Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Často se neměnným systémům s kontejnerizovanými aplikacemi vyčítá, že jsou náročnější na množství místa na disku. Jorge Castro se rozhodl udělat srovnání Fedora Workstation a Fedora Silverblue, aby si ověřil, jestli to je pravda a jak velký problém to představuje. Když oba systémy nainstaloval, varianta Workstation zabírala 3 GB, Silverblue 6,8 GB. To je docela podstatný rozdí, ale jak Jorge poznamenává, nikdo nepoužívá systém ve výchozí instalaci. Rozhodl se tedy nainstalovat 10 populárních aplikací (LibreOffice, OBS, Steam, Blender, Thunderbird, Krita, Kdenlive, VLC, GIMP, Discord). Do Workstation instaloval aplikace v RPM balíčcích, do Silverblue ve Flatpaku. Po jejich instalaci byl rozdíl mezi Workstation a Silverblue podstatně menší: 7,1 vs 8,3 GB.
Tiskni Sdílej:
a díky tomu jdou centrálně řešit i bezpečnostní chybyAno, jdou třeba centrálně zavést do všech programů, mňam dpč.
v distribučních repozitářích jsou ty závislosti vnucenéProgramator muze linkovat staticky custom verzi, uzivatel muze pres LD_PRELOAD natahnout custom verzi...
Aby měl aktuální verzi, uživatel skončí u nějakého repozitáře třetí stranyKdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro. Kdyz si chce zasvinit stabilni system neduveryhodnyma repama, tak si ho zasvini.
to není nijak izolované od zbytku systémuCoz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.
Programator muze linkovat staticky custom verziJsou distribuce, které vám takový software v repozitářích nepovolí.
Kdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro.Je těžké pochopit, že existuje hodně uživatelů, kteří chtějí mít stabilní systém, ale nejnovější aplikace? Cena za to, abych mohl mít nejnovější třeba GIMP, by neměla být to, že se mi bude pod rukama neustále měnit všechno.
Coz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.Děláte, jak kdyby to byl bundle v archivu, který rozbalíte a běží vám v systému jako jakákoliv jiná aplikace. Můžeme se tady bavit o tom, jak je ta která aplikace ve flatpaku izolovaná, některé ke svému běhu potřebují celkem široká práva, ale průměrná aplikace ve Flatpaku běží v podstatně izolovanějším prostředí než aplikace nainstalovaná z distribučního balíčku.