IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Virtuální server spouštíme a ovládáme pomocí utility vserver. Její syntax je:
vserver [ options ] [vserver name] [options]
První položkou options mohou být:
build
- Pro vytvoření serveru name
, jak bylo popsáno výše.enter
- Pro vstup do virtuální serveru name
, pokud je spuštěn.exec
- Pro spuštění příkazu uvnitř serveru name
jako root. Příkaz je uveden včetně svých parametrů jako druhá položka options
.suexec
- Spouští příkaz uvnitř serveru name
pod určitým uživatelským číslem. Syntax je vserver name suexec userid command
, kde userid
je číslo uživatele a command
je příkaz včetně parametrů.service
- Ovládá služby uvnitř serveru name
. Příkladem může být: vserver name service httpd start
.start
- Spouští server name
.stop
- Ukončuje server name
.running
- Test, jestli server name
běží. Neněží-li server, příkaz vrací jeho návratový kód.status
- Vrací informace o serveru name
jako stav, uptime, počet procesů, ...restart
- Restartuje server name
.Takze Vserver na tom neni spatne ve srovnani se Xenem! Ale pozor, jde to udelat podstatne lepe: OpenVZ (www.openvz.org). Dynamicke sidleni funguje stejne jako u vserveru *a* limity je mozno menit za behu jako u Xenu.Zdá se, že z praxe znáte jak vserver, tak i OpenVZ. Jsou jestě nějaké další "zásadnější" rozdíly mezi vserver a OpenVZ ? Jedná se mi o to, že kernel s vserever je standardní součástí Debianu, kdežto pro používání OpenVZ v Debianu je zapotřebí ručně aplikovat patch (a to při každém security update). Díky za odpověď. Martin T
echo SECURE_MOUNT >> ccapabilities echo SECURE_REMOUNT >> ccapabilities echo BINARY_MOUNT >> ccapabilitiesSnadno ty vyznamy vygooglite. Nemuzete ve vserveru ani vytvaret specialni soubory zarizeni pomoc mknod atd, opet v defaultu chybi capability:
echo MKNOD >> bcapabilitiesPokud neni jasne, co za magicke soubory ze se tim vytvari, jsou to konfiguracni soubory te ktere vserverove instance, ktere sidli v /etc/vservers/jmeno-vserveru/ . Pro aplikovani techto nastaveni je vserver bohuzel potreba vzdy restartovat (i kdyz jsem v tom smeru zaznamenal nejake zachvevy snahy o zlepseni, konkurence to totiz umi, viz muj dalsi komentar). Ne ze bych vam tyhle zmeny standardne doporucoval, spis je pro me jednodussi vam to nakopirovat ze svych poznamek pro pripad, kdy jsem je vyjimecne udelat musel (neni to prilis dobry napad nechavat zapnute, obirate se potencialne o bezpecnost, pokud vserver davate nekomu jinemu nez kdo ma pristup k samotnemu fyzickemu stroji). Kdy se mi to hodilo? Kdyz jsem opravdu potreboval ve vserveru namountovat stazene ISO na loopback pro precteni souboru z nej. Nemuzete delat "raw sockety", takze zapomente na traceroute, nmap, wireshark, atd. Opet vsechno, co bylo v zajmu bezpecnosti vserver kontextu odebrano mu zase muzete zpatky pridat, pokud to opravdu potrebujete. Samotny disk vidite ve vserveru obvykle jako /dev/hdv1, "v" nejspis jako virtualni. Pokud je root vserveru jenom adresar na systemu, velikosti disku vidite jako velikost systemu. Pokud pouzivate vserverove kvoty, vidite velikosti podle kvot. Pokud pouzivate pro root vsereveru LVM oddily, vidite pochopitelne velikosti tech oddilu ;) Moznosti jak uzivatele ve vserveru omezit co se tyce vyuziti disku je cela rada..
Tiskni Sdílej: