NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Asi jako většinu lidí v naší malé zemi mne včera navštívila sčítací komisařka. Docela mne ale překvapilo, že podle ní se v daném místě vůbec nemám nacházet.
Zvolna stárnoucí domácí PC a jeho pro dnešní videa v HD nedostačující výkon mě stále více vedou k myšlence nákupu komponent ke stavbě HTPC. Vzhledem k tomu, že jsem vždy sestavoval jen klasické počítače, chtěl bych požádat o radu a pomoc s výběrem místní komunitu.
Nedávný článek o Chrome 5 zde na ABClinuxu mě přivedl k nápadu zkusit potýrat pár prohlížečů testem SunSpider. Vzal jsem tedy Yast a nainstaloval oktet poměrně běžných prohlížečů na GNU/Linuxu: Aroru, Chromium (ve dvou verzích), Konqueror, folklórní Mozilla Firefox, Midori, Operu a ReKonq.
Někdy těsně před definitivním odchodem mého milovaného MP3 přehrávače jsem se rozhodl rozloučit se svým starým telefonem a pořídit nový. A jako vnuknutí z nebes nebo snad v tušení věcí nadcházejících mi padla do oka Nokia 5310 XpressMusic.
Po sedmi dlouhých letech mne opustil můj věrný přítel a útěcha v dobách nejtěžších, MP3 přehrávač Creative MuVo V200.
Před nedávnem jsem dostal nový služební počítač, se čtyřjádrem od AMD. Osadil jsem jej velmi čerstvou openSUSE 11.2 (kernel 2.6.31.5), nainstaloval aplikace a vše běželo jako po másle. Až na BOINC...
Tímto zápiskem bych chtěl uzavřít problém, který jsem řešil zde. Tedy problém výběru elektroakustické kytary pro příležitostné hraní za rozumnou cenu (5.000-7.000Kč).
Po zkušenostech několika posledních měsíců, a vlastně i současnosti, jsem se rozhodl k napsání následujícího zápisku o mých zkušenostech s trháním zubů moudrosti. Mým úmyslem není si stěžovat či děsit vás - prostě bych jenom chtěl uvést na rovinu spoustu nepravd a mýtů, které kolují o trhání osmiček na internetu, a ukázat vám současnou realitu situace.
Ahoj Linuxáci!
Tentokráte bych potřeboval poradit s něčím netradičním - výběrem elektroakustické kytary.
Vzhledem k množství chyb, které se vyskytují v sestaveních OpenOffice.org z BuildService a nedostupnosti oficiálního SUNovského repozitáře, jsem se rozhodl vytvořit si vlastní repozitář OpenOffice.org. Vzhledem k tomu, že je umístěn na veřejně dostupném místě, předkládám jej k dispozici i Vám.
Protože nemáme právní sekci poradny, rozhodl jsem se vložit tento dotaz do blogu...
Před několika dny vyšla první betaverze Opery 10.0. Vzhledem k tomu, že Opera je jako webový prohlížeč průběžně ve velmi rychlém vývoji, většina změn, které přináší jsou spíše evoluční nežli revoluční povahy, přesto jsou však nové schopnosti Opery 10.0 velmi zajímavé. Pojďme se tedy na ně podívat blíže.
Když před časem žačal Google vyvíjet svůj vlastní prohlížeč, nijak extrémně mne tato zpráva nezasáhla. Až ve chvíli, kdy jsem se doslechl, že tento prohlížeč bude open source, zbystřil jsem sluch.
Před nějakým časem vyšla nová, převážně opravná verze, KDE, verze 4.2.1...
Jako správný hudební závislák se často potýkám s problémy úprav hudebních souborů, a jelikož hudby stále jen přibývá, je třeba řadu jednoduchých úprav hudebních souborů automatizovat. K tomu lze velmi dobře využít skriptování operací v bashi.
Původně jsem zamýšlel tento zápisek věnovat pouze krátkému skriptu, s jehož pomocí se mi podařilo v bashi jednoduše ořezat obrázky a vytvořit z nich animovaný gif. Jak ale tento úmysl dostával v mé mysli jasnější a jasnější obrysy bylo mi jasné, že by tomuto zápisku jaksi chyběla hlava i pata - bylo by v něm pouze co se povedlo, ale ne proč a jaký to bude mít další efekt. Proto jsem se rozhodl tento zápisek rozšířit až na současnou formu.
Alespoň pro mne je jedním z největších problémů, souvisejících s Linuxem, jeho přílišná orientace na připojení k internetu - většina software je uložena pouze v repozitářích, ke kterým se lze dostat pouze s (poměrně rychlým) připojením k internetu. Jak vyřešit tento problém, není-li podobné připojení k dispozici?
Dnešním dnem končí akce Rádia Beat 500 fláků od Beaťáků - v českých podmínkách jedinečný žebřík pěti set písní, které si zvolili sami posluchači rádia Beat.
Ač nechtě, stal jsem se osobou, která byla nucena porovnat dva buildy OpenOffice - build z openSUSE Build Service, tedy Novellácký, a originální build od SUN. Moje nedobrovolné porovnání začalo updatem na OpenOffice.org 2.4.0 z openSUSE Build Service.
Jistě každému uživateli KDE se stalo, že potřeboval upravit pořadí ikon v kickeru (panel KDE) ke svým potřebám, ale v jistou chvíli se prostě ikonky zbláznily, postavily si hlavu a začaly se při libovolném přetahování chovat zcela náhodně. Není pak například možné určité ikony přiblížit okraji panelu (pouze se vzdalují), u jiných ikon třeba není možné změnit pořadí.
Po dlouhé době jsem otevšel e-mailovou schránku přímo na serveru a co na mě nekouká jako první ze spamů...
Jednou ze služeb, které mají na Linuxu poměrně svérázný způsob konfigurace, je i NUT - Network UPS Tool. Jde o soubor programového vybavení a ovladačů, jejich vhodným propojením lze monitorovat stav UPS připojené prakticky k libovolnému počítači v síti.
Káva doufám byla dobrá, a tak pokračujeme.
Je to právě měsíc, co jsem se rozhodl vyzkoušet nejnovější počin z dílny openSUSE - verzi 10.3. Tentokráte jsem se rozhodl ji nasadit rovnou na svůj počítač, na rozdíl od openSUSE 10.1 a 10.2, které mě po několika testech na jiných počítačích od podobného kroku odradily. Jaký ten první měsíc byl?
Tento problém se podle bugu #336627 vyskytuje ve spojitosti s přítomností NFS svazů v souboru /etc/fstab
. Podle diskuse k bugu je zatím jediným řešením odstranit NFS svazky z /etc/fstab
, ale co když je potřebuji a chci, aby se mountovaly automaticky při startu systému?
Problém: Google Earth 4.2 zamrzává při spuštění, zobrazí se splash screen a nic se neděje.
Nejdříve jsem si říkal, že svůj blog na ABC zasvětím opravdu čistě Linuxu, ale jak už to bývá, člověk míní, život mění. Po krásném půlroce je tu první vyloženě nelinuxový zápisek. I když ... s Linuxem se bude prolínat pořád - od začátku do konce.
Novější verze linuxového BOINC klienta (zhruba někdy od 5.8.15) již podporují spuštění webových prohlížečů kliknutím na tlačítka, která si po levé straně aplikačního okna (v rozšířeném zobrazení) definují projekty. Pro úspěšnou funkci těchto tlačítek je ale třeba mít nastavenou proměnnou BROWSER.
Heslo "Počítejte s námi" by mohlo být dobrým sloganem pro nějaké hnutí odporu, o nic takového ale nejde. BOINC je název klienta pro distribuované výpočty, které může provádět každý uživatel až doma ... @home.
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
Nedávno jsem na nějakém serveru zahlédnul zmínku, že vychází ReactOS verze 0.3.1. O projektu jsem měl pouze jakési základní povědomí, tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet, ale jelikož mám svá data rád, rozhodl jsem se jej zkusit pod QEMU.
xvnc a x11vnc. Pojmy, které vypadají tak podobně, ale každý z nich umí něco jiného. Jak to s nimi je?
Jednou z možností, jak oživit speciální tlačítka multimediálních klávesnicí je LinEAK. Zkusme jej nakonfigurovat a propojit s xmms
pomocí xmmsctrl
.
V záverečném dílu série o Fluxboxu a utilitách, které umí zpříjemnit život ve Fluxboxu, se budeme zabývat instalací a konfigurací ROX-Fileru, na plochu Fluxboxu přidáme transparentní gDeskCal a naučíme Fluxbox přepínat plochy s 3D efekty.
V minulém dílu jsem představil základní možnosti konfigurace Fluxboxu jako takového, bez použití zvláštních utilit. V tomto dílu se zaměřím právě na utilitky, které přímo souvisejí s Fluxboxem, a mocný nástroj pro pozvednutí Fluxboxu na něco mocnějšího, než je jen window manager, ROX-Filer.
ntfs-3g je ovladač pro plný přístup k diskům s NTFS. Po menším odolávání jsem se jej rozhodl vyzkoušet na své SuSE 10.0 x86_64.
On ten tip nemusí být vůbec provozován na Fluxboxu, ale velmi dobře se integruje do jeho menu. Jde vlastně o odpověď na otázku: jak spustit X aplikaci s právy roota aniž bych musel do konzole?
Fluxbox je jedním z mnoha window managerů pro X. Jeho výhodou jsou široké možnosti konfigurace a ještě větší možnost volby programů. Jak ale udělat z tohoto toto?
Často slýchám otázky typu: lze Linux použít na tomto PC? Jaký HW je vlastně minimálně třeba na spuštění Linuxu? A protože vlastním již stárnoucí kus hardware, rozhodl jsem se jej ještě trochu podráždit.