Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Zaměstnanci se naučili pracovat hybridně. Zvládají to také české firmy? Cisco spouští průzkum technologické připravenosti českých firem na home office a hybridní práci. Můžete se do průzkumu zapojit také.
Během uplynulých dvou let se zcela změnil způsob, jak a odkud pracujeme. Hybridní práce se stala standardem a firmy v podstatě nemají jinou možnost než se přizpůsobit. Mentálně, organizačně, ale hlavně technologicky. Možnost pracovat na dálku se totiž stala jedním z klíčových benefitů, který zaměstnanci požadují.
V nedávném průzkumu Cisco Hybrid Work Study, kterého se účastnilo téměř 30 000 lidí po celém světě, se téměř tři čtvrtiny dotázaných (71 %) vyjádřily pro hybridní kombinaci práce na dálku a v kanceláři, pětina lidí chce pracovat výhradně na dálku, jen 9 % dotázaných by chtělo chodit do kanceláře na plný úvazek. Pouze čtvrtina dotázaných si ale myslí, že jejich firma je na hybridní budoucnost dobře připravena. Teď chce Cisco v novém anonymním průzkumu mezi českými firmami a organizacemi zjistit, jak fenomén hybridní práce zdomácněl v české kotlině. Disponují naše firmy dostatečnými technologiemi, aby mohli jejich zaměstnanci bezpečně a efektivně fungovat v prostředí hybridní práce a vzdálené komunikace?
„Se začátkem covidové pandemie firmy řešily, zda se vůbec mohou jejich zaměstnanci připojit, zda mají základní technické vybavení, software, a zda jsou schopni práci na dálku „lidsky“ zvládnout,“ říká technický ředitel Cisco Pavel Křižanovský. Nyní je podle jeho názoru situace zcela jiná. Digitální schůzky dnes v mnohých týmech a firmách zabírají více než 30 % pracovního času, a představují tak významný faktor (ne)produktivity a (ne)spokojenosti zaměstnanců.
„Zatím se ale ukazuje, že zejména v technologické oblasti jsou rezervy. Ve studii Workforce of the Future, které se účastnilo 10 tisíc Evropanů, téměř polovina dotazovaných řekla, že má pro práci z domova nedostatečné vybavení. Podle více než třetiny účastníků Hybrid Work Study nemá jejich zaměstnavatel kvalitní síťovou infrastrukturu a třetina pochybuje o správném nastavení firemní kybernetické bezpečnosti,“ popisuje Pavel Křižanovský.
Technologické rezervy mají firmy podle odborníka Cisco ve třech hlavních oblastech: v technickém vybavení a službách dostupných lidem při práci z domova, v zabezpečení dat a v podpoře vzdálených uživatelů.
„V kanceláři jsme už dnes často zvyklí na to, že máme před sebou velký monitor nebo personální videokonferenční zařízení s potřebnou ergonomií, a vedle třeba komunikačně vybavenou zasedačku s intuitivní obsluhou. Doma lidem tenhle základní komfort běžně chybí, nemůžeme se krčit u notebooku s kamerkou několik hodin denně. Trpíme tím pak nejenom my z pohledu ergonomie a následně zdraví, ale především i všichni vzájemně komunikující z hlediska uživatelského zážitku a výsledné produktivity takovýchto schůzek,“ říká Pavel Křižanovský.
Důležitou (a podceňovanou) oblastí je podle něj také podpora vzdálených uživatelů. Pokud pracovníkovi na home office přestane fungovat připojení, IT podpora jeho firmy obvykle jen těžko odhalí přesnou příčinu problému, které může být v neaktualizovaném domácím wi-fi routeru, u poskytovatele připojení nebo kdekoliv na trase. Firemním IT specialistům by tak výrazně usnadnily život nástroje, které umí monitorovat kvalitu připojení a dostupnost firemních služeb bez ohledu na lokaci uživatele.
Mají zaměstnanci odpovídající zařízení pro vzdálenou práci? Je při home-office dostatečně zajištěna bezpečnost vzdáleného přístupu do firemní sítě? Dokážou české firmy zaměstnancům na home office poskytnout technickou podporu?
Společnost Cisco se rozhodla podrobně zmapovat, jak se české firmy dokázaly během posledních dvou let adaptovat na nové podmínky. Na uvedené otázky a řadu dalších odpoví unikátní průzkum, v němž Cisco oslovuje odborníky českých společností průřezově napříč různými segmenty ekonomiky.
Do anonymního průzkumu se můžete zapojit online a je otevřen všem zájemcům až do 22. června 2022. Výsledky šetření budou následně zveřejněny v médiích a na sociálních sítích. Získáte tak představu, jak si vaše organizace stojí v porovnání s ostatními a na co je dobré se zaměřit pro efektivnější byznys ve světě hybridní práce.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: