Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Zdravim,
zdedil jsem jednu apku v PHP (po odeslych programatorech) a resim, jak zautomatizovat deployment kodu do produkce (pro novy server, na ktery se bude migrovat). Kod je zatim v SVN, ale planuji prestehovat do GITu (resp. on-premise gitlabu).
Produkcni server je klasicke kombo NGINX/PHP-FPM/MARIADB, kde ma kazdy "zakaznik" vlastni instanci, tj:
* vlastni (sub)domenu/www-root
* vlastni kod (vetsinou stejny mezi instancemi, ale pro testovani se nekdy pouziva kod z jine revize/branche)
* vlastni DB (postavenou z "migrations" skriptu)
Hledam teda nastroj, ktery umi "snadno":
1) vytvorit/upravit NGINX konfigurak pro novy/stavajici VirtualHost
2) nasadit do daneho www-rootu/domeny kod z SVN/GIT (e.g. revize/branche 12345xyz)
3) vytvorit prazdnou DB a spustit "migrations" skripty
bohuzel jsem nic moc pouzitelneho nenasel (mozna prehledl).
Jak provadite deployment u podobnych projektu? Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty (navesenymi do SVN/GIT hooku apod.), nebo pouzivaji vice nezavislych nastroju (pro nginx, pro GIT/SVN, pro DB). Koukal jsem na Gitlab CI, ale to mi pripada, ze je spise na "testovani" kodu, nez na deployment na server...
Predem diky za pripadne nasmerovani/doporuceni.
+1
Poslední dobrou se často setkávám s jakýmsi náboženstvím (nebo jak to nazvat), že by na všechno měl existovat nějaký dedikovaný nástroj, který danou činnost „usnadní“.
Spousta nástrojů, frameworků a knihoven často ale práci spíš přidělávají – zejména pokud se použijí na menší úkoly, než pro jaké byly navržené.
Ano, pro hromadné nasazování existuje třeba Ansible, Puppet, CFE a další. Na automatizované úpravy konfiguráků zase Augeas. Ale zrovna to, co chce tazatel, bych řešil pomocí Bashe a SSH.
Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty
Na tom není nic neuvěřitelného a často je to nejlepší volba. Bash je přesně nástroj pro úlohy typu „potřebuji něco někam nakopírovat“ nebo „potřebuji spustit příkaz XY“. Pokud je někomu bližší třeba Perl nebo Python, udělá v nich totéž, jako v tom Bashi.
make deploya potřebné závislosti mám ukryty v
Makefile
. Výhodou je, že jsou hezky pohromadě, sdílené s ostatními požadavky (DRY) a že se přes to dobře spouští generátory.
Makefile
nachází hlavně ty vlastní parametry a že jsou přehledně koncentrovány do jednoho souboru. U větších projektů je možné totéž udělat v každém podadresáři a spouštět rekurzívně do hloubky.
V tom Makefile mám všechny potřebné utility, včetně spouštění testů, generování závislostí, deploymentu či mazání cache. Na tu obrazovku se to skutečně vejde.
Hodně utilit však spouštím i přes Git. Má to trochu jiné vlastnosti, například že se úlohy spouští v kořeni projektu.
Jsou to hlavně skripty, které jsou univerzálně použitelné v každém projektu a mohou tedy být umístěny v ~/.gitconfig
Make může spouštět Git a Git může spouštět Make. Jen je dobré si z těchto dvou přístupů vybrat a nemíchat je.
Jedinou nevýhodou Make je závislost na platformě, což může u některých projektů představovat problém. V takovém případě dám Makefile do .git/info/exclude
a neverzuji ho.
Tiskni Sdílej: