Portál AbcLinuxu, 31. října 2024 23:51
Eagle je hobby hračka, kterou bohužel kvůli nízké ceně používá dost firem v ČR. Nedovedu si představit navrhovat naše PCB v Eagle.
Všechno co v lepších EDA systémech usnadňuje a zrychluje práci. Takže třeba kvalitní autorouter, možnost semi-automatického vedení spojů, kdy hotové spoje uhýbají právě vedenému, možnost automatického vedení diferenciálních párů, automatické vyrovnání délek spojů sběrnic, schopnost vést spoj o dané charakteristické impedanci, automatické stínění a podobné vychytávky. Slušnější systémy také obsahují analogový nebo mixed-mode simulátor pro obvodové simulace a simulace s rozprostřenými parametry pro EMI/EMC simulace PCB layoutu. Další věc využívaná ve velkých firmách je návaznost na firemní informační systémy.
Je pravda, že firma, která bastlí desky s jedním malým MCU a pár obvody okolo vystačí klidně s Eagle. Nedovedu si ale představit používat to třeba pro naše desky s velkými FPGA, DDR3, PCIe, 10Gbps Ethernet, CXP, APIX, USB3, CameraLink, CMOS/CCD senzory apod. Nerad bych aby to vyznělo, že pohrdám low-cost/low-end systémy. I ty mají samozřejmě své misto. A co se týče výuky, na nástroji zas až tak nezáleží a stejnou funkci může zastat klidně milimetrový papír a tužka. Sám jsem v osmdesátých letech desky jinak nenavrhoval.
KiCad se za těch 5 let dost v intuitivnosti zlepšil.
Pro výuku naprosto zásadní je to, že pouzdro lze zvolit už při výběru součástky a to včetně náhledů značky i pozdra, aby učitel nemusel do procesu zasahovat 2x tj. při vkládání součástek a pak při volbě pouzdra. Ve výuce skupiny je to pak problém, protože na začátku jsou všichni zhruba ve stejné fázi a tak si mohou radit, ale pokud by se volba pouzdra dělala až později, tak už se budou hodně lišit v čase, kdy k tomu dojdou.
Jen připomenu, že se jedná o žáky 1. ročníku a vlastně o součástkách, značkách a pozdrech nic neví a tak to více méně musí určovat učitel.
Už si nepamatuji, jak to přesně bylo s tím netlistem, ale teď mi to nepřipadá jako nějaký problém. To už pak spolupráce začíná kulhat.
Rozhodli jsme se přejit na KiCad.
Jaká je to škola? Na jaké úrovni se žáci/studenti návrh PCB učí?
Co se týče EDA softwaru, je v podstatě jedno co se ve škole naučí. Mnohem důležitější je naučit se obecné principy a pravidla a metodiku návrhu. Pokud se pak vývoji elektroniky budou v praxi věnovat, naučí se používat konkrétní soft rychle. Vůbec bych se nebál nasadit KiCad, pokud je stabilní tak, aby při práci nepadal a pokud má funkce, které na úrovni výuky potřebujete.
S tím Eagle a standardem bych byl velmi opatrný. Eagle je taková lepší hračka. V ČR je hodně rozšířený díky ceně, protože je o jeden až dva řády levnější než high-end systémy. PADS je oproti Eagle skutečně profesionální systém řekněme střední třídy. Na této úrovni (funkční i cenové) se pohybují ještě návrhové systémy OrCAD a Altium Designer.
Na tisk a export do SVG bych u návrhového systému pro PCB moc nekoukal. Pro dokumentační účely je to sice hezké, ale důležité je generování výrobních podkladů ve formátech Gerber a Excellon.
Abych to shrnul. Důležité je žáky/studenty naučit základní návrhová a technologická pravidla a vliv návrhu na EMC/EMI. Vlastní nástroj je až druhotný. V jednodušších systémech typu Eagle nebo KiCad budou muset plno věcí dělat sice ručně, ale to pro účely výuky není vůbec na škodu. Velké profi systémy nabízejí mnoho funkcí, které pro výuku nejsou až tak nutné (např. mnohem kvalitnější autoroutery, vedení diferenciálních párů, řízená impedance spojů, sběrnice se shodnými délkami spojů, automatické stínění, výpočty impedancí a vedení, simulace vyzařování a parazitních jevů, EMI, atd.).
Tiskni Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.