Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Tiskni Sdílej:
15 16 13 13 10 10 8 8 6,5 6,5 5 5 4 4 3 3Těch 15 vteřin jsem ověřoval znovu, a opravdu to dělá o sekundu víc. Jinak ale časy sedí.
Otázka je jak ještě spočítat "chybu měření". Ve škole jsme ji prováděli a někdy byla dosti vysoká i u laboratorních zařízení. Tak dlouhé časy u foťáku (to je v podstatě za tmy) se možná vejdou do "chyby měření". U filmů v rámci jejich "pružnosti" v podstatě o nic nejde. A pokud se člověk zajímá o focení, tak vím, že u nočních záběrů - dlouhých expozic - je v podstatě nutné provádět větší množství expozic a tu pro lidské oko a dobrý pocit v závěru vybrat.
Výše uvedený příspěvek však správně uvádí - cvaknutí zrcadla není cvaknutím centrální uzávěrky (není slyšet) nebo štěrbinové závěrky.
http://www.fotoaparat.cz/article/2156/1
- zvětšení expozice o X expozičních stupňů (X eV) = čas * 2^X - zmenšení expozice o X expozičních stupňů (-X eV) = čas / 2^XNapříklad, zmenšení doby expozice t o 1/3eV, což je velmi malý krok je:
t2 = t / 2^(1/3) = t / 3-tí odmocnina z 2třetí odmocnina z 2 je asi 1,26, tj. je to změna asi o 26%. Odchylky z tvé tabulky jsou menší než 10%, čili chyba je výrazně menší než 1/3eV, což je obvyklý nejmenší krok a nehraje to valnou roli. Navíc u vteřinových časů se u filmu uplatňuje Schwarzchildův jev, kdy film "jakoby" ztrácí citlivost (nebudu zabíhat do detailů), takže je třeba expozici prodlužovat. Např. místo 10s, které ti změří zrcadlovka budeš exponovat třeba 25s. Ps.: předpokládám, že měření si prováděl tak, že si mikrofonem měřil cvakání závěrky a pak to v nějakém zvukovém editoru měřil. Vykašleme se na detailní zkoumání techniky a pojďme raději fotit! http://majezek.czweb.org/
Tak jsem provedl stejná měření jako vy (ale jen na té 505si, v osmistovce mám momentálně založený poměrně drahý film), a dospěl jsem k podobným výsledkům. Posuďte:
10 11,3 15 15,9 20 22,6 30 31,9 8 8 6 5,6 4 4 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8
Zároveň jsem ale přišel i na další důvod, proč ty hodnoty "nesedí" (přijde mi to tak zjevné, že se stydím, že mě to nenapadlo hned). Ty časy, které se ukazují na displeji, jsou přibližné, a odpovídají určitým konvencím, díky kterým ty nominální hodnoty na displeji (dříve na nějakých otočných stupnicích) "vypadají hezky". Ve skutečnosti bude každý krok otočného voliče odpovídat změně času, která představuje 0,5EV předchozí hodnoty, dva kroky pak odpovídají změně 1EV. Vyjdeme-li ze základního času 1s (to, že je 1s výchozím časem je předpoklad toliko vysoce pravděpodobný, nikoli nezbytně nutně správný), tj. např. nominální 1/125 je ve skutečnosti 1/128, pak dostaneme takovouto řadu (od 1s výš):
krok 1 2 4 8 16 32 1EV mezikrok 1,4 2,8 5,7 11,3 22,6 1/2EV
Mezikroky o 1/2EV jsou zde počítány jako násobky odmocniny ze dvou zaokrouhlené na jedno desetinné místo.
Na displeji jsou pak tyhle hodnoty "zaokrouhleny", aby "vypadaly hezky" na: 1 - 1,5 - 2 - 3 - 4 - 6 - 8 - 10 - 15 - 20 - 30
BTW podobná aproximace se používá i u clonového čísla - 11 by správně mělo být 11,3 a 22 by správně mělo být 22,6 - akorát tenhle rozdíl už v domácích podmínkách nemáte vůbec jak změřit.
Takže pokud "upravíme" čas zobrazovaný na displeji na čas, který je "skutečně myšlen" (říkejme mu pro teď nominální čas), nejsou ty odchylky vůbec nijak hrůzostrašné (v tabulce uvádím i vaše měření):
t-displ|t-nominal t-700 ΔEV-700 t-505 ΔEV-505 10 11,3 11,3 0 11,3 0 15 16 15,5 -0,05 15,9 -0,01 20 22,6 22,3 -0,02 22,6 0 30 32 32 0 31,9 -0,005 8 8 7,8 -0,04 8 0 6 5,7 5,6 -0,03 5,6 -0,03 4 4 4 0 4 0 3 2,8 3,2 0,19 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,8 0 2,8 0
Je vidět, že i já mám drobné odchylky na dlouhých časech, ale zrovna ty tři vteřiny mi jedou jako z praku - hodnota je všude dokonce nepatrně vyšší než 2,8 - poslední měření jsem si v audacity roztáhl na setiny a naměřil jsem 2,82 (2*2^0,5 je holt trošku víc než 2,8 - ale to už se blížíme k hranici, přes kterou se s měřením přes PC a Audacity těžko dostanem).
Váš rozptyl na třech vteřinách je tedy ve srovnání s mými měřeními opravdu docela podivný, může na jedné straně znamenat odcházející závěrku, ale u takhle krátkého času bych se asi nejdřív snažil vyloučit chybu v měření - jiné PC, jiná elektrická síť... I pokud je problém na straně fotoaparátu, je pořád ještě přesnost dostačující, takže dokud fotí, fotil bych s ním osobně dál. Dobrou zprávou je, že (pokud chcete zůstat u kinofilmu), až vám závěrka odejde do věčných lovišť, "novou" sedmistovku (případně osmistovku) dneska seženete za sranda cenu. Já za tu svoji osmistovku dal 3500,- (grip VC700 v ceně, s trochou štěstí pořídíte osmistovku bez gripu za 2500).
P.S.: Měření z té osmistovky vám sem když tak ještě časem dodám (až budu mít dofocený film), mohlo by to být zajímavé, protože je to stroj, se kterým se na první pohled dost fotilo (a určitě ne jen v interiéru).
HTH
S mechanickými je to o něco horší. Třebas dvoutisícina na starších mechanických Nikonech se dvoutisícině prý většinou moc neblíží.
Možná se u takhle krátkých časů naráží na fyzikální limity mechanicky řízených závěrek. Formule 1 se už dneska naštěstí mechanickými foťáky fotit nemusí, a kdo fotí na nějaký Pentax 67 nebo na nějaký kardan, toho tisíciny a dvoutisíciny zpravidla nevzrušují (i když ten Pentax tisícinu umí).
s novým foťákem jenom nafotím testovací diafilm a jestli vypadá OK, považuju ho za provozuschopný
dtto