IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Tak vítej ve světě Arch Linuxu. Jinak v ArchWiki najdeš spoustu informací, takže nebudeš muset tolik používat Google.
Já jsem Arch Linuxu propadl naprosto.
je pravda že je vše v Archu přehlednějšíJsem zvědavý. Co je tam například přehlednější?
Formulaci jsem trochu přehnal, ale v prvním případě je bezva rc.conf ,dále to že mi pacman nenutí žádná zbytečné balíčky a nezaneřádí systém. Osekanější distro jsem zatím neměl a asi mít nebudu, do LFS se nehrnu. Dále pokud porovnám obsah adresáře etc, nechápu co vše si sebou apt-get v Ubuntu tahá, ale vždy je tam tak o polovinu věcí více než bych potřeboval.
Osekanější distro jsem zatím neměl
Já mám na USB Flash disku kapacity 512 MB "holý" Arch Linux (tzn. pouze balíčky ze skupiny base) pro záchranné účely. A 512 MB je kapacita opravdu velmi malá.
pacman -Qg base: base bash base binutils base bzip2 base coreutils base cryptsetup base dash base dcron base device-mapper base dhcpcd base diffutils base e2fsprogs base file base filesystem base findutils base gawk base gcc-libs base gettext base glibc base grep base grub base gzip base initscripts base iputils base jfsutils base kernel26 base less base licenses base logrotate base lvm2 base mailx base man-db base man-pages base mdadm base nano base net-tools base pacman base pciutils base pcmciautils base perl base ppp base procps base psmisc base reiserfsprogs base rp-pppoe base sed base shadow base sysfsutils base syslog-ng base sysvinit base tar base tcp_wrappers base texinfo base udev base usbutils base util-linux-ng base vi base wget base which base wpa_supplicant base xfsprogs
Btw. pořádná legrace nastane, až někdo crackne server na kterým běží mirror s balíčkama. Hint -> repozitáře a pacman stále nepodporují podepisování binárních balíčků.
Můj největší strach z AURu byl překonán, ano bál jsem se hoJak může mít někdo strach z AURu?
Já bych dodal, že AUR je de facto takové "skladiště" Bash skriptů, které obsahují instrukce, podle kterých program makepkg
vytváří balíčky.
Takže strach opravdu není na místě.
Jak může mít někdo strach z AURu? Já měl! A proč? Protože neznám vše a nevěděl jsem co mě čeká. Mimojiné vytvořit .deb balíček pro mne není problém, teda za předpokladu, že to není nějaký obrovský program, v tom bych se už ztrácel.
Nepodporované .deby sice jsou, ale dobré zkušenosti s nima nemám, vytvoří v systému neskutečný chaos a řešit závislosti je pochoutka.
Používám upravené konfigy od kotyz-e ,jinak považuji awesome za jeden z nejlepších wm co znám I když chvíli mi trvalo než jsem všechny závislosti vyřešil. AUR ještě prostuduju, hlavně jak se vytváří vlastní balíčky, ale za předpokladu že je to údajně jednodušší než .deb tak snad nebude problém.
development packages are usually included with the main package
Často stačí mít nainstalované jenom balíčky ze skupiny base-devel
.
pkg_add
má FreeBSD a občas je s tím docela legrace (když se verze "x.y-RELEASE" změní na "x.y" a repozitář najednou neexistuje). Slackware se drží čísel verzí a -current je pořád -current
Dík
Tiskni Sdílej: