Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
# problem with more partitions blacklist ub # replaced by e100 blacklist eepro100Jak si můžete povšimnout, lze používat komentáře, takže si můžete poznamenat, proč vlastně daný modul zakazujete. V původním znění tohoto FAQ bylo uvedeno, že soubor se zakázanými moduly je pojmenován názvem modulu kterého se týká a ten má být umístěn v adresáři
/etc/modprobe.d
.
Věc se má asi tak, že je úplně jedno jak se ten soubor jmenuje, protože při startu by se postupně měly načíst a zpracovat všechny soubory umístěné v adresáři /etc/modprobe.d
, takže např. můj Debian má všechny zakázané moduly pěkně pohromadě v jednom souboru, příznačně pojmenovaném - blacklist.
Veselé na celé věci je - a v tom je pointa - že kromě adresáře /etc/modprobe.d
se v mém /etc
vyskytuje také adresář /etc/modutils
s velmi podobným obsahem, takže teď babo raď.. Nezbývá, než si odzkoušet odkud to zafunguje.
Dokument vytvořil: vencour, 30.9.2006 17:27 | Poslední úprava: Aleš Kapica, 31.10.2006 10:04 | Další přispěvatelé: Opičák, Bubak | Historie změn | Zobrazeno: 920×
Tiskni Sdílej: