NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Bylo by naivní myslet si, že Gentoo mi bude ve všem vyhovovat. Jistě, byly tady nepříjemnosti, ale nejsou snad u všech distribucí? Existuje ovšem jedna věc, která mi na Gentoo velmi vadila...
Nečekaně jsou to délky kompilace.
Poté, co jsem platformu x64 u Gentoo hanil na svém blogu (už je to pár měsíců), jsem ji raději znovu vyzkoušel. A měl jsem tentokrát štěstí; protože s Gentoo už pár zkušeností mám, byl jsem schopný jej nastavit několikrát rychleji. A co je nejdůležitější, systém samotný fungoval bez většich problémů a zbytečných segfaultů. Pěkné, co?
Protože tento článek píšu už s tak měsíčním odstupem, informace budou trochu nepřesné. Harddisk v mojí hlavě má pár špatných sektorů.
Po kompilaci vlastního kernelu mě čekal mírný šok, když jsem se pokoušel najít soubor ve složce /etc/modules.autoload.d soubor kernel-2.6, abych do něj přidal pár modulů, které budu potřebovat. Ta složka tam už samozřejmě nebyla. Abych řekl pravdu, nějak se mi nechtělo pátrat po příčině, jinak bych zjistil, že už jsem neměl baselayout-1, ale baselayout-2 -> soubor šoupli do /etc/conf.d/ a má název modules.
Tedy žádný neřešitelný problém, nicméně to nebylo všechno. Po instalaci CUPS a posléze tiskárny jsem zjistil, že opět a ZAS, jako v době x86, nemůžu tisknout. Tentokrát jsem ale nevytiskl ani testovací stránku - chyba "client-format-not-supported". Začal jsem se pídit po příčině, která mohla buď ležet v souborech mime.types/mime.convs nebo v chybně umístěném NĚCOtoPS převaděči (nebo odkazu na něj).
Bylo to těmi mime.* soubory. Normálně se nacházejí v /etc/cups/, ale v mém případě tam vůbec po instalaci nebyly! Překvápko Nikdo je nepřesunul, prostě je tam někdo nedal.
Kompilace Qt U Gentoo jsem měl moc a moc rád jednu věc, kterou budou ostatní distribuce jen těžko dohánět: obrovská konfigurovatelnost všech kompilovaných součástí. USE flagy byly opravdu geniální nápad, i když se někdy objevily jisté... ehm... škaredé závislosti. Ale se samotným principem jsem byl velmi spokojen, jen ten čas, který si tento systém vyžadoval, byl pro mě trochu moc... Zejména v případě, kdy jsem chtěl kompletně upustit od KDE a přejít na GNOME (ale tak, aby z KDE zbylo co nejmíň), byl ten čas celkem vražedný. Dříve jsem s tím neměl příliš problém, ale přestalo mi to vyhovovat. Co nadělám Nejen z toho důvodu jsem přešel jinam, nicméně jen o krůček...
Jistěže. Sdílí s Gentoo několik základních principů: jednoduchost, rychlost a konfigurovatelnost. V Archu se na rozdíl od Gentoo kompilacím můžete snadno vyhnout, pokud to není nutné. Třebaže si teď nemůžu zvolit vlastnosti, se kterými se dané balíčky nainstalují (pravda, jde to, ale zase kompilací...), po instalaci nějakého balíčku mi Pacman občas nabídne volitelné závislosti. A systém si i po instalaci GNOME a KDE zachoval svou jednoduchost a relativní rychlost, která by se dala ještě zvýšit vlastním kernelem. (Mám, ale teď nepoužívám.)
Pokračování příště...
Tiskni Sdílej:
Trvá to 4 hodiny a pořád to není hotové. Co je to? Kompilace Qt.To kompiluješ na netbooku s Atomem, ne? Když máš takovou šunku, tak se nemůžeš divit, že ti na tom běží kompilace takový prkotiny čtvrt dne, to se na mě nezlob... Taky bych se na to s takovým strojem vyprdnul
emerge --config názovbalíčku
Jun 27 09:13:08 kofola kernel: irq 16: nobody cared (try booting with the "irqpoll" option) Jun 27 09:13:08 kofola kernel: Call Trace: ... Jun 27 09:13:08 kofola kernel: Disabling IRQ #16
Niet nad to, keď systém zakáže prerušenie na ktorom je USB 3, grafika a disk :D. Nie, že by sa systém nedal používať, ale čítanie disku je príšerné. Vyskytovalo sa to raz za pár týždňov, dočasné riešenie - hibernate -r, (dúfam) konečné riešenie - update biosu.
Zatim u všeho, co mi u gentoo vadilo, byla chyba u mne. Vyfikanější systém jsem ještě neviděl, snad 4 roky už takhle slintam blahem..
Teď studuju chvilka FreeBSD a pozoruju, odkud gentoo zřejmě bere příklad.