věc vlastnit? Komu jinému by měla patřit než mně?
Takže když vlastní prací vydělám peníze, za ně si pak koupím materiál a z něj vyrobím nějakou věc, nemám přirozené právo tu věc vlastnit? Komu jinému by měla patřit než mně?Na to se dá říct jen jedno: You didn't build that
Takže když vlastní prací vydělám peníze, za ně si pak koupím materiál a z něj vyrobím nějakou věc, nemám přirozené právo tu věc vlastnit? Komu jinému by měla patřit než mně?Nemas - stoji to minimalne na pravu vlastnit ty suroviny. Ta vec nemusi patrit nikomu.
Dokud jsou nějaké statky, které nepatří nikomu, tak si je kdokoli může přivlastnit a pak jsou jeho (kdo dřív přijde). Pozor, nezaměňovat se statky, které patří všem (a dohodli se, že je budou spravovat kolektivně).
To ale není problém, ne? Prostě už jsou ty volné statky rozebrané a máme tu soukromý majetek (a nějaký ten kolektivně spravovaný) a celé je to mnohem jednodušší. Prostě si koupím ty suroviny (vydělal jsem na ně prací) a něco z nich vyrobím a to je pak moje.
Krást můžeš leda někomu jinému – ale když to předtím nikomu nepatřilo, tak jsi to nikomu neukradl.
Nezlob se na me, ale predstava, ze implicitne veci nikomu nepatri, je proste znamka blbce; tak se chovaji psychopati.
Překrucuješ to. Záleží, v jaké době to bylo. Jestliže to bylo v době, kdy žádná společnost neexistovala resp. v době, kdy osidluješ nové území, kde jsou jen rostliny a zvířata, tak tam prostě přijdeš a postavíš si tam nějakou chýši, uděláš ohniště a začneš tam žít. A fakt se nemusíš nikoho ptát, jestli můžeš, ono ani není koho se ptát, protože tam nikdo není. To území, které obýváš je pak tvoje, je to tvoje odměna za to, že ses vydal do neprobádaných končin, objevil nová území, rozšířil civilizaci dál. Stejně jako ty to mohl udělat kdokoli jiný.
V dnešní době už (na Zemi) nikomu nepatřící věci prakticky nejsou, všechno je rozebrané (buď soukromé nebo veřejné). Jistěže nemůžu vlézt někomu na zahradu a tam mu něco ukrást a omlouvat to tím, že jsem myslel, že to nikomu nepatří. A i když najdu něco venku, tak bych to měl předat majiteli/státu a nechat si pouze nálezné.
Ale když např. někdo na vlastní náklady osídlí novou planetu a začne tam žít, to území, které obydlel by mělo patřit jemu – nemělo by se stát, že tam po letech přiletí třeba Američani a řeknou: „tohle je naše, protože jsme velmoc“. To území by mělo patřit tomu, kdo ho jako první objevil a obydlel.
Jestliže to bylo v době, kdy žádná společnost neexistovala resp. v době, kdy osidluješ nové území, kde jsou jen rostliny a zvířata, tak tam prostě přijdeš a postavíš si tam nějakou chýši, uděláš ohniště a začneš tam žít.Takova doba nikdy neexistovala. Vzdycky byl clovek soucasti spolecnosti, to je jeho prirozenost. Takze vzdycky bylo s kym se dohodnout.
To území by mělo patřit tomu, kdo ho jako první objevil a obydlel.S tim nesouhlasim, a je nerealisticke ocekavat, ze to lide jen tak prijmou. Napriklad prave ti Americane to prijmout ochotni zcela zjevne nebyli, se znamymi dusledky. Tristni je, ze se pak takova era vydava za jakysi "vrchol" libertarianstvi.
Napriklad prave ti Americane to prijmout ochotni zcela zjevne nebyli, se znamymi dusledky. Tristni je, ze se pak takova era vydava za jakysi "vrchol" libertarianstvi.+1
Ale predevsim, jelikoz vsechno bylo statni, tak by ze socialismu zadna autorska prava existovat nemela,směšuješ různé věci ...
a melo by to byt soucasti public domain, podobne jako jsou treba v public domain dila federalnich zamestnancu v USA, nebo dila co vytvorila BBC za penize poplatniku.to platí i pro ČR, jak současnou, tak minulou (resp. ne PD, ale volně k užití občanům) - problém ale je v tom, kdo je přímo zaměstnancem státu, občan většinou utře hubu, neb stát si dílo objedná u jiného subjektu, kterému (majetková) práva zůstanou
stát má být v tomhle nestranný a má respektovat určité hodnoty (ona svoboda slova, soukromí)Proč nemá být mezi těmi hodnotami třeba svoboda šířit libovolné informace? Proč tam naopak má být třeba to soukromí?
Uznávám negativní1 pojetí práva. Svoboda slova spočívá v tom, že když chce jeden sdílet nějakou informaci a druhý ji chce přijímat, tak jim v tom stát nemá bránit. Stejně tak když chce jeden prodávat a druhý kupovat (což se samozřejmě nevztahuje na věc, kterou ten první ukradl a není jejím vlastníkem). Ochranu soukromí definuji opět negativně – stát by měl respektovat tvoje obydlí (nebo také kufr auta, kapsy atd.), pokud nemá skutečně vážné podezření (nejlépe posvěcené soudem), že jsi něco provedl. Stejně tak by tě neměl nutit k odšifrování disků, vydání hesel ke on-line službám atd.
Něco trochu jiného je útok na soukromí v tom smyslu, v jakém to dělá třeba bulvár – to se může někdy dostat do sporu s právem šířit libovolné informace. A tady by se mělo opět vycházet z toho, jestli ta informace byla pořízena legálně (podobně jako u toho prodeje kradených věcí). Např. když novinář neoprávněně vleze na soukromý pozemek a tam pořídí fotky, tak je získal nelegálně (porušil při tom jiné právo) a neměl by je šířit. Stát by mu ale neměl zabavit server nebo cenzurovat web, ale měl by mu dát pokutu (a on ve vlastním zájmu stáhne ty materiály).
[1] tzn. právo jako něco, co ti stát nemůže zakázat, v čem ti nebrání, případně hlídá, aby ti v tom nebránili ostatní – ne právo ve smyslu „nárok“ (pozitivní)
Tady je dost velký rozdíl mezi patentovým a autorským právem. Autorské právo lze definovat i čistě na smluvním principu.
Patenty na smluvním principu v žádném případě vyřešit nejdou. K objevu, který si jeden patentoval může druhý dojít úplně nezávisle – nemá žádný smluvní závazek k tomu prvnímu, ani nedošlo k žádnému porušení práva nebo smlouvy (nic ti nezakazuje přemýšlet a vynalézat věci, které třeba vynalézá i někdo jiný).
Kolik bitů informace má taková knížka?
Dost málo na to, aby žaloby kvůli plagiátorství mezi spisovateli dvou zcela nezávisle napsaných knížek byly celkem běžné.
Ale ano. A pokud1 se tak stane, je to zcela v pořádku – nejde o porušení autorského práva ani smlouvy.
[1] zamysli se ale nad pravděpodobností, se kterou dva spisovatelé poskládají úplně stejně písmenka, nebo pravděpodobností, s jakou vzniknou dva na pixel a snímek shodné filmy
zamysli se ale nad pravděpodobností, se kterou dva spisovatelé poskládají úplně stejně písmenka, nebo pravděpodobností, s jakou vzniknou dva na pixel a snímek shodné filmy
Kopírovací monopol nevyžaduje binární identitu dat. Soudy posuzují, jestli je mezi dvěma výtvory tak zjevná shoda, že jedno musí být plagiátem druhého. A kolikrát se to posuzuje dost těžko. Viz třeba před pár lety kauza Kalousek vs. Helešic.
Viz třeba kauza metelesku blesku. A tady je právě vidět, jak je důležité, abychom měli určitá lidská práva nadřazená ostatním zákonům a nedotknutelná, nezpochybnitelná. Měla by platit presumpce neviny a důkazní břemeno je na žalující straně. Pokud by např. Svěrák dokázal (např. videozáznamem nebo svědky), že ten druhý viděl v tom a tom roce jeho film, smál se tomu a řekl: „no to je dobrý, to jsem ještě neslyšel!“ tak by to byl důkaz, kdo je autorem a kdo kopíruje1 – jenže on nic takového nedokázal, takže by měla platit presumpce neviny a lze dost dobře předpokládat, že ta dvě slova vymyslel ten druhý nebo je slyšel od někoho jiného, kdo je vymyslel, prostě těch zdrojů může být víc, nemusel to být zrovna Svěrák.
Když ale někdo šíří rip filmu, tak je to úplně něco jiného, tam není sporu o tom, kdo ten film natočil a kdo ho jen zkopíroval.
[1] což tedy samo o sobě nestačí, dvě slova nepovažuji za takové dílo, které by si mohl pro sebe uzurpovat jeden člověk – něco jiného ale je třeba kniha, film, program
Patenty jdou čistě na smluvním principu "vyřešit" stejně dobře.Nejdou. U patentů se může velmi snadno stát, že vymyslíš zcela nezávisle něco, co už je patentované. U AZ ne.
Ani jedno totiž nebude fungovat, protože lidi ti v obchodě padesátistránkovou licenční smlouvu plnou zákazů hodí na hlavu, ať už se týká knížky, nebo vnitřností mobilního telefonu.Nevidím implikaci části před protože do té druhé.
Nejdou. U patentů se může velmi snadno stát, že vymyslíš zcela nezávisle něco, co už je patentované. U AZ ne.
Celosvětově je to na denním pořádku. U nás z nedávné doby třeba kauza Kalousek vs. Helešic.
Ani jedno totiž nebude fungovat, protože lidi ti v obchodě padesátistránkovou licenční smlouvu plnou zákazů hodí na hlavu, ať už se týká knížky, nebo vnitřností mobilního telefonu.Nevidím implikaci části před protože do té druhé.
Ty by ses v supermarketu při nákupu DVD s filmem zatěžoval čtením a podepisováním padesátistránkové licenční smlouvy? Ja teda ne. Já bych to DVD vrátil zpátky do regálu a šel bych někam, kde mi nic takového nenutí.
Ty by ses v supermarketu při nákupu DVD s filmem zatěžoval čtením a podepisováním padesátistránkové licenční smlouvy? Ja teda ne. Já bych to DVD vrátil zpátky do regálu a šel bych někam, kde mi nic takového nenutí.Přesně tak. To znamená, že to funguje.
Ty by ses v supermarketu při nákupu DVD s filmem zatěžoval čtením a podepisováním padesátistránkové licenční smlouvy?
Stručné, jasné, přívětivé licenční podmínky jsou stejně tak vlastnost zboží/služby jako třeba hezký obal, cena, příjemná obsluha, servis, blízká prodejna… A tohle všechno ovlivňuje, které zboží si lidé koupí, to je trh, volná soutěž. Je potřeba nabídnout zboží/službu se správnou kombinací vlastností.
Dlouhé, nepřehledné, nepřátelské a pokaždé jiné licenční podmínky jsou důsledkem laxnosti a idiocie spotřebitelů – uzavírají smlouvy, které nečetli a pak to takhle dopadá.
Ja teda ne. Já bych to DVD vrátil zpátky do regálu a šel bych někam, kde mi nic takového nenutí.
To je správný přístup a měli by to tak dělat všichni! Výrobce pak zjistí, že takhle nic neprodá a musí tu licenci napsat slušně nebo použít nějakou typovou, kterou všichni znají (ta může být delší, podrobnější, protože si ji stačí přečíst jednou a pak její znalost aplikuješ mnohokrát).
U nás z nedávné doby třeba kauza Kalousek vs. Helešic.
A jak by tohle řešila ta tvoje reforma (založená na tom, že se platí autorovi při komerčním užití, jinak se s dílem může dělat cokoli)? Když to ten druhý začne vydávat na CD nebo hrát na koncertech, kde vybírá vstupné, tak je to přece komerce, ne? A kolik by vlastně měl zaplatit tomu prvnímu, od kterého to údajně okopíroval?
Hlavně ten zapeklitý problém, zda k nějakému okopírování došlo nebo na to přišli oba nezávisle, je potřeba vyřešit, jak v současném systému, tak v tom tvém, jinak se nepohneme dál.
Myslim, ze Martin ma pravdu, ale z jineho duvodu. Jakmile nekdo to dilo ukradne a preda treti strane, tak ta treti strana neni vazana zadnou smlouvou s puvodnim vlastnikem, a muze to dilo dal libovolne sirit.
Je to jako kdybych si koupil něco na leasing, nesplatil ho a tu věc ti „prodal“ – ty by ses nestal jejím majitelem, protože ani já jsem jím nebyl (dokud to nesplatím, tak to mám jen půjčené) a vše je potřeba vrátit zpátky. Ty sice nejsi vázaný leasingovou smlouvou, ale nestaneš se vlastníkem – protože prostě jeden nemůže převést víc práv, než kolik jich má1 – to je jedna z prastarých zásad na kterých všechno právo stojí. Stejně tak třeba s ukradenou věcí, nebo když ti řeknu, že ti prodám Karlštejn a dokonce s tebou sepíšu smlouvu… stejně ti nebude patřit, nebudeš na něj mít žádný nárok.
Takto lze definovat copyright na čistě smluvním principu, ale je to lehce nepraktické – proto tu máme určitou abstrakci a zjednodušení – autorské právo (resp. ne to současné, ale to ideální, o kterém tu píši, které není zatížené prasárnami typu kolektivní správy nebo náhradních odměn).
Ale IMHO tohle jenom ukazuje, ze libertarianstvi je totalne rozporna ideologie. Aby to mohlo fungovat, museli by lide byt ochotni vzdy prejimat smluvni zavazky nekoho jineho
V žádném případě – pro tebe platí jen obecné zákony + smlouvy, které jsi uzavřel. Smlouva, kterou spolu uzavřely jiné dvě osoby tě nezavazuje.
[1] nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet (nikdo nemůže druhému dát více práv než má sám)
Pro me je uplne v pohode, kdyz nebudu vlastnikem toho dila
O převodu vlastnictví ani nebyla řeč – šlo o to, zda ti můžu udělit licenci – a tu ti udělit nemůžu, protože ji sám nemám. Viz ta zásada:
nikdo nemůže druhému dát více práv než má sám
Ty pak používáš něco, byť nehmotného, co jsi nabyl jen a díky tomu, že někdo jiný porušil smlouvu – používáš to tedy neprávem.
Dá se to přirovnat k případu, kdy ti „pronajmu“ byt, který ani já sám nemám právo užívat → budeš se muset vystěhovat resp. se tam ani nenastěhuješ (a se mnou se můžeš soudit o podvod). Nebo třeba když si koupíš od překupníka falešné vstupenky na koncert – taky nemáš žádný nárok, aby tě tam pustili.
O převodu vlastnictví ani nebyla řeč – šlo o to, zda ti můžu udělit licenci – a tu ti udělit nemůžu, protože ji sám nemám.
Já ale od tebe nepotřebuju žádnou licenci. Ty porušíš smlouvu, já si vyrobím kopii, ale mě žádná smlouva s autorem neomezuje, takže si s tou "černou" kopií můžu dělat co chci. Kdyby tvoje porušení smlouvy mělo mít nějaké dopady na moji možnost nakládat s vlastnoručně vyrobenou kopií, tak už jsme daleko mimo doménu negativního práva a zase se pohybujeme někde v prostoru monopolů.
Já ale od tebe nepotřebuju žádnou licenci. Ty porušíš smlouvu, já si vyrobím kopii, ale mě žádná smlouva s autorem neomezuje, takže si s tou "černou" kopií můžu dělat co chci.
Nemůžeš, protože jsi ji získal neprávem. Stejně jako bys třeba musel vrátit kradenou věc nebo třeba Karlštejn, který jsi „koupil“ od někoho, kdo nebyl jeho vlastníkem. Viz ta zásada:
nikdo nemůže druhému dát více práv než má sám
Ty mně ale žádná práva nedáváš. Mně práva k té "černé" kopii vzniknou automaticky tím, že jsem ji vlastnoručně vyrobil
Žádná práva ti nevzniknou. Ty jsi získal kopii neoprávněně – jen díky tomu, že někdo jiný porušil smlouvu. Nebýt původního autora a porušení smlouvy, tak bys tuto (nehmotnou) hodnotu neměl šanci získat. Není to nic, co bys vytvořil, na čem bys měl nějaké zásluhy.
To máš jako kdybys okopíroval lístek do divadla nebo na tramvaj a chtěl jet načerno – prostě tě po právu vyvedou (případně tě ještě obviní z podvodu). Přestože ten kus papíru a barva ti klidně můžou patřit. Stejně tak když ten falešný lístek od někoho koupíš – taky ti tím nevznikl nárok užívat tu hodnotu (jízdu tramvají, divadelní představení), můžeš se leda soudit s tím podvodníkem a chtít po něm peníze zpátky.
To máš jako kdybys okopíroval lístek do divadla nebo na tramvaj a chtěl jet načernoNe, to si musi majtel tramvaje osetrit v podminkach a predtim nez clovek nastoupi ho nechat souhlasit s tim, ze musi mit pravou jizdenku.
Žádná práva ti nevzniknou.Uz ti to celkem jasne rikaji jini, ale tady se celkem jasne dostavas do rozporu se svym "negativnim pojetim prava". Ja zadna prava nepotrebuji na to, abych nakladal s vlastni kopii veci, kterou jsem nekde nasel.
Žádná práva ti nevzniknou. Ty jsi získal kopii neoprávněně – jen díky tomu, že někdo jiný porušil smlouvu. Nebýt původního autora a porušení smlouvy, tak bys tuto (nehmotnou) hodnotu neměl šanci získat. Není to nic, co bys vytvořil, na čem bys měl nějaké zásluhy.
To mě ale nezajímá. Já nejsem účastníkem té smlouvy, takže její ustanovení se mě nijak netýkají. A pokud zákon neurčí jinak, mám plné právo se svým vlastním médiem a jeho obsahem nakládat, jak se mi zlíbí. Ať se to autorovi líbí nebo ne, se mnou žádnou smlouvu neuzavřel.
To máš jako kdybys okopíroval lístek do divadla nebo na tramvaj a chtěl jet načerno – prostě tě po právu vyvedou (případně tě ještě obviní z podvodu). Přestože ten kus papíru a barva ti klidně můžou patřit. Stejně tak když ten falešný lístek od někoho koupíš – taky ti tím nevznikl nárok užívat tu hodnotu (jízdu tramvají, divadelní představení), můžeš se leda soudit s tím podvodníkem a chtít po něm peníze zpátky.
Mícháš jabka a hrušky. Já po nikom nežádám provedení služby, za kterou jsem nezaplatil požadovanou částku. Já budu samostatně vykonávat své vlastnické právo k médiu, na které jsem si uložil data. Že ty jsi kvůli smlouvě neměl právo mi ta data poskytnout, mi v následném výkonu mých vlastnických práv k médiu a jeho obsahu nesmí nijak překážet. Smlouvy jsou závazné pouze pro smluvní strany. Plošně závazné jsou jen zákony.
a vše je potřeba vrátit zpátkyJak se vrací zpátky informace?
Vrací těžko, např. když si přečteš knížku, tak to z hlavy jen tak nedostaneš, ale minimálně ji můžeš přestat užívat – např. odinstalovat program a zničit nosiče.
Co se týče výsledků předchozího užívání, to je složitější1 a je to otázka pro soud – ty ses vlastně bezdůvodně obohatil.
[1] ne, opravdu nejsem příznivcem toho, aby se škoda/kompenzace počítala tak, že vynásobíme počet nelegálních kopií a cenu, za kterou prodává autor originály (poznámka pro případ, že by mi chtěl někdo podsouvat takové bláboly)
Jen mě trochu mrzí, že je to spojováno s piráty/pirátstvím.
A s kým by to mělo být spojováno, když se o podobné věci nikdo jiný než Piráti nezajímá? Tedy aspoň ne aktivně.
Já přece nechci hrát nelegální hudbu,
V Dungeons & Dragons jsou na sobě přesvědčení lawful/chaotic a good/evil zcela nezávislá. A má to hodně dobrý důvod.
nechci ji brát autorům, konfiskovat jejich díla a nerespektovat jejich přání (licenci, kterou si vybrali).
Chceš vést věcnou diskuzi o přínosech a negativních dopadech kopírovacího monopolu a různých alternativ, nebo jen hledáš výmluvy, proč zachovat aktuální stav za každou cenu?
Já ale nejsem pro zachování současného stavu. Vadí mi kolektivní správa a vadí mi presumpce viny (poplatky za média). Považuji to za nepřípustné zásahy do svobody lidí.
To je1 ale jejich problém, ne můj. Tyhle věci v zákoně nemají co dělat.
[1] pokud by to tedy nastalo – osobně to nevidím tak drasticky jako ty
Pro hudebníky je to očividně dost velký problém na to, aby to do zákona prolobbovali.
Že si někdo něco vyloboval není důkazem, že je potřeba to (objektivně nebo v zájmu celé společnosti) řešit – pouze to znamená, že určité zájmové skupině (někteří hudebníci) to to vyhovuje.
Zákon musí kolektivní správou řešit problém, který sám způsobil monopolem.
Nemusí to řešit. Už dneska si třeba můžeš koupit licence na Jamendu, stejně tak řada vydavatelů nebo jejich partnerů ti prodá licence1 na různá díla, rozhodně nemusíš obcházet konkrétní umělce. Pravděpodobně pak vzniknou i různé agregátory (nebo už existují), abys mohl nakoupit hezky na jednom místě práva k dílům mnoha různých autorů.
Když vytvořím nějaké dílo (natočím film, napíšu program…) tak chci jako autor mít možnost určit licenci, pod jakou se to bude šířit – je úplně jedno, jestli to bude GNU GPL, Creative Commons, nebo třeba proprietární licence, která říká: „pošlete mi dvě stovky a nešiřte kopie díla dál“ – princip je stejný: to dílo jsem vytvořil já a já si mám právo určit podmínky – ostatní ať je respektují nebo nechají ležet a jdou si za jiným autorem.
Užívání díla v rozporu s přáním (licencí) autora považuji za nemorální a mělo by to být i nelegální.
Jiná věc je, kolik případů takového porušení práva se podaří objasnit a viníky potrestat. To ale nemění nic na tom, že i neobjasněné porušení je nemorální – stejně jako je nemorální, když něco ukradnu a nepřijdou na mě (sice uniknu trestu, ale nemorální to je).
Stejně jako se nepodaří objasnit všechny krádeže fyzických věcí a vraždy, tak se nepodaří objasnit ani všechna porušení autorského práva, ale takový už je život. Stejně jako nenainstalujeme každému do bytu kamery a nedáme mu obojek s GPS a čip pod kůži, abychom odhalili jeho případné krádeže nebo vraždy, stejně tak je potřeba respektovat svobodu slova, soukromí, právo nevypovídat a další lidská práva, i za cenu toho, že se neobjasní některé případy porušení autorského práva.
Představ si, že někdo založí svoje podnikání na tom, že dá ráno k silnici stolek s ovocem, napíše tam, kolik co stojí, dá tam kasičku a vrátí se až večer. Nikdo nemůže chtít po státní policii, aby tam postavila trvalou hlídku nebo aby dělala silniční kontroly na obou stranách a koukala lidem do kufrů, co tam měli před a po. To by byl příliš velký zásah do práv těch lidí, kteří jedou jen tak kolem a nic neprovedli. Navíc by to znamenalo, že ten obchodník přenáší svoje náklady na celou společnost. Tudíž může hodně2 lidí krást a nikdo na to nepřijde – ale to nemění nic na tom, že vzít si ovoce a nezaplatit je nemorální, nelegální a když se na to přijde, tak to bude potrestáno.
Pointa není v tom, zrušit autorské právo (nebo jak ty říkáš „kopírovací monopol“), pointa je v tom, mít stanovená (nejlépe v ústavě) určitá základní lidská práva, která jsou nadřazená, nedotknutelná a nelze omezit – a to ani v případě, že mohou vést k nepotrestání některých viníků.
[1] v současnosti jde většinou o licence pro osobní užití, např. stažení písničky nebo filmu do přehrávače, ale pokud bude poptávka, budou se takto prodávat třeba licence pro veřejné šíření rozhlasem, televizí nebo třeba pro hraní na diskotékách (spíš si myslím, že takové systémy na prodej licencí už existují, jen jsem neměl potřebu to zjišťovat)
[2] nebo taky ne – budou slušní, bude to pod jejich úroveň a tenhle obchodní model bude fungovat – ono to tak skutečně někde funguje
pointa je v tom, mít stanovená (nejlépe v ústavě) určitá základní lidská práva, která jsou nadřazená, nedotknutelná…
A to nejen proto, že je to tak systémově správě. Jednou se tato práva porušují pod záminkou copyrightu, tak ho zrušíš… ale nic jsi tím nevyřešil, protože příště někdo bude chtít tato práva omezovat pod jinou záminkou – třeba boj proti dětské pornografii nebo terorismu.
Stejně jako nenainstalujeme každému do bytu kamery a nedáme mu obojek s GPS a čip pod kůžiNěkdo by to rád udělal. Někdo by si to dokonce rád nechal udělat
A na tom je právě vidět, že zrušení copyrightu nic neřeší – je to jen jedena z mnoha1 záminek k omezování práv lidí – proto je potřeba usilovat o nedotknutelnost těch práv, ne o zrušení copyrightu.
[1] bezpečnost na silnicích, pedofilie, terorismus, ekologie, různé ekonomické optimalizace, zdravý životní styl atd.
Kopírovací monopol společnosti škodí sám o sobě, i kdyby se přestal používat jako záminka k omezování lidských práv. Už samotný princip, že uživatel potřebuje (až na konkrétní výjimky vyjmenované v zákoně) výslovný souhlas od autora, je od základu špatně. Brzdí to rozvoj kultury a technologií, omezuje to vzdělání a ekonomiku a tvůrce to nutí upsat se distribuční mafii, jinak si na trhu neškrtnou.
V informační společnosti musí právní úprava tvorby fungovat úplně jinak: žádný monopol, autor má mít jen osobnostní práva a nárok na podíl z obratu z veškeré komerční činnosti, při které se jeho dílo používá.
Taková právní úprava kompletně zlikviduje potenciál velkých distributorů vládnout celému mediálnímu trhu. Distributoři nebudou moct autory donutit přepsat na ně majetková práva, protože žádná převoditelná majetková práva k dílu existovat nebudou. Všichni distributoři na trhu budou moct prodávat to samé (pod podmínkou, že řádně zaplatí podíly z obratu autorovi). Pro zákazníky to bude výhodné v tom, že jim distributoři nebudou moct nutit DRM a jiné technické zmršeniny. Pro autory to zase bude výhodné v tom, že distributoři pro ně zkasírují i ty peníze, které si současná distribuční mafie od zákazníků odmítá vzít.
Kopírovací monopol společnosti škodí sám o sobě, i kdyby se přestal používat jako záminka k omezování lidských práv. Už samotný princip, že uživatel potřebuje (až na konkrétní výjimky vyjmenované v zákoně) výslovný souhlas od autora, je od základu špatně. Brzdí to rozvoj kultury a technologií, omezuje to vzdělání a ekonomiku a tvůrce to nutí upsat se distribuční mafii, jinak si na trhu neškrtnou.Druhý pohled: Absence kopírovacího monopolu škodí sama o sobě. Autor si nemůže říct o odměnu za svou práci a tak nemá motivaci, čas a peníze tvořit.
a tvůrce to nutí upsat se distribuční mafii, jinak si na trhu neškrtnouUh?
a nárok na podíl z obratu z veškeré komerční činnosti, při které se jeho dílo používáProč? Už samotný princip, že komerční uživatel potřebuje (až na konkrétní výjimky vyjmenované v zákoně) výslovný souhlas od autora, je od základu špatně. Brzdí to rozvoj kultury a technologií, omezuje to vzdělání a ekonomiku a tvůrce to nutí upsat se distribuční mafii, jinak si na trhu neškrtnou.
Autor si nemůže říct o odměnu za svou práci a tak nemá motivaci, čas a peníze tvořit.
Proto byla hned v následujícím odstavci ta část o nároku na podíl z obratu z komerčního užití díla.
Proč? Už samotný princip, že komerční uživatel potřebuje (až na konkrétní výjimky vyjmenované v zákoně) výslovný souhlas od autora, je od základu špatně. Brzdí to rozvoj kultury a technologií, omezuje to vzdělání a ekonomiku a tvůrce to nutí upsat se distribuční mafii, jinak si na trhu neškrtnou.
Jaký výslovný souhlas? Komerční uživatel bude mít jen povinnost platit autorovi podíl z obratu. Dokud platí, může si s dílem dělat, co bude chtít.
Proto byla hned v následujícím odstavci ta část o nároku na podíl z obratu z komerčního užití díla.Takže třeba v případě filmů, které se snad nikdy komerčně nevyužívají, utřou nos.
Komerční uživatel bude mít jen povinnost platit autorovi podíl z obratu.Viz #92.
Já jsem pro svobodu, pro to, aby si dva subjekty na trhu mohly dohodnout vlastní podmínky a zákon jim toho diktoval co nejméně. Licenční (nebo jinou) smlouvu, kde se platí podle tržeb/zisku si můžu uzavřít už teď. Stejně tak si můžu uzavřít smlouvu, kde dostanu nějakou fixní odměnu hned a hotovo. Jsem rád, že mám obě tyto možnosti – každému vyhovuje něco jiného, v různých situacích jsou vhodné různé obchodní modely. Nestojím o to, aby mi stát diktoval jednu možnost – podíl ze zisku/tržeb mého zákazníka.
Druhý pohled: Absence kopírovacího monopolu škodí sama o sobě. Autor si nemůže říct o odměnu za svou práci a tak nemá motivaci, čas a peníze tvořit.
Irelevantní. Lidé tvořili tisíce let před vznikem kopírovacího monopolu.
omezuje to … a ekonomiku
Nedávno jsem si např. koupil komerční hru na PSPčko za tři stovky a užil si pěkných pár hodin zábavy. Většinou1 hraji spíš svobodné hry, ale jsem rád, že to není jediná volba, že vznikají i jiné hry, které by třeba jinak nevznikly. Dá se spekulovat, co by se stalo po zrušení autorského práva. Některé hry (a filmy a hudba atd.) by asi vůbec nevznikly a jiné by se prodávaly odlišným způsobem – např. by se předem uspořádala sbírka a kdyby se vybralo dost peněz, tak by se to dílo vytvořilo a pak se poskytlo těm, kdo přispěli nebo třeba všem. Možná by takhle šlo dělat i velké drahé hry a filmy – ovšem to lze i teď. Už teď můžeš přijít s nápadem, udělat sbírku a pak ten nápad realizovat z vybraných peněz. Děje se to i celkem často.
tvůrce to nutí upsat se distribuční mafii
Já se žádné distribuční mafii neupsal. Moje programy si můžeš stáhnout z Internetu a licenci máš přiloženou hned u nich, nemusíš mě žádat o výslovný souhlas, prostě si to stáhni a používej.
a nárok na podíl z obratu z veškeré komerční činnosti, při které se jeho dílo používá.
Proboha a jak by se to mělo dohledávat? Já nevím, kde všude se můj software používá a jak je to komerčně úspěšné. Když dělám něco na zakázku, tak si dohodneme cenu a pak je to jejich – já nechci čekat na účetní závěrku nějakého telekomunikačního operátora (zákazník mého zákazníka) někde v tramtárii a pak počítat, kolik vydělali a jakou zásluhu na tom měly moje kusy kódu. Nebo se to třeba nenasadí nikde a nevydělá to nic, to není moje starost. Nebo když jsem pár firmám poslal nějaká CD se softwarem, tak jsem dostal zaplaceno, ale fakt nevím, jaké mají tržby nebo zisky, ani jaký na ně měl ten software vliv.
Všichni distributoři na trhu budou moct prodávat to samé
A jak si představuješ např. reklamu? To nebude např. „Kupte si nové CD Karla Gotta“ ale „Kupte si nové CD Karla Gotta u firmy XYZ s.r.o., která pro vás vyrobila tuhle reklamu“. To je padlé na hlavu.
pod podmínkou, že řádně zaplatí podíly z obratu autorovi
Co je to „řádně“? Kolik procent to je? Jsou to procenta ze zisku nebo z tržeb? Ty procenta budou někde v zákoně nebo si je stanoví autor? A může si to autor rozmyslet a sazbu změnit? Od kdy bude nová sazba účinná? Jak k tomu přijdou podnikatelé, kteří např. naplánovali výrobu nosičů nebo představení v kině podle staré sazby?
A co když jako autor žádné peníze nechci? Já chci dělat svobodný software a chci, aby bylo možné ho začlenit jen do svobodných programů, nechci svojí prací podporovat nějaké šejdíře z Microsoftu a jiné autory proprietárního softwaru, kteří zotročují uživatele. Chci svoje díla šířit pod copyleftovou licencí – chci, aby každý uživatel mého SW měl všechny čtyři svobody, aby mu je distributor nemohl vzít.
[1] když už něco hraji, zase tolik času tím netrávím
Proboha a jak by se to mělo dohledávat?Třeba úplně stejně jako dnes. Problém bude spíš s vyčíslením - pomohl můj HelloWorld k veškerému zisku dané firmy? Nebo jenom k části?
Já se žádné distribuční mafii neupsal. Moje programy si můžeš stáhnout z Internetu a licenci máš přiloženou hned u nich, nemusíš mě žádat o výslovný souhlas, prostě si to stáhni a používej.
Software je také jediné odvětví kopírovacího monopolu, kde distribuční mafie neměla čas vzniknout. Apple, Google a Microsoft se sice zkoušejí stát distribuční mafií přes AppStore a jeho klony, ale teď už je na to doufejme díky otevřenému software pozdě.
Ta přiložená licence představuje tvůj výslovný souhlas se stahováním a užíváním. Pro software neplatí § 30 (výjimka pro osobní užití díla).
Proboha a jak by se to mělo dohledávat? Já nevím, kde všude se můj software používá a jak je to komerčně úspěšné. Když dělám něco na zakázku, tak si dohodneme cenu a pak je to jejich – já nechci čekat na účetní závěrku nějakého telekomunikačního operátora (zákazník mého zákazníka) někde v tramtárii a pak počítat, kolik vydělali a jakou zásluhu na tom měly moje kusy kódu. Nebo se to třeba nenasadí nikde a nevydělá to nic, to není moje starost. Nebo když jsem pár firmám poslal nějaká CD se softwarem, tak jsem dostal zaplaceno, ale fakt nevím, jaké mají tržby nebo zisky, ani jaký na ně měl ten software vliv.
Když ty jako autor peníze nechceš, tak nemusíš nic dohledávat. Naopak tě furt budou otravovat poctiví distributoři, že ti chtějí dát peníze Jinak ale "nárok na podíl z obratu" bude jenom právní default. Klidně místo toho můžeš uzavřít smlouvu, že ti ta firma jednorázově zaplatí tolik a tolik, a dál si s tím výtvorem může dělat, co bude chtít. V zákoně by nemělo být konkrétní procento napsané, protože komerční uživatel by s autorem měl uzavřít smlouvu, kde se ujasní výpočet plateb.
Chci svoje díla šířit pod copyleftovou licencí – chci, aby každý uživatel mého SW měl všechny čtyři svobody, aby mu je distributor nemohl vzít.
Copyleft je jediná podmínka, která by v autorském zákoně dávala smysl nad rámec nároku na peníze z komerčního užití.
do aut si pořizují sledovátka a kamery,tak naokraj, to je prostá sebeobrana - jestliže v tomto státě neplatí presumpce neviny, nýbrž je třeba ji dokazovat, tak proč by si člověk ty důkazy nepořizoval, když za pár korun může, že ... to je na tom systému to nejzrůdnější, že se staví tak, aby člověk strkal hlavu do oprátky dobrovolně (právě na obranu proti systému)
jestliže v tomto státě neplatí presumpce neviny, nýbrž je třeba ji dokazovat, tak proč by si člověk ty důkazy nepořizoval, když za pár korun může, že ...Bohužel je tu nemalá část lidí (reprezentovaná většinou zákonodárců), kteří si presumpci neviny nepřejí. Tedy nejspíš jen pokud se to netýká jich samotných. A když si skoro každý pořídí do auta kameru, je už jen krůček k tomu, aby se to zavedlo povinně (bude to mnohem snazší, než kdyby ji tam nikdo neměl), samozřejmě s tím, že se to bude ukládat do nějaké černé skříňky a později i odesílat někam do centrály.
to je na tom systému to nejzrůdnější, že se staví tak, aby člověk strkal hlavu do oprátky dobrovolně (právě na obranu proti systému)Protože lidé řeší až následky a ne příčinu.
nevím, jak by sis to řešení příčiny (resp. příčin) představoval ...?to je na tom systému to nejzrůdnější, že se staví tak, aby člověk strkal hlavu do oprátky dobrovolně (právě na obranu proti systému)Protože lidé řeší až následky a ne příčinu.
"Systém" není nic jiného než to, co si lidé - přímo či ve větší míře nepřímo - sami vytvořili. Ti politici, kteří schvalují ořezávání presumpce neviny, se na svá místa nedostali sami.ale to není (jen) o politicích - viz třeba co odkazoval Jenda na dfensovi ... to jsou pěšáci, policajti a úředníci, kteří rezignovali na nějaká (těmi zákony již dosti pošlapaná) práva, buzerují "sprostého zločince" bez opory v zákoně, serou na nějaké dokazování, v případě více zúčastněných vůbec neřeší, že zákon ukládá nějaké povinnosti všem a automaticky vidí jediného viníka (viz aktuální událost, vyjádření policejní mluvčí "řidič Škody Felicie nepřizpůsobil rychlost jízdy", nic o tom, že by měl pro toho mrtvého platit §54 361/2000, a že řidič není povinen předpokládat jeho kardinální porušení ... no a když už vinit řidiče, tak v této situaci snad §16, eventuelně §15 odst. 2, a ne §18 ... člověk by naivně čekal, že taková mluvčí ví, co mluví ...)
Tedy v první řadě nepustit k moci politiky, kteří by takovou situaci navodili.... a jak by sis to představoval?
to jsou pěšáci, policajti a úředníci, kteří rezignovali na nějaká (těmi zákony již dosti pošlapaná) práva, buzerují "sprostého zločince" bez opory v zákoně, serou na nějaké dokazování, v případě více zúčastněných vůbec neřeší, že zákon ukládá nějaké povinnosti všem a automaticky vidí jediného viníkaAle dokud se to bude řešit "švejkováním", jen se tím tyhle nešvary posilují a dává se hůl do ruky těm, kteří je chtějí cíleně posunout ještě o kus dál.
... a jak by sis to představoval?Člověk má dvě hlavní možnosti:
Ale dokud se to bude řešit "švejkováním", jen se tím tyhle nešvary posilují a dává se hůl do ruky těm, kteří je chtějí cíleně posunout ještě o kus dál.no, a proto se ptám, jak to řešit
Volit podle nejlepšího vědomí a svědomí (ne volit "menší zlo" nebo podle nějakého jiného pofidérního klíče - třeba i z trucu).to má výsledek nula nula nic
Nabídnout svůj program (pokud možno společně s dalšími lidmi) a nechat se volit.nemám čas, prostředky, schopnosti, čili tato možnost jako by pro mě neexistovala ... co tam máš dál za nereálné návrhy? nebo i nějaký reálný?
Kromě toho je tu i řada možností vedlejších, například využívání možností k veřejnému připomínkování legislativy, veřejné projevy, šíření informací apod.ditto; jinak jsem členem jednoho spolku, kde tedy vpodstatě jen platím příspěvky, ale našel jsem si čas i na diskusi k novele zákona, ovšem nemám pocit, že bychom v boji s vyššími zájmy a novinářskou hydrou byli jakkoli úspěšní (možná v tom, že další kolečko salámu nebude ukrojeno nyní, ale až s další novelou, a že v novém textu nejsou vyložené překlepy, že si to aspoň někdo přečetl, ale třeba co se týče naší podpory několika "zločinců" proti soudcokracii, výsledky jsou AFAIK žalostné) no ... vlastně jsem členem ještě druhého spolku, zdejším čtenářům poněkud bližšího, a též se mi nezdá, že bychom jinak velmi úspěšným LinuxAltem a dalšími aktivitami jakkoli nahlodali monopol M$ ve státní správě či napravili nějaký obdobný nešvar
to má výsledek nula nula nicNemá. Občas rozhoduje každý jednotlivý hlas (u nás při posledních komunálních volbách v jednom volebním okrsku komise několikrát přepočítávala hlasy, protože zástupce jednoho politického subjektu pořád nevěřil, že se mohli dostat "pod čáru", tj. pod 5 % - bylo to asi o 3 hlasy). Nehledě na to, že se může více lidí dohodnout a už to má větší váhu.
jinak jsem členem jednoho spolku, kde tedy vpodstatě jen platím příspěvky, ale našel jsem si čas i na diskusi k novele zákona, ovšem nemám pocit, že bychom v boji s vyššími zájmy a novinářskou hydrou byli jakkoli úspěšní (možná v tom, že další kolečko salámu nebude ukrojeno nyní, ale až s další novelou, a že v novém textu nejsou vyložené překlepy, že si to aspoň někdo přečetl, ale třeba co se týče naší podpory několika "zločinců" proti soudcokracii, výsledky jsou AFAIK žalostné)Jakákoli aktivita je lepší než si jen stěžovat. I kdyby výsledky byly sebemenší.
no ... vlastně jsem členem ještě druhého spolku, zdejším čtenářům poněkud bližšího, a též se mi nezdá, že bychom jinak velmi úspěšným LinuxAltem a dalšími aktivitami jakkoli nahlodali monopol M$ ve státní správě či napravili nějaký obdobný nešvarOn je problém v tom, že se nedá udělat srovnání s "co by, kdyby". Třeba by měl bez takových aktivit MS ještě silnější pozici.
promiň, ale to, že to někde náhodou nevyšlo o tři hlasy, je naprosto marginální, beru to jako kuriozitu, nikoli jako argumentto má výsledek nula nula nicNemá. Občas rozhoduje každý jednotlivý hlas (u nás při posledních komunálních volbách v jednom volebním okrsku komise několikrát přepočítávala hlasy, protože zástupce jednoho politického subjektu pořád nevěřil, že se mohli dostat "pod čáru", tj. pod 5 % - bylo to asi o 3 hlasy).
Nehledě na to, že se může více lidí dohodnout a už to má větší váhu.a taky tě může zítra zabít blesk já se neptám na nějaké hypotetické možnosti, ale co konkrétně si představuješ, že bych měl dělat (když jsme si výše řekli, že na dráhu politika nemám buňky atd.) (když mám čas, tak že dojdu k volbám a hodím to tam nějakému sympatickému subjektu, mě jaksi nenaplňuje a na reálný stav věci vliv nemá, i přes tvůj příklad výše se šrouby utahují, salám krájí a žába vaří dál)
Jakákoli aktivita je lepší než si jen stěžovat. I kdyby výsledky byly sebemenší.jako třeba mávat rukama když člověk letí z Nuseláku?
On je problém v tom, že se nedá udělat srovnání s "co by, kdyby". Třeba by měl bez takových aktivit MS ještě silnější pozici.to je možné, ale nějaké coby-kdyby mě stejně nezajímá, já se ptám, co (s mými omezenými možnostmi) konkrétního dělat, abychom neměli v testu ze silnoproudu otázky typu "jak se v Excelu sečtou buňky"
promiň, ale to, že to někde náhodou nevyšlo o tři hlasy, je naprosto marginální, beru to jako kuriozitu, nikoli jako argumentTo nebylo "náhodou" - to bylo proto, že prostě voliči takto hlasovali.
a taky tě může zítra zabít bleskStále je podstatně pravděpodobnější, že se skupina lidí dohodne na společném postupu, než že někoho zabije blesk.
jako třeba mávat rukama když člověk letí z Nuseláku?Když ti to udělá dobře, tak proč ne?
to je možné, ale nějaké coby-kdyby mě stejně nezajímá, já se ptám, co (s mými omezenými možnostmi) konkrétního dělat, abychom neměli v testu ze silnoproudu otázky typu "jak se v Excelu sečtou buňky"Tohle je věcí školské rady, která působí na každé základní a střední škole (na vysokých je akademický senát, kterému jsem se už v poměrně dávné minulosti věnoval v blogu) a kde mají své zástupce rodiče a studenti starší 18 let.
... protože zrovna náhodou v tom termínu onemocněli/měli dovolenou/whatever ti tři, jejichž hlasy chyběly a i kdyby ti tři lidé rozhodli, co by se zásadního změnilo v celostátním a dlouhodobém měřítku, zastaví to šmírování aut?promiň, ale to, že to někde náhodou nevyšlo o tři hlasy, je naprosto marginální, beru to jako kuriozitu, nikoli jako argumentTo nebylo "náhodou" - to bylo proto, že prostě voliči takto hlasovali.
to nelze obecně říci - bavíme se o tom, že skupina dvou kolegů půjde na oběd do stejné restaurace, anebo se bavíme o nějakých sedmi milionech oprávněných voličů? ale to je vcelku nepodstatné ... proč ses raději nevěnoval následující větě a odpovědi na otázku "co konkrétně si představuješ, že bych měl dělat"?a taky tě může zítra zabít bleskStále je podstatně pravděpodobnější, že se skupina lidí dohodne na společném postupu, než že někoho zabije blesk.
hm, jenže mě teď nezajímají nějaké dobré pocity jednotlivce - jestli už jsi zapomněl, tak připomínám, že jsme vyšli z otázky, jak ovlivnit systémjako třeba mávat rukama když člověk letí z Nuseláku?Když ti to udělá dobře, tak proč ne?
no, ty otázky přišly z ministerstva, takže vztah ke školské radě, kterou zde operuješ, tak trošinku nechápu ...to je možné, ale nějaké coby-kdyby mě stejně nezajímá, já se ptám, co (s mými omezenými možnostmi) konkrétního dělat, abychom neměli v testu ze silnoproudu otázky typu "jak se v Excelu sečtou buňky"Tohle je věcí školské rady, která působí na každé základní a střední škole (na vysokých je akademický senát, kterému jsem se už v poměrně dávné minulosti věnoval v blogu) a kde mají své zástupce rodiče a studenti starší 18 let.
a i kdyby ti tři lidé rozhodli, co by se zásadního změnilo v celostátním a dlouhodobém měřítku, zastaví to šmírování aut?V celostátním měřítku samozřejmě ne, ale v místním měřítku klidně. A zatím se víc šmíruje místně než celostátně (kamerové systémy, úseková měření, čipování psů, plány na registraci DNA psů atd.). Jestli dlouhodobě, to je otázka, protože volební období trvá čtyři roky a příště se lidé mohou rozhodnout jinak.
proč ses raději nevěnoval následující větě a odpovědi na otázku "co konkrétně si představuješ, že bych měl dělat"?Věnoval jsem se tomu dostatečně, ale že to stále nejsi schopen pochopit, za to nemohu.
no, ty otázky přišly z ministerstva, takže vztah ke školské radě, kterou zde operuješ, tak trošinku nechápu ...Jaké otázky chodí z ministerstva? Pro běžné testy ve škole (jak jsem to z tvé věty pochopil)? To asi ne. Byly to státní maturity? Nebo co vlastně? Pokud to bylo něco z ministerstva, tak se to musí řešit samozřejmě na celostátní úrovni.
no, místně se rozhoduje, kde se bude měřit, ale celostátně (celoevropsky, celosvětověa i kdyby ti tři lidé rozhodli, co by se zásadního změnilo v celostátním a dlouhodobém měřítku, zastaví to šmírování aut?V celostátním měřítku samozřejmě ne, ale v místním měřítku klidně. A zatím se víc šmíruje místně než celostátně (kamerové systémy, úseková měření, čipování psů, plány na registraci DNA psů atd.).
Věnoval jsem se tomu dostatečně, ale že to stále nejsi schopen pochopit, za to nemohu.pokud dobře vidím, zatím jediná konkrétní věc, která je v mých silách, z toho, co jsi navrhl, je dojít k volbám (ovšem u toho se přeme o účinek) pokud jsem něco přehlídnul, byl bych ti neskonale vděčen, pokud to jasně a zřetelně zopakuješ
Jaké otázky chodí z ministerstva? Pro běžné testy ve škole (jak jsem to z tvé věty pochopil)? To asi ne. Byly to státní maturity? Nebo co vlastně?závěrečná zkouška k získání výučního listu v oboru silnoproudá elektrotechnika, loňské zadání
Pokud to bylo něco z ministerstva, tak se to musí řešit samozřejmě na celostátní úrovni.fajn, jak? co pro to můžu udělat s rozpočtem 46 Kč a 7 minut času, které jsem konkrétně na tento problém ochoten věnovat (na úkor rodiny a věcí mně příjemnějších)?
pokud dobře vidím, zatím jediná konkrétní věc, která je v mých silách, z toho, co jsi navrhl, je dojít k volbám (ovšem u toho se přeme o účinek)
Hmm, zahraj si hru Apathy (HTML5). Je to hra přesně na tohle téma.
co pro to můžu udělat s rozpočtem 46 Kč a 7 minut času, které jsem konkrétně na tento problém ochoten věnovat (na úkor rodiny a věcí mně příjemnějších)?
Napiš třeba na Facebook nebo někam do blogu, že podporuješ politickou stranu X (dosaď podle vlastních preferencí Piráty, Zelené nějakou jinou), protože rozumějí moderním technologiím a mají dobrý program na téma vzdělání a školství. To je na 7 minut tak akorát a nestojí to ani korunu.
Hmm, zahraj si hru Apathy (HTML5). Je to hra přesně na tohle téma.nechce se mi načíst
ehm, a tady už máme rozpor, to rozhodně není věc, kterou bych chtěl podporovat ...co pro to můžu udělat s rozpočtem 46 Kč a 7 minut času, které jsem konkrétně na tento problém ochoten věnovat (na úkor rodiny a věcí mně příjemnějších)?Napiš třeba na Facebook
nebo někam do blogu, že podporuješ politickou stranu X (dosaď podle vlastních preferencí Piráty, Zelené nějakou jinou), protože rozumějí moderním technologiím a mají dobrý program na téma vzdělání a školství. To je na 7 minut tak akorát a nestojí to ani korunu.hotovo, tak už se těším na ta pozitiva a sociální jistoty
nechce se mi načíst
Je to HTML5+JavaScript+Canvas klikačka bez serverové části, takže je potřeba zapnout JavaScript a pustit to v co nejnovějším prohlížeči. Mně to ve Firefoxu 26 funguje, když si v NoScriptu povolím googleapis.com a plankhead.com. Sice pomalu, protože Firefox má na Linuxu mizernou implementaci Canvasu, ale funguje. Ve starších verzích Firefoxu (asi 23, ale nevím to jistě) se to zaseklo na animaci zrnící televize a dál se nic nedělo.
to rozhodně není věc, kterou bych chtěl podporovat ...
V tom se shodneme. Pro většinu lidí je to ale bohužel první volba, takže tohle je nejsrozumitelnější způsob, jak tu radu napsat.
hotovo, tak už se těším na ta pozitiva a sociální jistoty
Ehm, dost zásadně záleží na volbě komunikačního kanálu a obsahu zprávy. Jestli už nemáš zájem dál diskutovat na tohle téma, tak to řekni rovnou.
Je to HTML5+JavaScript+Canvas klikačka bez serverové části, takže je potřeba zapnout JavaScript a pustit to v co nejnovějším prohlížeči.Mozilla/5.0 (X11;) AppleWebKit/534.34 (KHTML, like Gecko) KDE/4.11.5 Safari/534.34
Mně to ve Firefoxu 26 fungujeno, a to je třeba další věc, kde se projevujou ty společenské nešvary - namísto norem podpora nějaké konkrétní implementace
V tom se shodneme. Pro většinu lidí je to ale bohužel první volba, takže tohle je nejsrozumitelnější způsob, jak tu radu napsat.trochu mi to připomíná ... is like fucking for virginity
kanál jsi navrhl ty, a já jiný blog nemám co se obsahu týče, nějak se necítím povolán rozebírat politiku Pirátů; odkaz na vysvětlení proč to píšu mi přišel vzhledem k cílové skupině mého blogu adekvátní pokud tobě to přijde takto neskutečně blbé, chápej to jako důkaz výše uvedeného "nemám čas, prostředky, schopnosti" ...hotovo, tak už se těším na ta pozitiva a sociální jistotyEhm, dost zásadně záleží na volbě komunikačního kanálu a obsahu zprávy.
Jestli už nemáš zájem dál diskutovat na tohle téma, tak to řekni rovnou.stále mě zajímá, jestli z toho nevyleze něco užitečného, byť o tom mám vážné pochybnosti ...
no, a to je třeba další věc, kde se projevujou ty společenské nešvary - namísto norem podpora nějaké konkrétní implementace
HTML5 je bohužel standard na útěku, takže ho moc dobře podporovat nejde. Ale moc rád bych tuhle hru časem přepsal do C++/SDL. Jenže to už bych vážně potřeboval stroj času.
kanál jsi navrhl ty, a já jiný blog nemám
Já jsem uvedl jen pár ilustračních příkladů v bláhové víře, že ty si ze všech tobě dostupných komunikačních kanálů vybereš ten, kde ta zpráva bude mít největší efekt. I kdyby to mělo být třeba házení vlaštovek poskládaných z letáků Pirátské strany z okna kanceláře v práci. Tohle vůbec není o schopnostech. Spíš mi tvůj "pokus" připomíná jedno přísloví: "Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod."
tím spíše mi přijde nevhodné sázet na nějno, a to je třeba další věc, kde se projevujou ty společenské nešvary - namísto norem podpora nějaké konkrétní implementaceHTML5 je bohužel standard na útěku, takže ho moc dobře podporovat nejde.
heh, jdu se učit skádat vlaštovkykanál jsi navrhl ty, a já jiný blog nemámJá jsem uvedl jen pár ilustračních příkladů v bláhové víře, že ty si ze všech tobě dostupných komunikačních kanálů vybereš ten, kde ta zpráva bude mít největší efekt. I kdyby to mělo být třeba házení vlaštovek poskládaných z letáků Pirátské strany z okna kanceláře v práci.
Tohle vůbec není o schopnostech. Spíš mi tvůj "pokus" připomíná jedno přísloví: "Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod."já jsem doufal, že "důvod" je už dávno jasný, nicméně přesto by mě zajímalo, zda nějaký způsob není - jako třeba výše uvedené členství ve spolcích, o kterých si myslím, že něco užitečného dělají (byť tedy účinek není takový, jak bych rád - míněno globálně těch organizací, druhá věc je, že to můj členský příspěvek nevytrhne), ale jednak tedy to řeší jen úzkou skupinu problémů, a jednak mi jaksi dochází rozpočet na ty členské příspěvky ...
co pro to můžu udělat s rozpočtem 46 Kč a 7 minut času, které jsem konkrétně na tento problém ochoten věnovat (na úkor rodiny a věcí mně příjemnějších)?Myslím, že tato věta vysvětluje úplně vše a nemá smysl ztrácet čas další diskusí. Tímto v ní končím svoji účast.
Myslím, že tato věta vysvětluje úplně vše a nemá smysl ztrácet čas další diskusí. Tímto v ní končím svoji účast.vzhledem k tomu, že totéž ("nemám čas, prostředky, schopnosti") bylo řečeno již o notný kus výše, nabízí se otázka, proč ses vlastně účastnil doposud ... takže vlastně žádné řešení nemáš, jen hubu plnou keců stejně jako ti, které nemám volit, príma :-/
Ale Cesi jsou specialiste v tom, jak nekoho, koho treba nekdo podvedl, shodit. Muze si za to sam, kazdy prece vi, ze nema delat XYZ. I kdyz tak nejak tusime, ze na tom ma lvi podil system nebo nejaky vykuk.pak asi nejsu Čech
to má výsledek nula nula nic
Když bude trošku organizovaně přicmrndávat hodně lidí, tak se jim podaří vyvolat povodeň. My sice nemáme moc času ani prostředků, ale je nás podstatně víc. Takže se přestaň vymlouvat a najdi si nějakou malou věc, kterou můžeš přispět.
Když bude trošku organizovaně přicmrndávat hodně lidí, tak se jim podaří vyvolat povodeň.a jak si to konkrétně představuješ?
My sice nemáme moc času ani prostředků, ale je nás podstatně víc.koho "nás", a více než koho? - více než oveček, co se nechají nachytat na Kalouskovy složenky nebo Babišovy balíky?
Takže se přestaň vymlouvat a najdi si nějakou malou věc, kterou můžeš přispět.jestli sis nevšiml, tak právě hledám(*) - a ani v tvé odpovědi nenacházím ... (*) navíc k tomu, co již dělám, viz výše, takže kecy o "vymlouvání se" mi přijdou, ehm, mírně řečeno nefér
a jak si to konkrétně představuješ?
Můžeš tu otázku trochu upřesnit? Není mi jasné, co má být to "to".
koho "nás", a více než koho? - více než oveček, co se nechají nachytat na Kalouskovy složenky nebo Babišovy balíky?
Nás občanů než jich mafiánů, zkorumpovaných politiků a řadových úředníků, kteří už rezignovali na jakýkoliv boj proti korupci a jen bezmyšlenkovitě plní příkazy shora jako roboti. Největší rozdíl je jen v tom, že oni jsou organizovaní (a různé skupiny naštěstí válčí i mezi sebou), a my ne. Takže my jsme rozdělení a oni panují.
jestli sis nevšiml, tak právě hledám(*) - a ani v tvé odpovědi nenacházím ...
Omlouvám se, špatně jsem si tvoje předchozí příspěvky vyložil. Zkus nějak do boje za dobrou věc zapojit víc lidí ze svého okolí a trochu chytřeji si s nimi dělit práci. Pro inspiraci můžu doporučit knížku Swarmwise od Ricka Falkvingeho, zakladatele švédské Pirátské strany (ten odkaz vede na rozpracovaný český překlad).
to organizované přicmrndávání (jak to zorganizovat)a jak si to konkrétně představuješ?Můžeš tu otázku trochu upřesnit? Není mi jasné, co má být to "to".
aha - no jenže počet "nás občanů" je tak trošku irelevantní, jestliže tento je, jak správně píšeš, rozdělen ... nemůžeš jaksi do skupiny "proti zkorumpovaným politikům" započítávat ty, co je volíkoho "nás", a více než koho? - více než oveček, co se nechají nachytat na Kalouskovy složenky nebo Babišovy balíky?Nás občanů než jich mafiánů, zkorumpovaných politiků a řadových úředníků, kteří už rezignovali na jakýkoliv boj proti korupci a jen bezmyšlenkovitě plní příkazy shora jako roboti. Největší rozdíl je jen v tom, že oni jsou organizovaní (a různé skupiny naštěstí válčí i mezi sebou), a my ne. Takže my jsme rozdělení a oni panují.
Zkus nějak do boje za dobrou věc zapojit víc lidí ze svého okolí a trochu chytřeji si s nimi dělit práci.blábláblá, takže zase nic konkrétního ... "zkus" ... "chytřeji", jo, to je dobrej způsob
Pro inspiraci můžu doporučit knížku Swarmwise od Ricka Falkvingeho, zakladatele švédské Pirátské strany (ten odkaz vede na rozpracovaný český překlad).vypadá to zajímavě, nicméně po prvních pěti odstavcích soudím, že to není nic pro mě - nemám čas (zájem, schopnosti etc.) něco velkého organizovat
to organizované přicmrndávání (jak to zorganizovat)
Znám jenom jeden funkční způsob - někdo veřejně "praští do stolu" a řekne už dost. Nasranost je jednou z hybných sil vesmíru, jen je třeba ji umět správně využít a nasměrovat. Swarmwise se tímhle tématem zabývá hodně do hloubky.
aha - no jenže počet "nás občanů" je tak trošku irelevantní, jestliže tento je, jak správně píšeš, rozdělen ... nemůžeš jaksi do skupiny "proti zkorumpovaným politikům" započítávat ty, co je volí
Spousta lidí volí zkorumpované politiky, protože "ta druhá parta je ještě horší." Říkají tomu "volení menšího zla." Oni taky patří do skupiny "proti zkorumpovaným politikům," ale potřebují od někoho blízkého vysvětlit, že dokud budou volit "menší zlo," tak se nic nezmění. A nevolit vůbec je ještě horší.
vypadá to zajímavě, nicméně po prvních pěti odstavcích soudím, že to není nic pro mě - nemám čas (zájem, schopnosti etc.) něco velkého organizovat
Hlavní cílová skupina té knížky jsou sice ti velcí organizátoři, ale je tam spousta užitečných rad i pro sváteční aktivisty. Pročti si nadpisy uvnitř kapitol, ať máš představu, co všechno se tam probírá.
Znám jenom jeden funkční způsob - někdo veřejně "praští do stolu" a řekne už dost.vidím problém už jen s tím "veřejně" - Internet, hm, dobrý, ale co není večer ve zprávách na Nově nebo ráno v Blesku, to jako kdyby pro Pepu z Horní Dolní nebylo
Nasranost je jednou z hybných sil vesmíru, jen je třeba ji umět správně využít a nasměrovat. Swarmwise se tímhle tématem zabývá hodně do hloubky.neumím a učit se to nechci, mám jinej život, co chci (a "musím") žít chtít pro svý dcery "lepší svět" je jistě vznešená idea, ale když je nezajistím a někde hladový umrznou, tak už jim nepomůže, že se mi povede prosadit, že bonzkrabice v autech nebudou
Spousta lidí volí zkorumpované politiky, protože "ta druhá parta je ještě horší." Říkají tomu "volení menšího zla." Oni taky patří do skupiny "proti zkorumpovaným politikům," ale potřebují od někoho blízkého vysvětlit, že dokud budou volit "menší zlo," tak se nic nezmění.viz výše, těžko budu blízký tomu Pepovi z Horní Dolní; lidi kolem mě AFAIK "menší zlo" nevolí(*), takže nemám komu co vysvětlovat (*) s vyjímkou toho, kdy jsme v druhé prezidentské volbě někteří volili proti Šláfnbergovi (a ti ostatní proti Zemanovi)
A nevolit vůbec je ještě horší.nemáš pravdu, je to lepší, neb co se rozdělení moci týče, tak propadlý hlas se rozpočte na všechny, kde může být i někdo, kdo není zlo, zatímco při volbě menšího zla volíš zlo na 100%, takže z tohoto hlediska je to nanejvýše stejně špatné, a navíc to "menší zlo" nedostane volební příspěvek za hlas co nedostalo
...při volbě menšího zla volíš zlo na 100%, takže z tohoto hlediska je to nanejvýše stejně špatné...+1, Ty vykrádači myšlenek :)
vidím problém už jen s tím "veřejně" - Internet, hm, dobrý, ale co není večer ve zprávách na Nově nebo ráno v Blesku, to jako kdyby pro Pepu z Horní Dolní nebylo
Jo, to je taky ten největší problém. Ale právě tady těch tvých 46 korun a 7 minut času může mít největší efekt. Když se ti povede s tímhle rozpočtem přesvědčit aspoň jednoho nerozhodnutého známého, aby taky věnoval 46 korun a 7 minut času boji za dobrou věc, už to samo o sobě je velký krok vpřed. Nezapomeň, že průměr nejkratší vzdálenosti libovolných dvou lidí na téhle planetě přes přátele přátel je 6. Mezi tebou a Pepou z Horní Dolní to bude maximálně 3.
nemáš pravdu, je to lepší, neb co se rozdělení moci týče, tak propadlý hlas se rozpočte na všechny, kde může být i někdo, kdo není zlo, zatímco při volbě menšího zla volíš zlo na 100%, takže z tohoto hlediska je to nanejvýše stejně špatné, a navíc to "menší zlo" nedostane volební příspěvek za hlas co nedostalo
Já v té argumentaci předpokládal existenci jedné aspoň neutrální volby. Při 24 stranách a 5% uzavírací klauzuli jsou neutrální volby minimálně 4. Uvažování "buď volit menší zlo, nebo vůbec," je v parlamentních volbách falešné dilema. Volba menšího zla je přijatelná jen ve druhém kole volby senátorů a prezidenta, kde výběr omezuje jen na 2 možnosti samotný volební systém.
Když se ti povede s tímhle rozpočtem přesvědčit aspoň jednoho nerozhodnutého známého, aby taky věnoval 46 korun a 7 minut času boji za dobrou věc, už to samo o sobě je velký krok vpřed.no a jsme zase u toho - "když se ti povede" ... jak? pokud se podíváš tady okolo do sousedních diskusí, tak zatím se mi povedlo spíše více lidí přesvědčit, že jsem troll, nežli že by třeba nemuseli tak nekriticky obdivovat Lennarta, ačkoli to podkládám odkazy na bugy a konkrétní problémy, které způsobil a to je věc mající poměrně jasné technické stránky ... jak teprv mám někoho přesvědčovat o prakticky čisté politice?
no a jsme zase u toho - "když se ti povede" ... jak?
To musíš vymyslet ty sám. Já neznám tvé přátele a nemám nejmenší tušení, co je zajímá a na jaké argumenty by mohli zabrat. Neexistuje žádný univerzální argument, který by fungoval všude a na všechny. Takovéhle přesvědčování se vždycky musí vymyslet na míru konkrétnímu posluchači nebo skupině názorově hodně blízkých posluchačů. Proto je tvých 7 minut a 46 korun tak důležitých - musíš k nim přičíst ještě nedocenitelné informace o svých blízkých, které k tomu přesvědčování budeš využívat.
Jestli to fakt potřebuješ vysvětlit polopaticky, tak udělej tohle (jako příklad vezmu třeba pomoc Pirátům k úspěchu v eurovolbách): Vzpomeň si na 30 svých nejbližších známých a uspořádej si je podle náklonnosti k Pirátům. Vyškrtej si všechny, kteří už Piráty aktivně podporují (nošení dříví do lesa), nebo naopak Piráty nemůžou ani cítit (zbytečná námaha). Ze zbylých známých si vyber jednoho, který zatím o Piráty nejeví moc zájem, ale pirátská témata ho nenechávají chladným a dal by se snadno přesvědčit. Toho zkus přesvědčit, aby volil Piráty a sám k tomu zkusil přesvědčit i někoho dalšího.
Že si někdo něco vyloboval není důkazem, že je potřeba to (objektivně nebo v zájmu celé společnosti) řešit – pouze to znamená, že určité zájmové skupině (někteří hudebníci) to to vyhovuje.
Objektivně v zájmu společnosti vůbec není potřeba, aby nějaký hudební trh existoval. Když tu ale hudební trh chceme mít, přestože to není žádný zásadní objektivní zájem společnosti, tak v současném právním systému kopírovacího monopolu je plošné licencování pro televizi a rádio nezbytně nutné (ostatní součásti kolektivní správy jen páchají čisté škody bez jakéhokoliv přínosu).
Nemusí to řešit. ... Pravděpodobně pak vzniknou i různé agregátory (nebo už existují), abys mohl nakoupit hezky na jednom místě práva k dílům mnoha různých autorů.
Dovol, abych ti citoval, jak by plošné licencování na dobrovolné bázi v současném právním systému dopadlo (Svobodná kultura, strana 133):
A experti RIAA řekli: ‚Víte, my si to nepředstavujeme jako průmysl s tísícovkami poskytovatelů vysílání, podle nás by to měl být průmysl, řekněme, s pěti nebo sedmi velkými hráči, kteří mohou platit vysoké sazby, a pak to bude stabilní, předvídatelný trh.‘“ (Zvýraznění doplněno.)
Jinými slovy, vznikne oligopol, který úplně vyšachuje nezávislé tvůrce. Jediný přínos povinné kolektivní správy je ten, že právě před tímhle nezávislé hudebníky chrání.
Když vytvořím nějaké dílo (natočím film, napíšu program…) tak chci jako autor mít možnost určit licenci, pod jakou se to bude šířit – je úplně jedno, jestli to bude GNU GPL, Creative Commons, nebo třeba proprietární licence, která říká: „pošlete mi dvě stovky a nešiřte kopie díla dál“ – princip je stejný: to dílo jsem vytvořil já a já si mám právo určit podmínky – ostatní ať je respektují nebo nechají ležet a jdou si za jiným autorem.
Nevidím sebemenší důvod, proč by někdo měl mít možnost něco takového ostatním jednostranně diktovat. Představ si, že by ti chtěl výrobce auta určovat, kam se svým autem smíš nebo nesmíš jezdit. Nebo že by ti dodavatel elektřiny chtěl určovat, jakou značku elektrospotřebičů smíš v domácnosti používat.
Pointa není v tom, zrušit autorské právo (nebo jak ty říkáš „kopírovací monopol“), pointa je v tom, mít stanovená (nejlépe v ústavě) určitá základní lidská práva, která jsou nadřazená, nedotknutelná a nelze omezit – a to ani v případě, že mohou vést k nepotrestání některých viníků.
Ale my už přece jako součást Ústavy máme Listinu základních práv a svobod. Jenže nám tady jaksi koliduje článek 17 a článek 34, takže nějaká nedotknutelnost a neomezitelnost nehrozí.
Když tu ale hudební trh chceme mít, přestože to není žádný zásadní objektivní zájem společnosti, tak v současném právním systému kopírovacího monopolu je plošné licencování pro televizi a rádio nezbytně nutnéJako že je potřeba jeden, monopolní kolektivní správce? Proč, proboha? Takových správců může přece existovat více (v dnešní době vyhledávačů a databází přece není problém v nich nějaké dílo vyhledat).
Ale my už přece jako součást Ústavy máme Listinu základních práv a svobod. Jenže nám tady jaksi koliduje článek 17 a článek 34, takže nějaká nedotknutelnost a neomezitelnost nehrozí.Ony jsou hlavně, jako většina článků LZPS, bohužel naprosto o ničem. Jsou totiž psány ve stylu Občan má právo na život. Právo na život lze omezit zákonem.
Jako že je potřeba jeden, monopolní kolektivní správce? Proč, proboha? Takových správců může přece existovat více (v dnešní době vyhledávačů a databází přece není problém v nich nějaké dílo vyhledat).
Kolektivních správců klidně může být několik. Podstatné je, že kolektivní správa musí být nadřazená kopírovacímu monopolu, aby nahrávací společnost nemohla kapelám do výběru správce a výkonu kolektivní správy mluvit.
A kro zaplatí pronájem studia, vybavení a následné úpravy nahrávek? To nejsou úplně malé peníze. A proč by je někdo měl platit ze svého, když nahrávky pak bude moci prodávat kdokoli jiný?
Nikoli. Ty moje otázky se vztahují právě ke stavu po tvé reformě práva – jak by to vypadalo pak? Proč by někdo platil to nahrávací studio?
A kro zaplatí pronájem studia, vybavení a následné úpravy nahrávek? To nejsou úplně malé peníze. A proč by je někdo měl platit ze svého, když nahrávky pak bude moci prodávat kdokoli jiný?
To přece záleží, jak se dohodnou. V současnosti se můžou dohodnout tak, že vydavatel investuje peníze, nese riziko a má exkluzivní práva na prodej kopií daného alba (a umělec má podíl z případného zisku, ale žádné riziko nenese). V tom tvém systému by to ale znamenalo, že umělec nemá jinou možnost, než se zadlužit a nést riziko sám.
To mi přijde jako zhoršení oproti současnému stavu a snížení počtu možností, které má člověk na výběr, omezení svobody. Ten vydavatel může mít lepší čuch na to, co se bude prodávat, kapela to vidí spíš nekriticky, subjektivně jí se její hudba přirozeně líbí, vydavatel je taky větší, takže se s nějakou ztrátou snáz vyrovná (kapelu by to položilo, musela by třeba rozprodat nástroje, aby měla na splacení dluhů).
Proč bych se jako vydavatel domlouval a něco platil? Prostě počkám, až se dohodne někdo jiný, od něj koupím jednu kopii a pak už to začnu šířit sám – v době Internetu lze tohle udělat okamžitě, ani nemusím čekat až se vylisují nějaké nosiče a rozvezou do prodejen.
A experti RIAA řekliOd kdy věříme expertům RIAA? :)
Jinými slovy, vznikne oligopol, který úplně vyšachuje nezávislé tvůrce.Kdo je to „nezávislý tvůrce“?
Nevidím sebemenší důvod, proč by někdo měl mít možnost něco takového ostatním jednostranně diktovat.Protože jsou to sakra jeho produkty. Vidíš důvod, proč bych měl mít možnost někomu diktovat GPL?
Představ si, že by ti chtěl výrobce auta určovat, kam se svým autem smíš nebo nesmíš jezdit. Nebo že by ti dodavatel elektřiny chtěl určovat, jakou značku elektrospotřebičů smíš v domácnosti používat.Takoví výrobci již existují. Jejich produkty prostě neužívám.
v současném právním systému kopírovacího monopolu je plošné licencování pro televizi a rádio nezbytně nutné
Důkaz?
Licence by mohl udělovat kdokoli, na koho by autor toto právo delegoval. Může tady fungovat konkurence, státem zaručovaný monopol není nutný.
Jinými slovy, vznikne oligopol, který úplně vyšachuje nezávislé tvůrce. Jediný přínos povinné kolektivní správy je ten, že právě před tímhle nezávislé hudebníky chrání.
Současné právo vytváří oligopol/monopol několika NGO, které nelze obejít a které mohou terorizovat ostatní. To je špatně. Je potřeba, aby kolektivní správu mohl vykonávat kdokoli a aby zastupoval ty autory, kteří jím zastupovaní být chtějí. Zároveň by ty licence mohlo jít přeprodávat, takže by mohly existovat různé agregátory, abys nakoupil na jednom místě.
Nevidím sebemenší důvod, proč by někdo měl mít možnost něco takového ostatním jednostranně diktovat.
To není žádné diktování, to je veřejně učiněná nabídka. Jestli se tě tato nabídka nezaujala, klidně ji ignoruj. Na to dílo nemáš žádný implicitní nárok – já jako autor jsem ho nemusel vůbec vytvořit, nebo jsem ho mohl uložit do šuplíku případně se o něj podělit jen s několika vybranými přáteli.
Stejně tak ten výrobce aut si mohl vyrobit auto a vystavit si ho na svém parkovišti – nikdo nemá nárok na to, aby mu ho výrobce prodal, natož za jím stanovenou cenu a jím stanovené podmínky. Výrobce ti ho nemusí prodat vůbec, nemusí ho vůbec vyrobit nebo může říct, že ti ho prodá za xxx xxx Kč (i když se ti ta cena nemusí líbit).
Navíc to auto si kupuješ, stává se tvým majetkem. Kdežto autorské dílo si (většinou) nekupuješ, pouze získáváš právo ho používat (licenci). Např. když si koupíš herní konsoli, tak souhlasím s tím, že bys měl mít právo si ji třeba rozebrat do posledního šroubku nebo si na desku připájet nějaké vlastní součástky – je to totiž tvůj majetek a ty si s ním můžeš dělat, co chceš.
Ale když ti např. poskytnu software pod licencí GNU GPL, tak chci, abys ji respektoval. Nejsi majitelem toho softwaru (tím jsem pořád já) a já ti dal právo ho používat, studovat, upravovat a dokonce i šířit kopie – a to za předpokladu, že budeš společně s tím šířit i (případně upravené) zdrojové kódy. Já ten program nemusel vůbec napsat nebo jsem ti nemusel poskytnout kopii/licenci – ty na něj nemáš žádný nárok.
Licencované dílo je spíš něco jako pronájem nebo jiná služba. Např. když si koupíš lístky do divadla nebo na tramvaj, tak to taky neznamená, že by ti to divadlo nebo tramvaj patřily a tys jim to tam mohl třeba zaplivat, zasmradit nebo tam křičet jako kdyby ti to patřilo – je to jejich majetek, platí tam jejich pravidla a když s nimi nesouhlasíš, tak tu službu nevyužívej.
Ta elektřina je někde mezi tím. Když si tu elektřinu uskladníš do baterií a ty si třeba někam odneseš, tak to je skutečně tvoje elektřina, tvůj majetek a můžeš si s tím dělat, co chceš a původní výrobce té elektřiny ti do toho nemá co mluvit. Ale když se jedná o připojení spotřebičů k síti dodavatele, tak tu přeci jen nějaká pravidla a omezení jsou – jde např. o to, abys nepoškozoval ostatní spotřebitele nebo vybavení dodavatele.
Ale my už přece jako součást Ústavy máme Listinu základních práv a svobod.
V naší Ústavě/LZPS jsou některé hezké myšlenky, ale bohužel je to napsané tak gumově, že je to prakticky na nic.
Jenže nám tady jaksi koliduje článek 17 a článek 34To nemůže být náhoda, že zrovna tyto dva.
P.S. a nějaká forma „kolektivní správy“ může klidně existovat dál, akorát nebude povinná, vynucovaná zákonem (protože to je na tom to špatné)
Hned ve dvou věcech:
Samozřejmě úplně nejlepší by bylo, kdyby se kopírovací monopol nahradil něčím podstatně rozumnějším a žádná kolektivní správa nebyla potřeba.
K tomu ale není potřeba, aby stát přiklepl monopol nějakému pochybnému spolku. Začínající (nebo libovolná jiná) kapela zveřejní svoji skladbu na Jamendu a lidi z rádia si tam na jedno kliknutí koupí licenci pro hraní v rádiu.
Nevidím důvod, proč by se mělo platit parazitům z OSA, když můžeš zaplatit rovnou vydavateli nebo autorovi. V dnešní době Internetu a různých on-line databází není problém dohledat, kdo zastupuje práva daného autora. Zaplatíš bankovním převodem, PayPalem, Bitcoinama a je to hned vyřízené. Nechápu, proč se piráti snaží konstruovat problémy tam, kde nejsou.
Napsal piráty, nikoli Piráty.Jen mě trochu mrzí, že je to spojováno s piráty/pirátstvím.A s kým by to mělo být spojováno, když se o podobné věci nikdo jiný než Piráti nezajímá? Tedy aspoň ne aktivně.
Jestli jste si přečetl odkazovanou zprávu OSA, tak jste si možná všiml, že na stejné stránce chrastí řetězy ohledně připravovaného celounijního sjednocení. Možnost nahrazení státních kolektivních správců jedním evropským řadu správců natolik pohněvala, že si udělali výlet do USA (spiklenecká otázka: proč musí evropské organizace jednat v Americe?), kde jednaly o společném postupu proti evropskému parlamentu.
Tím nechci říci, že se plánují přímé platby, jen že se blýská na jiné časy.
"I přesto, že máte nástroj, tak pokud k tomu máte svolení dotyčné, není to znásilnění".
Jak je však v rozsudku napsáno, tak v případě, že hrajete hudbu, kterou její autoři a interpreti uvolnili pod svobodnou licencí nemusíte platit výpalné.
Právě že to tam vůbec není. Soud nic takového netvrdí. Bohužel není k dispozici text žaloby, takže lze vycházet jen z rozsudku - a z něj je zjevné, že předmětem sporu bylo pouze to, zda se hrálo z rádia. Z toho dovozuji, že Intergram neměl zájem na tom, aby se soud zabýval tím, zda se při hraní svobodné hudby musí platit či nikoliv. Protože kdyby o tom soud rozhodl, vzal by Intergramu a dalším kolektivním správcům vítr z plachet v jejich argumentaci, kterou používají. Správci lepší mnohem lepší pozici, pokud o to soud vůbec nebude rozhodovat.
Protože, kdyby tomu tak nebylo, tak se soud přeci nezabývá tím, jestli se hrálo z cd nebo ne, nýbrž pouze tím, jestli se hrálo.Soud nemůže překročit rámec návrhu žalobce (§ 153, odst. 2 OSŘ). A pokud - což z odůvodnění rozsudku vyvozuji - žalobce navrhoval řešit jen rádio, tak soud řešil jenom to a nic dalšího.
V tomto případě tedy rozsudek zní: V případě, že hrál svobodnou hudbu se svolením autorů, tak je zcela irelevantní, že přístroj uměla přehrávat i díla interpretů zastupovaných. Integram totiž nebyl schopen dokázat, že hrál díla jím zatupovaných.Právě že ne. Rozsudek zní (omáčku vynechávám):
Nebylo prokázáno, že by docházelo ke sdělování chráněných autorských děl veřejnosti prostřednictvím rádia na provozovně žalovaného v období dle žaloby od 1.1.2012 do 31.12.2012. Rádio, jakožto součást multifunkčního zařízení nebylo využíváno, celé zařízení bylo umístěno za barem a zákazníci restaurace neměli sami možnost ho ovládat, nýbrž mohlo být ovládáno pouze obsluhou baru. Na straně žalovaného nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení dle § 40 odst. 4 autorského zákona, když na jeho provozovně sice bylo umístěno rádio jakožto součást multifunkčního zařízení, jehož prostřednictvím by mohlo docházet ke sdělování chráněných autorských děl veřejnosti ve smyslu § 18 a násl. autorského zákona, avšak bylo prokázáno, že k veřejné produkci prostřednictvím rádia nedocházelo. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
Tohle patří k největším záludnostem práva, které u nás platí. Je potřeba vnímat, o čem soud skutečně rozhodl, neplést si pojmy s dojmy.
Mimochodem další legrace je, že se Intergram "nemůže odvolat". Tato nemožnost je totiž velmi pravděpodobně protiústavní, jak už konstatoval ÚS nad rámec jednoho nálezu. Jenže háček je v tom, že limit pro bagatelní spory, u kterých se nelze odvolat, zatím nikdo ústavní stížností nenapadl. Proto o něm ÚS ani nemohl rozhodovat. Takže se může stát, že by to u ÚS zrovna v tomto případě mohlo skončit, ten příslušnou část zákona zruší a Integramu se otevře cesta k odvolání.
Soud nemůže překročit rámec návrhu žalobce…
Ale na druhou stranu: porušování autorského práva je trestný čin a soud by se tím měl zabývat, i když si vlastník práv (nebo jeho zástupce) nestěžuje, ne?
V případě trestného činu je žalující stranou stát skrz státní zastupitelství a to definuje žalobu.Je to tak. Soudce má v tomto postavení běžného občana, takže pokud má pocit, že bych spáchán trestný čin, může učinit oznámení, ale to je všechno. Stejně to bude soudit úplně jiný soudce, civilní soudci nesoudí trestní věci a naopak.
Soud si žalobu stanovit sám nemůže (to by byla už úplně jasná soudcokracie...).Nemůže. Soud sice může dělat v řízení některé věci tohoto typu (například vydat platební rozkaz, přestože byla byla podána žaloba o zaplacení a ne návrh na vydání platebního rozkazu - tam jde o efektivitu soudního řízení), ale jen v zákonem stanovených případech, kterých moc není. Obecně platí, že nemůže "přisoudit něco jiného nebo víc".
Soudce má v tomto postavení běžného občana, takže pokud má pocit, že bych spáchán trestný čin, může učinit oznámení, ale to je všechno. Stejně to bude soudit úplně jiný soudce, civilní soudci nesoudí trestní věci a naopak.
Tak nějak jsem to myslel. Předpokládám, že během toho procesu nikdo netvrdil, že by tam bylo celou dobu ticho – předpokládám, že se tam naopak mluvilo o tom, že se hrála svobodná hudba. Což, kdyby to nebylo v pořádku, by mělo přirozeně vyústit v nějaký další proces, kde by se soudil trestný čin porušení autorského práva.
Asi jako kdyby obviněný v jednom procesu řekl, že v té bance neloupil, protože v tu dobu zrovna znásilňoval někoho v parku. Jako alibi v tom prvním procesu by mu to asi prošlo, ale nezůstalo by to bez povšimnutí a začalo by se to řešit v jiném procesu, ne?
Předpokládám, že během toho procesu nikdo netvrdil, že by tam bylo celou dobu ticho – předpokládám, že se tam naopak mluvilo o tom, že se hrála svobodná hudba. Což, kdyby to nebylo v pořádku, by mělo přirozeně vyústit v nějaký další proces, kde by se soudil trestný čin porušení autorského práva.Já jsem tam nebyl, takže nevím, jak to probíhalo. Ovšem je potřeba si uvědomit, že (§ 12, odst. 2 TrZ): Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. To znamená, že ne vždy (v tomto případě) porušení autorských práv dosahuje té intenzity, aby byla uplatnitelná trestní odpovědnost. A v reálu se to tak skutečně hodnotí - viz causu Lessy (policejní exprezident byl zproštěn obžaloby; soudce se vyjádřil, že část skutků se prokazatelně stala, ale nedosahuje právě té intenzity k uplatnění trestní odpovědnosti) nebo causu Řihák (kde to ale smrdí, protože onen policajt vzápětí nastoupil na krajský úřad). Někdy to může dosahovat intezity přestupku, například u krádeží nebo neoprávněného podnikání. V oblasti autorských práv (na rozdíl od práv průmyslových) ale takový přestupek neexistuje.
Tak nějak jsem to myslel. Předpokládám, že během toho procesu nikdo netvrdil, že by tam bylo celou dobu ticho – předpokládám, že se tam naopak mluvilo o tom, že se hrála svobodná hudba. Což, kdyby to nebylo v pořádku, by mělo přirozeně vyústit v nějaký další proces, kde by se soudil trestný čin porušení autorského práva.Kde není žalobce, není soudce… občas se to může dít až podezřele často
Soud si žalobu stanovit sám nemůže (to by byla už úplně jasná soudcokracie...).Proč pak nejde prostě to TO podat daný soudcokratický soudce jako fyzická osoba?
Mimochodem další legrace je, že se Intergram "nemůže odvolat". Tato nemožnost je totiž velmi pravděpodobně protiústavní, jak už konstatoval ÚS nad rámec jednoho nálezu.Mám pocit, že konstatoval něco poněkud jiného, pokud máš na mysli IV.ÚS 498/12. Totiž konkrétně to, že zákonodárce z těmi 10000 Kč poněkud přestřelil, z pohledu některých příjmových skupin obyvatel je její "bagatelnost" poněkud v rozporu s ekonomickou realitou, navíc je to nahodile určená částka (vid odkaz na trestní právo). Jinak obecně žádné ústavně zaručená dvojinstančnost civilního řízení neexistuje.
Takže se může stát, že by to u ÚS zrovna v tomto případě mohlo skončit, ten příslušnou část zákona zruší a Integramu se otevře cesta k odvolání.Skutečně nemyslím. Pokud ÚS za to nestál výše citovaný případ vzhledem ke všem okolnostem, tak částka 3.271,68 Kč s přihlédnutím k osobě žalobce a jejím majetkovým poměrům určitě nebude vhodnějším případem a příležitostí k tomu, aby se tím zabývali. Popravdě, ani nemyslím, že by se to k ÚS vůbec dostalo, z hlediska mafiánů a jejich zastrašovacích praktik čím méně a čím slabších precedentů, tím lépe.
Mám pocit, že konstatoval něco poněkud jiného, pokud máš na mysli IV.ÚS 498/12.Jo, to je ono, díky za odkaz. Ale vidím, že jsem si to pamatoval zkresleně.
Jinak obecně žádné ústavně zaručená dvojinstančnost civilního řízení neexistuje.Sice výslovně neexistuje, ale na druhou stranu nepřímo vyplývá z jiných ustanovení LZPS. Jestliže má člověk právo se obrátit na soud, aby ten přezkoumal rozhodnutí veřejné správy, lze dovodit, že totéž platí i pro rozhodnutí soudu - už proto, že prakticky o tomtéž mohou v různých případech rozhodovat soudy i orgány veřejné správy (srovnej: spory o pohledávky za poskytování služeb elektronických komunikací vs. o pohledávky za jiné služby). Je to obdobné, jako když se posuzuje zařazení určitého skutku mezi trestné činy nebo přestupky. Dále má každý právo na náhradu škody způsobené mj. nesprávným rozhodnutím soudu. Jak by se ale ta nesprávnost zjistila, když by neexistoval opravný prostředek?
Pokud ÚS za to nestál výše citovaný případ vzhledem ke všem okolnostem, tak částka 3.271,68 Kč s přihlédnutím k osobě žalobce a jejím majetkovým poměrům určitě nebude vhodnějším případem a příležitostí k tomu, aby se tím zabývali.Právo by mělo platit pro všechny stejně a ne podle klíče "ty jsi dost bohatý, tak to nebudeme řešit". Bohužel se ale ÚS v poslední době hodně zpolitizoval (byl dost politický vždycky, ale za poslední rok výrazně poklesla jeho pestrost a dostal se výrazně pod vliv ČSSD), takže se můžeme dočkat lecčeho.
Sice výslovně neexistuje, ale na druhou stranu nepřímo vyplývá z jiných ustanovení LZPS.Ne. Opravdu nevyplývá. Ostatně totéž konstatováno i v odkazovaném rozhodnutí s odkazem na předchozí judikaturu. Totéž ostatně konstatováno při ústavním přezkumu jednoinstančního kárného řízení u NSS, a že tam jde sakra o víc než 10 kKč s příslušenstvím. Z ústavního pořádka vyplývá povinné dvouinstanční řízení pouze v oblasti trestní.
Jak by se ale ta nesprávnost zjistila, když by neexistoval opravný prostředek?"Opravným prostředkem" v tomto případě je ústavní stížnost. Samozřejmě, že z toho ÚS není nijak happy, ovšem z jiného důvodu, než že by se snad jednalo o neústavnost jednoinstančního civilního soudnictví, zejm. pak proto, že to ÚS přetěžuje banálními prkotinami... Pokud se týče sjednocování judikatury, tak tady Nejvyššímu soudu ve sjednocování prostřednictvím stanovisek nic nebrání, tedy krom vlastní lenosti.
Právo by mělo platit pro všechny stejně a ne podle klíče "ty jsi dost bohatý, tak to nebudeme řešit".Nerozumím. Případnou neústavnost shledávám pouze v tom, že hranice je stanovena nevhodně. Ovšem pokud by nebyla stanovena vůbec a byla na uvážení soudu (s případnou horní hranicí této "úvahy" stanovenou zákonem), neshledával bych v tom principiálně nic špatného. Ono totiž pár tisícovek např. banku skutečně nepoloží a není důvod, aby zatěžovalo soudnictví permanentním odvoláváním a dovoláváním, totéž ovšem neplatí např. u invalidního důchodce, že (viz odkazované rozhodnutí, blížší detaily k tomu, o co v daném případě šlo, lze seznat z předchozího usnesení o odložení výkonatelnosti.
Ne. Opravdu nevyplývá. Ostatně totéž konstatováno i v odkazovaném rozhodnutí s odkazem na předchozí judikaturu. Totéž ostatně konstatováno při ústavním přezkumu jednoinstančního kárného řízení u NSS, a že tam jde sakra o víc než 10 kKč s příslušenstvím. Z ústavního pořádka vyplývá povinné dvouinstanční řízení pouze v oblasti trestní.Nevím, možné to je...
Ovšem pokud by nebyla stanovena vůbec a byla na uvážení soudu (s případnou horní hranicí této "úvahy" stanovenou zákonem), neshledával bych v tom principiálně nic špatného.Já ano.
Ono totiž pár tisícovek např. banku skutečně nepoloží a není důvod, aby zatěžovalo soudnictví permanentním odvoláváním a dovoláváním, totéž ovšem neplatí např. u invalidního důchodcePřekážkou permanentnímu odvolávání a dovolávání jsou soudní poplatky, nehledě na další náklady, které vznikají oběma stranám a jdou pak k tíži neúspěšné straně. Pokud by se chtěl někdo odvolávat/dovolávat "jen tak ze sportu", aniž by měl šanci na úspěch, přijde ho to draho - u bagatelních částek bývají tyto náklady vyšší než samotná sporná částka.
Překážkou permanentnímu odvolávání a dovolávání jsou soudní poplatky, nehledě na další náklady, které vznikají oběma stranám a jdou pak k tíži neúspěšné straně.U banky? Nebo u jiné podobné firmy s miliardovými zisky? To asi ne.
Kontrolor, jehož výslech byl navržen žalobcem, se z jednání omluvil. V omluvě uvedl, že ze zdravotních důvodů se nemůže k jednání dostavit, na danou záležitost si beztak vůbec nevzpomíná a svou výpovědí by nechtěl způsobit nebezpečí trestního stíhání či stíhání za přestupek sám sobě.Chápu to správně, že soudruzi mafiáni nutí své zaměstnance u soudu lhát?
na danou záležitost si beztak vůbec nevzpomínátak bys mohl dojit k tomu, ze by vypoved jina, nez ze nevi, mohla byt krivym svedectvim.
Čestný člověk by se hlavně nestal agentem OSA, takže tím celá ta úvaha padá.
Tiskni
Sdílej: