IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Nějakou dobu už používám skvělou live distribuci Slax. První věcí, která na člověka vykoukne po startu Slaxe je bootovací nabídka v angličtině a "Thanks for using Slax". Někoho by to možná mohlo překvapit, zvláště když si přečte informaci na webu slax.org, že Slax je multijazyčný, a je přeložen do mnoha jazyků. Rozhodl jsem se tedy menu lokalizovat.
První moje kroky vedly samozřejmě na stránky s dokumentací. Text bootovací nabídky v sobě ukrývá soubor slax.cfg, který je v adresáři /boot na médiu, z kterého spouštíte Slax. Soubor má poměrně pochopitelnou syntaxi a tak jsem se zaradoval, že přeložení nabídky bude otázkou pár minut. Jenže ouha - při startu se namísto našich krásných písmen objevovaly různé muří nohy a další paznaky. Řešení problému mi dalo docela zabrat, ale nakonec se vše v dobré obrátilo .
O zavádění jádra a systému se ve Slaxu stará zavaděč syslinux. To se týká situace, kdy spouštíte Slax ze zapisovatelného média (USB flash disku) se souborovým systémem FAT nebo FAT 32. Pokud spouštíte Slax z CD, o zavádění se stará isolinux. Donedávna jsem nevěděl, že kromě LILA a GRUBU ještě nějaké další zavaděče existují. Inu, Linux je prostě svoboda . Co se týče možností syslinuxu, tak se nevyrovná svým větším bratříčkům LILu a GruBu. Nicméně pro potřeby různých live a mini distribucí je jako dělaný a své místo si určitě najde. Mou snahou tedy bylo přinutit syslinux, aby správně zobrazoval české znaky, tj. vnutit mu jiný font, než standartně obsahuje (výchozí a jediný je "us" font, který syslinux načítá ze znakové sady BIOSu). Na stránkách autora syslinuxu jsem se dočetl, že možnost zavedení jiného fontu podporuje syslinux už od verze 1.34 (projekt se nachází nyní už ve verzi 3.71). Podle mých zkušeností je pro češtinu nejvhodnější font lat2-16.psfu, který je poměrně snadno dosažitelný v každé dnešní distribuci. Jenže syslinux je poměrně jednoduchý a neumožňuje zavedení znaků v Unicode (psfu - "u" na konci znamená, že se jedná o unicodový font). Moje pátrání a úsilí se tedy soustředilo na nalezení neunicodového fontu lat2-16.psf. Nutno říci, že při této činnosti jsem se posunul v čase o nejméně 8 let zpátky ( naprostá většina fontů je dnes založena na Unicode, UTF-8 ). Nakonec jsem po zuřivém pátrání kýžený výsledek nalezl zde. Do souboru slax.cfg jsem tedy doplnil řádek:
FONT /boot/lat2-16.psf
Rozbalení fontu a úprava souboru slax.cfg už tedy nebylo překážkou a dílčí kus práce byl za mnou. Nicméně jsem se pouze s tímto nespokojil a pokračoval v bádání dál. Kupříkladu mě ze začátku celkem trvalo přijít na to, jak editovat parametry spuštění (tzv. cheatcodes) jednotlivých položek v menu - slouží k tomu klávasa Tab. K tomuto účelu jsem vytvořil kratičkou nápovědu v češtině, která je dostupná po stisku klávesy F1. Jedná se o obyčejný textový soubor, který syslinux načte při startu systému. Do slax.cfg jsem přidal:
F1 /boot/help.czPřidat českou klávesovou mapu představovalo opět drobný problém. Použil jsem klávesovou mapu cz.map, kterou jsem ale musel převést do formátu srozumitelného syslinuxu pomocí perlovského skriptu
keytab-lilo.pl
. Tento skript je součástí Slaxe, jinak jej lze najít v instalačních balíčcích zavaděče LILO. Použil jsem tedy příkaz: /usr/sbin/keytab-lilo.pl cz > /mnt/sdb1/boot/cz.ktla do slax.cfg doplnil řádek:
KBDMAP /boot/cz.ktlTo už je ale jen taková malá třešnička na dortu, málokdo asi bude dopisovat parametry jádra v češtině . Poslední věcí, kterou jsem chtěl změnit, byl obrázek (pozadí). Nešlo mi o to vytvářet nějaký nový "artwork", ale spíš odstranit nápis "Thank you for using Slax", který dojem lokalizovaného prostředí příliš nevzbuzuje. Zde je situace poměrně jednoduchá a fantazii se při úpravě obrázku meze nekladou. Obrázek musí být opět uložen v původním rozlišení 640 x 480 ve formátu jpg nebo png. Ještě bych podotknul, že výchozí screen se nachází v adresáři
/boot/slax.png
a prohlédnout si jej můžete zde. K úpravě obrázků samozřejmě dobře poslouží známý program Gimp. Nejsem zrovna nějaký "artworkdesigner", ale dost mě možnosti programu gimp překvapily, těch různých nastavení a voleb je opravdu nespočet a osobně se v tom moc nevyznám .
No a blížíme se pomalu do finále. Výsledek mého snažení si můžete prohlédnout tady a porovnat jej s již dříve odkazovaným anglickým boot screenem. Pro zájemce o instalaci jsem připravil balíček ke stažení. Instalace je opravdu jednoduchá a jde v podstatě jen o nakopírování souborů lat2-16.psf, cz.ktl, help.cz, slaxnew.jpg
a slax.cfg
ze staženého balíčku do adresáře /boot na vašem médiu. Soubory zabírají jen několik Kb a úbytkem volného místa rozhodně nikoho neohrozí. Tento postup se týká zapisovatelných médií (USB klíčenek) a případu, kdy již máte Slax nainstalován. Ti, kteří používají Slax na CD a vědí jak na to, mohou modifikovat staženými soubory svůj iso soubor, který si pak následně znovu vypálí. Nicméně i pro zájemce o kompletní řešení jsem připravil řešení v podobě iso souboru. Jedná se o aktuální Slax 6.0.7 s mojím přídavkem lokalizovaného zavaděče a lokalizací do češtiny pomocí .lzm modulu. Rozdíl oproti oficiálnímu Slaxu je v tom, že systém je už v základu počeštěn (české KDE, české locale). Tento image slax-6.0.7-cz.iso
lze instalovat (rozbalit) jak na USB klíčenku, tak i na CD. Slax v tomto ohledu instalaci nerozlišuje - používá se stejný iso soubor pro USB flash i pro CD. Pak už stačí spustit jen soubor bootinst.sh (jste-li v Linuxu) anebo bootinst.bat ve Windows. Tímto dojde k ativaci boot sektoru a máte nainstalováno. U této příležitosti bych se ještě rád zmínil o programu UNetbootin, který slouží k pohodlné instalaci live distribucí na USB klíčenky. Na výběr je opravdu mnoho distribucí včetně těch méně známých. Nainstalování live distribuce je otázkou několika kliknutí, a vše se děje víceméně automaticky (včetně stažení iso souboru). K dispozici je verze pro Linux, tak i pro Windows. Pro rychlé a pohodlné instalování live distribucí je to program přímo ideální.
Takže teď už zbývá jen nainstalovat, užívat si lokalizovaný systém a radovat se . A komu se to nelíbí, ať ... však už víte. Přeju příjemnou zábavu.
Tiskni Sdílej:
Můj postoj k americkým filmům není až tak kladný. Stačí si zapnout televizi: Na jednom kanále přihlouplý americký seriál, na druhém telenovela třídy C a na třetím kanále kosí americký neohrožený hrdina nepřátele USA (potažmo celého světa). Tyto nesmysly podle mého ovlivňují celé generace (hlavně mladší). Zaplaťpánbůh, že ještě existuje ČT 2, jinak bych televizi už s klidným svědomím vyhodil z okna. Ale to už jen na okraj
V jakém kódování se má uložit slax.cfg?