Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Už dlouho mi nebylo tak šoufl. Popíchnut, jal jsem se provést upgrade firmware, postahoval vše potřebné a odvážně se vydal na tenký led. Doufám že nepopudím mnoho čtenářů prozradím-li rovnou pointu: Navzdory infarktovému stavu má E61 dostala nový firmware, aniž bych přišel o data z telefonu.
Protože chci svůj nový telefon využívat naplno, aniž by bylo ke spolupráci nutné přizvat MS Windows, pídil jsem se po tom, jak pomocí mencoderu konvertovat filmy aby je bylo možno přehrávat na mobilním telefonu. Dnes jsem našel co jsem hledal. A nádavkem ještě fintu jak psát znaky které nejsou přímo na klávesnici.
Před několika dny jsem tady v blogpostu vylil své zoufalství z marného čekání. Takže tenhle zápis píšu jen pro srovnání služby jakou mi poskytlo PPL a jakou Česká pošta.
Nejprve jsem musel krapet vychladnout po na můj vkus až příliš dlouhém čekání - nerad chodím pozdě a nesnáším zpoždění. Docela jsem byl překvapen, jak se mi potí dlaně a rozechvěním klepou ruce. Asi jsem se na ten krám už fakt hodně těšil. Můj starý telefon (Nokia 6310i) mi sloužil téměř 5let bez přestávky, tak to bude přeci jen trochu nezvyk.
nad tím co všechno kdo je schopen považovat za provokaci. Hodil jsem tu do diskuze dotaz za kolik se dnes vykupuje kilo železa, a ta byla administrátory uzamčena s dotazem zda-li to má být provokace? Nemá. I když si kladu nápodobný dotaz. Protože nevidím nic provokativního na potřebě znát orientačně ceny za výkup druhotných surovin, pro kalkulaci vysloužilých PC. Naštěstí jsem krom tuny nic neříkajících informací o tom že se železo vykupuje, našel i stránku s orientačními cenami. Takže se již obejdu i bez pomoci tohoto fora.
Jinak si totiž nedokážu vysvětlit proč žádná ze zásilek posílaných přes PPL nedorazila kdy měla, natož včas. Bohužel některé firmy s nimi mají smluvní vztah a zásilky neposílají přes nikoho jiného. Z mého pohledu cimrmanovsky parafrázováno: "Je to dražší, za to o to horší služba", přitom kamarád, který bydlí o pouhých deset minut pěší chůze dál (ovšem v rámci jiné městské části) s touto službou žádný problém nikdy neměl.
Toto - jak doufám poslední - pojednání by mělo shrnout mé zkušenosti se vzájemnou konverzí lokalizačních souborů
Toto pojednání není věnováno lokalizaci jako takové, ale nástroji který může překladatelům výrazně pomáhat. Pokud jste se někdy setkali se systémem překladatelských pomůcek TRADOS, tak pro vás může být následující aplikace XLIFF editor zajímavou alternativou
Minulé pojednání jsem věnoval systému lokalizace přes PO soubory. Toto je věnováno dalšímu systému lokalizace, který používá např. KDE a další aplikace založené na Qt knihovnách.
V předchozím pojednání jsem se pokusil nastínit základní problematiku LOCALES a jejich významu. Nyní bych rád - pokud možno ve stručnosti - popsal první ze dvou nejobvyklejších systémů lokalizace.
Následující blábol mi téměř rok ležel "v šuplíku". Jenže na přetrženou nit se mi navazuje opravdu velmi ztuha. Teprve seriálek co tady začal vycházet, mne nakopnul k tomu abych to nějak dotáhnul. Předem upozorňuji, že to nemá zastoupit dokumentaci na téma lokalizace a cílem je seznámit čtenáře s užitečnými nástroji, které lze při překladech použít. V kontextu s uváděným seriálem jej také doplnit. Chci, stejně jako jeho autor především pomoci těm co by sami rádi přeložili některé GUI či dokumentaci, ale zatím nevěděli jak se to dělá.