Týden na ScienceMag.cz: Přišli s novým nápadem, jak poznat, zda text napsala umělá inteligence

2.4. | Redakce | Různé | 2771×

Objevili nekonvenční supravodič, který se jako minerál nachází i v přírodě. Vědci z ÚOCHB útočí na limity molekulární paměti a otevírají dveře vývoji molekulárních čipů. Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps. Mořské proudy i pozemské klima prý ovlivňuje interakce s Marsem.

Objevili nekonvenční supravodič, který se jako minerál nachází i v přírodě

Vědci identifikovali první nekonvenční supravodič s chemickým složením, které se vyskytuje i v přírodě. Miassit (miassite) je jedním z pouhých čtyř minerálů nalezených v přírodě, které se při pěstování v laboratoři chovají jako supravodiče. Zkoumání miassitu pak dále odhalilo, že se jedná o nekonvenční supravodič (a to je první případ).

Přišli s novým nápadem, jak poznat, zda text napsala umělá inteligence

Přitom není třeba mít přístup k vnitřnímu fungování žádného systému AI. Text napsaný člověkem má prostě po žádosti o přepsání tendenci vyvolat více modifikací než ten strojově generovaný. Umělá inteligence pokládá výstupy jiné AI už za víceméně optimální…

Vědci z ÚOCHB útočí na limity molekulární paměti a otevírají dveře vývoji molekulárních čipů

Vědci vyvinuli molekulu, která vlivem světelného impulsu nejen mění svou strukturu a přechází mezi dvěma stavy, jak bylo doposud mezi takzvanými fotopřepínači běžné, ale dostává se ještě o krok dál. Na základě externího impulsu dokáže přecházet i do stavu třetího. Díky tomu je možné mimo jiné uložit do její molekulární struktury mnohem komplexnější informace než dosud.

Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps

Vysokorychlostní přenos demonstruje další potenciál v rozvoji síťové infrastruktury a otevírá další příležitosti pro špičkové aplikace a nasazení umělé inteligence. Rekordní přenos proběhl prostřednictvím transatlantického komunikačního kabelu Amitié na vzdálenost 6 234 kilometrů z amerického Bostonu do francouzského Bordeaux. Kabel Amitié je součástí globální sítě Microsoft a disponuje technologií SDM (Space Division Multiplexing) s 16 páry vláken, která umožňuje rychlejší přenosy než tradiční podmořské kabely.

Krátce

Podrobně prozkoumali vývoj kultury kosatek. Kosatky jsou konzervativní a na tradice vázané bytosti, které se nestěhují a nemění svou kulturu, pokud k tomu nemají velmi dobrý důvod.

Mořské proudy i pozemské klima prý ovlivňuje interakce s Marsem. Je to poměrně nečekané tvrzení, alespoň na první pohled. Vědci využili geologický záznam hlubokomořské cirkulace k objevení souvislosti mezi oběžnými drahami Země a Marsu a modely globálního oteplování.

Proč chronický stres podporuje metastazování rakoviny. Stres je všudypřítomný a vedle jiných zdravotních rizik zhoršuje i vývoj nádorových onemocnění (a s diagnózou rakoviny se přitom stresu asi vyhne málokdo). Až dosud se ale nevědělo, jakým mechanismem se to konkrétně děje.

Proč kolísá hladina metanu v atmosféře Marsu. Nový výzkum ukazuje, že výkyvy atmosférického tlaku, které vyvolávají úniky plynů z podzemí, by mohly být zodpovědné i za uvolňování podpovrchového metanu do atmosféry Marsu.

Čtyřikrát víc hmyzích kousnutí. Nežijeme například náhodou v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější či žravější, než byl kdy předtím? (úryvek z knihy Radek Mikuláš: Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě)

Hmyzem roku jsou samotářské včely. V poslední době se často objevují apokalyptické hrozby o tom, jak by naše příroda bez včel medonosných zkolabovala. Během toho tzv. „beewashingu“ však dochází k záměně zemědělství za ochranu přírody.

Jednodušší a levnější výroba metanolu se přiblížila k realizaci. Katalyzátor, který přeměňuje metan na metanol, bude vyvíjet nová spin-off společnost Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije v Milovicích. Za deset let své existence se milovická rezervace velkých kopytníků stala největším chovem zubra evropského v České republice.

Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná.

Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův. Skokan Grafův je skutečně dalším příkladem evropského obojživelníka, který se rozmnožuje typem klonální reprodukce, při kterém umí předat do další generace genom jen jednoho rodiče.

Čeští výzkumníci se snaží zvýšit výživnou hodnotu hmyzu pro člověka. K dostání je nejčastěji pražený hmyz, výrobky z hmyzí moučky nebo hmyzí chipsy, a to převážně z cvrčků, larev potemníka moučného (mouční červi), nebo kobylek.

Nad pěstováním meruněk nelámat hůl. Šedesát let sledování počasí stojí proti minimálně 2000 let nejasné historie pěstování meruněk v Evropě, možná i více.

       

Komentáře

[Petr Tomášek]

800gbe? Vzhledem k tomu, že 400gbe je komerčně k dispozici to není až takový terno...