Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Byla vydána nová verze 0.1.3 svobodného multiplatformního softwarového nástroje pro návrh desek plošných spojů (PCB) s názvem LibrePCB. Přehled vlastností a náhledy v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3. Urban Bruhin, hlavní vývojář LibrePCB, poskytl nedávno rozhovor pro server SourceSort.
Tiskni Sdílej:
Vývojář je zároveň i uživatelem – platí pro něj tedy stejné výhody. Přestav si aplikaci, kterou používáš a líbí se ti nějaké její funkce, chtěl by ses podívat, jak je to naprogramované, abys mohl totéž použít jinde, nebo to přímo okopírovat, nebo by sis chtěl aplikaci upravit… pokud ta aplikace používá GPL knihovny a je tudíž i sama pod GPL, tak to pro tebe – jakožto vývojáře – přináší tyhle svobody, můžeš program studovat, používat za libovolným účelem, upravovat a šířit.
Nikdo tě nenutí ten software používat a nemáš na něj žádný nárok – autor ho vůbec nemusel vytvořit nebo si ho mohl nechat jen pro sebe. Nebo ho mohl vydat pod proprietární licencí a nedovolit ti ho šířit, upravovat, studovat, používat komerčně nebo používat k jiným než autorem vyjmenovaným účelům. GNU GPL ti oproti tomu tu svobodu zaručuje – můžeš software používat k libovolnému účelu, můžeš ho studovat, upravovat, šířit…
Mám Playstation 4, nestál vôbec "spoustu peněz"
To je dost nesouvisející efekt resp. cenová politika, která je založená na tom, že jeden výrobek je levný (někdy i pod výrobními náklady) a k němu komplementární produkt (v tomto případě hry) naopak drahý a dohromady na tom výrobce vydělá. Ze stejného důvodu lze někdy koupit třeba tiskárnu, která je jen o něco málo dražší než tonery/inkousty do ní atd.
Jenže ty to bereš tak jakoby to "pronajímání" bylo něco špatného.
Tohle vlákno začalo otázkami ohledně svobody softwarových licencí. Pokud si uživatel jen pronajímá nějakou černou skříňku, do které nevidí, natož aby měl šanci ovlivnit, co se uvnitř děje, tak to nemá se svobodným softwarem vůbec nic společného – je to pravý opak té svobody, kterou GPL zaručuje všem uživatelům (včetně programátorů).
Viz diskuse pod vedlejší zprávičkou. Jinak bude lepší, když se na tohle zeptáš v poradně – tam ti to spíš vysvětlí a může to pomoci i ostatním, kteří v tom nemají jasno, zatímco tady pod zprávičkami to zapadne a podle titulku to nikdo nedohledá.
GPL není svobodná licenceGPL samozřejmě svobodná je.