Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
naco 64-bit? to tam mas tak vela ramky ze to neobsluzi 32bit system?To si fakt myslíš, že 64bit vznikol len pretože si niekto kúpil viac RAMky? Chodíš tu roky a myslel som si že ti tu ľudia tie sračky z hlavy už vypláchli. Zrejme niekto nemá odtok a tie sračky tam ostanú naveky.
Větší velikost binárek pravděpodobně nebude (dostatečně) kompenzována mírně vyšší rychlostí, takže ta poznámka není tak od věci.
Takže výhody a nevýhody som si sám odskúšal.Ja taky. A na nekolika scenarich jsem zjistil, ze stejny procesor dokaze byt i o desitky procent rychlejsi v 32bitovem rezimu nez 64bitovem, protoze pointery v cache zabiraji 2x min mista. Treba v pripade zpracovani vetsich grafu to jde hodne poznat. Resenim by bylo pouzit x32, ale to nejak zaslo a nikdy nebylo dotazene do pouzitelne podoby.
OK, takže teba zaujímajú grafy a tam podľa teba vyhráva 32bit.To jsem uvadel jako priklad ulohy, kdy to bylo meritelne v desitkach procent.
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Jinak se to bude projevovat kdekoliv, kde se vytvari velke mnozstvi malych objektu, ktere je potreba prochazet (tj. realne cokoliv v Jave, JavaScriptu, .NETu,..., Bystroushaak si prida i Self).
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Proto bych se u pocitacu s 1GB a 2GB vyvaroval takovych soudu. Co jsem cca pred deseti lety (kdy to jeste melo cenu) meril, ty vysledky nebyly vubec tak jednoznacne. Jinak uznavam, s tou Javou jsem to prehnal... ta do 32GB heapu pouziva jen 32bitove pointery.
Tiskni Sdílej: