Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Před nějakým časem vyšla nová, převážně opravná verze, KDE, verze 4.2.1...
Obsah:
1 Úvod
2 Instalace
3 Dojmy
3.1 Klady KDE 4.2.1
3.2 Chyby a zákeřnosti
4 Panel
5 Závěr
Před nějakým časem vyšla nová, převážně opravná verze, KDE, verze 4.2.1. Osobně jsem KDE řady 4 zkoušel naposledy ve verzi tuším 4.1.3, ve které jsem zaznamenal řadu problémů, které mne od jeho používání odradily. Od minimální nastavitelnosti panelu přes neobratnost KDE 4.1 jako celku až po drobnosti jako byla neschopnost změnit velikost fontu hodin při změně panelu, což vedlo k ořezání písma hodin. Panel navíc záhadným způsobem zespoda obrazovky přečuhoval navrch, takže celkový dojem z prostředí byl podivný.
Po vydání verze KDE 4.2.1 se (opět) objevila řada rozdílných názorů. Kromě množství klasických plivačů ale začalo narůstat množství hlasů, které KDE 4.2.1 chválily, proto mi to nakonec nedalo, a tak jsem se rozhodl KDE 4.2.1 vyzkoušet i na svém stroji. Ještě předtím jsem ale uvažoval o návratu k osvědčenému Fluxboxu, který znám dobře a vím, jak si ho doplnit, aby vyhovoval mým základním požadavkům - funkčnost, možnost přidání vlastních panelů s ikonami, stabilita a dobrá ovladatelnost (rychlost, možnosti nastavení). Totéž jsem tedy požadoval od KDE 4.2.1. Vzhledem k tomu, že jsem stále uživatelem osvědčené openSUSE 10.3, mým dodatečným požadavkem byla minimální potřeba aktualizace závislostí pro KDE 4.2.1 z několika různých zdrojů, tj. potřeba přidat pokud možno pouze minimální množství nových repozitářů do YaSTu a následně pouze minimální potřeba řešení následných konfliktů mezi balíčky.
Instalaci lze celou provést v rámci možností balíčkovacího systému openSUSE, kde je ovšem nutné doplnit repozitáře, ve kterých je uloženo KDE 4.2.1. Trochu překvapením pro mne bylo ,že KDE 4.2.1 není umístěno v repozitáři KDE4/STABLE, nýbrž KDE4/Factory, ve kterém bych očekával vývojovou verzi, zatímco KDE 4.2.1 již je stabilní verzí. Adresáře přidaných repozitářů tedy jsou:
KDE4 Desktop
KDE4 Extra-Apps
KDE4 community
Po přidání těchto repozitářů jsem očekával nutnost přidání ještě dalších, zejména kvůli aktualizaci knihoven Qt4. Nic takového ale nebylo třeba, a tak stačilo KDE 4.2.1 pouze za pomoci YaSTu nainstalovat. Instalace samotná proběhla bez problémů, s nutností aktualizovat pouze minimum balíčků.
Po instalaci již stačilo pouze smazat starou složku ~/.kde4
, která v mém home zůstala ještě po KDE 4.1.3, odhlásit se z KDE 3.5.10 a vstoupit do KDE 4.2.1 a začít od nuly. První start KDE4 trval poněkud déle, než jsem předpokládal, nicméně po chvíli se objevilo prostředí KDE 4.2.1. Následující starty KDE 4.2.1 jsou již mnohem rychlejší, možná ještě rychlejší nežli u KDE 3.5.10. Objevivší se prostředí bylo vkusně sladěno do modré barvy, nepřivítal mne žádný pád komponenty KDE a rychlost prostředí byla přijatelná pro běžnou práci.
Velmi příjemný pokrok zaznamenaly snad všechny základní komponenty KDE, které často používám. Panel KDE již jde zmenšit na rozumnou (OK, někdy až nerozumnou) velikost, přičemž asi jedinou chybou, která se při zmenšování vyskytuje je neschopnost zmenšit ikony v systrayi, které při přílišném zmenšení panel ořeže. Na KDE 4 byla portována i vynikající minimalistická okenní dekorace Crystal, a tak lze dosáhnout poměrně štíhlého vzhledu oken. Co se týče nastavení vzhledu, téměř vše již lze přenastavit stejně jako u KDE3. Jedinými volbami, které jsem nenašel je možnost změny bitmapy na pozadí panelů a možnost změny vzhledu "záložek" programů v pruhu úloh. Příjemným překvapením byl i nový KDE4 screensaver KCometen4, připomínající můj oblíbený screensaver z časů Windows - Voodoo Lights.
Nyní ale k chybám KDE 4.2.1. Nejzávažnějšími problémy stále trpí Plasma. Dodnes není problém, aby jí jediný plasmoid odeslal do horoucích pekel. Tímto plasmoidem se v mém případě stal plasmoid zobrazující stav počasí, který po zadání lokalizace počasí načetl ze serveru, zobrazil a téměř okamžitě srazil celou Plasmu. Podobnou chybou trpí i plasmoid pro komixy, který po načtení komixu stále zobrazuje tlačítko Nastavit a způsobí 100% vytížení procesoru Plasmou. Zajímavá je i chyba, při které se na ploše náhodně objevuje kalendář při přejetí plasmoidu analogových hodin. Vzhledem k tomu, že ale ani jeden z těchto plasmoidů rozhodně není životní nutností, lze se jejich použití vyhnout. Co bych ale přivítal je možnost nastavení jiného skinu plasmoidu kalendáře, případně analogových hodin. Kolizí s Plasmou si vysvětluji i nemožnost použití transparentní konsole z KDE 3.5.10, která nepřekresluje text při psaní.
Zajímavými problémy pak trpí nastavení vzhledu KDE 4.2.1. Po přenastavení vzhledu KDE 4 se změna aplikuje pouze na komponenty KDE 4.2.1, jiné Qt4 aplikace zůstávají nedotčeny až do restartu KDE 4, po kterém je vše jak má být. Vzhledu se týká i chyba, která vzniká kolizí balíčků gtk-qt-engine
a kde4-gtk-qt
. Tuto chybu má na svědomí spíše správce balíčků a projevuje se tak, že pokud jsou v systému přítomny oba balíčky, GTK aplikace získají pod KDE 4 klasický hranatý vzhled. Po odinstalování gtk-qt-engine
, již přijímají vzhled podle KDE 4. Je trochu škoda, že neexistuje podobný balíček, aplikující vzhled KDE 4 na Qt3 aplikace, které si zachovávají svůj vzhled podle KDE 3.
Naprostou lahůdkou v KDE4 jsou možnosti nastavení panelů. Panely KDE 4.2.1. lze zmenšit i na méně nežli 16 pixelů (má oblíbená míra z Fluxboxu ), takže již nezabírají nepřiměřený prostor na monitoru. Příjemná je možnost přidat si libovolný počet panelů, které se navíc mohou navzájem překrývat. Není tedy problém si přidat klidně pět panelů na jednu stranu plochy a používat je například jako záložky. Trochu škoda je, že velikost panelu nelze zadat číselně - ruční nastavení velikosti je sice fajn, ale špatně se slaďuje velikost panelů na protějších hranách obrazovky.
Nicméně mým hlavním využitím přídavného panelu je jeho použití jako pruh s ikonami. Takto vytvořený pruh ikon jednak nepřekrývá žádné okno, takže je přístupný kdykoliv, jednak umožňuje vyčistit plochu a jednak urychluje práci, neboť se člověk nemusí prohrabávat (jakýmkoliv) menu k nalezení žádané aplikace. Postupným vývojem jsem se dobral k pruhu na vrchu plochy, který je rozdělený na tři segmenty - levý, prostřední a pravý. Něco podobného zařídit v KDE 3.5.10 bylo poměrně dobře možné, nicméně občas se stávalo, že si kicker
postavil hlavu a ikony zešílely.
Něco podobného zařídit za pomoci plasmoidního panelu KDE 4.2.1 lze mnohem jednodušeji a za mnohem menšího nervového vypětí. Pro tuto aplikaci totiž někdo napsal applet Panel Spacer, který se umí zarovnat na libovolnou stranu volného místa v panelu, libovolně se rozšířit a tak uspořádat ikony. Stačí tak na panel "natahat" ikony levého segmentu, vložit Panel Spacer, nastavit, že se má zarovnat na střed, automaticky roztahovat, a můžeme "tahat" ikony do další části panelu. Pak opět vložit Panel Spacer, provést stejná nastavení a nasypat ikony do poslední části panelu. Elegantní řešení, za které nelze než autorovi děkovat!
O KDE 4.2.1 jako celku lze prohlásit že již je připraveno pro běžné použití. Po vyřešení několika počátečních problémů běží stabilně a lze v něm běžně pracovat stejně jako v KDE 3.5.10. Střízlivě je nutné přiznat, že ještě existuje několik chyb, které by stálo za to dořešit - jde zejména o zatím neexistující nebo skrytá nastavení, nebo o problémy s Plasmou. Tu by neměl chybně napsaný plasmoid shodit, nýbrž Plasma samotná by se měla postarat o jeho ukončení bez ztráty stability. Pro notorické minimalizovače je pak jistě příjemným překvapením možnost změnit velikost panelů dle libosti i pod hranici, kde KDE 3 končily a kde končí například i panel Fluxboxu.
Tiskni Sdílej:
Jednou jsem se v jejich bugzille registroval a hlasoval a psal komentar k nejakymu bugu. Dodnes z toho mam nocni mury a doted me otravujou nejaky maily. Nesnasim bugzilly.
Pokud ti chodí emaily, tak je ten bug ještě stále živý. A pokuď jej už nechceš monitorovat, tak se můžež odebrat ze seznamu. Bugzilla není sice uživatelsky nejpřívětivější, ale pomalu se to zlepšuje.
Navic predpokladam ze to za cas bude mozne.
Ono to určitě bude časem možné, ale když na to bude bugreport tak to možná bude dříve.
Jednou jsem se v jejich bugzille registroval a hlasoval a psal komentar k nejakymu bugu. Dodnes z toho mam nocni mury a doted me otravujou nejaky maily. Nesnasim bugzilly.Je fakt, že bugzilla má svoje "mouchy", ale noční můry snad nezpůsobuje
Muzues to klidne nahlasit za me, budu rad.#187974
<a name="uvod"></a><h2>Úvod</h2>... ty neklikatelné odkazy na nadpisech jsou nepěkné.
id
, nikoliv tato tvá prasárna.
V systemsettings jde namíchat vlastní téma plasmy, můžeš mít třeba oxygen panel a hodiny aya a kalendář glasfield, je to jedno...to smíchaný téma uložíš a pak si ho zvolíš v nastavení vzhledu.
Taky tak, jen by mi nesměl krunner čas od času spadnout a občas se stává, že se nespustí nic a musím daný příkaz zadat znovu.