IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Před chvílí jsem objevil zajímavé nové rozšíření pro Firefox – HTTPS Everywhere. Jedná se o iniciativu Tor Projektu a Electronic Frontier Foundation. Cílem tohoto rozšíření je řešit problém zabezpečeného přístupu k webům, které sice jsou přístupné přes zabezpečené připojení (HTTPS), ale občas je problém se na tomto spojení udržet. Může to být např. proto, že implicitně je poskytována jejich nezabezpečená varianta, na web se dostane přes odkaz (např. z vyhledávače) vedoucí na HTTP místo HTTPS URL, odkazy ve stránce vedou z HTTPS na HTTP, anebo o zabezpečené variantě webu ani nevíte (já např. dodnes netušil, že přes SSL se dá na Wikipedii přistupovat na adrese ve tvaru https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Transport_Layer_Security).
Princip práce tohoto rozšíření je prostý – v XML souborech s velmi jednoduchou strukturou jsou definována pravidla (regulární výrazy) pro přepis adres. Např. sada pravidel pro Wikipedii v souboru Wikipedia.xml
dodávaném s rozšířením vypadá takto:
<ruleset name="Wikipedia"> <exclusion pattern="^http://www\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity)\.org/" /> <rule from="^http://([^@:/]+)\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity|tionary)\.org/wiki/" to="https://secure.wikimedia.org/wik$2/$1/wiki/" /> <rule from="^http://([^@:/]+)\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity|tionary)\.org/?$" to="https://secure.wikimedia.org/wik$2/$1/wiki/" /> </ruleset>
Z uvedeného ovšem vyplývá, že někdo musí pravidla pro všechny možné i nemožné weby vytvořit. A zatím jich v základní instalaci není moc, což se ale dá pochopit vzhledem k tomu, že rozšíření je momentálně dostupné ve verzi 0.1.1 – vývoj je tedy na samém počátku.
Nic vám samozřejmě nebrání vytvořit si pravidla vlastní. A doufám, že tak učiní co nejvíce uživatelů, a že své výtvory po odladění poskytnou EFF, aby se mohla sada s rozšířením distribuovaných pravidel co nejrychleji rozšiřovat.
Abych přispěl svou troškou do mlýna, taky jsou pravidla pro HTTPS přístup sem na AbcLinuxu:
-------8<-------------8<------ AbcLinuxu.xml -------8<-------------8<------- <ruleset name="AbcLinuxu"> <rule from="^http://(www\.)?abclinuxu\.cz" to="https://www.abclinuxu.cz"/> </ruleset> -------8<-------------8<-------------8<-------------8<-------------8<-------
Po instalaci doplňku stačí soubor AbcLinuxu.xml
zkopírovat do adresáře HTTPSEverywhereUserRules/
v uživatelově profilu Firefoxu a restartovat prohlížeč.
Vývoj rozšíření je na začátku a určitě bude potřebovat vylepšení. Kromě rozšíření množiny pravidel by to možná chtělo nějakou indikaci pro uživatele, že byl (a odkud) rozšířením přesměrován (případně s možností rozšíření dočasně snadno vypnout – tlačítko na toolbar?). Při propašování zákeřných pravidel do výchozí instalace (což by nemuselo být nemožné, pokud bude přispěvatelů hodně) by toto rozšíření určitě mohlo být zneužito k nějakým nekalostem. Na druhou stranu, bez velké sady pokrytých webů v základní instalaci bude užitná hodnota rozšíření výrazně omezená.
Pravidla bude také potřeba důkladně ladit. Připravit pravidla pro složitější webové aplikace by nemuselo být vůbec jednoduché. Otázkou je, co se stane, když nějaká stránka náhle změní strukturu svých adres. Úprava pravidel bude vyžadovat nějaký čas, než si je následně uživatelé updatují také chvíli potrvá.
Nechám se překvapit, jak vývoj bude pokračovat. Myslím, že by to mohlo být užitečné rozšíření, příjemný doplněk např. k Certificate Patrol hlídajícímu změny SSL certifikátů (všechny změny, i ty, kdy je nový certifikát podepsaný „důvěryhodnou certifikační autoritou“ – ve všech prohlížečích je jich v základní instalaci fůra), SSL Blacklist hlídajícímu vadné serverové certifikáty vygenerované chybným OpenSSL z Debianu, BetterPrivacy pro kontrolu flashových cookies, anebo jen prostému obarvení adresního řádku Firefoxu.
Tiskni Sdílej:
To bude nejspíš problém s mixem zašifrovaného a nezašifrovaného obsahu, ne? Např. reklamní bannery stahované do stránky přímo ze serverů reklamních společností se většinou netahají přes HTTPS, i když ke stránce samotné se přistupuje přes šifrovaný kanál. (BTW, ví někdo, jak se to bude chovat, když by nějaký obsah byl také stahovaný přes SSL, ale z jiného serveru s jiným certifikátem vydaným na jiného poskytovatele a podepsaným jinou („důvěryhodnou“) certifikační autoritou?)
Po kliknutí na ikonu zámku vpravo dole na status baru je v okně, které se objeví, důvod popsán. Já mám nastavené různé barvičky u adresního řádku, abych různé režimy snadno a rychle poznal.
Mixování zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu je ale samozřejmě dost problém, protože v zobrazené stránce asi není možné rozumně rozlišit, co šifrované bylo a co ne.
Mixování zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu je ale samozřejmě dost problém, protože v zobrazené stránce asi není možné rozumně rozlišit, co šifrované bylo a co ne.A taky tohle.
<ruleset name="AbcLinuxu">
<rule from="^http://(www.)?abclinuxu.cz" to="https://www.abclinuxu.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Minimarket Beránek">
<rule from="^http://(www.)?minimarketberanek.cz" to="https://www.minimarketberanek.cz:444"/>
</ruleset>
<ruleset name="Kinderporno">
<rule from="^http://(www\.)?kinderporno\.cz" to="https://kinderporno.cz:1443"/>
</ruleset>
<ruleset name="Microsoft">
<rule from="^http://(www\.)?microsoft.com" to="https://www.microsoft.com"/>
</ruleset>
<ruleset name="Nika Chrastava, výrobna lahůdek">
<rule from="^http://(www.)?nikachrastava.cz" to="https://$1.nikachrastava.cz:444"/>
</ruleset>
<ruleset name="Seznam">
<rule from="^http://seznam.cz" to="https://seznam.cz"/>
<rule from="^http://www.seznam.cz" to="https://www.seznam.cz"/>
<rule from="^http://login.szn.cz" to="https://login.szn.cz"/>
<rule from="^http://email.seznam.cz" to="https://email.seznam.cz"/>
<!-- Novinky HTTPS zřejmě neumí -->
<!-- TODO: Rozšířit na další služby Seznamu. Nepoužívám je, takže nemůžu otestovat. -->
</ruleset>
<ruleset name="Česká spořitelna, internetbanking">
<rule from="^http://(www\.)?servis24.cz" to="https://www.servis24.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Česká spořitelna">
<rule from="^http://(www\.)?csas.cz" to="https://www.csas.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Datové sránky">
<rule from="^http://(www\.)?datoveschranky\.info" to="https://www.datoveschranky.info"/>
<rule from="^http://(www\.)?mojedatovaschranka.cz" to="https://www.mojedatovaschranka.cz"/>
</ruleset>
(testováno jen velmi zběžně)
Nj, ale jak chces resit (tvym zpusobem) preklad treba takovyho kinderporna?Tohle zrovna se vyřeší přechodem na IPv6 . Horší to bude s weby typu Wikipedie, které mají tu zabezpečenou URL ještě složitější.
Jenže tohle provést není tak jednoduché. Nakonec je to myslím zmíněno i někde na stránce toho rozšíření. Jak automatizované ověřovat, že HTTPS verze webu odpovídá tomu, co by uživatel obdržel přes HTTP? A proč se vlastně párat s načínám HTTPS, když na ten web nejdříve stejně přistoupíte pro kontrolu přes HTTP?