Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Dobré IDE je nejlepší přítel programátora. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jsem na svém, již zaniklém blogu psal nadšeně o svém přechodu ze zastarávajícího Dev-C++ na jeho víceméně klon Code::Blocks. Léta plynou, já se opět přesouvám o dům dále a v tomto článku bych chtěl nasdílet své postřehy.
Chuť odejít od Code::Blocks jsem měl již delší dobu kvůli různým maličkostem, které si už přesně všechny nevybavuju a ostatně nejsou nyní už příliš důležité. Setrvával jsem u něj hlavně kvůli jeho podpoře v CMake, který u mnoha svých projektů používám. Prozkoušel jsem ostatní IDE, pro které hlásá CMake přímou podporu, ale ani jedno z nich nebylo výrazně lepší.
Až jsem se jednoho dne dostal právě ke Qt Creatoru. Primární berličkou pro sestavování projektů je u něj sice qmake, který se používá obecně u většiny věcí spojených s Qt, ale svede pracovat i s CMake díky parazitování na jím generovaných projektových souborech pro Code::Blocks. Tuto podporu získal podle mě hlavně díky tomu, že je build systém CMake využíván projektem KDE.
A co že se mi na něm tolik líbí? Jak to tak bývá, je toho více:
Aby to nevyznělo přehnaně optimisticky, zmíním i mouchy, na které jsem časem během používání aplikace narazil. Pro úplnost dodám, že pracuju s poslední verzí pro Ubuntu 11.10, což je 2.2.1.
Nenechte se zmást podstatně délším blokem negativ, protože ta jsou vždy více na očích než věci, které fungují bezvadně. Qt Creator je stále výborné IDE, zastoupené týmem profesionálních vývojářů, což se zřetelně odráží na jeho kvalitách. Věřím, že mě nezklame a i ten můj bugreport bude zakrátko vyřízený. Když už jsem u toho, zahlasujte pro něj. Díky. :)
Tiskni Sdílej:
Qt je velmi solidní framework. Jen doufám, že ho stejně jako toto IDE Nokia nějakým způsobem neutne.