IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Co vlastně obsahují dnešní noviny? A vyplatí se kupovat v nich reklamní prostor, nebo si je koupit celé? To jsou asi hlavní otázky, na které jsme se snažili najít odpoveď v Lidových novinách ze dnů 5. - 8. a 12. - 15. 11. 2013.
Dva týdny po sobě jsme skupovali Lidovky a s pravítkem v ruce zjišťovali čtyři věci:
Na začátek se ještě sluší uvést, že výměra každého výdání je přibližně 29 754 cm2.
Aneb kdyby Četky nebylo, copywriteři, ehm novináři! samožřejmě, by pomřeli hlady. (EDIT - jak vyplývá z čísel dále, tištěné noviny zdaleka nejsou tak závislé na ČTK, jako internetové "deníky", o kterých bylo video v některém z minulých zápisků).
Datum | Výměra [cm2] | Počet |
---|---|---|
5. 11. 13 | 1544.75 | 23 |
6. 11. 13 | 1509.00 | 23 |
7. 11. 13 | 1958.00 | 13 |
8. 11. 13 | 1281.40 | 18 |
12. 11. 13 | 2418.00 | 29 |
13. 11. 13 | 1146.00 | 22 |
14. 11. 13 | 2364.00 | 32 |
15. 11. 13 | 1478.50 | 20 |
A s trochou statistiky:
Výměra [cm2] | Počet | |
---|---|---|
suma | 13699.65 | 180 |
průměr | 1712.46 | 22.5 |
Po přepočtu na jedno číslo je tedy v každém čísle průměrně 5.8 % výměry přiznané ČTK.
A teď se mrkneme, kolik si vlastně platíme v každém čísle reklamy.
Datum | Výměra [cm2] |
---|---|
5. 11. 13 | 4650.75 |
6. 11. 13 | 1166.75 |
7. 11. 13 | 1702.00 |
8. 11. 13 | 3504.35 |
12. 11. 13 | 4539.25 |
13. 11. 13 | 3282.50 |
14. 11. 13 | 1593.00 |
15. 11. 13 | 1157.95 |
Jak je z taublky patrné, v reklamně není každý den posvícení, nejvyšší hodnoty jsou každé úterý, ale asi je to málo dat dělat z toho nějaké velké závěry. Mrkneme co se stane když to zprůměrujeme:
Výměra [cm2] | |
---|---|
suma | 21596.55 |
průměr | 2699.57 |
A tady už se dostaneme na krásných 9 % podílu z celku na jedno číslo! Z čehož nám vychází, že desetina novin není nic jiného než reklama, hezké ne?
Datum | Výměra [cm2] | Počet |
---|---|---|
5. 11. 13 | 1689.75 | 3 |
6. 11. 13 | 38.25 | 1 |
7. 11. 13 | 99.00 | 1 |
8. 11. 13 | ||
12. 11. 13 | 647.50 | 2 |
13. 11. 13 | 1373.00 | 3 |
14. 11. 13 | 99.00 | 1 |
15. 11. 13 | 797.25 | 3 |
Výměra [cm2] | Počet | |
---|---|---|
suma | 4743.75 | 14 |
průměr | 677.68 | 2 |
A to máme krásných 2.3 % Babiše na číslo, a to se vyplatí přátelé!
Porovnání s ostatními deníky, ze kterých mám data od ostatních týmů (tzn. neručím za ně). Jedná se o sumy za celé měřené odbdobí:
Výměra [cm2] | |
---|---|
Pražský deník | 1737 |
HN | 390 |
Právo | 2557 |
Lidovky | 4744 |
A na závěr už jen krátký seznam zemí, o kterých se psalo:
Aneb je hezké vědět, co měl velký Kim k obědu, ale nevím jestli je to stejně důležité jako nepokoje ve Španělsku, nebo mít alespoň základní představu co se děje u našich sousedů v Polsku a Slovensku...
Měření proběhlo úspěšně. Jinak je hezké vidět, že u papírových novin ještě existuje nějaká vlastní práce, na rozdíl od těch internetových, kde asi ani nikdy nebyla. Tenhle blog se sestával pouze z čísel, takže se nám trochu vytratil druhý pohled na data - ten obsahový. Většina čísel asi nepřekvapila, ČTK jsem čekal větší, reklama nepřekvapila. K Babišovi je těžké se vyjadřovat, tam by byla potřeba asi i trochu jiná metrika - ne jen počítat články o něm, ale sledovat, o čem Babišovy noviny nepíší, a porovnat to s tím, o čem píše konkurence (a nemyslím tím chemtrails ). Tak snad vám to něco přineslo, kdybych nebyl tak líný tak vám k tomu udělám i grafík...
Ještě poslední doplnění: práce vznikala jako jeden z x týmů, kdy každý tým měl na starosti jedny noviny. Proto je měřen speciálně Babiš, který v tomto případě nevypadá logicky - nemá porovnání, ale to napravím v dalším příspěvku, hned po tom co dohledám další data. Howgh. A kostička bude!
Tiskni Sdílej:
Malé rýpnutí: není i tenhle článek tak trochu bulvární?
Aneb kdyby Četky nebylo, copywriteři, ehm novináři! samožřejmě, by pomřeli hlady.
5,8 % přejatých zpráv není zas tak mnoho – znamená to, že ten zbytek (valnou většinu) napsali novináři sami. Nebo to jsou nějaké neoznačené PR žvásty a zprávy podstrčené někým jiným… ale nevypovídá to podle mého o nějaké vysoké závislosti na ČTK. Novináři by tedy hladem nepomřeli, přinejhorším by těch 5,8 % textu sesmolili sami.
Navíc pokud jde o běžné zprávy obsahující pouze místo, čas a jednoduchý popis nějaké události, tak v opisování nevidím až takový problém. Důležitý je spíš výběr takových zpráv, filtr, než kdo ten text napsal.
A to máme krásných 2,3 % Babiše na číslo, a to se vyplatí přátelé!
Tohle procento na jednu osobu je fakt hodně. Na druhou stranu, je to nová tvář v politice a ministr financí. Zajímavé by bylo relativní srovnání s ostatními dnešními ministry a politiky nebo s ministry financí předchozích vlád (v témže období vládnutí). Navíc se pořád ještě řeší to jeho estébáctví, ne? Jak moc se psalo o různých Topoláncích, Paroubcích, Čuncích, Rathech a jiných v dobách jejich průšvihů?
Světe kde tě mám...
Co se týče těch zemí, tady celkem souhlasím. Bude to takový mix mezi infotainmentem, hledáním senzací (Kim provedl to či ono) a nějakým tím záměrem (typicky odvrátit pozornost od věcí, které se nás týkají a proti kterým by lid mohl něco namítat – kdyby o nich ovšem věděl).
A tady už se dostaneme na krásných 9 % podílu z celku na jedno číslo! Z čehož nám vychází, že desetina novin není nic jiného než reklama, hezké ne?
Deset procent inzerce mi přijde ještě v pohodě (za předpokladu, že je řádně označená). Stačí to srovnat třeba s webem – tam ti klidně fláknou reklamu přes celou obrazovku a musíš hledat ten malinkatý křížek, v horším případě se to ještě hýbe a vříská to. Reklama je i v textu (zeleně podtržená náhodná slova a u nich nesouvisející odkazy) a vůbec všude kolem. Bez AdBlocku nepoužitelné. Nebo v hospodě, kde máš reklamy na ubrusech, na slunečnících, na táccích, na hajzlech, všude… Papírové noviny jsou v tomhle ještě zlaté.
To jsem do toho počítal. Cena papírových novin není až tak vysoká (někdy spíš symbolická a některé jsou zadarmo), jde mi o to, že když už si k tomu sednu a jdu číst, tak ten pocit je nesrovnatelný: papírové noviny = celkem pohoda vs. web bez AdBlocku = nepoužitelné.
Deset procent inzerce mi přijde ještě v pohodě (za předpokladu, že je řádně označená).To jo. Různé lokální a regionální noviny mívají podíl reklamy podstatně vyšší. Mnohdy jde primárně právě o tu reklamu (hlavně pokud se za noviny nic přímo neplatí), zatímco články jsou tam jen proto, aby to neputovalo bez prohlédnutí rovnou do odpadu. A úplně "nejhustší" bývají některé obecní/městské a krajské plátky (ať už samostatné nebo obsažené v jiných novinách), tam si politici dělají - navíc ještě z veřejných peněz - reklamu skoro v každém článku a jako reklama to není označeno ani náhodou. Viz např. Středočeské listy.
Aneb kdyby Četky nebylo, copywriteři, ehm novináři! samožřejmě, by pomřeli hlady.
porovnání s ostatnímiidnes/blesk?
Dnešní noviny obsahují obrázky. U některých článků přestavují polovinu plochy. Počítali jste čistý text, nebo včetně obrázků?
Zkopírovat zprávu ČTK plnou faktů a proložit tu samou zprávu vycucaným komentářem novináře spolu s ilustrační fotografií a infografikou přes půl stránky je a není rozdíl.
Jak to vypada s frekvenci zprav o planu|potrebe zemedelske sobestatcnosti CR a zavadnosti dovazenych potravin. A jak o planu | potrebe dostavby dalsiho bloku JET ? Pred a kratce po volbach byla kolem toho medialni masaz, nevim jestli to ustalo. Masmedia uz tak nesleduju, radsi hrajeme s kmotry Monopoly