Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Pavel mi doporučil knihu Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce (autor Christopher Clark), již jí mám přečtenou a myslím, že je dobré jí číst jako první a teprve poté tu od Maxe. Je v ní o mnoho více informací o událostech, které předcházeli válce.
Tiskni Sdílej:
Christopher Clark: Náměsíčníci. V anotaci Katastrofy 1914 se píše:
Hastingsova kniha boří řadu mýtů a rozborem strategie jednotlivých vrchních velitelů předkládá i překvapující závěry. Po důkladné analýze dostupných důkazů autor navzdory současným revizionistickým tendencím dokazuje, že vinu za rozpoutání války nese jednoznačně císařské Německo, v jehož vleku se ocitlo Rakousko-Uhersko. Porazit dobyvačné generály říše Viléma II. bylo pro budoucnost svobody a demokracie v Evropě životně důležité.
To je v dost příkrém rozporu s Clarkovou knihou, která vrchovatou míru viny rozprostírá na všechny zúčastněné strany a neřekl bych, že na Německu jí ulpěla většina. Konfrontovat tyto závěry by mohlo být zajímavé.