Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
MojeFedora.cz představuje repozitář Flatpaku winepak, který si dává za cíl přinášet do Linuxu aplikace pro Windows v podobě Flatpaku. K běhu aplikací se používá překladová vrstva Wine.
Tiskni Sdílej:
snaha nahradit soucasny package management pro desktop, fujProč fuj? Jasně, pro mnohé power-usery to není, nicméně pro běžné uživatele může být systém postavený na ostree, který se aktualizuje jako celek + flatpacích pro uživatelské aplikace skvělý.
Místo rpm nebo deb repozitářů by se udržovaly a aktualizovaly repa s flatpakem. Jeden formát "balíčků", možnost (snad) jednotného repozitáře pro všechny distribuce.
Ono je uplne jedno jestli je to RPM, DEB, flatpak nebo XYZ.
Hlavni problem je ovsem v:
Control over dependencies Dependencies that aren’t in a runtime can be bundled as part of an application. Versions of the dependencies that are used can be fixed and patched.Zdroj: https://flatpak.org/.
Znamena to, ze vyvojar je zodpovedny za aktualizaci knihoven ktere pouziva. Dava mu to moznost zaviset na knihovne ktera obsahuje bezpecnostni diry. Nebo bude nekdo za nej rozhodovat ze jeho aplikace bude vybuildena vuci jine verzi knihovny? To jde ale potom proti flatpaku jako takovemu a jeho avizovanym vyhodam.
Proč nemít základní systém "ořezaný na kost" a zbytek programů instalovat přes flatpak?Protoze s flatpakem ani nefunguje tak zakladni vec jako CJK IME (!!). To znamena, ze je to nepouzitelny pro pul planety. Ze soucasnyho smerovani projektu kolem linux desktopu to dost vypada (bez nadsazky) ze se cil zmenil z "10% by '10" na "0% by '20".
Protoze, a to predevsim pro bezne uzivateleZatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.
flatpak nadela vic skody nez uzitku (rozbiiji kompletne integraci se systemem - fonty, temata, renderovani fontu, prace s hardware hruza (priklad za vsechny nvidia grafiky), CJK IME s tim nefunguje vubec(!), ssl certifikaty, ...).S většinou z těch věcí již dnes ve Flatpaku není problém.
Zatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking! Vsechno to jsou polovicaty reseni, ale. Nic z tech veci co jsem napsal nefunguje bez problemove.
Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking!Proč asi?
Takovy muj poznatek ze Wine vyparane z instalacniho archivu pro Linux distra Teamvieweru mi prijde takove "vykonnejsi" a windows programy tam bezi tak nejak hladceji nez s distribucnim Wine.Záleží na tom, na jaké verzi Ubuntu jsi to zkoušel. Ono bylo totiž distribuční Wine v Ubuntu 16.04 již při vydání neskutečně zastaralé a dodnes tam nebylo aktualizováno.