Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Tiskni Sdílej:
nemůže žádná soukromá organizace přežít.... pokud by se nejmenovala třeba General Motors. ;)
+1
>>>tak rozsáhlé plýtvání, rozhazování peněz a špatné hospodaření obecně nemůže žádná soukromá organizace přežít.
Ale muze. Jednu takovou znam na vlastni kuzi.
Kdyby stát byla firmaPokud se kdy jaký stát firmě přiblížil, tak to byl stát totalitní, u nás tzv. "reálně socialistický". Je až dojemné, jak si bolševici dneška nalepí pravicovou nálepku a blábolí cosi o státu jako firmě. Přičemž se jedním dechem distancují od toho, že by jakákoliv firma měla být řízena demokraticky... holt dnešní generace evidentně vyrůstají do stavu, kdy si nedokážou dát správně dohromady ani 1+1, tedy se blíží ideálu pravicového voličstva. To aby se kvůli přeměně státu na firmu (=bolševizace) nemusela dělat převratem, ale pěkně legálně, "vůlí lidu".
Myslím, že každý soudný člověk si uvědomujeMně se zdá, že to "soudný" patří k nedostatkovému zboží.
Jakékoli srovnání je spíš (více či méně) zajímavý podnět k zamyšlení.Ale některé srovnání kulhá méně a některé je úplně mimo. Stát se srovnává s firmou zpravidla tehdy, když se chce poukázat na nutnost vyrovnané účetní bilanci nákladů a výnosů (a to si ještě někteří fantasmagoři snad představují i generování zisků). Je zajímavé, že firmy se ale především díky svému poslání snaží především zvyšovat své výnosy a až na druhém místě je snižování nákladů, které jsou k těmto výnosům třeba, neboť posláním firmy není šetřit náklady, ale vytvářet pro majitele zisk, jinými slovy pro podnik není varianta nulové náklady (ergo nulový výnos) žádnou reálnou alternativou, v tom případě firma zaniká. Naopak uživatelé srovnání firmy se státem mají na mysli zároveň snižování nákladů (škrtání výdajů) i snižování výnosů (škrtání příjmů = daní) a snaží se tak o dosažení nulové varianty, která znamená zánik firmy. Jinými slovy, kdyby stát měl být skutečně řízený jako podnik, tak se bude snažit maximalizovat své výnosy (daně) a zároveň snižovat náklady (výdaje), aby mu co nejvíc volných prostředků zbylo na kontě k tomu, aby jimi uspokojoval potřeby těch, kteří těmito prostředky vládnou. Což evidentně nejsou ti, jejichž uspokojování potřeb je bráno jako nepříjemný (a snižováníhodný) náklad. Takhle přesně fungoval stát socialistický neblahé paměti: dřel z lidí kůži (jako jediný velký kapitalista shromažďoval nejen zisky z veškeré práce, ale navíc i daně), ale díky tomu si mohl financovat různé obrovské projekty, které by žádná demokracie neunesla (masovou armádu, zbrojní program, kosmický program, megalomanské stavby atd. atd.). A to nemluvím o tom, jak se podniká na dluh (stejně jako státní dluh se splácení dluhu nehodlá v budoucnosti dosáhnout šetřením, ale zvýšením výnosů). Zkrátka, připadá mi paradoxní, že ti srovnavatelé státu s podnikem zároveň kritizují především to, v čem se stát jako podnik skutečně chová, a na druhou stranu úplně vypouštějí to, že posláním takového "státního" podniku by bylo především vytvářet zisk pro své majitele (= občany), pakliže by to měl zůstat stát demokratický. Takže buď nemají všech pět pohromadě (nejsou až tak "soudní"), anebo si představují jako majitele tohoto státního podniku někoho jiného než všechny občany státu, pravděpodobně sebe a své kamarády. Rozhodněte si sami, která varianta je horší.
Jednou za rok bychom mohli zvolit nove vedeni, pripadne svolat mimoradnou valnou hromadu a odvolat to soucasne.Autentická zkušenost menšinového akcionáře?