IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
První procesory generace „Broadwell“ vyráběné 14nm FinFET procesem 1. generace už Intel uvedl. Desktopové procesory sice teprve chystá (aktuálně je na trhu 2. generace 22nm FinFET čipů „Haswell Refresh“), ale pomalu se objevují další produkty nové generace, těžící z vylepšeného poměru výkon/spotřeba.
Takovou řadou je nově Xeon D, nikoli samotné procesory, ale kompletní SoC („systém/stroj v čipu“), který míří do serverového segmentu, primárně proti stále sílící hrozbě architektury ARM. Nové Xeony D navazují na produkty řady Avoton, což byly v podstatě upravené serverové čipy rodiny Atom. Zaměřením řady Xeon D budou mikro servery, případně na jednodušších čipech konstruované blade servery. Jde sice o SoC, ale zatím Intel nepřipravil celou kombinaci prvků na jednom kousku křemíku, takže SoC jsou realizována na jednom pouzdře vícero čipy (CPU a „čipset“ zvlášť). Xeony D jsou též prosty GPU části, která je v serverovém segmentu zbytečná a pouze by prodražovala výrobu. Nebo jinak řečeno: i díky tomu mohou Xeony D nést 8 CPU jader mikroarchitektury „Broadwell“.
Paměťový řadič přitom podporuje DDR4 do efektivní frekvence 2,133 GHz. Samozřejmostí je podpora ECC, se kterou lze využívat celkově až 128 GB paměti, bez ECC je stropem 64 GB. L3 cache je zde v celkové velikosti 12 MB, z rozhraní jsou to čipsetem obhospodařovaná PCI Express 2.0 ×8, USB 3.0/2.0 či 6× SATA 6,0Gbps. Obě 10Gbps LAN jsou vyvedeny přímo z CPU části, stejně jako celkově 24 linek PCI Express 3.0.
Na trh jdou dvě varianty Xeon D, model D-1520 se čtyřmi jádry taktovanými na 2,2/2,6 GHz (základ/Turbo) a podporou Hyper-Threadingu a jen 6MB L3 cache. Dále vyšší model D-1540, jehož takty jsou sice jen 2,0/2,6 GHz, ale jde o plnohodnotné 8×CPU s 12 MB L3 cache. Oba čipy přitom mají shodné TDP 45 W.
Jestli a jak se jim podaří zamezit rostoucímu vlivu procesorů architektury ARM v segmentu mikroserverů, to ukáží až nadcházející měsíce. Nové Xeony D ale můžeme brát i jako náhled na to, co by jednoho dne mohl Intel uvést pro velké notebooky či desktopy, kdyby chtěl. Našlo by se významné využití pro plně osmijádrový Broadwell v běžných počítačích?
Již čtvrtá generace populární více-bastslířské alternativy k Raspberry Pi od Cubieboard přichází s osmijádrovým ARM SoC konceptu big.LITTLE od Allwinneru. Destička velikosti 111 × 111 mm nese vedle čipu A80 také 2 GB DDR3 paměti a 8GB NAND flash typu eMMC. CPU jádra jsou typu Cortex-A7 s taktem 1,3 GHz v případě úspornější čtveřice, výkonnější jádra jsou Cortex-A15 na frekvenci 2,0 GHz - jde tedy o klasickou kombinaci 32bitové ARM éry, které sekunduje GPU část PowerVR G6230, která je též už trochu vousatější. Zvládne sice 4k/UltraHD video, ale jen pro formáty H.264 a VP8, v případě H.265 a VP9 stačí její výpočetní výkon již jen na FullHD rozlišení.
Rozhraní a výstupy zahrnují 2,4/5GHz Wi-Fi 802.11/n, Bluetooth 4.0, gigabitovou LAN, čtečku pro karty microSD, 1× USB 3.0 (micro), 4× USB 2.0, HDMI 1.4 a VGA a také konektor pro zvuk a IR senzor pro dálkový ovladač. Napájení je nutné 2A/5V, případně je možné využít 3,7V napájení z akumulátoru typu Li-pol (a možná i Li-ion?). Cena je stanovena na 125 dolarů, v našich končinách zatím v nabídce není.
Na 64bit ARM desku od Cubieboard si každopádně ještě delší dobu počkáme.
Na již tradiční GTC (GPU Technology Conference), kterou Nvidia pořádá ve velkém od dob svých prvních CUDA GPU, představil Jen-Hsun Huang nejnovější počin, grafickou kartu postavenou na GPU GM200, 28nm čipu s 8 miliardami tranzistorů. Potvrzují se již dříve odhalené specifikace karty, tedy 3072 CUDA jader, 12 GB GDDR5 paměti i vysoký výkon, který konkrétně činí 7 TFLOPS v single-precision a 0,2 TFLOPS v double-precision: z toho je jasné, že stejně jako třeba v případě čipů GM204 a GM207 je výkon v double-precision pouze 1/32 plného, GPU je tedy primárně cíleno na hráče případně „jednodušší výpočty na GPU“.
Plocha čipu je úctyhodných 602 mm², což jasně dává najevo, že Nvidia se nikam nehne z obvyklé cenovky Titánů, tedy 999 dolarů. Takt grafického čipu je v základu 1,002 GHz, Boost dělá 1,075 GHz. GDDR5 paměti běží na 1,75 GHz, tedy efektivně na 7,0 GHz, šířka paměťové sběrnice je naznačena již ve velikosti paměti: 384 bitů. Propustnost tedy dosahuje pěkných 336,5 GB/s. Výstupy zahrnují DVI, HDMI 2.0 i 3× DisplayPort 1.2 (což je přinejmenším zajímavé, protože to naznačuje, že karta není připravena pro 5120×2880 a více, avšak Nvidia uvádí podporu rozlišení až do 5120×3200).
Karta má hodnotu spotřeby do 250 W, doporučeno je použití 600W zdroje. Napájení realizuje 8pin + 6pin PCI Express kabel. Cena v České republice začíná kolem 32 tisíc Kč.
Po současné generaci „Maxwell“ chystá Nvidia GPU architektury „Pascal“ a následně „Volta“. Prvně jmenované se dočkáme dle předpokladu už příští rok, „Volta“ přijde v roce 2018. Vše, stejně jako níže uvedené informace, platí za předpokladu, že bude takto komplexní GPU kde vyrábět s rozumnými hodnotami spotřeby a tepelného vyzařování a také že budou připraveny další podpůrné technologie, tedy mimo jiné paměťové technologie.
„Pascal“ přidá do technologického kotle Nvlink, přímé spojení mezi GPU a CPU pro superrychlou výměnu dat (dle Nvidie až 5× rychlejší než PCI Express). Nvlink podporují kupříkladu nové procesory architektury Power a samozřejmě přes něj budou komunikovat i jednotlivá GPU mezi sebou. Nvidia v této generaci také přidá podporu 3D pamětí, u nichž se očekává razantní nárůst propustnosti.
„Volta“, pokud se nic nezmění, přinese zapouzdřenou RAM přímo na GPU. Díky ní bude mít GPU k dispozici paměťový subsystém s propustností kolem 1 TB/s a výrazně vyšší efektivitou přenosů. Když si do toho dosadíme také již zmíněný Nvlink a CPU architekturu Power9, máme dva základní stavební kameny (Power9 CPU a Volta GPU), které budou tvořit jádro dvou projektovaných superpočítačů na území USA, konkrétně ve dvou Národních laboratořích (Oak Ridge a Lawrence Livermore National Laboratory). Očekávané nasazení, jistě i díky exkluzivitě na první várky GPU generace „Volta“ je možné už v roce 2017.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: