Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Dneska mi provider poněkud zkur*vil DNSku pod nohama, a jak se říká, nouze naučila Dalibora housti...
Po nemilém zjištění, že /etc/resolv.conf
je již dnes považován za passé (toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jim), jsem prskaje nechutí nastudoval něco málo ze systemd-resolved a se štěstím se mi podařilo nakonfigurovat ho tak, aby používal DNS servery nic.cz a zároveň s DNSSEC a DNS-over-TLS. Nejsem si jist, jak moc je to nové nebo užitečné, ale když už jsem to zjistil, tak to dávám k dispozici.
Stačí oeditovat /etc/systemd/resolved.conf
a změnit tyto čtyři řádky:
DNS=193.17.47.1#odvr.nic.cz FallbackDNS=185.43.135.1#odvr.nic.cz DNSSEC=yes DNSOverTLS=yes
Po restartování systemctl restart systemd-resolved
by se už měl stroj ptát na DNS dotazy NICu a jako drobný bonus bude to spojení šifrované. Není to žádná výhra samo o sobě, ale každá kapka šifrování se hodí.
EDIT: DNSOverTLS=yes
může způsobit problém, pokud je potřeba občas dynamicky přidat další DNS, třeba pro VPNku - pokud to další DNSko nepodporuje TLS, nebude vůbec fungovat; v takovém případě nezbývá než nastavit DNSOverTLS=opportunistic
, s tím, že TLS se použije jen tehdy, pokud to jde - samozřejmě to otvírá dveře možnosti downgrade útoku
Děkuji za pozornost.
Tiskni Sdílej:
toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jimA jak to teda funguje v jiných distribucích? Já myslel, že program (resp. jeho glibc) se podívá do /etc/nsswitch.conf a /etc/resolv.conf a pak se zeptá DNS serveru, který takto najde. Fungovalo to takhle dříve a co se teď změnilo? Jediné, co je poslední dobou populární je, že si spustíš nějakou službu, která /etc/resolv.conf spravuje - to vždycky dělal DHCP klient (dává to smysl, pokud chceš používat DNS servery sítě kterou konfiguruješ přes DHCP, a jde to vypnout), pak existoval resolvconf (jehož důvod defaultní přítomnosti na různých Raspbianech jsem nepochopil) a teď se občas dělá to, že se spustí lokální DNS server a do /etc/resolv.conf se zapíše ten. To má spoustu výhod (DNSSEC, možnost použití „soukromých“ TLD a split-horizon DNS třeba ve VPN, cachování) i nevýhod (je to komplikovanější). Uživatelská aplikace ale stále používá ten původní mechanismus dotazování serveru, který si přečetla v /etc/resolv.conf. No a Debian s tím souvisí jenom tak, že defaultně tyhle věci neinstaluje/nezapíná.