A víš co je na mojí wiki nejlepší? Nevyskytují se tam anonymní podtržítka a platí tam moje pravidla hry, takže bys nejspíš na tom byl brzy jako tví soudruzi z Číny.
Chápu, když tvoje strana prohrává, ignorování války je přirozená reakce, nebraň se tomu. Děje se to tak vždycky a díky tomu potom válka skončí rychleji, protože prohrávající strana to vzdá. Je to pro fosílie jako ty těžký jít proti výchově z mládí, kdy vám vymývaly hlavy komunisti. Něco jako Stockholmský syndrom. Tak se nemusíš schovávat za "neutralitu".
Víš co je smutné? Že strana, která prohrává je i tvou stranou. A příčina je stejná jako u rusů - krátkozrací politici u kterých místo pragmatismu rozhodují emoce.
Včera mi vyprávěl kamarád, jaké poměry panují u nich ve vsi, kde působí jako zastupitel. Koaliční partner nepokrytě dělá podrazy, hraje jen na svůj písek. A všichni mají strach někoho otevřeně podpořit, protože média už situaci vyhrotila natolik že by to pro ně znamenalo společenskou ostrakizaci bez ohledu na to, koho podpoří.
Mne to nepřekvapilo, protože vím co za lůzu se předvádí tady. Ale on byl z toho dost špatný protože se jen velmi těžko smiřuje s nevděkem, který sklízí přes veškerou snahu něco zlepšit.
No jo rus. Stejně asi počítal kolik bude bojeschopných nácků na Ukrajině. Když vezmeme do úvahy kolik těch Číňanů je, tak by to bylo nejmíň na čtyři. A to beru ten jeho optimistický milion.