Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Psal jsem upozornění snad do všech článků, které o tomto periodiku pojednávaly (viz např. zde). Kontaktoval jsem i tehdejšího šéfredaktora ale bezúspěšně. Bylo mi řečeno, že poměr překládaných článku se bude zmenšovat a tím kvalita poroste. Z tohoto výroku jsem měl značné obavy protože jsem nebyl rozhořčen množstvím překládaných článků (jejichž odborná úroveň nebyla dle mého názoru špatná). Následující číslo mé obavy potvrdilo. Počet překladů klesl ale jejich úroveň byla stále stejně špatná. Na Linux+ jsem tedy zanevřel a přestal jsem se o něj zajímat.
Nedávno si předplatil Linux+ můj známý. Je to linuxový začátečník a tak mě zajímalo, zda mu časopis pomáhá. Řekl, že informační hodnota časopisu je dobrá. Je prý ale vidět, že časopis tvoří geekové, kteří krom počítače světa nevidí protože styl je tak hrozný, až to až bije očí. Teprve tehdy jsem si uvědomil, jak nízká jazyková úroveň časopisu může linuxu škodit. Určitě není dobré pokud budou lidé vnímat uživatelé linuxu jako podivíny. Zkrátka někdy je lépe vůbec než špatně. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl časopis si půjčovat a největší „špeky“ vytahovat na Boží světlo a třeba se tlumočníci a hlavně korektor chytnou za nos a začnou dělat svou práci poctivě.
Nehodlám se zaměřovat na gramatické chyby (nejsem žádný češtinář, ba co víc- nejsem ani Čech, a sám dělám chyb hodně) ačkoliv i jejich výskyt je enormní a to včetně naprosto školáckých kousků (Jako první jsem začal číst článek na čtvrté straně věnující se Debianu; hned třetí věta nezklamala: „Debian je symbol kvality, ...“). Raději se zaměřím na místa, kde vlivem překladu byl hrubě pozměněn význam nebo vlivem „počeštěni“ polského textu vznikne (eufemicky řečeno) neobratná formulace. Bohužel nemám k dispozici originál, odhalil bych toho mnohem více.
Např. věta (při popisu instalace Debianu) „Definujeme klávesnici qwerty/cz:Czech“ je špatně protože se nic nedefinuje nýbrž volí. Nemůžu nicméně vědět zda to „zdrbal“ autor či překladatel. Jsem si také téměř jistý, že tam není uvedený řetězec ale „qwerty/cz-lat2“ a že překladatel prostě přeložil polskou variantu a neověřoval, jak to je ve skutečnosti. Zde je to samozřejmě maličkost ale mnohdy taková nedbalost může způsobit problémy.
Zajímavé je, že některé články jsou napsány hezky. Porovnejte jazykovou úroveň článku na straně čtyři a na straně osm. Pojednávají téměř o tomtéž, ale je zde značný kvalitativní rozdíl.
Korektor by se měl asi opravdu stydět. Hustota perel typu
„Mimo toho byla rozšířena činnosti herního enginu.“
„Stačí přehrát do domovského adresáře souboru programu a...“
je opravdu neuvěřitelná. Z toho usuzuji, že to nikdo ani jednou před tiskem nečetl.
I přes všechny výše zmíněné vady musím připustit, že celkově je kvalita rozhodně vyšší než u prvních čísel. Doufám, že pří čtení příštího čísla již nebudu natolik znechucený, aby mě to donutilo „vykecat se“ v blogu na ABClinuxu
Tiskni Sdílej: