IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
AK čosi PAK dačo() INAK voľačo();
CeléČíslo a budiž 5. Když a je 4 tak: Vypiš "...". Jinak: Vypiš "...". Hotovo.Také by bylo vhodné používat správně diakritiku, když je i v názvu jazyka.
Když a je 4 tak: Vypiš „…“. Jinak: Vypiš „…“. Hotovo.
/* */
komentářů při programování občas chybí. (#if 0
, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
Velká výhoda (pro lidi co píšou parser a požadují aby parsoval regulární jazyk nevýhoda) je, že tyhle uvozovky jdou vnořovat! Osobně mi třeba vnořováníOno je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive... Céčko by klidně mohlo mít balancované/* */
komentářů při programování občas chybí. (#if 0
, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
/* */
, ale prostě to tak neudělali, tak máme smůlu...
Ono je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive...
To asi záleží, co do toho parsování všechno počítáš a jestli si ho třeba nerozdělíš na víc kroků/úrovní. Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješ (tam už víš, zda se třeba nepoužívá nedefinovaná proměnná nebo nevolá neexistující metoda nebo třeba, že jsi zapomněl nastavit hodnotu final
proměnné, jestli nemáš duplicitní názvy metod/proměnných, jestli nevoláš private
metodu, odkud nemáš atd.).
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješJednodušší to určitě je, ale ani na to IMHO nestačí regulární gramatika. A nejsem si jistej, jestli context-free. Možná u jazyků s relativně jednodušší syntaxi (např. Java) ano, ale nepřekvapilo by mě, kdyby i tam to bylo >= context-sensitive kvůli třeba dangling else, syntaxi generik apod...
Ta „základní úroveň“ je prostě lexikální analýza
Ne. Rozpadnout vstupní text na tokeny je pořád ještě málo, to je ten úplně první krok. Ale to o čem mluvím, je až za tím, za lexikální gramatikou, ale stále před krokem, kdy dojde k plnému vyhodnocení kódu (a kde jsi schopný např. vyhodit chybu, protože final
proměnná nebyla ve správnou chvíli nastavena nebo proto, že voláš private
metodu, nebo že máš dvě proměnné se stejným názvem).
Relevantní diskuse třeba zde: What programming languages are context-free?
The set of programs that are syntactically correct is context-free for almost all languages.
The set of programs that compile is not context-free for almost all languages.
nebo Is XML context-free?
This separates out the context-free part of the language from the context-sensitive part -- which is generally regarded as good practice (a kind of modular "programming" discipline for language design).
Tohle vypadá dost přesně jako lexikální analýza:
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd.
Ale není mi jasné, jakou to má souvislost. S oněmi uvozovkami či ohraničením komentářů lze pracovat i analogicky jako s bloky.
Nechápu, proč do toho cpeš sémantickou analýzu; jak s tím souvisí nějaké final
a private
?
Na začátku vět se píše velké písmeno a na konci tečka.To si pletes s jazykem ČOBOL:
IDENTIFIKAČNÍ ODDÍL. ID-PROGRAMU. NAZDAR. PROCEDURÁLNÍ ODDÍL. ZOBRAZ "SVĚTU MÍR!". UKONČI BĚH.
Pro případ, že by si někdo z Vás opět doma zapomněl igelitky (moc jsem jich na letošních linux days neviděl!), tak v nůši přinesu jednu, dvě aktovky navíc. Aktovek mám spoustu, často se nějaká v šatně záhadně ztratí.
A jako pohoštění navrhuji vepřový jazyk. Už teď se těším, jak jse budeme pěchovat do nůší, aktovek a igelitek! Možná by nás při tom i mohl natočit Švankmajer a přivydělali bychom si jako kompars. A to se vyplatí!
Do papiňáku dáme vařit omyté jazyky s bobkovým listem,novým kořením, 1-2 lžičkami soli, 3 kuličkami pepře a mraženou zeleninou. Po uvaření vyjmeme koření, jazyk oloupeme (nejlépe se loupe ještě teplý) a nakrájíme na plátky. Zeleninu i s vývarem rozmixujeme. V jiném hrnci orestujeme na slanině cibulku, zaprášíme moukou a zalejeme rozmixovanou zeleninou. Chvíli povaříme, přidáme hořčici a 1 hrnek plnotučného mléka. Dochutíme solí a citrónem. Kdyby byla omáčka řídká, může se zahustit moukou, rozmíchanou v mléce. Vložíme nakrájený jazyk a ještě chvili prohřejeme.Jako příloha je nejlepší knedlík nebo těstoviny
Tiskni Sdílej: