Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
xvnc a x11vnc. Pojmy, které vypadají tak podobně, ale každý z nich umí něco jiného. Jak to s nimi je?
VNC
Virtual Network Computing (VNC) je dle zápisu ve wikipedii systém grafického sdílení desktopu, které umožňuje vzdáleně kontrolovat jiný počítač. Tato kontrola ovšem v podání obou programů vypadá poněkud jinak. Podívejme se na ně blíže.
xVNC
xvnc
, které je součástí balíku xorg-x11-vnc
(součást X serveru), vytváří virtuální obrazovky, ke kterým se lze přihlásit ze vzdáleného počítače a na něm tak pracovat jako by tento počítač měl více obrazovek, přičemž každá by mohla být pro jiného uživatele. Typickým příkladem využití takovéhoto rozložení je síť, kde jeden centrální počítač slouží jiným, mnohem slabším, jako nástroj pro provádění například výpočtů, které by na slabších klientech trvaly příliš dlouhou dobu. Vlastnosti takovéhoto virtuálního desktopu lze ušít na míru klientovi - rozlišením, barevnou hloubkou, a řadou dalších nastavení.
Jak xvnc
získat je závislé na distribuci, někdo napíše své emerge, jiný apt-get někdo využije grafického rozhraní. Jelikož patřím mezi línější část uživatelů, použil jsem YaST2 a nainstaloval jsem přímo distribuční verze. Spojení probíhalo mezi stroji se SuSE 10.0 x86_64 a openSUSE 10.2 i386. Zprovoznění bylo překvapivě jednoduché a komunikace mezi aplikacemi bez problémů. Nejprve je třeba pomocí programu vncpasswd
pod rootem vytvořit heslo pro uživatele, který se připojuje. Zde mne poněkud zklamalo, že heslo může mít maximální délku 8 znaků, ale pri zadání hesla, které mělo 5 znaků program prohlásil, že heslo je příliš krátké. Se šesti již byl spokojen. Jako druhý krok je třeba otevřít v iptables
porty 5801 a výš (dle počtu virtuálních obrazovek) a 5901 a výš (taktéž). Pro otevření lze použít buď distribuční nástroj nebo můj oblíbený guarddog
.
x11vnc
x11vnc
naproti tomu umožňuje připojení k již existující fyzické obrazovce. Lze se tak připojit ke svému PC z jiného a kontrolovat jej, případně si z něj odeslat nějaká data. Jiný případem využití může být školství - pomocí x11vnc
lze snadno kontrolovat děje na obrazovkách žáků z kantorského PC a dohlížet nad jejich aktivitami.
Zprovoznění x11vnc
je navlas shodné s xvnc
pouze s tím rozdílem, že otevírané porty v iptables
jsou 5800 5900. Oba programy je tedy možné provozovat paralelně.
Použití
Připojení k oběma programům probíhá stejně - buďto pomocí vncviewer < server > :< cislo_obrazovky >
, nebo pomocí libovolného prohlížeče, který podporuje Javu. Do řádku pro adresu pak stačí zadat http://< server >:< port >, s porty 5800 a výš. 5800 pro obrazovku :0 a výš pro další. Aby se x11vnc
spustilo s podporou http a běželo i po odpojení uživatele, je třeba jej spouštět následovně:
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0
Bohužel se mi nepodařilo nějakým rozumným způsobem x11vnc
rozběhat pod běžným uživatelem či vyřešit nějak rozumně jeho automatické spouštění po rootem při startu systému, vypadá to tedy, žže je třeba jej spouštět ručně. Pokud se někomu podařilo tento problém vyřešit, rád toto řešení vyzkouším.
Nyní klady a zápory obou aplikací. Hlavním kladem je to, že lze jednoduchým způsobem rozchodit zpřístupnění prostředků nějakého PC jiným. Toto zpřístupnění může být ušito na míru klientům tak, aby nedošlo k problémům s jejich různými omezeními. Klientem může být jakýkoliv operační systém, na kterém funguje webový prohlížeč s Javou, což je také velice příjemné. Není tedy třeba instalovat žádný dodatečný nástroj na připojení ke vzdálenému PC.
Záporem je fakt, že vzdálené připojení není příliš svižné. Veškeré odezvy jsou delší než kdyby se akce děly přímo na PC, na kterém člověk pracuje. To lze ale na druhou stranu očekávat a kompenzace, která vzniká využitím vyššího výpočetního výkonu druhého PC tuto nevýhodu potlačuje. Není ale problém na vzdáleném PC dosáhnout využití CPU 30% pouze spuštěním xmms
, což způsobí vysoká obnovovací frekvence vizualizace. Asi největší nevýhodou (alespoň pro mne) je ale fakt, že pro velmi podobnou funkci jsou dvě aplikace, které nelze zaměnit, je tedy třeba předem vědět, kterou z nich je třeba zvolit, než se člověk pokusí VNC zprovoznit.
Tiskni Sdílej:
Jen nevím, jestli se jde nějak připojit k aktivní relaci Xek..Ano, jde. Pomoci VNC .
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0
a melo by vse chodit.
x11vnc
se da zabezpečit přidáním přepínače -ssl
(viz man x11vnc
), což je ovšem už věcí každého uživatele, zda to vyžaduje. Mě to při experimentování příliš netrápilo, tak jsem se domu nevěnoval.
vncserver :3
a kdyz dam vncviewer 3
, tak:
Nes:~ # vncserver :3
A VNC server is already running as :3
Nes:~ # vncviewer :3
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncserver :4
New 'X' desktop is Nes:4
Starting applications specified in /root/.vnc/xstartup
Log file is /root/.vnc/Nes:4.log
Nes:~ # vncviewer :4
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncviewer :3
Pritom pred tim mi to noproblemo fungovalo.... - z jineho pocitace mi to funguje pres tightvnc taky bez problemu..... Kde muze byt ten pes zakopany?
Diky !!!!