Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Vývojáři Arch Linuxu nahradili kompresi balíčků xz kompresí Zstandard, tj. názvy balíčků již nekončí xz (pkg.tar.xz) ale zst (pkg.tar.zst). Dekomprese balíčků je tak mnohem rychlejší.
Tiskni Sdílej:
const seqDef* const sstart = seqStorePtr->sequencesStart;Vo https://github.com/facebook/zstd/blob/dev/lib/compress/zstd_compress_superblock.c
které jsou zvlášť navržené okolo specifických vlastností C++Které například?
nutnost interagovat s Qtčky.Qt ještě stále není vyřešené? Už to je docela dlouho, co jsem viděl nějaké projekty, které to řešily. (Ale moc tomu nevěnuju pozornost, tak mi to jen trochu vrtá hlavou.)
Třeba Eigen a MPFR C++. Eigen je postavený kompletně okolo expression templates a naroubovat to na cokoliv jiného prostě není možné. Jestli existuje nějaká podobně šikovná obdoba pro Rust, co by zvládala práci s libovolnými datovými typy jsem popravdě nezjišťoval. I nějaké moje vlastní knihovny mají bohužel C++ové API, které je ale vymyšlené tak, aby poskytovalo něco jako kompilátorově agnostické ABI. Na Windows se to dost hodí. Abych si zachoval podobnou flexibilitu s Rustem, muselo by se celé API "zČckizovat", což by znamenalo rozsekat předchozí 3-4 roky práce.které jsou zvlášť navržené okolo specifických vlastností C++Které například?
Existuje nějaký prý univerzální wrapovač, který pro C++ový knihovny vygeneruje potřebné bindingy. Syntaxe těch bindingů je ale docela ošklivá a oficiální podporu to samozřejmě žádnou nemá. Kdybych ten projektík (spíš projektíky) psal dnes, asi bych řešil UI stylem Qt+PySide2 a backedny v Rustu a C++ s čistě Cčkovým API. No jo, příště už budu chytřejší :)nutnost interagovat s Qtčky.Qt ještě stále není vyřešené? Už to je docela dlouho, co jsem viděl nějaké projekty, které to řešily. (Ale moc tomu nevěnuju pozornost, tak mi to jen trochu vrtá hlavou.)
Zkus ale zrekonstruovat zkomprimovanej text, ve kterém se poškodilo 1% bajtů.Áno, ale to je otázkou, aké samoopravné kódy boli použité v príslušnom formáte alebo na použitom médiu. Totiž samotný text v ľudskom jazyku je vysoko redundantný, a obsahuje v sebe pomerne dosť neefektívny, ale veľmi užitočný samoopravný kód - keď sa táto redundancia kompresiou odstráni, tak aj táto samoopravnosť zaniká a pre jej existenciu je nutné dáta prekódovať nanovo (alebo aj nie, záleží od spôsobu použitia).
Druhak bych řekl že jakákoliv komprese je nevhodná pro dlouhodobou archivaci, protože má tendence šířit chyby. ASCII text, kde je procento chyb přečteš v pohodě.Já bych hlavně řekl, že do této úvahy je potřeba zahrnout i formát v jakém se to ukládá na médium. Protože ten plain ascii text je to možná v ram počítače, ale jakmile se to uloží na jakékoliv dnešní medium, tak je to stejně zakódované pro potřeby toho média a navíc ještě přejeto samoopravnými kódy, protože jinak bychom z toho analogu nevytáhli vůbec nic. Takže hrát si na to, že máme na záloze plain text ... no nemáme, na té pásce jsou nějaké mg domény nějakého vektoru a intenzity a udělat z toho ten plaintext dá ještě hodně práce. To už je lepší vzít do úvahy úplně všechno a poslat to na tu pásku rovnou v takovém formátu, aby bylo vzhledem k jejím obvyklým vlastnostem nejjednodušší to zrekonstruovat. Reed-Solomon na větší vzdálenost nebo rovnou na jiné medium apod. V tomto procesu komprese může hrát dobrou roli v tom, že bude potřeba méně pásek a stejně to bude více rekonstruovatelné, než "plaintex".
tj. názvy balíčků již nekončí xz (pkg.tar.xz) ale zst (pkg.tar.zst). Dekomprese balíčků je tak mnohem rychlejšíkdyž přejmenuju soubory, tak dekomprese zrychlí