Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
V prvním díle jsme si ukázali, jak se to dělat nemá , tak že by na podruhé jako Pája? Aneb Ideální rozměry webu 2.
Řešení číslo 2 reflektující některé oprávněné připomínky z minula je zcela prosté. Rozměr ohraničující oblasti je sice "fixní", ale udán v em
. Je tedy závislý na velikosti písma a umožňuje tak roztahování designu podle toho, jaké má uživatel nastavené písmo.
Problém při nízkém rozlišení, kdy se při dané velikosti celý web "nevejde" na stránku pak řeší pro Mozilu (a jiné standarty implementující prohlížeče) parametr max-width: 100%
. Ten způsobí, že obsah stránky "nepřeleze" její rozměry. Pro IE je pak pomocí podmíněného komentáře:
<!--[if IE]> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="ie.css"/> <![endif]-->
připraven alternativní styl, ve kterém je minimální šířka webu řešena pomocí funkce expression()
:
/* min-width pro IE */ #boundingbox { width: auto; width: expression( (document.body.offsetWidth < 820) ? 'auto' : '58em' ); }
Toto řešení už sice není tak sexy jako to minulé , ale zato přináší následující vlastnosti:
Ukázka, stejně jako minule, na http://straz.unas.cz.
Tiskni Sdílej:
Domnívám se že ano, protože:
A když neuděláš ani jedno, je ten web stejně čitelnej a použitelnej. Rozhodně to IMHO vypadá líp, než s velikostí nastavenou na řekněme 85%
A jak řešíte problém s délkou řádků, který jsou při vyšších rozlišeních moc dlouhý a velice špatně se pak čte text?
No nevim, mě se prostě ty řádky zdají už od 1280x1024 (a to i při použití 100% písma) dlouhý. A to nejsem na délku řádku nijak extrémně vysazenej - v LaTeXu dokonce používám ve svejch dokumentech \usepackage{a4wide}
body { ... font-size: 90%; }Mám nastavené takové písmo, jaké mi vyhovuje, proč mi nutíte o deset procent menší?
Ale no tak, pššst! Ber to třeba tak, že když máš chybně interpretující prohlížeč, tak za trest máš reklamu ))
Nicméně tohle je problém autora (mě), ne webu jako takovýho. A fakt je, že tady se Firefox chová chybně (v CSS specifikaci jsem nenašel jediný důvod, proč by box s Flashem neměl dědit atribut visibility
jako kterýkoliv jiný box...)
Já jsem to teda nenašel. Ne že by z toho vyplývalo, že to nelze, ale pro mě z toho vyplývá, že průměrný uživatel to taky nenajde... (pokuď teda nemyslíte velikost textu: Střední, Malé,... - o tom většina uživatelů ani neví, že to opravdu funguje, protože na webech s velikostí písma uvedenou v px to nefunguje...)
Problém je ale ten, že teď už je to celkem jedno. Co vím, tak většina lidí věří, že to nastavování nemá žádnej efekt. Zkusim to jednou - nefunguje. Zkusim to po druhý - nefunguje. Když přijdu na nějakej web, kde je písmo nastavený na 10px, zkusim to ze zoufalosti po třetí. Ale když mám tu smůlu, a jsem vždy na webu s písmem definovaným v px, tak jediný co z toho pro mě vyplývá je to, že to nefunguje.
Já sám jsem si to taky až do doby, než jsem na webu začal místo px používat em a % (teď doufám, že nemám v profilu kde bydlim... )) taky myslel a jen náhodou jsem na "princip" jak to vlastně je narazil až při pročítání článků o CSS... Ale jak to člověk má tušit, když v Mozille i Opeře zvětšování/zmenšování písma funguje na jakkoliv definované písmo?
1. Defaultní velikost písma. To je velikost písma, která se použije, není-li na stránce velikost specifikována. Také se použije jako hodnota, pokud je (základní) velikost písma na stránce definována pomocí procent (nebo em
, což je vlastně totéž). Tato základní velikost se dá nastavit ve všech mně známých prohlížečích včetně MSIE. Na zobrazení stránek, které velikost písma specifikují (ať už v px
, pt
nebo třeba in
) ale samozřejmě nemůže mít vliv.
2. Zvětšování písma na už zobrazené stránce, tj. to, co např. ve Firefoxu uděláte pomocí Ctrl-+. To funguje bez ohledu na to, zda a jak je v HTML/CSS velikost písma specifikována. Pouze v MSIE z nějakých důvodů usoudili, že písmo, jehož velikost je na stránce specifikována v jednotkách px
, se tato funkce vztahovat nebude.
Měl jsem také to podezření, že vy o voze a já o koze... ale nastavení výchozí velikosti písma ve smyslu 1) stále, i přes zběsilé procházení všech možných i nemožných menu IE, nemůžu najít... Poradíte?