Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Skylake-X mají navíc výhody "neprofi" segmentu- přetaktovatelnost, moderní BIOS, většinou funkční uspávání, kvalitní zvukovka atd. Je tady ovšem drobný, ehm... škraloupek - teplo. Z jednoho procesoru je třeba po přetaktování odvést ještě více tepla než z dvojice Xeonů z minulého článku. Navíc materiál mezi čipem a rozváděčem tepla je volen s ohledem na trvanlivost a nikoliv na tepelné vlastnosti. Ale za to je Intel kritizován dlouhodobě (bohužel i lidmi, kteří o tom vědí starou belu, takže pak kolují bludy. Zdravíme redakci DIIT, která zjevně reálně už pěkně dlouho nedržela v ruce žádný kus nového hardwaru a jen opisují dojmologii z jiných webů a ještě jen tu, která zapadá do jejich světonázoru). A samozřejmě také chybějící ECC. Na Threadripperu teoreticky ECC je. Pokud máte správnou desku. A BIOS. A moduly. A štěstí. BTW bavil jsem se s člověkem z velkého zahraničního datacentra a ten mi tvrdil, že případů, kdy modul, který není vadný (projde memtestem) a zároveň je detekována opravitelná chyba je extrémně málo. Ale to je zase na jiný článek.
i9-7960X, 4x16GB 2666GHz DDR4, 2x 500GB 960 EVO nvme SSD, Asus PRIME X299-A, Kraken X62, Corsair RM850x, Corsair 750D, nějaká pasivně chlazená zaprášená grafika z šuplíku.
Tyhle procesory přímo křičí - přetaktuj mě. Proto testuji v přetaktovaném stavu a to tak, aby nethrottloval ani procesor ani VRM. Samozřejmostí je naprostá stabilita (testováno v prime95 ve verzí bez AVX, s AVX i s AVX512). Konkrétně 4,6 GHz do čtyř zatížených jader, 4,5GHz do osmi, 4,4 GHz do dvanácti a výše 4,1 GHz (skutečně si to můžete takto detailně v BIOSu "naklikat"). Výkon je cca +11 % nad implicitní takty v celém spektru zátěží. Zejména si pochvaluji možnost přetaktování při nízké zátěži což zpříjemňuje běžnou každodenní práci. Dříve šlo taktovat jen nastavením "turba" pro všechna jádra což by v případě tohoto procesoru znamenalo nastavit 4,1 GHz a sice výkon při využití všech jader z 3,6 GHz na 4,1 GHz tzn. o 14 % při ideálním škálování ale současně SNÍŽENÍ výkonu při vytížení 1 až 2 jader o 100MHz (při použití režimu turbo 3.0 ve windows ještě více).
Ubuntu 17.10 (iso z 7.10. + updaty z 14.10.)
Překládám vanilkové jádro 4.13.5 s implicitním .config (lze získat pomocí make defconfig). Jádra vypínám přes zápis do /sys/devices/system/cpu/cpuN/online. Zajímavá poznámka - v linuxu netvoří HT pár sousední čísla (0 a 1, 2 a 3,... jak by se mohlo zdát logické a jak to je ve windows) ale 0 a 16, 1 a 17 atd. Celý proces kompilace probíhá v ramdisku. Měřím pomocí time make -jN resp. openssl speed rsa2048 -multi N. Všechna měření dělám dvakrát a výsledky průměruji. V případě kompilace dávám do grafu počet kompilací za 10 minut.
HT přináší 6 % výkonu. To je slučitelné s minulými výsledky - při této zátěži se virtuální jádra přetahují o tytéž výpočetní jednotky a přínos HT je tedy sporný. 16 jádro je tedy výkonné jako 17 jádro bez HT. HT zpomaluje při méněvláknové zátěži ale pouze zanedbatelě - pod 1 procento. 16 jádro je o 87 % rychlejší než 8 jádro, to je o 98 % rychlejší než čtyřjádro (a je jedno, zda se jedná všude o verzi s HT nebo bez).
7-Zip [64] 16.02 : Copyright (c) 1999-2016 Igor Pavlov : 2016-05-21 p7zip Version 16.02 (locale=en_US.UTF-8,Utf16=on,HugeFiles=on,64 bits,32 CPUs Intel(R) Core(TM) i9-7960X CPU @ 2.80GHz (50654),ASM,AES-NI) Intel(R) Core(TM) i9-7960X CPU @ 2.80GHz (50654) RAM size: 64091 MB, # CPU hardware threads: 32 RAM usage: 7060 MB, # Benchmark threads: 32 Compressing | Decompressing Dict Speed Usage R/U Rating | Speed Usage R/U Rating KiB/s % MIPS MIPS | KiB/s % MIPS MIPS 22: 98562 2764 3469 95882 | 1154130 3170 3105 98423 23: 95073 2765 3504 96869 | 1111907 3101 3103 96215 24: 93809 2849 3541 100864 | 1101748 3119 3100 96704 25: 90211 2878 3580 103000 | 1107185 3176 3102 98532 ---------------------------------- | ------------------------------ Avr: 2814 3523 99154 | 3142 3103 97468 Tot: 2978 3313 98311
Jako bonus přikládám graf škálování Cinebench R15 ve Windows 10. Jen pro srovnání- počítač z minulého článku dával 2500 bodů, teď je to 3657 bodů. HT přináší 30 % výkonu. HT nijak nezpomaluje při méněvláknové zátěži. 16 jádro je o 83 % rychlejší než 8 jádro, to je o 86 % rychlejší než čtyřjádro (ve verzi s HT; ve verzi bez HT je to 89 %).
Je zajímavé, že výsledek nerovnoměrného přetaktování ve výsledcích docela ztrácí. Tento PC budu mít doma ještě delší dobu. Pokud vás zajímá nějaký test- napište.
Tiskni Sdílej:
BTW bavil jsem se s člověkem z velkého zahraničního datacentra a ten mi tvrdil, že případů, kdy modul, který není vadný (projde memtestem) a zároveň je detekována opravitelná chyba je extrémně málo.
a co z této informace vyvozujete? Pokud mohu hovořit z vlastní zkušenosti v serverech (SDRAM - DDR4), čím novější ("méně nm" a větší kapacita per modul) tím horší. Extrém 16GB DDR3 moduly, odcházelo to šíleným tempem (tj. servisní modul označil DIMM jako vadný po X soft/hard chybách). V této cenové hladině se neočekává, že budete co týden testovat moduly Memtestem (a generovat nežádoucí výpadky), proto bych v pracovní stanici / serveru za 100k na ECC trval.
Jinými slovy při zátěži pod nebo na počtu fyzických jader HT zpomaluje. Scheduler Linuxu zřejmě není pro tuhle zátěž optimální.To snad ani nejde. Jedině že by ten plánovač vypínal HT per CPU, ale to nevím zda to vůbec jede. To čekání je způsobeno na úrovni instrukcí (třeba obě vlákna potřebujou násobičku) a tam kernel neplánuje.
jj, nejak tak .. HT jen znamena ze casti fyzickeho jadra muzou byt vyuzity zaroven., Ale pokud oba dva procesy/thready potrebuji stejne prostredky , jeden musi cekat :) a U testu jako kompilace jadra se to da ocekavat celkem casto:)
Plus jedna mala.. cim vice jader, tim mensi mnozstvi RAM a propustnost pameti na jadro. a U 16 jader to jde uz dost znat
64GB 2666GHz RAMZpomal paměť a já změnším rybu
j, power, na papire krasne procaky .. jinak uplne na dve veci
Navíc materiál mezi čipem a rozváděčem tepla je volen s ohledem na trvanlivost a nikoliv na tepelné vlastnosti.Materiál je volen s ohledem na výrobní cenu. A že by letování vydrželo kratší dobu než pasta šedivka, to se mi taky nezdá.
Usetrenych 20Kc za superkvalitni (z hlediska prenosu tepla)Jenže ta pasta není superkvalitní, právě naopak - i kdybych odhlédl od porovnání s letováním, tak lidi, co tu Intel pastu dali pryč a koupili si svojí, snížili teplotu těch procesorů o několik stupňů.
Navíc materiál mezi čipem a rozváděčem tepla je volen s ohledem na trvanlivost a nikoliv na tepelné vlastnosti.Přesně, IMHO je tohle blbost, respektive PR kec, kterým se to snaží nějak omluvit. Spíš si myslím, že neví o čem mluví ti lidi, kteří opakují ty kecy o tom, že pasta je spolehlivější a že letování nefunguje nebo přestalo fungovat z toho nebo onoho důvodu. Tohle nikdy nikdo předtím netvrdil, dokud nevyvstala potřeba dělat damage control. A "doložené" je to jedním pofidérním blogem, kde tu údajnou špatnou životnost pájení otestoval AMATÉR tak, že nějaké CPU připájel vlastnoručně(!) a pak se divil, že mu to popraskalo. Když to chladil kapalným dusíkem. To jako fakt? Pájelo se patnáct let, problémy nebyly. Tyhle velké a žravé Xeony byly připájené stejně tak dlouhé a dlouhé roky, a kde jsou ty reporty o tom, že odcházejí? Jak může někdo tvrdit, že pasta, která se na ně začala používat tenhle rok, je spolehlivější? :D