Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
Od 4. do 17. dubna proběhne volba vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie) na další funkční období. Kandidují Jonathan Carter (stávající vedoucí) a Sruthi Chandran (kandidovala i loni).
Tiskni Sdílej:
I am aware that Debian is doing things to increase diversity within Debian, but as we can see, it is not sufficient.Tipněte si kdo z nich vyhrá.
Dvacet pět výskytů slova diversity a víceméně absence jiného programu podle mého mluví dost jasně.
Debian je svobodný software, což znamená, že si ho může stáhnout, používat, upravovat, kdokoli – bez rozdílu. Můžou ho používat v USA, Rusku, v Německu, v ČR, v Indii, v Číně, kdekoli, můžou ho používat muži i ženy, kdokoli… Ten software je užitečný pro všechny lidi na planetě. To je samo o sobě obrovským příspěvkem lidstvu. Jestli chce někdo dělat politiku nebo nějaké sociální experimenty, ať si založí politickou stranu nebo se realizuje jinde.
Vedení a členové projektu Debian by se měli soustředit na to, aby vytvářeli co nejkvalitnější software. Debian je sice jedna z distribucí, kterou používám nejčastěji a stále dobře slouží, ale je třeba říct, že Debianu tak trochu ujíždí vlak. Už nepřináší prakticky žádný pokrok1, jen udržuje svoje postavení, které získal v minulosti, a velká část uživatelů ho používá jen ze setrvačnosti. Oproti distribucím jako Guix nebo Nix má koncepčně zastaralý balíčkovací systém. Oproti distribucím jako QubesOS neřeší bezpečnost a izolaci aplikací na desktopu. Neříkám, že je to špatná distribuce, ale po technické/funkční stránce je tu spousta věcí, které by zasloužily vylepšit a díky kterým bychom měli mnohem lepší GNU/Linuxový OS s praktickými pozitivními důsledky pro všechny: funkcionalita, spolehlivost, bezpečnost, výkon.
[1] a tím myslím skutečný pokrok – zlepšení funkcionalit pro uživatele – nikoli ten překroucený význam slova „pokrok“, který používají tzv. progresivisté
Ne, to jsem tím opravdu nemyslel. Můj názor na statické linkování je popsaný třeba tady: Statické linkování?.
Je samozřejmě žádoucí, aby program používal sdílenou knihovnu z distribuce, aby ji šlo nezávisle aktualizovat, případně aby uživatel mohl programu podstrčit vlastní upravenou verzi atd.
Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně. A tohle právě ty klasické balíčkovací systémy moc neumí. Takže se to pak různě bastlí stylem, že přilepíme číslo verze do názvu balíčku, děláme si nějaké symlinky na disku atd. ale není to systémové a čisté řešení. Taky je bordel v názvech balíčků, které nejsou globálně unikátní a chybí jmenné prostory. Tady zase odkážu na článek Jména a jmenné prostory, URI, RDF, OID, UUID či Tor. Bylo by fajn se inspirovat u RDF a XML a pro identifikaci používat URI, které se dá zapisovat jako QName = Prefix:LocalPart. Podobně funguje Maven (balíčkovací systém pro Javu), kde se pro jednoznačnou globálně unikátní identifikaci používá groupId + artifactId + version.
Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně.Není. Je to distribuce, programy jsou přeložené tak, aby fungovaly s tou verzí, která je v distribuci obsažena.
holka z Indie(!)Proč (!) ? Komunismus je v Indii dosti populární. Například: https://en.wikipedia.org/wiki/Communism_in_Kerala
Upstart, který zabila licence
Pokud vím, tak je pod GPLv2, což je stejná licence, jako má Linux – jádro, na kterém ten operační systém běží.