Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Zdravím,
poraďte prosím, jak migrovat OS z Ext4 na Btrfs? Moje laická představa je taková, že bych pomocí rsync s patřičnými parametry OS vykopíroval z SSD na externí HDD, na tom SSD vytvořil GPT, vytvořil oddíl FAT32, druhý Btrfs a rsyncem tam vše vrátil. Mám 4 otázky:
rsync -avxHAXS --numeric-ids --info=progress2nebo
sudo rsync -aAhHPSvXz --inplace --numeric-ids --exclude={"/dev/*","/proc/*","/sys/*","/tmp/*","/run/*","/mnt/*","/media/*","/lost+found"} / /path/to/backupU druhé varianty mi bylo řečeno, že to nezkopíruje z /dev statická zařízení, která tam mají být a která by byla vidět v rootfs z live, kdy do /dev neni připojen dynamický generátor udevfs. Prý by tedy bylo lepší:
sudo mount --bind / /mnt/source sudo rsync ${parametry} /mnt/source /mnt/targetTakže jak?
Uvítám i jakoukoli jinou radu.
mkdir /mnt/source mount -o bind / /mnt/source rsync -Pav /mnt/source /mnt/targetNebo místo rsync použít "cp -av", je to jedno. Existují i parametry, pomocí nichž lze přeskočit /run /dev /proc apod., ale já raději jedu přes bind.
mount -o bind / /mnt/source
To jako tímhle způsobem mountuješ a následně exportuješ běžící systém?
A není lepší nastartovat live a rsyncnout vypnutý systém?
Částečně off-topic, ale přece:
Matně si vzpomínám (ale pouze matně, přece jenom hodně chlastám atd.), že od doby, kdy je systemd
a udev
a kamarádi už přímo v initramfs / initcpio / initjakkolivsetojmenuje, už v adresáři (mount pointu) /dev
vůbec žádná zařízení (uzlové soubory) permanentně být nemají + nemusí.
Přinejmenším já tam tedy nic nemám; když mountnu kořenový filesystém ještě jednou do /mnt
, abych tudy mohl nahlížet pod mountpointy, tak v /mnt/dev
(nebo případně /mnt/kořenový/subvolume/dev
, v závislosti na uspořádání FS) opravdu není vůbec nic. Prázdno.
Tj. ten přenos /dev
uzlů dost pravděpodobně není žádoucí ani potřebný.
Jak to udělat, aby to bootovalo?
/etc/fstab
, aby to odpovídalo realitě.mkconfig
skript, zatímco u jiných je potřeba v příkazové řádce kernelu něco explicitně (po)upravit, root=UUID=...
(pokud se při mkfs.btrfs
neobnoví UUID původního FS), rootflags=subvol=...
(pokud se nepoužívá implicitní subvolume), atd. atp.)ukify
nebo co se používá), pokud je to jediný způsob, jak upravit příkazovou řádku kernelu.Jak udělat subvolumes a čeho?Třeba
/etc
pro snadné zálohování / porovnávání / verzování. Taky různé podadresáře /var
(případně /var
samotný), podle velikosti a míry využití. Aby se dali třeba různí démoni odděleně snapshotovat a zálohovat, aby se spolu s důležitými daty nezálohoval taky /var/cache
, atd. (Virtualizace typu libvirtd
si obvykle nějaké snapshoty vytvoří samovolně.)
Pokud jde o /home
, tam je nejlepší nedělat manuálně žádné subvolume, ale nechat to na systemd-homed
(/etc/systemd/homed.conf
):
[Home] DefaultStorage=subvolume DefaultFileSystemType=btrfs
Vím o tom, ale chtěl jsem mít OS zašifrovaný LUKSem, takže vize byla taková, že na ext. HDD přemístím OS, vytvořím na původním SSD GPT, FAT32 oddíl pro EFI, zbytek zašifruji, vytvořím Btrfs, vrátím OS a doladím.
Zapomněl jsem napsat, že třeba k3dAR s tím nemá moc dobrou zkušenost. OS se mu pár dní po konverzi rozsypal.
Tiskni Sdílej: